Antropogenní vlivy – human impacts

1. Antropogenní vlivy– human impacts změny koryta toků ovlivnění průtoku eutrofizace acidifikace globální změny

2. Time / Space Sewage, Oxygen Balance 1950 1970 1990 2000+ Based on Straškraba, 1996 Meybeck et al., 1989 Antropogenní vlivy minulého století organické znečištění, konvenční ČOV

3. Time / Space Nutrients Eutrophication Sewage, Oxygen Balance 1950 1970 1990 2000+ Based on Straškraba, 1996 Meybeck et al., 1989 Antropogenní vlivy minulého století význam živin P, N bodové/difúzní zdroje organické znečištění, konvenční ČOV

4. Acidification Organics and Metals Time / Space Nutrients Eutrophication Sewage, Oxygen Balance 1950 1970 1990 2000+ Based on Straškraba, 1996 Meybeck et al., 1989 Antropogenní vlivy minulého století dálkový transport zdroje význam živin P, N bodové/difúzní zdroje organické znečištění, konvenční ČOV

5. Global Climate Change Acidification Organics and Metals Time / Space Nutrients Eutrophication Sewage, Oxygen Balance 1950 1970 1990 2000+ Based on Straškraba, 1996 Meybeck et al., 1989 Antropogenní vlivy minulého století složení atm., UV, teplota, srážky dálkový transport zdroje význam živin P, N bodové/difúzní zdroje organické znečištění, konvenční ČOV

6. Eutrofizace Obohacení ekosystému živinami (P, N) do takové míry, že dojde k nadměrnému rozvoji řas nebo vyšších rostlin snížená kvalita (užitná hodnota) vody – průhlednost, upravitelnost, toxicita, … vodní květ x vegetační zákal

8. Meze růstu, 1972 (The Limits to Growth): Římský klub, 1968 The Algal Bowl, 1974: Jack Vallentyne (Johny Biosphere)

9. „vodní zahrádka“ – L. Apopka, FL

10. Lake Apopka, FL

11. Eutrofizace Obohacení ekosystému živinami (P, N) do takové míry, že dojde k nadměrnému rozvoji řas nebo vyšších rostlin snížená kvalita (užitná hodnota) vody – průhlednost, upravitelnost, toxicita, … podstata procesu známa od 60. let 20. století dodnes více než biologický je eutrofizace socio-ekonomický problém Důsledky: socio-ekonomicko-technologické biologické: - změna teplotního režimu - změna nik - změna druhového složení organismů - změna potravních řetězců

12. geografie: CZ D, NL -nedostatečné konvenční ČOV -dobrá sorpce půd -„extenzivní” zemědělství • dobře čištěné splašky • intenzivní zemědělství Eutrofizace - zdroje živin:vnější difúzní vs. bodovéKteré jsou důležitější?

13. Eutrofizace - zdroje živin:vnější • morfologie nádrže • průtočná nádrž – plošné zdroje se nestihnou uplatnit • málo průtočná nádrž – plošné zdroje mohou převážit sezonalita -plošné zdroje – jarní tání, ředěné -bodové zdroje – koncentrované, zejména v létě (nízké Q) V ČR jsou problém bodové zdroje x zemědělství – ovlivnění odtoků

14. málo živin hodně živin makrofytový/řasový systém malá biomasa rychlý obrat malá sedimentace řasový systém velká biomasa pomalý obrat velká sedimentace Eutrofizace - zdroje živin: vnitřní - fosfor uvolnění ze sedimentů v našich podmínkách eutrofizace relativně málo významné, význam roste po snížení vnějších zdrojů internal load Jak se P dostal do sedimentů?

15. Empirické modely - Vollenweider – OECD Organisation for Economic Co-operation and Development 1961 from OEEC, 1948 Annual index of phosphorus availability (mg m-3) L(P) - přísun P (mg/m2/rok) qs – relativní podíl vyměněné vody z – průměrná hloubka

16. Empirické modely - Vollenweider - OECD opatrnost při použití

17. Empirické modely - Vollenweider - OECD kdy už neplatí

18. Mechanismy uvolnění ~ mechanismy nápravných opatření

19. krok č. 1 Nápravná opatření - snížení vnějšího přísunu - manipulace s hydrodynamikou - vypouštění hypolimnia - destratifikace - prokysličování hypolimnia - sanace sedimentů – Fe, Al, Ca, okysličení, odstranění, překrytí - biomanipulace

20. Možné technologie prokysličení hypolimnia nebo destratifikace

21. Jak jsou na tom rybníky? N vs. P dusík – plynné formy, uniká ze systému fosfor – kumulace v systému při hnojení statkovým hnojem nebo kejdou dojde po čase k vyčerpání N a přebytku P – rozvoj sinic optimalizovat složení hnojiva podle produkce!