Vzdělávání sester v Čechách

2. Vzdělávání sester v Čechách Mgr. Pavla Hrubá

3. Osnova • Druhá polovina 19. stol • Ženský výrobní spolek český • První ošetřovatelská škola • Další vzdělávání • Počátek 20. století • První česká ošetřovatelská škola • První polovina 20. stol • Spolek absolventek ošetřovatelské školy • Vzdělávání sester po 2. světové válce • Citace

4. Druhá polovina 19. stol • 1862 byl založen Spolek lékařů českých - předsedal J. E. Purkyně - začal vycházet Časopis lékařů českých • 1872 založily bojovnice za ženská práva, české spisovatelky Eliška Krásnohorská a Karolína Světlá Ženský výrobní spolek český

5. Ženský výrobní spolek český • hlavním posláním byla výchova žen k určitému povolání • spolek organizoval kurzy ručních prací, šití prádla a vyšívání • vydával vlastní časopis- Ženské listy. • v roce 1874 byla v Praze otevřena první ošetřovatelská škola, která byla v té době jediná v Rakousku (podílel se na tom Ženský spolek a Spolek lékařů českých)

6. První ošetřovatelská škola • organizovaná odborná výuku podle učebního plánu a osnov ve formě krátkodobých kurzů. • bezplatně zde přednášeli i lékaři • teorii doplňovala praktická část, jejíž výcvik probíhal na Karlově v městském chudobinci • základní učebnicí byla “Kniha o ošetřovaní nemocných” od Florence Nightingalové • po sedmi letech trvání byla tato škola zrušena

7. Další vzdělávání • pokračovalo řízené vzdělávání ošetřovatelů a ošetřovatelek jen u členů katolických řeholí a jiných náboženských seskupení • příprava byla také zajišťována formou určitého zacvičení • čeští lékaři byli nespokojení s kvalitou oše. péče - uplatňovali svůj vliv k pozvednutí společenského významu oše. profese i její odborné úrovně • lékaři pořádali přednášky, organizovali kurzy, psali učebnice

8. Počátek 20. století • Zdravotní výbor ústředního spolku českých žen se v roce 1904 ustanovil jako Spolek pro povznesení stavu ošetřovatelek nemocných (plně věnoval odborné průpravě žen pro ošetřovatelství) • pořádal teoretické kurzy, které vedly české lékařky MUDr. Anna Honzáková (první žena lékařka, která promovala na české univerzitě) a MUDr. Růžena Machová • k prohloubení přípravy ošetřovatelek došlo až v roce 1913, kdy na teorii navazovala praktika na pražských klinikách

9. v roce 1914 vyšlo nařízení od rakouského ministra vnitra o ošetřování nemocných - odborná průprava ošetřovatelek má být prováděna ve dvouletých ošetřovatelských školách zřizovaných při nemocnicích (praktický výcvik ve všech oborech nemocniční péče) - ukončení školy - diplomovou zkouškou a nabytí titulu: diplomovaná ošetřovatelka a nosit odznak - za určitých podmínek mohou studovat i muži

10. v roce 1914 byla v Praze založena první česká ošetřovatelská škola při všeobecné nemocnici v Ječné ulici - doba studia 2 roky - byl zde i školní internát - škola byla otevřena až v květnu v roce 1916 • současně s touto školou otevřena v Praze německá ošetřovatelská škola • absolventky obou škol měly vysokou odbornou i společenskou úroveň • pracovaly jako vrchní i a hlavní sestry (existovali i zahraniční stáže)

11. První česká ošetřovatelská škola • Každý rok mohlo být na školu přijato pouze 15 žákyň Podmínky pro přijetí byly: • rakouské státní občanství • absolvování alespoň měšťanské školy • stáří od 18 do 30 let • dokonalé zdraví, mravní bezúhonnost • opravdový zájem o ošetřovatelské povolání • doklad, že nepečuji o nezletilé dítě, nebo, že nevedou vlastní domácnost.

12. První polovina 20. stol • po roce 1919 lékaři požadjí pokrokovější vzdělávání ošet. Personálu • Rakouská koncepce zdravotnictví nahrazena sociálně zdravotní linií, podporovaná presidentem T.G.M. a jeho dcerou Alicí, která zaujímala funkci předsedkyně ČSČK • Na žádost předsedkyně ČSL Červeného kříže k nám vyslal americký červený kříž několik svých ošetřovatelek, aby svými dosavadními zkušenostmi zvedly úroveň ošetřovatelství i u nás • Řízením školy byla v roce 1920 pověřena Američanka MarionParsons

13. Americké sestry výrazně zvýšily úroveň výuky • do teoretických předmětů zařadily “ historii ošetřovatelství” a “ etiku” • při praktickém vyučování kladly velký důraz na individuální péči o nemocného • v roce 1923 jmenována ředitelkou Sylva Macharová

14. zřídila na různých klinikách nové školní stanice • S. Macharová kladla velký význam i v sebevzdělávání, a proto žákyně každý týden navštěvovaly divadelní představení nebo koncerty. • v roce 1923 Sylva Macharová opustila školu a ošetřovatelská škola byla převedena do státní správy • ředitelkou se stala Emílie RuthTobolářová, která pak školu vedla i během protektorátu

15. Spolek absolventek ošetřovatelské školy • v roce 1921 založen Spolek absolventek ošetřovatelské školy, který se v roce 1928 přejmenoval na spolek diplomovaných sester cíle spolku: zlepšení soc. úrovně, úprava pracovní doby, ubytovna pro sestry, … • Spolek vydával vlastní časopis Diplomovaná sestra • během 2. sv. války byly dvouleté školy zrušeny. Obnoveny v roce 1945 • ošetřovatelství podporovaly také např. Alice Masaryková, Hana Benešová

16. Vzdělávání sester po 2. světové válce • 1946 byla v Praze otevřena Vyšší ošetřovatelská škola • vzdělání pro vrchní sestry, učitelky ošet., sestry pro terénní péči • 1948 ošetřovatelské školy sloučeny - Vyšší sociálně zdravotní školy • 1954 Střední zdravotnické školy - připravovaly všechny kategorie středního zdrav. personálu

17. 1960 otevřen Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně - 2004 přejmenován na Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO) • 1960 - FFUK -studium ošetřovatelství

18. Citace • ROZSYPALOVÁ, M a ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství I., II.. 1.Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1. • KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie ošetřovatelství. Brno: IDVPZ, 1992, ISBN 80-7013-123-3.