Pardubický kraj

1. Pardubický kraj

2. Znak kraje

3. Vlajka kraje

4. Základní informace Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

6. Historie Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

7. Hospodářství Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,25 %. Nejúrodnější oblast je Polabská nížina. Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační společnost Východní Čechy.

8. Přírodní podmínky Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina. Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

9. Králický Sněžník Je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo, viz Masiv Králického Sněžníku. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce.

10. Nejvýznamnější kulturní památky Pardubického kraje • Kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi • Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů • Radnice v Poličce • Zámek Litomyšl • Zámek Slatiňany • Zřícenina hradu Kunětická Hora

11. Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů První písemná zmínka o poličském kostele se objevuje v listině z 25. června 1321, v níž král Jan Lucemburský dává královně Alžbětě (známější spíše pod jménem Eliška Rejčka), vdově po králi Václavu II., patronátní právo k farnímu kostelu v Poličce. Na místě tohoto původně raně gotického kostela, založeného pravděpodobně krátce po založení města v roce 1265, byl v polovině 14. století postaven kostel nový, v polovině 17. století barokně upravený. Jeho původní podobu však známe pouze z půdorysu a vyobrazení.

12. Kostel svatého Bartoloměje Kostel byl založen 28. února 1397 Žofií Bavorskou, druhou manželkou Václava IV.. Zakládací listina se nedochovala, ale díky Antonínu Rybičkovi existuje alespoň opis její části. Stavitelé kostela nejsou písemně doloženi, avšak sekundární literatura často uvádí družinu bratří Lútků - kameníků z Nového Města pražského. V 19. století byl kostel upravován podle projektu Františka Schmoranze.

13. Radnice v Poličce Podobu původní gotické radnice známe pouze z nejstaršího vyobrazení Poličky z let 1711-27, neboť byla zbořena na počátku její barokní přestavby v roce 1739. Byla to patrová kamenná budova s věží v severozápadním nároží, která se - ve zdivu vysoká zhruba 30 metrů - bez většího narušení zachovala až do současnosti, byť ze všech stran obestavěná budovou barokní radnice. Dobu stavby gotické radnice lze přibližně určit před rok 1360, čemuž neodporuje ani rozbor architektonických prvků dochované gotické kaple. Na jejím místě byla v letech 1739-44 postavena radnice nová, barokní. Jejím projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který ji navrhl jako monumentální dvoupatrovou budovu palácového typu s mansardovou střechou a věží.

14. Zámek Litomyšl Jeden z největších renesančních zámků v Česku. Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, avšak současné podoby nabyl až v průběhu 16. století. Na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlou přestavbu navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575) v letech 1568–1581. Bohatou sgrafitovou výzdobu, jak psaničkovou (asi 8000 psaníček na plášti zámku) tak figurální (náměty starozákonní, antické, bitevní scény na severní stěně II. nádvoří) provedl Šimon Vlach.

15. Zámek SLATIŇANY Zámek Slatiňany patří k nejvýznamnějším budovám města Slatiňany v okrese Chrudim. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem se nachází na jihozápadním okraji města. Zámek má trojkřídlý půdorys v podobě k severu otevřeného písmene U, od severozápadního strany vybíhá k západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největších architektonických změn zaznamenal v 19. století, kdy byla majitelem rodina Auerspergů. Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz, poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz, poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Jejími pozůstatky jsou gotické sklepy pod západním křídlem zámku. Po roce 1580 dal Bohuslav Mazanec z Frymburka tvrz rozšířit a přestavět na renesanční zámek pod vedením Ulrika Aostallio.

16. Zřícenina hradu kunětická hora Kunětická hora je hrad z počátku 15. století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky Krkonoš. Památku, o jejímž zajištění se jednalo již od roku 1820, zachránil teprve Muzejní spolek v Pardubicích, když ji roku 1917 najal a roku 1919 koupil od vídeňského průmyslníka barona Dr. Richarda Drascheho. V péči o hrad pak pokračovalo nově ustavené Kunětické družstvo.

17. Zřícenina hradu kunětická hora V letech 1923-1928 zadalo zpracování návrhu na obnovu hradu a předhradí architektovi Dušanu Jurkovičovi a architektovi J. Paclovi. Řešení bohužel nerespektovalo památku jako historický objekt. V šesté bráně byly zřízeny stylové salónky, zelený a červený a vedle brány restaurace. Již roku 1928 se Jurkovičův návrh přestal realizovat a další úpravy byly prováděny podle jiné koncepce. Podstatná obnova hradu byla prováděna po II. světové válce. Provedly se zajišťovací práce na skalním podloží a stavební záchrana celého objektu. V areálu se uskutečnil archeologický průzkum, kterým bylo zjištěno v prostoru palácového nádvoří obvodové zdivo objektu z druhé poloviny 14. století, tedy z období před výstavbou prováděnou Divišem Bořkem z Miletínka. Původní zástavba před pernštejnskou přestavbou hradu je situována úhlopříčně k současnému nádvoří. V jižním křídle hradu byly v suterénu objeveny pozůstatky mohutné, zřejmě obytné hranolové věže. V západní části hradního areálu byly pak zjištěny základy druhé válcové věže s průměrem asi 15 m.

18. Konec