1 / 17

Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu

Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu Mária Pákozdiová 1 , Markéta Šantrůčková 2 1 Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Download Presentation

Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu MáriaPákozdiová1, Markéta Šantrůčková2 1 Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta Mendelovyuniverzity v Brně 2 Výzkumný ústav SilvaTaroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice

  2. Zájmové území

  3. Zájmové území • periferní postavení v rámci Rumunska • jednotlivé vesnice jsou izolovány od sebe navzájem i od rumunských sídel • členitý a krasový reliéf jižních Karpat • v době příchodu českých kolonistů zde byly rozsáhlé bukové pralesy

  4. Rovensko Gerník Svatá Helena Svatá Helena

  5. Vývoj českých obcí v Banátu – hlavní mezníky • 20. léta 19. století – založení českých osad (od roku 1826 ve svazku Vojenské hranice), kolonisté museli vyklučit lesy a založit pole ke své obživě • 30. a 40. léta 19. století – velká migrace v rámci Banátu jako důsledek těžkých životních podmínek prvních osadníků, vznikly české menšiny v rumunských či jinak národnostních obcích, které se postupně asimilovaly • 50. léta 19. století – stabilizace českých vesnic, stavba škol a kostelů, roste počet obyvatel přirozeným přírůstkem • 1873 – zrušena Vojenská hranice, Banát pod správou Uherského království • 90. léta 19. století a 1. polovina 20. století – relativní přelidnění českých vesnic, migrace do měst, jiných států (Bulharsko) i zámoří (Argentina) • 1919 – trianonská dohoda rozdělila Banát mezi Rumunsko a Království SHS (Jugoslávii), české vesnice v Rumunsku odříznuty od centra v Bele Crkvi • 1946 – 1949 – velká vlna poválečné migrace do Československa, úbytek ⅓ až ½ obyvatel • po roce 1990 – kontinuální migrace do České republiky a vylidňování českých obcí • 2007 – vstup Rumunska do EU • až do 2. poloviny 20. století se zde uchovala tradiční kultura českého venkova z počátku 19. století

  6. Vývoj českých obcí v Banátu

  7. Povoz u Svaté Heleny Tradiční vodní mlýnek v Gerníku Opouštění zemědělské půdy u Svaté Heleny

  8. Vývoj českých obcí v Banátu – hospodaření • obvyklý příděl půdy byl 9 jiter polí (5,2 ha) a 3 jitra luk (1,7 ha) na rodinu, pastviny byly obecní, pozemky jedné rodiny rozptýleny po katastru obce • majetky jednotlivých rodin byly podobné, ve vesnicích tudíž, zejména zpočátku, nebyly velké sociální rozdíly • tradiční zemědělství bez mechanizace, využívající jen lidské a zvířecí síly • tradiční struktura krajiny, velká mozaikovitost (malá pole), až do 2. poloviny 20. století obvyklé úhorování a příloh (tj. půda pravidelně ponechávána ladem) • 50. léta 20. století – pokus založit ve Svaté Heleně a v Gerniku zemědělské družstvo, který ztroskotal Svatá Helena, Pražský illustrovaný kurýr, 1913

  9. Vývoj českých obcí v Banátu – hospodaření • polovina 20. stol. – doly na barevné kovy u Nové Moldovy (pracovali zde muži ze Svaté Heleny a Gerniku, zejména od 70./80. let 20. stol.) • zemědělské práce pak obstarávali zejména ženy, děti a staří rodiče • uzavření dolů koncem 90. let 20. století, nezaměstnanost Svatá Helena a Eibental, Pražský illustrovaný kurýr, 1913 – 1914

  10. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny S nástupem mužů do zaměstnání v nedalekých dolech a městech a zejména v souvislosti s politickými změnami po roce 1989/1990 se české vesnice v Rumunsku otevřely změnám a rychlým modernizačním tendencím (elekrifikace, vybavení domácností spotřebiči jako např. lednice, mrazák, televize, telefonizace, zavedení sítě mobilních operátorů, internet). Důsledkem je jek vyšší životní standard obyvatel, tak postupný rozpad vesnické komunity a zánik tradiční kultury. Stárnutí a vylidňování vesnic. Zejména mladí kontinuálně od roku 1990 odchází do České republiky. Důsledkem je opouštění zemědělské půdy a její postupné zarůstání, což mění ráz krajiny. Pastviny s rozptýlenou zelení nad Gerníkem Svatá Helena

  11. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny Od poloviny 90. let 20. století směřovala do českých vesnic v Banátu rozvojová pomoc z České republiky. Koordinovala ji společnost Člověk v tísni. Cílem rozvojové pomoci bylo zvýšit životní standard krajanů (budování cest, stavba a oprava škol, budování inženýrských sítí) a zastavit vylidňování vesnic. Rozvojová pomoc skončila se vstupem Rumunska do EU roku 2007. Člověk v tísni zde působí i nadále. Soustřeďuje se na projekty, které mají krajanům pomoci s obživou, neboť pracovních příležitostí mimo zemědělství je velmi málo a výdělky ze zemědělské činnosti nízké. Projekty se soustřeďují na podporu podnikání českých firem v oblasti a zejména na agroturistiku. Jedna z chátrajících budov bývalých rudných dolů Asfaltová silnice do Svaté Heleny byla vybudována roku 2008

  12. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny • Agroturistika: • finanční příspěvek pro rodiny krajanů • pravidelný kontakt s životem v České republice • rychlejší pronikání modernizace do vesnic krajanů • pojímání vesnic jako „skanzenu“ venkovského života • zvyšování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými rodinami krajanů Propagační fotografie lákající na vyjížďky na koních a turistiku. Zdroj: www.banat.cz

  13. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny Na podzim 2011 začala výstavba 21 větrných elektráren v okolí obce Svatá Helena firmou Enel Green Power Romania, součástí italské společnosti Enel Group. Větrníky stojí na soukromých pozemích, které firma odkoupila, nebo na obecních pozemcích, které má pronajaty. Stejná společnost plánuje výstavbu 33 větrníků v obvodu obce Gerník. Okolí Svaté Heleny s rozmístěním větrných elektráren. Zdroj: www.banat.cz

  14. Okolí Gerniku s rozmístěním větrných elektráren. Zdroj: Studiu de evaluare adecvata, 2010

  15. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny • Okolnosti stavby větrných elektráren: • jednání z pozice síly, nátlak na místní a obec, aby prodali své pozemky • neinformování o možných negativních dopadech větrného parku, zneužití nevědomosti místních a jejich mnohdy těžké finanční situace • využití situace odcházejících, kteří již nepotřebují půdu, ale potřebují finanční prostředky na začátek nového života v České republice • zásadní narušení krajinného rázu • stavba stožárů větrníků • rozsáhlá výstavba zpevněných cest pro těžkou techniku (do Svatá Heleny vedla jediná asfaltová cesta, v okolí Gerníku jsou jen polní cesty) Stavba větrníků u Svaté Heleny

  16. Současnost českých obcí v Banátu – agroturistika a/nebo větrné elektrárny Může agroturistika a příjmy z ní zpomalit vylidňování českých vesnic v Banátu a zanikání jejich tradiční kultury? Nastanou se díky ní vesnice skanzenem, kde obyvatelé jinak žijí „pro turisty“ a jinak „pro sebe“? Jaké budou dopady větrných elektráren na krajinu a její vnímání obyvateli? Ohrozí větrné elektrárny agroturistiku ve Svaté Heleně, případně v Gerníku? Přesunou se turisté do dalších českých vesnic nebo odejdou z Banátu zcela? Stavba větrníků u Svaté Heleny

  17. Děkuji za pozornost

More Related