Zen ochrany ve ejn ho zdrav
Download
1 / 19

Řízení ochrany veřejného zdraví - PowerPoint PPT Presentation


  • 73 Views
  • Uploaded on

Řízení ochrany veřejného zdraví. RNDr. Karla Říhová Ministerstvo zdravotnictví. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Řízení ochrany veřejného zdraví' - lael


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Zen ochrany ve ejn ho zdrav

Řízení ochrany veřejného zdraví

RNDr. Karla Říhová

Ministerstvo zdravotnictví


Listina z kladn ch pr v a svobod
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

USNESENÍpředsednictva České národní radyze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBODjako součásti ústavního pořádku České republiky.Článek 31Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Právo na ochranu zdraví je ústavním právem každého občana ČR a je ústavně danou povinností státu, aby toto právo garantoval na příslušné úrovni, je tedy z definice součástí systému veřejné správy ČR.


Listina z kladn ch pr v a svobod1
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

  • Kompetenčním zákonem je tato garance svěřena ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ). Praktickou realizací procesů s danou garancí souvisejících se zabývá Úsek hlavního hygienika ČR (ÚHH), který je organizačně součástí ministerstva zdravotnictví. Proces jako celek nazýváme ochranou veřejného zdraví

  • Ochrana veřejného zdraví, tak jak ji definuje Ústava, je proces, který je z hlediska ČR celoplošný. Jednotlivé úkony, které jsou součástí tohoto procesu a které mají odbornou povahu, je tedy nutné provádět na celém území ČR.

  • Organizačně je tedy nutné mít k dispozicisystém,který zajišťuje prováděnívšech úkonů,které souvisejí s realizací garance ústavního práva občanů ČR. Tato definice obecně platí, pro všechnyúkony veřejné správy(veřejnou správou rozumíme státní správu a samosprávu).


Listina z kladn ch pr v a svobod2
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

  • Teorie veřejné správy, která úzce souvisí s matematickou teorií systémů, definuje jako optimální systém ten, který v příslušné míře využívá principů centralizace a decentralizace veřejné správy.

  • Na základě těchto (a dalších - politických) principů bylo území ČR ústavním zákonem rozděleno na celkem 14 krajů (13 krajů + hlavní město Praha). Tyto kraje tvoří zároveň správní území, kde je aplikována veřejná správa.

  • Ochrana veřejného zdraví je proces, který z principu není možné provádět decentralizovaně, protože pro události, které musí zvládat, jsou hranice správních celků irelevantní ( epidemie, terorismus, atd.). Přitom je zároveň nutné, aby tento proces probíhal dostatečně rychle a flexibilně po celém území ČR.


Ochrana ve ejn ho zdrav
OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

  • Proces ochrany veřejného zdraví je výkonem státní správy a je možné konstatovat ( z důvodů jak racionálníchi historických), že území kraje je přiměřeně rozsáhlým územím pro to, aby v se v něm mohl provádět proces ochrany veřejného zdraví.

  • Zákon 258/2000 Sb., definuje v souladu s výše uvedeným v každém kraji Krajskou hygienickou stanici , jejímž úkolem je vykonávat tento proces v příslušném správním území.


Ochrana ve ejn ho zdrav1
OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

  • Celý proces je realizován pomocí struktury, která má následující organizaci:

  • Jedná se o strukturu, která má dvě vrstvy, z nichž vrstva 1(úsek hlavního hygienika na MZ),je nadřízena vrstvě 2, kterou tvoří KHS v jednotlivých krajích. 

  • Tato struktura musí být vybavena pravidly fungování, tak aby byla schopna garantovat ústavní práva občanů ČR. Musí tedy existovat SYSTÉM ŘÍZENÍ procesu ochrany veřejného zdraví.


Syst m zen ochrany ve ejn ho zdrav
SYSTÉM ŘÍZENÍ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

  • Z hlediska teorie řízení se jedná o víceúrovňový (dvouúrovňový) hierarchický systém (sociálně – ekonomické povahy). Hierarchický systém se vyznačuje jednou podstatnou vlastností:

  • Ke každému prvku v hierarchickém systému existuje nejvýše jeden prvek jemu nadřízený.


Syst m zen ochrany ve ejn ho zdrav1
SYSTÉM ŘÍZENÍ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

Pravidla fungování organizace (systém) jsou vyjádřena:

  • Výčtem práv a povinností jednotlivých prvků systému (pracovní náplně, organizační řád – faktické vyjádření nadřízenosti a podřízenosti)

  • Popisem informačních toků a způsobu jejich realizace uvnitř systému (pošta, porady, atd.)

  • Popisem chování prvků systému v případě událostí vně i uvnitř systému (standardní – očekávané události, krizové chování, atd.)


Syst m zen ochrany ve ejn ho zdrav2
SYSTÉM ŘÍZENÍ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

  • Obecná pravidlainformačních tokův hierarchickém systému :

  • 1.„Komunikace směrem nahoru“.Podřízený prvek nesmí komunikovat s jiným prvkem systému, než s jemu bezprostředně nadřízeným.

  • „Komunikace směrem dolů“.Nadřízený prvek smí komunikovat s jinými než jemu bezprostředně podřízenými prvky pouze s vědomím těchto prvků.

  • 3. „Horizontální komunikace“.Každý prvek může komunikovat s jinými prvky téže vrstvy pouze na základě přesně definovaných pravidel.

  • „Kontrolní prvek“.V systému musí existovat prvek, který provádí kontrolu jednotlivých prvků struktury. Tento prvek musí být nezávislý na činnosti prvků kontrolovaných .


Syst m zen ochrany ve ejn ho zdrav3
SYSTÉM ŘÍZENÍ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

Příklady

  • Reprezentant KHS nesmí komunikovat s jinými prvky MZ, než s úsekem HH

  • Hlavní hygienik nemůže přikazovat vedoucímu odboru KHS

  • Jednotlivé KHS se nemohou domlouvat jiným než předem definovaným způsobem (pravidla komunikace, organizační řád)

  • Kontrolu hospodaření a správnosti postupů KHS kontroluje prvek z úseku hlavního hygienika


Struktura z kladn ch prvk organiza n struktury
STRUKTURA ZÁKLADNÍCH PRVKŮ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY

  • Základními prvky organizační struktury rozumíme ÚHH a KHS

  • Analogie - ekonomické formace (podniky) s odštěpnými závody , principy systému řízení zůstávají stejné, jde o hierarchické vícevrstvové systémy

  • „produktem“, který je výsledkem procesu, je akt státní správy

  • „výrobními jednotkami“ jsou jednotlivé KHS

  • „generální ředitelství“ je ÚHH


Z kladn struktura
ZÁKLADNÍ STRUKTURA

  • „Výrobní jednotky“ mají v případě ekonomických subjektů následující základní strukturu

  • Analogie v případě KHS - „Výrobu“ reprezentují jednotlivé odborné činnosti a „servis“ činnosti „ne-odborné“ (např. HTS).

  • V případě ekonomické výrobní jednotky se servis dále člení na další úseky přímo podřízené vedení (obchodní, ekonomický, atd.).


Z kladn struktura khs
ZÁKLADNÍ STRUKTURA KHS

  • Systém funkčně homogenní, ředitel řídí tři jasně definované úseky, které se navzájem neovlivňují. Zajímá jej úsek jako celek, nikoliv to, jak pracují další složky úseku.

  • Ředitel komunikuje s tím, kdo zodpovídá za odbornou činnostv rámci KHS a ne s jednotlivými vedoucími odborů.

  • Samozřejmě, že i zde platí čtyři zásady hierarchického systému.


Struktura seku hlavn ho hygienika
STRUKTURA ÚSEKU HLAVNÍHO HYGIENIKA

  • Odpovídá struktuře „generálního ředitelství“. Je rozdělena na výrobní a servisní úseky (odbory).

  • Kancelář hlavního hygienika je řídící prvek sítě KHS. Mimo to zajišťuje všechny právní záležitosti (jak legislativní, tak správní – plní úlohu odvolacího orgánu), plní analytické a strategické úkoly, zajišťuje management celého systému.

  • Odborný útvarobsahuje všechny odborné činnosti, které odpovídají činnostem aplikovaným na úrovni KHS.Jeho úloha je výrazně metodická.

  • Servisní útvar má na starosti ekonomické zajištění, investice, IT, atd.


Metoda konstrukce syst mu
Metoda konstrukce systému

  • Tento systém reprezentujecílový stav systémustávajícího. Není možné předpokládat, že k tomuto stavu lze dospět „ze dne na den“. Proces transformace stávajícího systému si vyžádá jistý časový nárok (řádově v měsících) a samozřejmě i časový plán zavádění jednotlivých etap transformace.

  • Podstatná reorganizace byla učiněna od 1.1.2002, kdy někdejší „hybridní“ organizace byla nahrazena vertikálně konstruovanou organizací, kterou definuje zákon č.258/2000 Sb. ve znění zákona 320/2002 Sb. Jedná se však o novou organizační strukturu, která je sice korektní, ale zatím není vybavena odpovídajícím systémem řízení


Konstrukce pracuje s n sleduj c mi fakty
Konstrukce pracuje s následujícími fakty:

  • Dá se očekávat, že případná mimořádná událost v současné politické situaci ve světě se bude týkat právě orgánů odpovědných za ochranu veřejného zdraví.

  • Historie systému je v přímém rozporu s nároky, který na něj klade zákon č.258/2000. Systém byl původně výrazněhorizontálně orientován (zřizovatel OÚ) a někdejší OHS byly prakticky úplně nezávislé subjekty. KHS i MZ měly ve vztahu k procesu ochrany zdraví převážně metodický vztah.

  • Naopak systém s sebou nese rysy historického vývoje, které působí výrazněproti jednotnosti zabezpečení ochrany veřejného zdraví na celém území státu ve všech svěřených oblastech (epidemiologie, hygiena práce, hygiena výživy…atd.).

  • Vzrůstající naléhavost urychlení transformace systému v efektivně fungující strukturu (mezinárodní terorismus, hrozba epidemií a pandemií).


Konstrukce podobných systémů bývá rozložena v čase a probíhá tzv.prototypovým způsobem.

Jedná se o pracnou, ale velmi účinnou metodu, kdy je vytvořenrámcový návrh chováníurčité části systému, který se upřesňuje a detailizuje na základě praktických dopadů a snaží semaximálně využít zažitou praxi, pokud podporuje systém jako takový (metoda tzv. „Baťových chodníků“ = chodník stavím tam, kudy lidé chodí).

Prvním krokem bylahloubková analýzasoučasného stavu řízení systému ( v našem případě především analýzou jednotlivých pracovních náplní, organizačních, spisových a jiných řádů), která umožnila zjistit jak dalece se stávající systém liší od optimálního.

Dalším krokem jestanovení způsobu transformace v  cílový stav a časového harmonogramutéto transformace


Asov harmonogram
Časový harmonogram a probíhá tzv.

  • Tento systém je vytvářen metodou „shora dolů“ (top-down) – transformace začíná reorganizací řídícího prvku na nejvyšší úrovni – tedy úseku HH, přičemž nesmí být narušena činnost stávajícího systému.

  • Poté bude následovat transformace druhé vrstvy – tedy KHS.

  • Časový horizont lze rámcově určit takto:

    1. Počátek transformace ÚHH - leden 2005

    2. Ukončení transformace ÚHH - červen 2005

    3. Počátek transformace KHS - duben 2005

    4. Ukončení transformace KHS - prosinec 2005


D kuji v m za pozornost

Děkuji Vám a probíhá tzv.za pozornost !


ad