Evropsk integrace 1984 1992
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 27

Evropská integrace 1984-1992 PowerPoint PPT Presentation


  • 52 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Evropská integrace 1984-1992. Dějiny EU. Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let. Institucionální Posílení exekutivní role Komise Posílení role Evropského parlamentu v legislativním procesu hlasování v Radě ministrů (překonání lucemburského kompromisu)

Download Presentation

Evropská integrace 1984-1992

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Evropsk integrace 1984 1992

Evropská integrace 1984-1992

Dějiny EU


Kl ov probl my spole enstv na po 80 let

Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let

  • Institucionální

    • Posílení exekutivní role Komise

    • Posílení role Evropského parlamentu v legislativním procesu

    • hlasování v Radě ministrů (překonání lucemburského kompromisu)

  • Rozvoj společných politik a EPS

  • Rozpočet

    • nárůst výdajů na CAP, vyřešení britské vratky, přistoupení Španělska a Portugalska


N vrhy rozvoje spole enstv

Návrhy rozvoje Společenství

  • 1975 – Tindemansova zpráva

    • Rada – posílení většinového hlasování

    • Posílení exekutivních pravomocí Komise a posílení role předsedy Komise

    • Rozšíření pravomocí ESD

    • Zapojení EP zvoleného v přímých volbách více do legislativního procesu

    • 1976 – jednání ER v Haagu, zde fakticky odmítnuta

  • 1981 – Genscher-Colombův plán

    • Navrhl, aby vlády přijaly tzv. evropský akt, ve kterém by vlády potvrdily, že chtějí rozvoj a posílení Společenství

    • Rozvoj společné zahraniční politiky

    • Posílení mezivládní spolupráce ve Společenství


N vrhy rozvoje spole enstv1

Návrhy rozvoje Společenství

  • Slavnostní deklarace o Evropské unii (Stuttgart, 1983)

    • Nejvýznamnější vyústění jednotlivých návrhů, deklarace se opírala zejména o Genscher-Colombův plán

    • Nezávazná deklarace

      • Rozvoj hospodářských politik – společná obchodní politika, CAP, EMS, rozvoj regionální a sociální politiky

      • EPS – prohloubení konzultací, definice společných zájmů

      • Institucionální otázky – posílení konzultací EP, častější delegace kompetencí na Komisi, překonání Lucemburského kompromisu v Radě

    • V otázce Lucemburského kompromisu se objevily nejvýznamnější rozpory mezi členskými státy

      • Dánsko, VB, Francie, Irsko a Řecko ho chtěly zachovat

      • Zbývající země naopak prosazovaly většinové hlasování


N vrhy rozvoje spole enstv2

Návrhy rozvoje Společenství

  • Projekt Evropské unie (přijat v r. 1984 Evropským parlamentem)

    • A. Spinelli

    • Alternativní návrh rozvoje Společenství

    • Návrh federální ústavy, která by spojila všechny tři zákládající smlouvy

      • Komise = exekutiva, posílení nezávislost na státech

      • Rada a Parlament = legislativa

        • Rada – Komora států, kde by hlasovalo většinově

        • Parlament – Komora národů

    • Princip subsidiarity – Společenství bude řešit jen ty otázky, u nichž není možné efektivní řešení na nižší úrovni

    • Vymezení kompetencí mezi Společenstvím a státy

      • Výlučné a konkurenční

    • Vlády o tomto návrhu nejednaly


Jedn n er ve fontainebleau 1984

Jednání ER ve Fontainebleau (1984)

  • Odblokování rozvoje Společenství

  • Politické změny

    • V r. 1981 se francouzským prezidentem stává socialista Francois Mitterand

    • 1982 se německým kancléřem stává křesťanský demokrat Helmut Kohl

    • I přes ideologické rozdíly se vytváří tandem Mitterand-Kohl


Jedn n er ve fontainebleau 19841

Jednání ER ve Fontainebleau (1984)

  • Vyřešení rozpočtového problému (francouzsko-německá dohoda)

    • Zvýšení odvodu z DPH z 1 na 1,4 %

    • Ústupky Francie v CAP – zavedení kvót (mléčné kvóty), zavedení zásady rozpočtové disciplíny

    • Britská vratka – 2/3 rozdílu mezi odvody na DPH a jejími příjmy z rozpočtu

    • Snížil se příspěvek Německa, zvýšil se příspěvek Francie

  • Ustavení Adonninova výboru

    • Otázka evropské identity a demokratického deficitu

  • Ustavení Doogeova výboru – reforma institucí, Doogeova zpráva

    • Návrh na vytvoření Evropské unie

    • dokončení vnitřního trhu

    • vytvoření společné zahraniční politiky (institucionalizace)

    • Rada – překonat Lucemburský kompromis a realizovat praxi většinového hlasování (x odpor VB, Dánska a Řecka)

    • Komise – posílení exekutivních pravomocípro dokončení vnitřního trhu

    • EP – spolurozhodování s Radou


Jedn n er ve fontainebleau 19842

Jednání ER ve Fontainebleau (1984)

  • Vlády se rozcházely v otázce, zda vypracovat novou smlouvu, revidovat stávající smlouvy nebo si vystačit se stávajícími smlouvami

    • Revize odmítala zejména VB – návrh gentlemanských dohod mezi vládami, které by zlepšily spolupráci mezi vládami

    • Naopak revizi smluv chtěla Itálie a země Beneluxu

    • Otázka Lucemburského kompromisu – proti VB, Dánsko, Řecko

  • Jednání ER v Miláně v 6/1985

    • Rozhodnutí o svolání mezivládní konference

    • Všichni pro s výjimkou VB, Dánska a Řecka, ale nakonec se mezivládní konference zúčastnily


Mezivl dn konference a jednotn evropsk akt

Mezivládní konference a Jednotný evropský akt

  • Od 9/1985 – 2/1986 (Lucemburk)

  • Aktivita lucemburského předsednictví a Komise, které předsedal Jacques Delors

    • Komise prosazovala závěry Bílé knihy o vnitřním trhu (lord Cockfield, 1985)

      • Vytvořit „prostor bez hranic“, skutečné naplnění 4 svobod

      • Popis stávajícího stavu a identifikace překážek (279 překážek), které brání jeho dokončení

    • Zároveň je nutné vyřešit institucionální otázky

    • Zájem o vytvoření vnitřního trhu překonal odmítavé stanovisko Velké Británie a Dánska k institucionálním reformám


Mezivl dn konference a jednotn evropsk akt1

Mezivládní konference a Jednotný evropský akt

  • JEA podepsalo v 2/1986 9 z 12 zemí (Benelux, Německo, Francie, Velká Británie, Irsko, Španělsko a Portugalsko)

  • Ostatní:

    • Dánsko – referendum, protože dánský parlament s podpisem JEA nesouhlasil

    • Itálie – nutný souhlas parlamentu s podpisem

    • Řecko – čekalo na výsledek dánského referenda

    • Irsko – Nejvyšší soud rozhodl, že JEA odporuje irské ústavě

      • Referendum 5/1987 – většina občanů pro


Jednotn evropsk akt

Jednotný evropský akt

  • Institucionální otázky

    • Rada – používání praxe většinového hlasování (překonání LK), jednomyslnost ale byla v některých případech zachována

    • Komise – posílení exekutivních pravomocí na základě delegace Radou (delegovaná legislativní pravomoc)

      • Posílení tzv. komitologie– systém výborů, ve kterých zástupci členských zemí kontrolují výkon delegovaných pravomocí

    • EP – zavedena procedura spolupráce (posílení, ale nezískal právo veta) a souhlasu (např. přijímání nových členských států)


Jednotn evropsk akt1

Jednotný evropský akt

  • Vnitřní trh jako prostor bez hranic

    • Odstranění fyzických bariér = odstranění kontroly pohybu osob a zboží na hranicích členských států

    • Slaďování technických norem

    • Sbližování v daňové oblasti

    • Impuls k vytvoření HMU

    • Rozvoj politik – sociální, regionální, průmyslová, životní prostředí

  • Zahraniční politika

    • Institucionalizace EPS, ale nepokročila dále


Realizace vnit n ho trhu

Realizace vnitřního trhu

  • Odstranění fyzických překážek

    • 1985 – tzv. Schengenská dohoda o volném pohybu osob

      • Francie, Německo, Benelux

      • Harmonizace vízové politiky (udělování víz příchozím ze třetích zemí, aby jedna země neměla slabší opatření než jiná)

      • Boj proti ilegální imigraci

      • Právo na azyl (odmítnutí v jednom státě znamená odmítnutí i v dalších)

      • 1990 – schválena aplikační dohoda

      • K dohodě později přistupují Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko, mimo zůstaly Velká Británie, Dánsko a Irsko


Realizace vnit n ho trhu1

Realizace vnitřního trhu

  • Slaďování technických norem

    • Volný osob – uznávání kvalifikací, usazování osob

    • Volný pohyb zboží – stanovení společných standardů na průmyslové zboží (výrobní normy), normy pro ochranu spotřebitele (zdraví, bezpečnost) a životní prostředí

      • Rozhodnutí ESD z r. 1979 (Cassisde Dijon)

        • Produkt, který se vyrobí a se kterým se obchoduje v jedné členské zemi, nesmí být odmítnut v jiném členském státu

    • Rozvoj politiky hospodářské soutěže Společenství (x státy zvyklé na státní zásahy do hospodářství a protekcionismus – Francie, Itálie, Španělsko)

    • Odstranění překážek pro poskytování finančních služeb


Realizace vnit n ho trhu2

Realizace vnitřního trhu

  • Slaďování daní (odstraňování fiskálních bariér)

    • Harmonizace nepřímých daní, zejména DPH

      • Státy se dohodly, že budou usilovat o sblížení DPH v letech 1992-1997 a stanoví minimální sazby

    • Společný boj proti fiskálním podvodům

      • Cíl, aby se kapitál nepřeléval ze zemí, kde je zdaněný více, do zemí, kde je zdaněný méně (x Lucembursko

  • Rozpočtové reformy

    • Delorsůvbalík 1 (1988)

      • Období 1988-1992

      • Přijetí dalšího zdroje financování (podíl z HDP jednotlivých zemí)

      • Stropy na výdaje politik – omezení výdajů na CAP, zvýšení naopak u regionální politiky


Hospod sk a m nov unie

Hospodářská a měnová unie

  • V druhé polovině 80. let opět návrhy na zavedení společné měny (Francie)

    • X Německo – nechtělo se vzdát silné marky, ochotno ustoupit za předpokladu, že evropská měna bude spravována nezávislou institucí po vzoru Bundesbanky

  • HMU projednávána zvláštní skupinou guvernérů centrálních bank členských států a Komise

    • Doporučení měnové konvergence a nakonec zavedení společné měny

    • Výhody: měnová stabilita, silnější pozice ve vztahu k dolaru, cenová stabilita, zvýšení investic a hospodářský růst


Hospod sk a m nov unie1

Hospodářská a měnová unie

  • 6/1989 – zasedání ER v Madridu

    • zahájení první etapy HMU od 7/1989 = příprava mezivládní konference, jejímž výsledkem by měla být smlouva o HMU

    • Velká Británie odmítla smlouvu o HMU, ale nebyla proti mezivládní konferenci

  • 12/1989 - ER ve Štrasburku v 12/1989

    • Rozhodla o konání mezivládní konference v 12/1990

      • Vytvoření HMU

      • Institucionální otázky

      • Společná zahraniční politika


Mezivl dn konference o smlouv o evropsk unii

Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii

  • Změny v politické situaci

    • Znovusjednocení Německa

      • 3. 10. 1990, konference 2+4 – smlouva, ve které velmoci uznaly sjednocení Německa

      • Rozšíření ES, ale beze změny smluv

    • 1990 – změna politické reprezentace ve Velké Británii - nástup Johna Majora (příznivěji nakloněn evropské integraci)

  • Pro jednání významné iniciativy Mitteranda a Kohla

    • První v 4/1990 – témata, o kterých by se mělo diskutovat

    • Druhá v 11/1990 – nástin politické unie, která měla směřovat k federaci

      • Rozšíření pravomocí Společenství – rozvoj politik, nové politiky

      • Zavedení evropského občanství

      • EP – spolurozhodování

      • Evropská rada – orgán rozhodující o strategických směřováních EU

      • Rada – kvalifikovaná většina

      • Zahraniční politika – vazba na ZEU (evropská obrana)

  • Průběh od r. 1991 do 2/1992, lucemburské a nizozemské předsednictví

    • Vyjednávání Smlouvy o Evropské unii


Mezivl dn konference o smlouv o evropsk unii1

Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii

Lucemburský návrh tzv. chrámu

Evropské společenství (komunitární model)

Zahraniční politika (mezivládní model)

Justice a vnitro (mezivládní model)


Mezivl dn konference o smlouv o evropsk unii2

Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii

  • Model chrámu kritizován Komisí i některými členskými státy (Belgie, Nizozemsko, Řecko)

    • obavy, aby se Unie nerozpadla na oddělené oblasti

    • Naopak VB, Francie, Dánsko a Portugalsko preferovaly oddělení ZP

  • V 6/1991 byl ER v Lucemburku schválen model chrámu jako základ pro další jednání

    • ZP i justice a vnitro se mohly časem komunitarizovat, tj. posunout do prvního pilíře


Mezivl dn konference o smlouv o evropsk unii3

Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii

  • Nizozemské předsednictví

    • Konkurenční model stromu

    • Odmítnutí pilířů

      • EHS – kmen stromu, ze kterého vyrůstají nové větve (nové oblasti spolupráce)

    • Odmítnuto

  • Klíčová témata:

    • Zahraniční politika – role ZEU jako obranné složky EU, vazba na NATO

      • Spory mezi atlanticisty (VB, Dánsko, Portugalsko, Nizozemsko) a evropeisty (Francie, Španělsko, Německo, Belgie, Lucembursko, Řecko)

    • HMU – přechod do druhé a třetí fáze, nutnost splnit konvergenční kritéria

      • VB – odmítla jednotnou měnu, Dánsko chtělo o otázce rozhodnout v referendu

    • Sociální politika – Sociální charta a Protokol o sociální politice x VB

    • Institucionální otázky – hlasování kvalifikovanou většinou v Radě (na které oblasti se bude vztahovat jednomyslnost)

  • 7. 2. 1992 – podpis Maastrichtské smlouvy


Smlouva o evropsk unii

Smlouva o Evropské unii

  • Hybridní charakter EU

    • kombinace nadnárodního a mezivládního modelu

    • Nemohlo být zmíněno úsilí o federalizaci EU x VB (= centralizace)

    • EU nezískala právní subjektivitu, nemohla vystupovat v mezinárodních vztazích

      • Právní subjektivitu mělo pouze ES

    • Definován institucionální rámec tak, jak jej v podstatě známe dnes

    • 3 pilíře

      • ES

        • klíčové zahrnutí HMU

        • Vyjasnění kompetencí Společenství a členských států v jednotlivých politikách

        • Princip subsidiarity

        • Evropské občanství – práva pro občany členských států (např. právo svobodně se pohybovat a usazovat v členských státech, právo volit a být voleb – EP, místní volby atd.)


Smlouva o evropsk unii1

Smlouva o Evropské unii

  • Institucionální rámec (1. pilíř)

    • Rada – rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, ale zároveň v mnoha oblastech zachována jednomyslnost (zájmy jednotlivých zemí)

    • EP

      • Kontrolní pravomoci – možnost odvolat Komisi jako celek, schvalování Komise

      • Rozšíření procedury spolupráce

      • Zavedení procedury spolurozhodování – omezený počet oblastí

  • HMU – nejvýznamnější změna

    • Klíčová úloha RM, konzultace EP

    • Hospodářská politika – dodržování společných pravidel, tzv. konvergenční kritéria, bylo možné udělit sankce, když stát neplní konvergenční kritéria, ale zároveň finanční pomoc v případě hospodářských problémů

    • Měnová politika – udržení cenové stability

      • 1994-1996 – druhá etapa HMU, splnění konvergenčních kritérií

      • Přechod ke třetí etapě od r. 1996 nebo nejpozději k 1.1. 1999

      • ECB – nezávislý orgán jak na vládách, tak na komunitárních institucích

        • Propojení s národními centrálními bankami (= Evropský systém centrálních bank)

        • Emise jednotné měny, udržení cenové stability (protiinflační politiky – zájem hlavně Německo)


Smlouva o evropsk unii2

Smlouva o Evropské unii

  • SZBP – mezivládní charakter

    • ER – strategické směry, aktuální problémy

    • Rada – jednomyslnost, společné pozice a společné akce

    • Minimální pravomoci pro Komisi a EP, ESD žádné pravomoci

    • Předsednictví zajišťovalo reprezentaci Unie navenek

    • Deklarace o ZEU – společná obrana

  • Justice a vnitro – mezivládní charakter

    • Ochrana vnějších hranic, posílení spolupráce mezi justičními a policejními orgány, azylová politika, imigrační politika, vízová politika, boj s organizovaným zločinem a další

    • Rada – členské státy se vzájemně informují a konzultují, společná stanoviska se přijímají na základě jednomyslnosti, společné akce

    • Omezená role Komise, konzultace EP, žádné pravomoci pro ESD


Ratifikace maastrichtsk smlouvy

Ratifikace Maastrichtské smlouvy

  • Dánsko – první země, kde ratifikace probíhala

    • Folketingnedosáhl 5/6 nutných pro schválení smlouvy, proto bylo nutné vyhlásit referendum

    • Zamítnutí smlouvy, překvapivé (83 % účast, 50,7 % proti, 49,3 % pro)

    • Příčiny: nesouhlas se vznikem politické unie, ale ano hospodářské unii

    • Zasedání ER v Edinbourghu v 12/1992 (Edinbourghské záruky)

      • Výjimka ze vstupu do 3. fáze HMU a přijetí jednotné měny (VB a Dánsko má trvalou výjimku z přijetí jednotné měny)

      • Výjimka z podílu na evropské obraně, ale nebude bránit jejímu rozvoji

      • U spolupráce v justičních a vnitřních záležitostech bude přesun suverenity vyžadovat 5/6 většinu ve Folketingu

      • Potvrzení, že evropské občanství nenahrazuje dánské občanství

    • 5/1993 druhé referendum (56,8 % hlasů pro a 43,2 % hlasů proti)


Ratifikace maastrichtsk smlouvy1

Ratifikace Maastrichtské smlouvy

  • Francie

    • Prezident Mitterand rozhodl o konání referenda

    • Ne – gaullisté i někteří socialisté, Národní fronta, KS

      • Stavěli na dánském odmítnutí smlouvy, kladli důraz na národní suverenitu, vyvolávali obavy, že vláda nebude schopná řídit francouzské hospodářství, hovořili o dominanci Bruselu a bruselské technokracii

      • Ekonomická krize ve Francii - vina svalena na Evropu

    • Ano – v defenzívě

    • 9/1992 – referendum – účast téměř 70 %

      • Ano – 51 %, ne – 49 % - velmi těsné

    • Prezidentovi Mitterandovi vyčítáno, že referendum vůbec vyhlásil, nebylo to nutné


Ratifikace maastrichtsk smlouvy2

Ratifikace Maastrichtské smlouvy

  • Německo

    • Kritika týkající se vytvoření HMU - ztráta silné německé marky, příliš velké dotace Německa do rozpočtu Společenství

    • Požadavek větší demokratické legitimity EU

    • Spolkové země kritizovaly přesun některých pravomocí na nadnárodní instituce – revize ústavy, která dala spolkovým zemím právo dohledu na evropskou politiku

    • Smlouva byla přijata parlamentem, ale někteří ji předložili k jednání německému ústavnímu soudu, aby posoudil slučitelnost se Základním zákonem

      • Rozhodnutí až v 10/1993 – označil ji za slučitelnou

  • Smlouva o EU vstoupila v platnost k 1. 11. 1993


  • Login