institucion ln r mec transatlantick ch vztah
Download
Skip this Video
Download Presentation
Institucionální rámec transatlantických vztahů

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 33

Institucionální rámec transatlantických vztahů - PowerPoint PPT Presentation


  • 68 Views
  • Uploaded on

Institucionální rámec transatlantických vztahů. Transatlantické vztahy EU. Institucionální rámec vztahů. Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální. Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Institucionální rámec transatlantických vztahů' - lajos


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
institucion ln r mec vztah
Institucionální rámec vztahů
  • Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální.
  • Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO
  • Jednání mezi zástupci institucí ES a USA se uskutečňovala pouze ad hoc.
institucion ln r mec vztah1
Institucionální rámec vztahů
  • Změna s Transatlantickou deklarací, která institucionalizovala vzájemné vztahy
    • Setkávání zástupců ES/EU (Komise) a americké administrativy
  • Institucionalizace byla prohloubena Novou transatlantickou agendou (NTA).
    • Především v oblasti hospodářské
institucion ln r mec vztah2
Institucionální rámec vztahů
  • Mark Pollack a Greg Shaffer identifikovali tři úrovně vládnutí v transatlantických vztazích:
    • Úroveň mezivládní (intergovernmental)
    • Úroveň transvládní (transgovernmental)
    • Úroveň transnacionální (transnational)
mezivl dn rove
Mezivládní úroveň
  • Setkávání nejvyšších představitelů vlád a EU
  • Na nejvyšší úrovni se jedná o:
    • summity EU-USA
    • summity NATO
mezivl dn rove1
Mezivládní úroveň
  • Summit EU-USA:
    • Slouží k tomu, aby se zde činila zásadní rozhodnutí, a stanovil rozsah spolupráce
    • Funguje jako stabilizační prvek ve vzájemných vztazích
    • Platforma komunikace, agenda-setting, socializace
    • Vysoká publicita → tlak na účastníky, aby se dohody plnily
    • od r. 2000 probíhají jednou ročně
    • Účastníci: Prezident USA, předseda Komise a předseda Evropské rady – hlavní představitelé Unie jako celku
    • Součástí jsou i dialogy na ministerské úrovni (především ministři zahraničí a hospodářství, zástupci Komise)
mezivl dn rove2
Mezivládní úroveň
  • Témata:
    • Bezpečnost (soft security): terorismus, organizovaný zločin, spolupráce policie a tajných služeb, koordinace diplomatických aktivit
    • Hodnocení NTA
    • Hospodářské otázky: řešení obchodních sporů, spolupráce na půdě WTO
  • Problémy:
    • EU dlouhodobě nebyla reprezentovaná jedním zástupcem (rotační předsednictví v Radě EU) → tendence ze strany USA vidět EU jako komplikované a nejednotné těleso
    • Lisabonská smlouva částečně sjednocuje „hlas“ Unie, ale i přesto má americký prezident mnohem širší mantinely pro vyjednávání než zástupci EU (omezeni mandátem a kompetencemi)
    • Některé členské státy stále preferují bilaterální vztahy s USA
mezivl dn rove3
Mezivládní úroveň
  • Srovnání přístupu Clintonovy a Bushovy ml. administrativy k EU
    • Clinton – preference jednání se zástupci Unie jako celku, summity
    • Bush – preference jednání s Unií jako celkem zejména v otázkách mezinárodního obchodu (obchodní jednání, WTO), též v některých politických a bezpečnostních otázkách (Balkán, Írán, izraelsko-palestinský konflikt)
      • V jiných podstatných otázkách preference bilaterálních vztahů – např. vojenské akce (Irák)
      • Mimo summity stály tehdy i otázky klimatických změn a ICC
      • Typické zejména pro první administrativu, druhá již více nakloněna jednat v rámci transatlantických institucí
mezivl dn rove4
Mezivládní úroveň
  • Summity NATO
    • Hlavní témata z vojenské oblasti = hard security
    • Hlavy států a předsedové vlád všech členů Aliance
    • Nemají přesný rozvrh → většinou jednou za dva roky
    • Předznamenávají posuny v politice a strategiích NATO, sílu závazku členských zemí k akcím NATO
mezivl dn rove5
Mezivládní úroveň
  • Ministerská úroveň
    • Hl. zahraničně politická oblast
    • setkávání amerického ministra zahraničí s ministry zahraničí členských zemí EU a Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
      • obvykle se konají po summitech
    • Může dojít k setkávání ad hoc i jiných ministrů
transvl dn rove
Transvládní úroveň
  • Kontakty mezi úředníky vládních útvarů → ministerstva USA a DG Komise
  • Charakterizována jako síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád
  • Tyto kontakty ovlivňují celkový charakter vztahů mezi EU-USA → označováno jako „transatlantické vládnutí“ (transatlanticgovernance)
  • Hlavním cílem je implementace NTA. Na této úrovni se činí každodenní politická rozhodnutí a zároveň zde dochází ke stanovování nových témat, která jsou následně předložena na summitu.
transvl dn rove1
Transvládní úroveň
  • Na úrovni státních úředníků:
    • Senior Level Group (SLG): nejvyšší státní úředníci
      • Za USA náměstci pro obchod a hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupci Komise a zástupci předsednické země (obchod a zahraničí)
      • Příprava summitů a diskuze významných otázek
      • Obvykle dvakrát za půl roku
transvl dn rove2
Transvládní úroveň
  • Task Force
    • Vysocí státní úředníci z USA, zástupci Komise a předsednické země
    • Pomocný orgán SLG, identifikuje otázky, které nemohou být vyřešeny na nižší úrovni a ty postupuje SLG
    • Setkávání cca pětkrát za půl roku
transvl dn rove3
Transvládní úroveň
  • Dialog v oblasti spravedlnosti (Justice Dialogue)
    • Ustaven v rámci NTA
    • setkávání zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se zástupci Komise
    • obvykle se koná dvakrát v průběhu předsednictví
    • Témata:
      • Boj proti financování terorismu, pašování lidí, drog, strategie boje proti organizovanému zločinu, výměna osobních dat a ochrana osobních dat
    • Hlavní fórum pro uzavírání dohod o vzájemné právní pomoci a extradici
    • Spojení na Europol a Eurojust
transvl dn rove4
Transvládní úroveň
  • Politický dialog o hranicích a dopravní bezpečnosti
    • vytvořen po 11/9
    • otázky vnitřní bezpečnosti, důležitá instituce v boji proti terorismu
    • zástupci amerického ministerstva vnitra, spravedlnosti a zahraničí a zástupci Komise, Rady a předsednictví
transvl dn rove5
Transvládní úroveň
  • Hospodářská oblast (Transatlantické hospodářské partnerství)
    • Transatlantická hospodářská rada
      • Má dva předsedy: komisaře pro obchod a zástupce prezidenta USA pro mezinárodní hospodářské vztahy
      • Cíl: Redukovat bariéry investování a podpořit vznik otevřených investičních režimů
    • Fórum vysokých představitelů EU a USA o spolupráci v oblasti regulace
transvl dn rove6
Transvládní úroveň
  • Steering Group v rámci Transatlantického hospodářského partnerství (TEP)
    • Zástupci Komise (ředitelé ekonomických úseků DG), předsednické země a zástupce amerického ministerstva pro obchod a hospodářství
    • Monitoruje realizaci cílů TEP, vypracovává zprávy, identifikuje nové cíle spolupráce, slaďování strategií pro jednání na WTO
    • Zjišťují možné oblasti sporu → systém včasného varování
transvl dn rove7
Transvládní úroveň
  • Pracovní skupiny
    • V oblasti zahraniční politiky→ na úrovni ředitelů sekcí
    • Nejvýznamnější jsou v hospodářské oblasti
    • Setkávání i v oblasti životního prostředí a energetiky, i když jsou technicky mimo rámec NTA
transnacion ln rove
Transnacionální úroveň
  • Síť vztahů mezi nevládními aktéry
  • I když zde není vliv vlád, některé sítě jsou úzce spjaty s aktivitami a zájmy národních vlád nebo institucí EU
  • NTA: cíl vytvořit transatlantickou veřejnou sféru a zároveň získat podporu pro aktivity v rámci transatlantických vztahů
  • Dialogy existují v oblasti obchodu a ochrany spotřebitele, legislativní dialog
transnacion ln rove1
Transnacionální úroveň
  • Transatlantický obchodní dialog (Transatlantic Business Dialogue, TABD)
    • Mezi americkými a evropskými podnikateli
    • Je nejúspěšnějším dialogem
    • Setkání skutečně probíhají a aktéři identifikují klíčové otázky, které jsou řešeny na jiných úrovních
    • Velmi dobré vazby na vládní činitele
transnacion ln rove2
Transnacionální úroveň
  • Transatlantic Consumer Dialogue (TACD)
    • Zástupci organizací na ochranu spotřebitele
    • Méně úspěšný než TABD
    • Organizace jsou schopné dohodnout se na společných pozicích, ale nemají tak dobré vazby na vládní činitele jako TADB
transnacion ln rove3
Transnacionální úroveň
  • Transatlantický legislativní dialog (TransatlanticLegislativeDialogue, TALD)
    • Od 70. let probíhají ad hoc setkávání europoslanců a amerických zákonodárců, ale TALD je výsledkem NTA
    • Marginální vliv
    • Trpí rozdílným postavením v institucionálním rámci a v pravomocech přijímat legislativu
    • Osoby, které se setkávají, obvykle nemají podíl na vytváření klíčové legislativy pro transatlantické vztahy
transnacion ln rove4
Transnacionální úroveň
  • Transatlantický environmentální dialog Transatlantic Environment Dialogue (TAED)
  • Dialog mezi odbory
    • Oba jsou neaktivní
    • Aktéři preferují globální úroveň
multilater ln vztahy
Multilaterální vztahy
  • přidávají autoři Michael Smith a Steven McGuire
    • Vztahy mezi aktéry v rámci širšího kontextu, především na půdě mezinárodních institucí
    • WTO, MMF a G-8
hodnocen institucion ln ho r mce
Hodnocení institucionálního rámce
  • V r. 2005 Komise udělala kompletní zhodnocení fungování NTA
    • zjištění, že bylo naplněno jen 45 % cílů NTA
    • v dalších 33 % otázkách byl učiněn alespoň nějaký pokrok
  • Výsledky jsou smíšené, institucionální rámec nefunguje zcela efektivně
hodnocen institucion ln ho r mce1
Hodnocení institucionálního rámce
  • Největší pokroky:
    • hospodářská soutěž
    • vzájemné uznávání standardů
    • Obchod
    • Bezpečnost hranic
  • Smíšené:
    • ochrana dat
    • regulace finančních služeb
  • Minimální:
    • biotechnologie
hodnocen institucion ln ho r mce2
Hodnocení institucionálního rámce
  • Nejvíce problematická je hodnocena transnacionální úroveň
    • funguje jen TABD a TCD
    • Práce a životní prostředí nefungují vůbec
    • Dialog mezi zákonodárci má marginální vliv
hodnocen institucion ln ho r mce3
Hodnocení institucionálního rámce
  • Problémy:
    • Stále slabé povědomí o NTA v členských státech EU i v americké administrativě
    • NTA není přikládána dostatečná politická váha
    • Je příliš byrokratizovaná
    • Delegace jsou předimenzované a některé schůzky se redukují na výměnu informací
u s mission to the eu useu
U.S. Mission to the EU (USEU)
  • Významná role v realizaci Nové transatlantické agendy
  • Historické kořeny spadají do pol. 50. let = ustaveno Stálé zastoupení USA u ESUO (1956)
  • V r. 1961 se Stálé zastoupení přestěhovalo do Bruselu a stalo se z něj Stálé zastoupení USA u Evropských společenství
  • USA vždy vysílá zkušené diplomaty vystudované v evropských záležitostech
  • Na fungování zastoupení měly vliv jednotlivé administrativy a jejich přístup k ES
st l zastoupen eu v usa
Stálé zastoupení EU v USA
  • Historické kořeny spadají do roku 1954, kdy byla ustavena informační kancelář ESUO ve Washingtonu (řízena Američany)
  • Od pol. 50. let Američané vyzývali evropské instituce, aby vyslaly do USA skutečného diplomata
    • proti Francie
    • v ES neexistoval konsensus na koordinaci zahraniční politiky
  • Haagský summit (1969) → dohoda na EPS
  • Plus ne příliš dobré vztahy s tehdejší americkou administrativou pod vedením Nixona a Kissingera → V ES pociťována nutnost reprezentovat a prosazovat své zájmy v USA
  • V r. 1971 vznik Stálého zastoupení
tvorba zahrani n politiky v usa
Tvorba zahraniční politiky v USA
  • Prezident a Kongres:
    • Prezident: vrchní velitel ozbrojených sil, hlavní vyjednavač na mezinárodní scéně
    • Kongres: legislativní pravomoci (např. mezinárodní smlouvy dojednané prezidentem musí být schváleny 2/3 Senátu) a rozpočtové pravomoci, vyhlašování války
  • Podobu zahraniční politiky ovlivňují vztahy mezi exekutivou a legislativou
    • Do 60. let 20. století bezpodmínečná podpora Kongresu – změna především v důsledku války ve Vietnamu
    • Od 60. let do současnosti Kongres aktivněji vstupuje do formulace ZP
tvorba zahrani n politiky v usa1
Tvorba zahraniční politiky v USA
  • WarPowersAct (1973):
    • zákon o omezení pravomocí prezidenta ve vedení ozbrojených konfliktů (reakce na válku ve Vietnamu)
    • Prezident, pokud vstoupí do války, musí o tom do 48 hodin informovat předsedu Sněmovny a Senátu
    • Kongres musí použití síly schválit do 60 dnů, pokud to neschválí, musí se vojáci stáhnout → pouze pokud by se nemohl Kongres sejít, může prezident pokračovat ve vedení konfliktu
    • Pokud Kongres nesouhlasí s setrváním armády, tato má 30 dnů na stažení (celkem 90 dnů)
tvorba zahrani n politiky v usa2
Tvorba zahraniční politiky v USA
  • Na formulování americké zahraniční politiky mají významný vliv lobby
    • Nejvýznamnější: ropné společnosti (AmericanPetroleumInstitute), zbrojařské společnosti, oceláři, zemědělci
    • Etnická lobby:
      • Projevují se především v americké blízkovýchodní politice
        • Izraelská lobby (židé, protestanté) → American-Israel Public AffairsComittee (AIPAC) → Izrael je největší příjemce americké vojenské pomoci
      • Kubánské politice
        • Kubánsko-americké lobby → jiné latinskoamerické nebo karibské lobby nemají významný vliv na formulování americké zahraniční politiky
        • Sídlo v Miami, Cuban-AmericanNationalFoundation (CANF)
ad