Institucion ln r mec transatlantick ch vztah
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 33

Institucionální rámec transatlantických vztahů PowerPoint PPT Presentation


  • 51 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Institucionální rámec transatlantických vztahů. Transatlantické vztahy EU. Institucionální rámec vztahů. Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální. Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO

Download Presentation

Institucionální rámec transatlantických vztahů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Institucion ln r mec transatlantick ch vztah

Institucionální rámec transatlantických vztahů

Transatlantické vztahy EU


Institucion ln r mec vztah

Institucionální rámec vztahů

  • Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální.

  • Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO

  • Jednání mezi zástupci institucí ES a USA se uskutečňovala pouze ad hoc.


Institucion ln r mec vztah1

Institucionální rámec vztahů

  • Změna s Transatlantickou deklarací, která institucionalizovala vzájemné vztahy

    • Setkávání zástupců ES/EU (Komise) a americké administrativy

  • Institucionalizace byla prohloubena Novou transatlantickou agendou (NTA).

    • Především v oblasti hospodářské


Institucion ln r mec vztah2

Institucionální rámec vztahů

  • Mark Pollack a Greg Shaffer identifikovali tři úrovně vládnutí v transatlantických vztazích:

    • Úroveň mezivládní (intergovernmental)

    • Úroveň transvládní (transgovernmental)

    • Úroveň transnacionální (transnational)


Mezivl dn rove

Mezivládní úroveň

  • Setkávání nejvyšších představitelů vlád a EU

  • Na nejvyšší úrovni se jedná o:

    • summity EU-USA

    • summity NATO


Mezivl dn rove1

Mezivládní úroveň

  • Summit EU-USA:

    • Slouží k tomu, aby se zde činila zásadní rozhodnutí, a stanovil rozsah spolupráce

    • Funguje jako stabilizační prvek ve vzájemných vztazích

    • Platforma komunikace, agenda-setting, socializace

    • Vysoká publicita → tlak na účastníky, aby se dohody plnily

    • od r. 2000 probíhají jednou ročně

    • Účastníci: Prezident USA, předseda Komise a předseda Evropské rady – hlavní představitelé Unie jako celku

    • Součástí jsou i dialogy na ministerské úrovni (především ministři zahraničí a hospodářství, zástupci Komise)


Mezivl dn rove2

Mezivládní úroveň

  • Témata:

    • Bezpečnost (soft security): terorismus, organizovaný zločin, spolupráce policie a tajných služeb, koordinace diplomatických aktivit

    • Hodnocení NTA

    • Hospodářské otázky: řešení obchodních sporů, spolupráce na půdě WTO

  • Problémy:

    • EU dlouhodobě nebyla reprezentovaná jedním zástupcem (rotační předsednictví v Radě EU) → tendence ze strany USA vidět EU jako komplikované a nejednotné těleso

    • Lisabonská smlouva částečně sjednocuje „hlas“ Unie, ale i přesto má americký prezident mnohem širší mantinely pro vyjednávání než zástupci EU (omezeni mandátem a kompetencemi)

    • Některé členské státy stále preferují bilaterální vztahy s USA


Mezivl dn rove3

Mezivládní úroveň

  • Srovnání přístupu Clintonovy a Bushovy ml. administrativy k EU

    • Clinton – preference jednání se zástupci Unie jako celku, summity

    • Bush – preference jednání s Unií jako celkem zejména v otázkách mezinárodního obchodu (obchodní jednání, WTO), též v některých politických a bezpečnostních otázkách (Balkán, Írán, izraelsko-palestinský konflikt)

      • V jiných podstatných otázkách preference bilaterálních vztahů – např. vojenské akce (Irák)

      • Mimo summity stály tehdy i otázky klimatických změn a ICC

      • Typické zejména pro první administrativu, druhá již více nakloněna jednat v rámci transatlantických institucí


Mezivl dn rove4

Mezivládní úroveň

  • Summity NATO

    • Hlavní témata z vojenské oblasti = hard security

    • Hlavy států a předsedové vlád všech členů Aliance

    • Nemají přesný rozvrh → většinou jednou za dva roky

    • Předznamenávají posuny v politice a strategiích NATO, sílu závazku členských zemí k akcím NATO


Mezivl dn rove5

Mezivládní úroveň

  • Ministerská úroveň

    • Hl. zahraničně politická oblast

    • setkávání amerického ministra zahraničí s ministry zahraničí členských zemí EU a Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

      • obvykle se konají po summitech

    • Může dojít k setkávání ad hoc i jiných ministrů


Transvl dn rove

Transvládní úroveň

  • Kontakty mezi úředníky vládních útvarů → ministerstva USA a DG Komise

  • Charakterizována jako síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád

  • Tyto kontakty ovlivňují celkový charakter vztahů mezi EU-USA → označováno jako „transatlantické vládnutí“ (transatlanticgovernance)

  • Hlavním cílem je implementace NTA. Na této úrovni se činí každodenní politická rozhodnutí a zároveň zde dochází ke stanovování nových témat, která jsou následně předložena na summitu.


Transvl dn rove1

Transvládní úroveň

  • Na úrovni státních úředníků:

    • Senior Level Group (SLG): nejvyšší státní úředníci

      • Za USA náměstci pro obchod a hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupci Komise a zástupci předsednické země (obchod a zahraničí)

      • Příprava summitů a diskuze významných otázek

      • Obvykle dvakrát za půl roku


Transvl dn rove2

Transvládní úroveň

  • Task Force

    • Vysocí státní úředníci z USA, zástupci Komise a předsednické země

    • Pomocný orgán SLG, identifikuje otázky, které nemohou být vyřešeny na nižší úrovni a ty postupuje SLG

    • Setkávání cca pětkrát za půl roku


Transvl dn rove3

Transvládní úroveň

  • Dialog v oblasti spravedlnosti (Justice Dialogue)

    • Ustaven v rámci NTA

    • setkávání zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se zástupci Komise

    • obvykle se koná dvakrát v průběhu předsednictví

    • Témata:

      • Boj proti financování terorismu, pašování lidí, drog, strategie boje proti organizovanému zločinu, výměna osobních dat a ochrana osobních dat

    • Hlavní fórum pro uzavírání dohod o vzájemné právní pomoci a extradici

    • Spojení na Europol a Eurojust


Transvl dn rove4

Transvládní úroveň

  • Politický dialog o hranicích a dopravní bezpečnosti

    • vytvořen po 11/9

    • otázky vnitřní bezpečnosti, důležitá instituce v boji proti terorismu

    • zástupci amerického ministerstva vnitra, spravedlnosti a zahraničí a zástupci Komise, Rady a předsednictví


Transvl dn rove5

Transvládní úroveň

  • Hospodářská oblast (Transatlantické hospodářské partnerství)

    • Transatlantická hospodářská rada

      • Má dva předsedy: komisaře pro obchod a zástupce prezidenta USA pro mezinárodní hospodářské vztahy

      • Cíl: Redukovat bariéry investování a podpořit vznik otevřených investičních režimů

    • Fórum vysokých představitelů EU a USA o spolupráci v oblasti regulace


Transvl dn rove6

Transvládní úroveň

  • Steering Group v rámci Transatlantického hospodářského partnerství (TEP)

    • Zástupci Komise (ředitelé ekonomických úseků DG), předsednické země a zástupce amerického ministerstva pro obchod a hospodářství

    • Monitoruje realizaci cílů TEP, vypracovává zprávy, identifikuje nové cíle spolupráce, slaďování strategií pro jednání na WTO

    • Zjišťují možné oblasti sporu → systém včasného varování


Transvl dn rove7

Transvládní úroveň

  • Pracovní skupiny

    • V oblasti zahraniční politiky→ na úrovni ředitelů sekcí

    • Nejvýznamnější jsou v hospodářské oblasti

    • Setkávání i v oblasti životního prostředí a energetiky, i když jsou technicky mimo rámec NTA


Transnacion ln rove

Transnacionální úroveň

  • Síť vztahů mezi nevládními aktéry

  • I když zde není vliv vlád, některé sítě jsou úzce spjaty s aktivitami a zájmy národních vlád nebo institucí EU

  • NTA: cíl vytvořit transatlantickou veřejnou sféru a zároveň získat podporu pro aktivity v rámci transatlantických vztahů

  • Dialogy existují v oblasti obchodu a ochrany spotřebitele, legislativní dialog


Transnacion ln rove1

Transnacionální úroveň

  • Transatlantický obchodní dialog (Transatlantic Business Dialogue, TABD)

    • Mezi americkými a evropskými podnikateli

    • Je nejúspěšnějším dialogem

    • Setkání skutečně probíhají a aktéři identifikují klíčové otázky, které jsou řešeny na jiných úrovních

    • Velmi dobré vazby na vládní činitele


Transnacion ln rove2

Transnacionální úroveň

  • Transatlantic Consumer Dialogue (TACD)

    • Zástupci organizací na ochranu spotřebitele

    • Méně úspěšný než TABD

    • Organizace jsou schopné dohodnout se na společných pozicích, ale nemají tak dobré vazby na vládní činitele jako TADB


Transnacion ln rove3

Transnacionální úroveň

  • Transatlantický legislativní dialog (TransatlanticLegislativeDialogue, TALD)

    • Od 70. let probíhají ad hoc setkávání europoslanců a amerických zákonodárců, ale TALD je výsledkem NTA

    • Marginální vliv

    • Trpí rozdílným postavením v institucionálním rámci a v pravomocech přijímat legislativu

    • Osoby, které se setkávají, obvykle nemají podíl na vytváření klíčové legislativy pro transatlantické vztahy


Transnacion ln rove4

Transnacionální úroveň

  • Transatlantický environmentální dialog Transatlantic Environment Dialogue (TAED)

  • Dialog mezi odbory

    • Oba jsou neaktivní

    • Aktéři preferují globální úroveň


Multilater ln vztahy

Multilaterální vztahy

  • přidávají autoři Michael Smith a Steven McGuire

    • Vztahy mezi aktéry v rámci širšího kontextu, především na půdě mezinárodních institucí

    • WTO, MMF a G-8


Hodnocen institucion ln ho r mce

Hodnocení institucionálního rámce

  • V r. 2005 Komise udělala kompletní zhodnocení fungování NTA

    • zjištění, že bylo naplněno jen 45 % cílů NTA

    • v dalších 33 % otázkách byl učiněn alespoň nějaký pokrok

  • Výsledky jsou smíšené, institucionální rámec nefunguje zcela efektivně


Hodnocen institucion ln ho r mce1

Hodnocení institucionálního rámce

  • Největší pokroky:

    • hospodářská soutěž

    • vzájemné uznávání standardů

    • Obchod

    • Bezpečnost hranic

  • Smíšené:

    • ochrana dat

    • regulace finančních služeb

  • Minimální:

    • biotechnologie


Hodnocen institucion ln ho r mce2

Hodnocení institucionálního rámce

  • Nejvíce problematická je hodnocena transnacionální úroveň

    • funguje jen TABD a TCD

    • Práce a životní prostředí nefungují vůbec

    • Dialog mezi zákonodárci má marginální vliv


Hodnocen institucion ln ho r mce3

Hodnocení institucionálního rámce

  • Problémy:

    • Stále slabé povědomí o NTA v členských státech EU i v americké administrativě

    • NTA není přikládána dostatečná politická váha

    • Je příliš byrokratizovaná

    • Delegace jsou předimenzované a některé schůzky se redukují na výměnu informací


U s mission to the eu useu

U.S. Mission to the EU (USEU)

  • Významná role v realizaci Nové transatlantické agendy

  • Historické kořeny spadají do pol. 50. let = ustaveno Stálé zastoupení USA u ESUO (1956)

  • V r. 1961 se Stálé zastoupení přestěhovalo do Bruselu a stalo se z něj Stálé zastoupení USA u Evropských společenství

  • USA vždy vysílá zkušené diplomaty vystudované v evropských záležitostech

  • Na fungování zastoupení měly vliv jednotlivé administrativy a jejich přístup k ES


St l zastoupen eu v usa

Stálé zastoupení EU v USA

  • Historické kořeny spadají do roku 1954, kdy byla ustavena informační kancelář ESUO ve Washingtonu (řízena Američany)

  • Od pol. 50. let Američané vyzývali evropské instituce, aby vyslaly do USA skutečného diplomata

    • proti Francie

    • v ES neexistoval konsensus na koordinaci zahraniční politiky

  • Haagský summit (1969) → dohoda na EPS

  • Plus ne příliš dobré vztahy s tehdejší americkou administrativou pod vedením Nixona a Kissingera → V ES pociťována nutnost reprezentovat a prosazovat své zájmy v USA

  • V r. 1971 vznik Stálého zastoupení


Tvorba zahrani n politiky v usa

Tvorba zahraniční politiky v USA

  • Prezident a Kongres:

    • Prezident: vrchní velitel ozbrojených sil, hlavní vyjednavač na mezinárodní scéně

    • Kongres: legislativní pravomoci (např. mezinárodní smlouvy dojednané prezidentem musí být schváleny 2/3 Senátu) a rozpočtové pravomoci, vyhlašování války

  • Podobu zahraniční politiky ovlivňují vztahy mezi exekutivou a legislativou

    • Do 60. let 20. století bezpodmínečná podpora Kongresu – změna především v důsledku války ve Vietnamu

    • Od 60. let do současnosti Kongres aktivněji vstupuje do formulace ZP


Tvorba zahrani n politiky v usa1

Tvorba zahraniční politiky v USA

  • WarPowersAct (1973):

    • zákon o omezení pravomocí prezidenta ve vedení ozbrojených konfliktů (reakce na válku ve Vietnamu)

    • Prezident, pokud vstoupí do války, musí o tom do 48 hodin informovat předsedu Sněmovny a Senátu

    • Kongres musí použití síly schválit do 60 dnů, pokud to neschválí, musí se vojáci stáhnout → pouze pokud by se nemohl Kongres sejít, může prezident pokračovat ve vedení konfliktu

    • Pokud Kongres nesouhlasí s setrváním armády, tato má 30 dnů na stažení (celkem 90 dnů)


Tvorba zahrani n politiky v usa2

Tvorba zahraniční politiky v USA

  • Na formulování americké zahraniční politiky mají významný vliv lobby

    • Nejvýznamnější: ropné společnosti (AmericanPetroleumInstitute), zbrojařské společnosti, oceláři, zemědělci

    • Etnická lobby:

      • Projevují se především v americké blízkovýchodní politice

        • Izraelská lobby (židé, protestanté) → American-Israel Public AffairsComittee (AIPAC) → Izrael je největší příjemce americké vojenské pomoci

      • Kubánské politice

        • Kubánsko-americké lobby → jiné latinskoamerické nebo karibské lobby nemají významný vliv na formulování americké zahraniční politiky

        • Sídlo v Miami, Cuban-AmericanNationalFoundation (CANF)


  • Login