Lib icko
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 17

Libčicko PowerPoint PPT Presentation


  • 113 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Libčicko. Už mladší doba kamenná - na území Novoknínska a Libčic nalezeny broušené sekery – zemědělství má vliv na krajinu. Doba bronzová. Skutečná kolonizace krajiny středního Povltaví

Download Presentation

Libčicko

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Lib icko

Libicko

Umlad doba kamenn - na zem Novoknnska a Libic nalezeny brouen sekery zemdlstv m vliv na krajinu


Doba bronzov

Doba bronzov

  • Skuten kolonizace krajiny stednho Povltav

  • Osdlovn lidem knovzsk kultury zvlt podl Vltavy a vdolch pilehlch potok vyrstaj sdlit (nap. Hrazany) pohebit, znich nkter pat k vbec nejvtm vechch (nejbli kNovmu Knnu je vDrevnkch).


Lib icko

Lid vt dob osidlovali vinn i jinak strategick polohy, kde vznikala opevnn hradit pro ppadnou obranu ped neptelem.


Nejbli m z nich je n m hradi t p esl nka u lib ic

Nejblim z nich je nm Hradit Peslnka u Libic.


Vznik hradi t je datov n do vii ix stol po kr ale p vod jejich mo no kl sti i do doby d v j

Vznik hradit je datovn do VII. - IX. stol. po Kr., ale pvod jejich mono klsti i do doby dvj.

  • Hradit obehnno je kolkolem posud zachovanmi trojmi valy. Uvnit nalz se vejit prostora s jakousi cisternou a v severn jej sti lze zti zbytky sklep, kter byly neklenut a nyn jsou propadl a zasypan, e vrchn st jejich tvo jen vrstva trku v sle asi 1 m.

  • V blzkosti hradit nalezl p. Ant. Zeman ohnit, pec v rozmrech 3 X 2 m. Vnitek jej byl z pkn vyplen hlny, kolem hojnost popela a step ndob, kost rznch zvat, parohy, rohy. Nkter vci tohoto nlezu odevzdal Zemdlskmu museu v Praze. Jedna z tchto ndob byla zvlt charakteristick, s vypichovanm ornamentem na vyvalenm okraji.


Lib icko

V hraditch echov pes udatnost svoji hledali ochranu ped pesilou, nechvajce ostatn v plen nepteli.

  • Tak jsou to njezdy Avar z Uher (poraeni Samem r. 623 po Kr.)

  • toky franck za Dagoberta, pozdji Karla Velikho a Ludvka.

  • Roku 846 po pemoen Mojmrov krl Ludvk thl skrze echy a zde od nich na hlavu poraen

  • r. 872 vojsko esk na hlavu poraeno v hrozn bitv u Vltavy pod vdcovstvm knete Boivoje a jinch pti vdc a toit hledalo v pevnch hraditch, o jich dobvn Nmci se nepokusive, s mnohou koist po nehjen zemi sebranou, ze zem odthli.


Lib icko

  • Knovzsk kultura objevila Pbramsko jako zdroj zlata. Rovali jej tm na vech potocch. Vyspl keltsk kultura pevzala zlat rovit a pidala nalezit dalch kov, zvlt cennho eleza, nezbytnho pro "modern vlen". Vechny mstn znalosti pevzali Slovan, pichzejc na konci 5. stolet. Krom bohatstv kraje pevzali i star kupeck stezky. Hlavn zemsk stezka vedla z jihu na sever, dopravovala se po n sl. Solen a suen potravin byl nejstar zpsob jejich uchovn na del dobu. Uchovan potraviny v dob nedostatku mly cenu ivota a ten se vyvaoval na vahch zlatem, proto se Soln stezce kalo t Zlat stezka.


Lib icko

  • esk zem (dve cel Evropa) byly z 80 % zalesnn pralesy, proto stezky vedly od msta k vesnici a od vesnice k vesnici, konily opt ve mst. V mst to znamen na trhovm mst - miest, co bylo v chrnnm hraditi. Sl dobvali na salinch ze Stedozemnho moe salivarov a v povod Dunaje ze solnch sloj, vyzvednutch alpnskm vrsnnm, hornci. Pro skladovn soli byla vybrna opevnn msta, na na stezce to byl Pasov na jin stran umavy a Prachatice na severn stran umavy. Krom dalch mst to byla pekladit zanajc na "P" - Protivn, Psek, Pbram a Praha.


Lib icko

  • Zemsk stezky spojovaly zemi s okolnmi zemmi, ale as od asu pivdly i neptelsk vojska, proto se budovaly velmi zk, aby se mohly dkladn zatarasit zseky a brnit. Rovn jejich budovn a drba byla namhav, Zlat stezka byla na mnoha mkkch a bahnitch mstech dldna pitesanmi poleny nebo zpevnna hatmi. Nklad zbo nosily nejprve oslci, potom kenci s komi a pozdji k tomu elu vypstovan plemena kon. Mimo dobu zemdlskch prac pomhali kupcm pepravovat nklad mstn obyvatel se svmi komi. Karavana koskch nosi - soumar a ozbrojenho doprovodu tala zpravidla tyicet jedinc. Sl se nakldala na soumary v koench vacch, pozdji v devnch soudcch, desky kamenn soli se vzaly provazy, proti deti se pikrvaly k se srst.


Lib icko

  • Kupeck karavany se soumary - komi jako nosii - mly stezku rozdlenou na etapy. Jejich dlka zvisela na konfiguraci ternu, brod a v neposledn ad na ohrazench a brnnch sdlitch. V dnench mrch to bylo 15 - 25 km. Z Prachatic do vnitrozem byla stezka roziovna a upravovna pro sjzdnost nejprve dvoukolch (s velkmi koly, aby nezapadaly do vmol), pozdji tykolch povoz. Z Prachatic pes hranice ovem zstvala stezka zk a tak se nm zachoval Soumarsk most pes Teplou Vltavu.


Lib icko

  • Z hlavnch zemskch stezek nm v dnen dob vznikla centrln s sttnch silnic se stedem Prahou

  • Nae soln Zlat stezka m nyn jako sttn silnice slo 4.

  • Z Prachatic do centra Prahy na Staromstsk trit (nmst) je vzdlenost 170 km

  • Z Prachatic do Prahy trvala cesta .


Lib icko

  • 14 - 16 dn.

  • Zlat stezka spojovala jin se severn Evropou a byla jednou z nejdleitjch stezek evropskho Stedozem.


T ba zlata

Tba zlata

  • Prvnmi zlatokopy vtto oblasti byli keltov. Zlato se nejdve rovalo, pozdji se zaalo tit. Ryzost zlata vtehdejch zlatch mincch odpovd prodnmu zlatu zoblast kolem dnench obc Krmy, Chvojn a Libice.

  • Prvn zznamy o Novm Knn jsou zroku 1186 kdy markrab Konrd Ota ze Znojma se zde setkal seskm vvodou Bedichem, aby podepsali smlouvu mezi echami a Moravou.

  • Roku 1330 se Nov Knn stal krlovskm zlatohornm mstem. Za Karla IV. byly voblati zzeny vinice a za vldy jeho syna Vclava IV. zdej doly Kamlov a Kryk byly sloueny sdoly loj u Jlovho. Tyto doly byly nejvtmi dodavateli zlata do krlovsk pokladnice.


Lib icko

  • Vvoj tby zlata pokraoval a do ervence roku 1424, kdy byl Knn vyplen husity. Doly byly znieny.

  • Vroce 1437 krl Zikmund udlil znovu Novmu Knnu privilegia hornho msta. Kolem roku 1450 bylo obnoveno dolovn tm ve vech dolech. Krl Ji zPodbrad znovu potvrdil ztracen listiny a dolovn zlata opt zaalo vzkvtat. Varchivu prask mincovny meme najt doklady o produkci novoknnskho zlata. Je napklad zaznamenno, e za obdob od bezna do ervna 1572 zdej starosta poskytl mincovn 850 g zlata. Dal zznam zroku 1578 uvd, vtnost dolu Mlad Kamlov 83 g z1600 kg rudy, co odpovd 52 g na tunu. Obdobn zznamy pokrauj a do roku 1620 bitva na Bl Hoe.


Lib icko

  • Bhem ticetilet vlky, a u nadvldu mla ta i ona armda, vsledkem bylo drancovn. Kraj se stval chud a chud.

  • Vjnu 1634 armda generla Banera vyplila msto a zasypala doly. Vtto dob vlek zstala vtto oblasti pouze tetina pvodnch obyvatel.

  • Nov hornick aktivity zaaly vroce 1634 rekonstrukce msta zaala vroce 1660. Tba ztohoto obdob vak nedoshla rovn pechozch obdob a kolem roku 1700 ji byla nevznamn.


Lib icko

  • Star pravny rudy a mlny kolem Kocby, kter drtily rudu byly pebudovny na mlet mouky a na pily. Doly byly oputny.

  • as od asu byly inny pokusy znovuotevt star doly. Vroce 1912 hrab Sylva Tarrouca zarazil nov dl na kopci Hoice pobl Libic. Vroce 1914 byla na nklady sttu raena tola zdol Kocby. Tba vLibicch pokraovala bhem II. svtov vlky. Posledn dln dlo bylo raeno vpadestch letech. Dolm mezi Libicemi a Draeticemi se kalo Star a Mlad Kamlov. Zvsledk tby vprvn polovin 20. stolet vnkterch netench secch hlavn libick ly lze kovnost rudy odhadnout na stovky gram zlata na tunu, vnkterch ppad dokonce 1 kg zlata na tunu. achty doshli hloubky 180-200 m staly se tak nejhlubmi vcelm okol Novho Knna.


Kostel k sv jana a pavla poch zej c z p elomu 18 a 19 stol

Kostelk sv. Jana a Pavla pochzejc z pelomu 18. a 19. stol.


  • Login