Pracovněprávní vztahy 1

1. 10. srpna 2013VY_32_INOVACE_100313_Pracovnepravni_vztahy_1_DUM Pracovněprávní vztahy 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

2. Lidské zdroje • každý podnik potřebuje zaměstnance různých profesí a kvalifikace • podniky proto počet svých zaměstnanců plánují a musí tyto zaměstnance odněkud získat • při nástupu do zaměstnání uzavírá podnik se zaměstnancem pracovní smlouvu a dohodne způsob odměňování • v průběhu práce podnik o zaměstnance pečuje a nakonec zaměstnanci z podniku z různých důvodů odcházejí

3. Pracovní právo • je jedním z odvětví naší právní soustavy • upravuje vztahy týkající se práce, v nichž na jedné straně vystupují zaměstnanci a na druhé straně zaměstnavatelé • mezi nejdůležitější právní předpisy patří: Zákoník práce • je základní předpis, který upravuje pracovně právní vztahy Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost Pracovní řád • určuje vzájemné povinnosti a vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem • musí být k dispozici všem zaměstnancům

4. Personální činnost • personální prací se zabývá prakticky každý vedoucí pracovník • v malých podnicích se personalistikou zabývají nepravidelně, zatímco velké podniky prakticky denně a často mají k tomuto účelu vytvořen speciální personální útvar • činnosti, které personální útvar provádí: • plánování počtu zaměstnanců • výběr a přijímání zaměstnanců • uzavírání pracovních smluv • vzdělávání • péče o zaměstnance • hodnocení zaměstnanců • odměňování • ukončování pracovního poměru

5. Účastníci pracovně právního vztahu Zaměstnavatel • může jím být fyzická i právnická osoba • řídí práci, zajišťuje pracovní nástroje, suroviny, budovy • odebírá výsledky práce (např. výrobky) a nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti • způsobilost být zaměstnavatelem vzniká u fyzických osob dosažením osmnácti let věku, u právnických osob dnem vzniku Zaměstnanec • může jím být pouze fyzická osoba • způsobilost být zaměstnancem vzniká dosažením patnácti let věku • zaměstnancem může být i cizinec, ale jen s povolením k pobytu na území ČR a s povolením k zaměstnání • je ve výkonu práce závislý na zaměstnavateli

6. Povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Povinnosti zaměstnanců: • pracovat svědomitě a řádně • plně využívat pracovní dobu a pracovní prostředky • dodržovat předpisy • řádně hospodařit se svěřeným majetkem Zaměstnavatel musí: • organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich výsledky • vytvářet příznivé pracovní podmínky • spravedlivě odměňovat práci • pečovat o zvyšování odborné úrovně zaměstnanců • umožňovat stravování pracovníků

7. Bezpečnost a hygiena práce Zaměstnavatel by měl zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, mezi jeho povinnosti patří: • zpracovat směrnice k zajištění bezpečnosti práce (hygienické předpisy, požární ochrana, zacházení s nebezpečnými látkami, směrnice týkající se pracovních úrazů) • provádět školení zaměstnanců (při nástupu zaměstnance, při změně pracovního zařazení nebo při zavedení nové technologie) • dbát na bezpečnost při výkonu práce (lékařská prohlídka, zákaz určitých činností pro ženy a mladistvé)

8. Bezpečnost a hygiena práce • poskytovat ochranné pracovní prostředky (ochranný oděv, zákaz kouření) • kontrolovat dodržování BOZP • odstraňovat bezpečností rizika (nejčastější příčiny pracovních úrazů apod.)

9. Stanovení potřebného počtu zaměstnanců Potřebný počet zaměstnanců můžeme stanovit: • odhadem (pro duševní pracovníky nebo administrativní pracovníky) • podle norem práce (pro dělníky a obsluhující pracovníky) počet zaměstnanců = celkový čas potřební pro výrobu/ fond pracovní doby jednoho zaměstnance

10. Úřad práce • usiluje o zprostředkování pracovního uplatnění • nabízí rekvalifikaci (změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových znalostí a dovedností) • hmotně zabezpečuje nezaměstnané před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání

11. Povinnosti podniku vůči úřadu práce • zaměstnavatel je povinen úřadu práce oznamovat volná pracovní místa • může se jednat o místa, která se uvolnila odchodem zaměstnance nebo o místa nově vzniklá • zaměstnavatel je povinen hlásit je do pěti pracovních dnů • kromě toho musí hlásit místa vhodná pro zdravotně postižené občany

12. Získávání a výběr zaměstnanců • každý podnik má na své pracovníky určité požadavky (vzdělání, praxe, morální vlastnosti) • své požadavky mají však i zaměstnanci, pro které je důležité, co jim podnik nabízí Výběr zaměstnanců: • způsob výběru se bude lišit podle toho, na jakou práci zaměstnance přijímáme: • běžní zaměstnanci na nižší úrovni - vybereme je na základě osobních údajů nebo přijímacího pohovoru • zaměstnanci na střední úrovni (vedoucí oddělení, účetní) - vybereme je v rámci výběrového řízení, kde posoudíme jejich kvalifikaci a osobní předpoklady • zaměstnanci na nejvyšší úrovni (ředitelé, špičkoví odborníci) – u těchto pozic proběhne obvykle více kol výběrového řízení

13. Životopis • při žádosti o místo obvykle uchazeč zpracovává písemnou žádost, ke které přikládá strukturovaný životopis • zaměstnavatel obvykle hodnotí úroveň žádosti, formální úpravu, vzdělání, absolvované zkoušky, praxi, zkušenosti a doporučení • je důležité, aby z těchto písemných podkladů byl jasný zájem o dané místo • některé podniky zadávají uchazečům také dotazník

14. Pohovor • při pohovoru si uděláme osobní dojem o uchazeči, doplníme si další údaje a poskytneme mu informace o podniku • u pohovoru je obvykle přítomen nejbližší nadřízený a zaměstnanec personálního oddělení • abychom mohli uchazeče důkladněji posoudit, můžeme využít nejrůznější testy (inteligenční, psychologické, výkonnostní) • nejčastěji kladené otázky u pohovoru: • proč se uchazeč hlásí do naší firmy • proč se hlásí na tento druh práce • proč odchází z předchozího zaměstnání • jakých pracovních výsledků dosáhl • jaké zkušenosti by mohl v nové práci uplatnit • jaké jsou jeho cíle v novém zaměstnání • jaké jsou jeho silné a slabé stránky a vlastnosti • proč by si firma měla vybrat právě jeho

15. Pracovněprávní vztah Pracovní poměr vzniká: • uzavřením pracovní smlouvy • volbou • jmenováním Pracovněprávní vztah mimo pracovní poměr může vzniknout také na základě: • dohody o provedení práce • dohody o pracovní činnosti

16. Pracovní smlouva • pracovní smlouva je základní a nejčastější forma vzniku pracovního poměru • návrh na její uzavření může podat zaměstnanec i zaměstnavatel • smlouva vznikne okamžikem přijetí Mezi podstatné náležitosti pracovní smlouvy patří: • druh práce • místo výkonu práce • den nástupu do práce

17. Pracovní smlouva Pracovní smlouva by měla obsahovat i další náležitosti, které také musí být sjednány písemně, ale nemusí být uvedeny přímo v pracovní smlouvě. Jedná se např. o: • délku dovolené • způsob odměňování • rozvržení pracovní doby • výši mzdy • výpovědní dobu Rozlišuje se pracovní poměr na dobu určitou a dobu neurčitou. V pracovní době může být také dohodnuta zkušební doba (max. 3 měsíce).

18. Volba a jmenování Volba • mimořádný způsob vzniku pracovního poměru • připadá v úvahu jen tam, kde to stanoví zvláštní předpisy nebo stanovy různých organizací • voleni jsou např. starostové obcí, předsedové Jmenování • mimořádný způsob vzniku pracovního poměru • jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců • jmenování může vždy uskutečnit pouze statutární orgán nebo majitel podniku (když je zaměstnavatelem fyzická osoba)

19. Práce konané na dohodu Dohoda o provedení práce • uzavírá se pro činnosti, které nepřesáhnou 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele (obvykle jednorázové činnosti) • výhodou pro obě strany je skutečnost, že odměna nepodléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění • pracovník tak obdrží vyšší částku a zaměstnavatel za něj nemusí státu odvádět pojištění • dohoda musí být uzavřena písemně

20. Práce konané na dohodu Dohoda o pracovní činnosti • uzavírá se pro práce, které jsou v menším rozsahu, ale budou prováděny souvisle nebo opakovaně • rozsah práce může, ale nemusí přesahovat 150 hodin ročně • za období, na které je uzavřena, nesmí odpracovaná doba přesáhnout v průměru polovinu týdenní pracovní doby • odměna podléhá odvodům pojistného

21. Děkuji za pozornost

22. CITACE ZDROJŮ KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika2. Praha: EDUKO nakladatelství s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87204-44-3. NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky: aktualizované vydání k 1.5.2005. Břeclav: Moraviapress, 2005. ISBN 80-86181-73-1 Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010