1 / 14

BIOLOGIE LESA II HSSL ÚVOD DO GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN

BIOLOGIE LESA II HSSL ÚVOD DO GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN. GENETIKA věda zabývající se dědičnou proměnlivostí živých organizmů ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN vědní obor nebo technologie aplikující poznatky z genetiky na zlepšení genetické konstituce lesních dřevin

kenton
Download Presentation

BIOLOGIE LESA II HSSL ÚVOD DO GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. BIOLOGIE LESA II HSSL ÚVOD DO GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN

  2. GENETIKA věda zabývající se dědičnou proměnlivostí živých organizmů ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN vědní obor nebo technologie aplikující poznatky z genetiky na zlepšení genetické konstituce lesních dřevin prakticky se jedná o člověkem řízenou evoluci

  3. CENTRAVZNIKU KULTURNÍCH SORT

  4. CENTRA VZNIKU KULTURNÍCH SORT • Jihovýchodní Asie (SZ Indie, jih Afganistánu, Kašmír, Turkestán - Sinťiangsko-ujgurská AO, Irán, Zakavkazsko, střed Malé Asie): • bezosinná pšenice, žito, drobnozrnný hrách, len, • jabloně, hrušně, slivoně • 2. Horstva Indie, Vietnamu, Laosu, Kambodža: • rýže, cukrová třtina, bavlník • Horstva Číny a přilehlých oblastí: • některé druhy ječmene, ovsa, proso, sója • Etiopie: • některé druhy ječmene, pšenice, hrachu • 5. Vysokohorské oblasti Mexika, Kolumbie, Guatemaly, Bolívie, horská údolí Peruánských And: • brambory, kukuřice, tabák, rajče

  5. STRUČNÝ VÝVOJ GENETIKY • 1865 J. G. Mendel (1822 - 1884):Versuche über Pflanzenhybriden (Pokusy s rostlinnými kříženci) - Mendelovy zákony a mezialelární vztahy • 1900Hugo de Vries (1848 - 1935), Erich Tschermak(1871 - 1962), Carl Correns (1863 - 1933) – znovuobjevení Mendelových zákonů • 1903 Sulton (1904 Boveri) objev spojitosti zákonitého štěpení hybridů a dělení chromozómů při meióze • 1906William Bateson (1861 - 1926) - genetika, heterozygot a homozygot

  6. STRUČNÝ VÝVOJ GENETIKY • 1909 Wilhelm Johannsen (1857 - 1927) - gen, genotyp a fenotyp • 1923 Morgan –získání ověřených dokladů o lokalizaci genů a jejich možné rozdílné kombinaci • 1953 James D. Watson a Francis H. Crick - strukturní model dvojšroubovice DNA • současnost – rozluštění genetického kódu člověka, klonování zvířat, ..

  7. POČÁTKY GENETIKY A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN • 1765 Josef Q. Kőlreuter – předpověď hybridizace lesních dřevin • 1865 Rudolf Geschwind - Program hybridizace lesních dřevin – myšlenka šlechtitelských stanic • 1868 Hugo de Vilmorin – Francie – hybrid Abies cephalonica x Abies pinsapo • 1875 Ondřej Geschwind – doporučení hybridizace lesních dřevin • Konec 19, zač. 20. stol. Gärtner, Klotzsch, Burbank, Focke, Dengler, Henry - hybridizace lesních dřevin • Konec 19, zač. 20. stol. Cieslar, Engler, Műnch, Rubner, Roth - počátky provenienčního výzkumu

  8. DĚDIČNOST přenos genetické informace z rodičů na potomstvo (a tedy z generace na generaci) PROMĚNLIVOST = VARIABILITA odchylnost od průměrné hodnoty znaku, od normálu absence uniformity

  9. GEN základní jednotka většiny typů dědičnosti; sekvence nukleotidových bází (nebo lépe tripletů) okupující určitý lokus na chromozómu a nesoucí informaci, která po transkripci a translaci kóduje syntézu jednoho polypeptidového řetězce (+ výjimky) triplet = sekvence 3 nukleotidů DNA (a jejich komplementárního protipólu mRNA)

  10. ZNAK • zjistitelný fenotypový projev genu(nebo skupiny genů u tzv. polygenních znaků) • charakteristika používaná na rozlišení jedinců v populaci • kvalitativní např. produkce určité chemické látky (enzymu, polypeptidu) • kvantitativní dendrometrické veličiny • POLYGENNÍ ZNAK – znak, jehož fenotypový projev je výsledkem kumulativního účinku více genů, z nichž každý má na projevu dílčí efekt • (např. výška hypoteticky kontrolována 5 geny, potom čím více je přítomných genů, tím větší fenotypový projev znaku nastane)

  11. Klasifikace mimojaderné dědičnosti (Jinks 1967) Genom chromozómy geny Genotyp plastidy plastogeny kinetostomy kinetogeny Plazmon mitochondrie chondriogeny centrioly centriogeny genotyp = celkový dědičný materiál buňky genom = celkový dědičný materiál uložený v chromozómech plazmon = celkový dědičný materiál uložený mimo chromozómy, tj.v cytoplazmě

  12. Základní počty chromozómů

  13. Schématické znázornění monohybridního křížení parentální generace: červenokvětý x bělokvětý P: BB x bb gamety v parentální generaci B x b F1: Bb křížení v rámci potomstva Bb x Bb F2: BB : 2Bb : bb genotypový štěpný poměr

  14. Schématické znázornění dihybridního křížení P: AABB x aabb matka vytváří gamety AB, otec ab F1: AaBb v potomstvu se objevují pouze heterozygoti v obou znacích následným křížením v rámci potomstva dochází k vyštěpování genotypů v přesných, tzv. genotypových štěpných poměrech

More Related