1 / 75

Chemické rovnováhy (část 2.3.)

Chemické rovnováhy (část 2.3.). Stavové chování a termodynamické vlastnosti pevných látek Rovnováhy reakcí za účasti čistý ch pevný ch lát e k Termodynamické vlastnosti pevných roztoků a tavenin Rovnováhy v mnohosložkových heterogenních systémech.

kelly-rojas
Download Presentation

Chemické rovnováhy (část 2.3.)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Chemické rovnováhy(část 2.3.) • Stavové chování a termodynamické vlastnosti pevných látek • Rovnováhy reakcí za účasti čistých pevných látek • Termodynamické vlastnosti pevných roztoků a tavenin • Rovnováhy v mnohosložkových heterogenních systémech http://www.vscht.cz/ipl/termodyn/uvod.htm

  2. Vícesložkové homogenní fáze (roztoky) Pro adekvátní termodynamický popis roztoků je třeba zohlednit: 1.Strukturu pevných roztoků Substituční roztoky - kapalné roztoky organických látek (toluen- xylen), taveniny chemicky příbuzných prvků (Ni-Cr), pevné roztoky izostrukturních prvků (Ge-Si) Intersticiální roztoky - pevné roztoky prvků o výrazně rozdílné velikosti atomů (Ti-C) Roztoky stechiometrických sloučenin – (GaAs-InAs) 2.Povahu interakcí mezi složkami kapalných roztoků Mezi složkami roztoku převažují interakce fyzikální povahy – (toluen- xylen, Ni-Cr) Mezi složkami roztoku převažují interakce chemické povahy – (CH3COOH-H2O, Cr-O,Na2O-SiO2)

  3. Ag Au Ag Au Ag Ag Au Struktura pevných roztoků (1) Struktura FCC Substituční roztok Ag-Au

  4. Mg O Ni Struktura pevných roztoků (2) Struktura halitu Pevný roztok MgO-NiO → (Mg,Ni)O

  5. Parciální molární veličiny Pro popis termodynamickýchvlastnostíroztoků užíváme: 1.Integrální funkce (Z resp. Zm = Z/n), které charakterizují roztok jako celek. 2.Parciální molární funkce (Zi), které charakterizují jednotlivé složky roztoku. V N-složkovém systému platí:

  6. Odvození vztahů mezi parciálními molárními a integrálními funkcemi Použití fyzikálních derivací (Σxi = 1)

  7. Odvození vztahů mezi parciálními molárními a integrálními funkcemi Použití Redlichových derivací (xi jsou nezávislé)

  8. Gibbsova-Duhemova rovnice a její integrace J.W.Gibbs P.M.M.Duhem Z je extenzivní funkce Úplný diferenciál Z

  9. Směšovací (M) a dodatkové (E) termodynamické funkce Roztok (φ) nAA(φ) + nBB(φ) = (nA+nB)[A-B] (φ) Čisté látky (φ) Vznik roztoku složek A a B Směšovací Gibbsova energie

  10. Pro aktivity složek A a B v roztoku platí: Parciální molární veličiny Platí:

  11. Parciální molární směšovací entropie Parciální molární směšovací objem Parciální molární směšovací entalpie

  12. Ideální roztok Za ideální (ve smyslu Raoultova zákona) budeme pokládat takový roztok, pro který platí: ai = xi pro xi (0,1) Ideální roztok Kladné odchylky od Raoultova zákona Záporné odchylky od Raoultova zákona

  13. Parciální molární směšovací entropie Parciální molární směšovacíobjem Parciální molární směšovací entalpie

  14. Dodatkové termodynamické funkce Aktivitní koeficient i-té složky … a o tom toje!

  15. Parciální molární dodatková entropie Parciální molární dodatkovýobjem Parciální molární dodatková entalpie

  16. Dodatková Gibbsova energiev binárních systémech Model regulárního roztoku (RS) L12 … interakční parametr v rámci modelu RS je konstanta

  17. Parciální molární veličiny Limitní aktivitní koeficienty

  18. Termodynamická stabilita binárních regulárních roztoků Kritérium termodynamické stability Kritický bod Tc = L12/2R, xc = 0,5 Podmínka je splněna pro každé xi (0,1) pokud

  19. Výhody modelu RS • Jednoduchost – pouze jeden parametr, který lze získat • z experimentálních dat a v některých případech odhadnout • Nevýhody modelu RS • Nulová dodatková entropie • Symetrické závislosti dodatkových funkcí na složení Rozšíření model regulárního roztoku

  20. Redlichova-Kisterova rovnice (RK) Lk12 … interakční parametr Teplotní závislost ve tvaru Lk12= LkH12  TLkS12

  21. Parciální molární veličiny Limitní aktivitní koeficienty

  22. Redlichova-Kisterova rovnice (3) Integrální funkce

  23. Redlichova-Kisterova rovnice (4) Parciální molární funkce

  24. Redlichova-Kisterova rovnice (5) Parciální molární funkce

  25. Dodatková Gibbsova energiev ternárních systémech Metoda binárních příspěvků Základní myšlenka – vlastnost v ternárním systému určit na základě vlastností v třech binárních podsystémech. Model regulárního roztoku (RS) Ternární interakční člen

  26. Parciální molární veličiny – fyzikální derivace

  27. Parciální molární veličiny – Redlichovy derivace

  28. Parciální molární veličiny – Redlichovy derivace

  29. Modifikovaná metoda binárních příspěvků Při výpočtu vlastností v binárních podsystémech nevycházíme z daného ternárního složení ale ze složení vhodně zvolených binárních bodů. Původní metoda Binární složení [x*1,x*2] Ternární složení [x1,x2,x3] Při výpočtu dosazujeme ternární molární zlomky [x1,x2,x3] Modifikovaná metoda ● Při výpočtu dosazujeme molární zlomky z jednotlivých binárních podsystémů [x*1,x*2] atd.

  30. Proč tak komplikovaně ? Binární systém: xi + xj = 1 Ternární systém: xi + xj< 1

  31. Tvar funkce Φ(x) stanovíme tak, aby v případě, kdy binární příspěvek ΔGEm je vyjádřen na základě modelu regulárního roztoku, přešel tvar modifikovaný na tvar původní. Vztahy mezi ternárními molárními zlomky xi,xj (xi+xj< 1) a binárními molárními zlomky x*i,x*j (x*i+x*j = 1) určíme podle volby binárních bodů.

  32. Symetrický výběr binárních bodů – Kohler (1960)

  33. Symetrický výběr binárních bodů – Colinet (1967)

  34. Symetrický výběr binárních bodů – Muggianu (1975)

  35. Velmi zředěné roztoky • Velmi zředěné roztoky v metalurgii a materiálovém inženýrství • Rozpustnost plynů v taveninách • [H]Fe = 0,0026 hm.%, [N]Fe = 0,044 hm.% (1873 K) • Mikrolegované oceli (slitiny) • obsah příměsí 0,01 až 0,1 hm.% • Příměsi v polovodičích • GaAs:Si 2.1018 at/cm3 (xSi = 4,5.10-5)

  36. Aktivita příměsi ve velmi zředěném roztoku Henryho zákon (1803) Sievertsův zákon (1910) H2O(l) 298 K Fe(l) 1873 K

  37. Aktivita složky roztoku Raoultův standardní stav Čistá látka (φ), T a p systému

  38. Aktivitní koeficient příměsi ve velmi zředěném roztoku Formalismus interakčních koeficientů (parametrů) C. Wagner (Thermodynamics of Alloys, 1952) C.H.P. Lupis & J.F. Elliott (Acta Metallurgica, 1966) Binární systém 1-2, složka 1 rozpouštědlo, složka 2 příměs ln 2 = f(x2), Taylorův rozvoj v bodě x2  0 Interakční koeficient 1.řádu Interakční koeficient 2.řádu

  39. Aktivitní koeficient rozpouštědla Obecně platí: v oboru koncentrací, kde se příměs chová ideálně podle Henryho zákona, chová se rozpouštědlo ideálně podle Raoultova zákona, tj. 1 = 1. Integrace Gibbsovy-Duhemovy rovnice Pro konečné hodnoty x2 není tdm. konsistentní ! x2 0

  40. Modifikace Pelton & Bale (1986) Pro všechny hodnoty x2 je tdm. konsistentní ! Vztahy mezi koeficienty

  41. Alternativní volba standardního stavu Henryho standardní stav H(x) – mol. zlomky Henryho standardní stav: Roztok složky 2 v rozp. 1, jednotková koncentrace (x, w, m, …) ideální chování ve smyslu HZ, dané T a p 2 = 0,135

  42. Termodynamická stabilita zředěných roztoků

  43. N-složkové velmi zředěné roztoky

  44. N-složkové velmi zředěné roztoky Henryho standardní stav H(x)

  45. Aktivitní koeficient rozpouštědla Integrace Gibbsovy-Duhemovy rovnice

  46. Aktivitní koeficient rozpouštědla (2) x2, x3→ 0 Integrace rovnice (R1): Stejný výsledek obdržíme analogickým postupem po integraci rovnice (R2)

  47. Vztahy mezi interakčními parametry Obecně platí: Ternární systém 1-2-3: γ2, γ3= f(x2, x3)

  48. Vztahy mezi interakčními parametry (2) S trochou píle lze odvodit obecné vztahy: Všechny přepočetní vztahy mezi interakčními parametry jsou odvozeny v limitě xi → 0, i = 2, 3, …, N(x1 → 1). Pro malé, ale konečné koncentrace rozpuštěných příměsí neplatí uvedené vztahy přesně.

More Related