TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K VYSVĚTLENÍ VÝVOJE MĚNOVÉHO KURZU

1. TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K VYSVĚTLENÍ VÝVOJE MĚNOVÉHO KURZU FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA TECHNICKÁ ANALÝZA

2. DEVIZOVÉ KURZY • Cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn (měnový koš) • cena jedné měny vyjádřená v měně druhé • Spojují vnitřní ekonomiku s vnějším okolím • Zprostředkovávají vliv vnějších vztahů na domácí ekonomické procesy • Míra otevřenosti národní ekonomiky – vazba na význam měnového kurzu

3. DEVIZOVÉ KURZY • Vedle úrokové míry další významná národohospodářská „cena“ • Významný faktor rovnováhy platební bilance • Vliv na tržby exportérů, náklady importérů, výnosy zahraničního kapitálu, náklady na zahraniční půjčky • Vliv na ceny vstupů a výstupů z makroekonomického hlediska • Cena deviz, která se tvoří na devizovém trhu na základě vývoje nabídky a poptávky

4. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA DEVIZOVÝ KURZ = CENA DEVIZ • ovlivněn fundamentálními faktory i chováním subjektů na devizovém trhu • Fundamentální faktory – makroekonomické veličiny, které ovlivňují měnový vývoj • Rovnováha/nerovnováha platební bilance • Rovnováha/nerovnováha běžného účtu PB • Inflační a úrokový diferenciál • Změna peněžní zásoby • Tempo růstu národního důchodu

5. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA • Vliv jednotlivých fundamentálních faktorů – jednotlivé teorie devizového kurzu • Každá teorie akcentuje vliv jednoho faktoru • Např. teorie parity kupní síly • Vývoj teorií od konce 19. století • Teorie devizového kurzu – ucelený systém, který vysvětluje chování kurzu • Fundamentální model prognózování kurzu

6. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA • Kromě fundamentálních faktorů je důležité i chování ekonomických subjektů, které vstupují na devizový trh • Jejich rozhodování je ovlivněno očekáváními • Chování vlád a centrálních vlád • Otázka – do jaké míry se mohou očekávání vyvíjet nezávisle na vývoji fundamentálních faktorů

7. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA • Finální řešení – formulování ekonometrického modelu pro prognózování pohybu devizového kurzu 1. typ modelů • Hledání vztahu mezi vývojem fundamentálních faktorů v současnosti a minulosti a budoucími změnami měnového kurzu • Problém konstrukce modelu – časová zpoždění dostupnosti veličin

8. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 2. typ modelů – identifikace současného stupně nerovnováhy tržního devizového kurzu • Východisko přístupu – nalezení tržního kurzu v minulosti, u kterého nelze zpochybnit, že byl současně kurzem rovnovážným – tzn., že hledáme kurzy z období rovnováhy běžného účtu • V další fázi se hledají fundamentální faktory, které by měl tržní kurz sledovat, aby si udržel svoji rovnovážnou úroveň • Výsledkem je index stupně kurzové nerovnováhy

9. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Index stupně kurzové nerovnováhy = = skutečný tržní kurz/ideální rovnovážný kurz (spočítaný) Využití • např. CB – rozhodování, zda provést intervenci • K prognostické činnosti – udává stupeň a směr nerovnováhy, která nemůže být trvalá • Nevýhoda – neurčuje čas, kdy pohyb k rovnováze nastane

10. PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL • Parita kupní síly jako faktor determinace kurzu • Absolutní verze (původní interpretace teorie parity kupní síly) • vychází ze zákona jedné ceny – identické zboží by mělo mít v různých zemích stejnou cenu • Teorie parity kupní síly tvrdí, že se devizové kurzy mění proto, aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn • Silné předpoklady • volný pohyb zboží, konkurenční trh, nulové transakční náklady

11. PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL • Absolutní verze odvozuje kurz od poměru cenových hladin, jde o statické vyjádření kupní síly SR ….devizový kurz odvozený od parity kupní síly (vyjádřený počtem domácích měnových jednotek za jednotku zahraniční měny) A……soubor zboží vyjádřený v domácích cenách B……stejný soubor zboží vyjádřený v zahraničních cenách SR = A/B

12. KRITIKA • Tržní kurzy se takto nevytváří • Vlivem IR a kapitálových pohybů jde o 10% až 20% rozdíl (u stejně vyspělých zemí) • U dvou nestejně vyspělých zemí jsou rozdíly ještě větší – tendence nadhodnocovat propočtené kurzy oproti tržním kurzům ve prospěch méně vyspělých zemí – důvody • Nevhodná volba zboží a jeho vah ve zbožovém koši – významný podíl mezinárodně neobchodovaného zboží/služeb – jeho cenová úroveň v chudých zemích nízká

13. KRITIKA • Nestejné užitkové vlastnosti • Neexistuje perfektní zbožová arbitráž –u chudých zemí se venku se zboží prodává za víc než doma/ u bohatých zemí naopak – diferenciace cen podle rozdílné důchodové síly obyvatelstva

14. PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL • Relativní verze parity kupní síly (komparativní) – dynamický pohled na měnový kurz • Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na % změny cen ve zvoleném období, vyjádřené cenovými indexy • Tvrdí, že rovnovážný kurz se přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu, tzn. že odpovídá rozdílům v míře inflace v různých zemích

15. PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL SRa rovnovážný kurz ve výchozím období t - n SRb rovnovážný kurz v období t Pdmíra inflace v domácí zemi za období t – n až t Pzmíra inflace v zahraničí za období t – n až t SRa = SRb x Pd/Pz

16. PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL Opodstatněnost teorie v čase • 50. a 60. léta – v mezinárodních platbách převažovaly toky zboží , nízká mobilita kapitálu • V těchto podmínkách hrála významnou roli v determinaci devizového kurzu parita kupní síly měny, odvozená od poměru domácích a zahraničních cen zboží • 80. léta – významné uvolnění pohybu kapitálu – měnové kurzy tendují k rovnováze celkové PB • V současnosti nemůže parita kupní síly vysvětlit, čím je kurz určen a jak se vytváří, ani proč je proměnlivost kurzů tak značná

17. KRITIKA • Závěry jsou platné pouze pro dlouhé období – v krátkém období pohyby IR a kapitálu deformují předpokládaný vývoj kurzu

18. PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ • Rozvoj mezinárodního pohybu kapitálu – roste význam IR jako determinanty pohybu kurzu • Hypotéza – růst IR např. v zemi A vyvolá zvýšený příliv zahraničního kapitálu do této země, což povede k zhodnocení měny země A jako výsledek přebytku kapitálového účtu • Hypotéza – na efektivně fungujícím trhu musí být vyšší IR v zemi A než v zemi B nutně kompenzována budoucím znehodnocením měny země A, aby došlo k vyrovnání investic do aktiv denominovaných v měnách A a B

19. PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ • Dvě rozdílné časové roviny jednoho procesu Hypotéza o znehodnocení měny při růstu IR IR nejčastěji rostou v následujících případech: • Očekávají-li tržní subjekty zvýšení tempa inflace • Má-li země deficitní běžnou bilanci • Roste-li deficit SR Hypotéza o znehodnocení měny země s vyšší IR Platí, že relativní změna měnového kurzu by měla odpovídat úrokovému diferenciálu

20. SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ • Predikce budoucího pohybu kurzu začíná analýzou vývoje salda PB Tzv. teorie PB • Při aktivním saldu PB, kdy devizová inkasa jsou větší než devizové úhrady, dojde k převisu devizové nabídky nad devizovou poptávkou – domácí měna se následkem toho zhodnotí • Při pasivním saldu PB, kdy jsou devizové úhrady větší než devizová inkasa, dojde k převisu devizové poptávky a domácí měna se znehodnotí

21. SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ Problémy • Vychází se z minulosti Analytik hledá odpověď na otázky: • Může být deficit běžného účtu kompenzován přílivem přímých investic? • Do jaké míry může být def. BÚ financován přílivem zahraničního dluhového kapitálu? • Lze předpokládat, že def. BÚ by mohl být kompenzován prodejem deviz z DR?

22. TECHNICKÁ ANALÝZA • Snaha odvodit vývoj budoucího kurzu od minulého vývoje • Pracuje se s grafickou metodou, kdy se posuzují obrazce, které ukazují minulý pohyb kurzu Nebo • Pracuje se matematicko-statistickými metodami a odhaduje se vhodná doba na nákup nebo prodej měny • Vhodná pro krátké období