1 / 22

Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj

Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj. Mezinárodní organizace. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti. Charta OSN explicitně zakazuje členům užít sílu nebo hrozbu silou. Užití síly je možné pouze v sebeobraně nebo v případě uplatnění kolektivní bezpečnosti.

keahi
Download Presentation

Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Role OSN v zajištění bezpečnosti, rozvoj Mezinárodní organizace

  2. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Charta OSN explicitně zakazuje členům užít sílu nebo hrozbu silou. • Užití síly je možné pouze v sebeobraně nebo v případě uplatnění kolektivní bezpečnosti. • Skutečný stav: válka je pro státy stále možným řešením určitého problému, hrozba silou zase pomáhá prosadit zájem státu

  3. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • OSN je systémem kolektivní bezpečnosti: • systém by měl být schopný zasáhnout proti agresorovi z řad členů organizace • Orgánem pro dohled na dodržování, ale i vynucení míru je RB OSN: • může autorizovat prostředky kolektivního vynucení míru v případě porušení nebo hrozby mezinárodního míru • RB rozhoduje, zda tato hrozba existuje • Od r. 1945 RB málokdy rozhodla o tom, že existuje reálné nebezpečí světovému míru • Pouze minimum operací OSN pak směřovalo ke skutečnému vynucení míru.

  4. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Důvody: • Po r. 1945 převažovaly vnitřní konflikty nad mezistátními • RB OSN se během SV stala neefektivní • Chybějící shoda a vůle stálých členů zabezpečit světový mír. • Během SV shodě bránily ideologické rozdíly na světový řád. • Nedohoda ohledně definice agrese (podle Charty je to stát, který chce násilím změnit své hranice) • Po 2. sv. války se státy spíše snažily změnit vládu v jiném státu nebo podporovaly národně osvobozenecká hnutí • Sílu užívají státní i nestátní aktéři a nárokují si legitimitu jejího použití. • Stále chybí aktuální definice agresora.

  5. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Příklady: • rozhodnutí o ohrožení světového míru • Př. útok KLDR na Jižní Koreu v r. 1950, argentinská okupace Falklandských ostrovů v r. 1982 • Počet rozhodnutí se zvýšil po skončení SV, kdy se rozšířilo i spektrum hrozeb • Př. útok Iráku na Kuvajt v r. 1990 • Války v bývalé Jugoslávii • V případě konfliktů v Somálsku nebo Rwandě byla ohrožením mezinárodního míru humanitární krize

  6. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Možnosti jednání RB: • Závazná doporučení státům pro urovnání konfliktu (např. okamžité stažení sil, zahájení mírových jednání, destrukce nukleárních zbraní, ukončení porušování lidských práv, atd.) • Rezoluce – morální apel • Rozhodnutí o dočasném odebrání práv členského státu (např. zmrazení členství Srbska kvůli válkám s Chorvatskem a BaH) • Rozhodnutí o vyloučení člena – rozhoduje VS na návrh RB

  7. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Pokud stát nebude plnit doporučení či rezoluce RB: • Nevojenské a vojenské prostředky vynucení • Nevojenské: př. ekonomické sankce, zbrojní embargo • Vojenské: OSN nemá vlastní síly, je závislá na členech • Během SV: válka v Koreji • Po SV: Většinou RB dává souhlas s použitím všech možných prostředků k řešení konfliktu, ale neiniciuje vojenské akce (př. Irák-Kuvajt) • Teprve v r. 1994 RB vyzvala k vojenskému vynucení míru – vyzvala NATO, aby hlídalo bezletovou zónu nad BaH • Nicméně akce NATO v Kosovu v r. 1999 byla bez souhlasu RB

  8. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • VS OSN: • Může podávat doporučení RB týkající se otázek mezinárodní bezpečnosti. • Kontrola rozpočtu OSN • Během SV hlasitá kritika agrese a nelegálního užívání síly skrze rezolue → morální apel • Podpora peacekeepingu. VS ho stanovilo jako rozpočtovou prioritu.

  9. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Generální tajemník: • Hlavní diplomat OSN. • Identifikace hrozeb mezinárodního míru a snaha zabránit vypuknutí konfliktu. • Vliv na realizaci politiky OSN v oblasti mezinárodní bezpečnosti. • Vliv na rozvoj peacekeepingu.

  10. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Během SV OSN vybudovala nové mechanismy pro řešení konfliktů • tzv. Dobré služby/Good Offices • Generální tajemník nebo vyslanec OSN – umožňují, aby strany konfliktu spolu komunikovaly • Vyšetřování prostřednictvím OSN • je ustanovena Komise, která zkoumá fakta daného sporu • Tyto komise jsou ustanovovány na základě rozhodnutí RB • Mediace: • Mediátor hraje aktivní roli při vyjednávání, navrhuje různá řešení urovnání sporu • často je mediacemi pověřen generální tajemník OSN, a to RB • Řešení prostřednictvím rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora

  11. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Peacekeeping: • Nebyl předjímaný Chartou OSN, vývoj v odpovědi na určité konkrétní situace • Mise musí být neutrální, mohou použít sílu jen když jsou napadeni • Vyvíjel se v průběhu Studené války • 1. operace po Suezské krizi v r. 1956 – UNEF

  12. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Tradiční mise: SV • Základem je dohoda obou stran konfliktu a dosažení dočasného příměří → poté je možné rozmístit jednotky OSN (tzv. modré helmy) • Generální tajemník vyjednává se stranami konfliktu o rozmístění jednotek OSN, mandátu jednotek, cílu nasazení – tzv. Memorandu o porozumění, které musí být schválené RB • Strany sporu žádají OSN o asistenci nebo s ní souhlasí • Úkol: monitorování dodržování příměří

  13. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Mise druhé generace: poč. 90. let • Angažmá v dlouhodobých mezistátních nebo vnitrostátních konfliktech • Mise plní nové úkoly: dohled nad průběhem voleb, odzbrojení stran konfliktu, identifikace porušitele dohod • 1992: Agenda pro mír • Úspěšné mise: Namibie (1989-1990), Salvador (1991-1995), Kambodža (1991-1993) • Neúspěšné – Somálsko (1992-1995), Rwanda (1993-1996)

  14. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Mise třetí generace: • Angažují se ve vnitrostátních konfliktech ve státech, kde dlouhodobě selhává ústřední vláda • jsou rozmístěny na území jediného státu • Novým úkolem je nastolování míru, nejen jeho udržení, nastolení podmínek pro obnovu země • Jsou vysílány i bez souhlasu stran konfliktu • Část misí se přesunula z mandátu OSN pod mandát regionálních MO (NATO, EU, Africkou unii)

  15. Role OSN v mezinárodní bezpečnosti • Problémy: • Nedostatek zdrojů na financování mise • Nejasný mandát • Neochota států poskytnout vojáky • Např. vojáci z USA tvoří méně než 1 % všech vojenských sil OSN, kolem 1 % Rusko, Evropa 10 %, Čína 6 %, Japonsko neposkytuje vojenský personál

  16. Působení OSN v oblasti rozvoje • Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) • Byla vytvořena v r. 1964 rezolucí VS a spadá pod ECOSOC • Bylo to místo pro rozvojové země, které nebyly spokojené s podmínkami světového obchodu. Vadila jim omezení Západu na jejich zboží. • První UNCTAD byl organizovaný Skupinou 77 • Tlak na liberalizaci obchodu především v oblasti zemědělských produktů. • Západ tlačí na snížení cel v oblasti zpracovaných výrobků, ale ne v oblasti primárních a zemědělských produktů, ve kterých má komparativní výhodu Jih. • Požadoval, aby země Severu dávaly 1 % HDP na rozvojovou pomoc.

  17. Působení OSN v oblasti rozvoje • UNCTAD sídlí v Ženevě a setkání probíhají každé 3 roky (dnes má Skupina 77 125 členů). • Je financována z darů členských států. • V 70. letech se rozvojové země pokusily zavést tzv. nový mezinárodní ekonomický řád • Pokusily se jednostranně zvýšit ceny primárních a zemědělských produktů → podpořeno úspěchem OPEC a zvýšení cen ropy. • Neuspěly → mnoho zemí produkovalo podobné produkty, byly vzájemně nahraditelné jako dovozci na rozdíl od zemí OPEC.

  18. Působení OSN v oblasti rozvoje • V r. 1974 Skupina 77 prosadila na VS Chartu ekonomických práv a povinností států. • Snaha o rovnou účast v mezinárodních finančních institucích a rovnější přerozdělení bohatství. • Během SV byla pozice zemí Třetího světa výhodnější → využívání konfliktu Východ-Západ • Vliv UNCTAD upadl po skončení SV.

  19. Působení OSN v oblasti rozvoje • Dnešní pozice: • UNCTAD pořád trvá na tom, že chudoba a zaostávání je způsobeno nevýhodnou pozicí zemí Jihu ve světovém systému a nerovným rozdělením práce. • Exportéři primárních surovin a zemědělských výrobků nedosahují takových zisků jako země vyvážející zpracované výrobky. • Rozvinuté země nejprve UNCTAD podporovaly, ale později přesunuly podporu k Rozvojovému programu OSN. • UNCTAD kritizovaly za konfrontační přístup ke světovému ekonomickému řádu.

  20. Působení OSN v oblasti rozvoje • Rozvojový program OSN (UNDP) • Vznikl v r. 1965, je financovaný z dobrovolných příspěvků členů OSN • Koordinuje rozvojové projekty spolu s dalšími agenturami OSN (UNICEF, Světový potravinový program, WHO), SB a MMF, NGO (Oxfam) • Podpora přístupu bottom-up → rozvoj místních komunit – přístup k pitné vodě, zdravotní péči, vzdělání. • Kritika liberálních přístupů, které vidí rozvoj pouze ve zvýšení HDP země.

  21. Působení OSN v oblasti rozvoje • Rozvojové cíle tisíciletí • Světový summit v r. 2000 • Redukce extrémní chudoby o polovinu do r. 2015 • Rozšíření základního vzdělávání • Podpora rovnosti žen a mužů. • Snížení o 2/3 dětské úmrtnosti, zlepšit péči o matku. • Boj proti AIDS a dalším infekčním nemocem • Dosažení udržitelného rozvoje • Vytvoření světového partnerství pro rozvoj

  22. Působení OSN v oblasti rozvoje • Snaha zajistit základní lidské potřeby, aby ekonomický růst reflektoval i lidský růst • Shoda na cílech, ale odlišné představy o strategiích • Liberální → skrze liberalizaci obchodu a otevření trhů, posílení politických a občanských práv • Nutnost více finančních prostředků • Světový summit (2005) → nedohoda ohledně strategií • USA chtěly odstranit rozvojové cíle z agendy

More Related