Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí

1. Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí 7 Hluk a ochrana před nadměrnou hlukovou zátěží

2. Co je hluk? • Hluk z biologického hlediska zvuk, škodlivý svou nadměrnou intenzitou. Může mít periodický nebo neperiodický charakter . • Účinek hluku • subjektivní (obtěžující, rušící soustředění a psychickou pohodu), • objektivní (měřitelné poškození sluchu) .

3. Zvuk - základní pojmy • Zvuk - mechanické kmitání pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu 20 až 20 000 Hz. • Intenzita zvuku [W/m2]- energie, která projde za jednotku času jednotkou plochy, I r -2. • Lidské ucho vnímá zvuk o frekvenci 1 kHz od intenzity do • Akustický tlak [Pa]- změny hustoty vzduchu při kmitání vyvolávají změny tlaku vzduchu • práh slyšitelnosti • práh bolestivosti

4. Zvuk – základní pojmy • Výška tónu (zvuku) závisí na frekvenci zvukových kmitů • základní frekvence - f0 , • vyšší harmonické frekvence – n f0 . • Barva zvuku – zastoupení vyšších harmonických frekvencí ve spektru daného tónu. • Rozdělení zvuku • Infrazvuk- vlny o frekvencích pod 20 Hz. • Slyšitelný zvuk - vlny o frekvencích od 20 do 20 000 Hz. • Ultrazvuk - vlny o frekvencích 20 000 Hz a výše.

5. Zvuk – základní pojmy • Weberův – Fechnerův zákon Vnější podněty vnímáme v logaritmické závislosti na jejich intenzitě • Hladina intenzity zvuku - , kde je práh slyšitelnosti . Jednotka 1 bel, v praxi se více používá jednotka desetkrát menší 1 decibel Uchem slyšitelný rozsah hladin zvuku je cca 120 dB. Zvýšení hladiny intenzity zvuku o 1 dB, představuje pro zdravé ucho minimální rozlišitelný rozdíl, odpovídající zvýšení jeho intenzity  přibližně o ¼.

6. Hladiny intenzity různých zvukových zdrojů

7. Definice hluku • Hlukem rozumíme každý zvuk, který svou intenzitou nepříznivě ovlivňuje pohodu člověka nežádoucími, nepříjemnými nebo škodlivými účinky. Rozlišujeme • hluk ustálený, je takový, jehož hladina se nemění o více než 5 dB(A), • hluk proměnný, má větší změny intenzity než 5 dB(A), • hluk impulzní, je tvořen jednotlivými impulzy nebo sledem impulzů o délce 1 až 200 ms, s intervaly mezi pulzy delšími než 10 ms, • hluk vysokofrekvenční, může být způsoben neakustickými rušivými vlivy (vítr, vibrace, elektrické a magnetické pole atd.).

8. Rozdělení účinků hluku na člověka • Účinky obtěžující,jejich dopad se různí podle pocitů, dojmů a zdravotní dispozice (hluk silniční, letecký, železničního provozu). • Účinky škodlivézákladní limit LAeq = 65 dB(A) pro dopravu pozemní a LAmax = 85 dB(A) pro dopravu leteckou. • zóna 65 - 69,5 dB(A), • zóna 70 - 74,9 dB(A), • zóna 75 - 79,9 dB(A), • zóna nad 65 dB(A) hluk z dopravy, • zóna nad 85 dB(A) pro leteckou dopravu.

9. Počet obyvatel zasažených nadměrným hlukem ze silniční dopravy (v 103)

10. Poškození sluchu hlukem • Příznaky • nedoslýchavost, • ušní šelest, • závratě, • další (bolest, teploty, ušní výtok, svědění). • Forma • akutní hlukové trauma, náhle vzniklé, trvalé poškození sluchu intenzivním zvukem (nad prahem bolesti >130dB), • chronické akustické trauma,poškození trvalou expozicí hluku, dochází k dočasnému, následně trvalému posunu sluchového prahu.

11. Poškození sluchu hlukem • Mechanismus • akustický tlak (hluk), • mechanický tlak (exploze), • tlak pod prahem slyšitelnosti (vibrace vyvolané provozem mechanismů nebo elektromagnetickým polem ).

12. Léčba chronického poškození sluchu hlukem • Léky zlepšující mechanické vlastnosti krve. • Metabolicky působící léky (vitaminy), kortikoidy. • Chirurgická léčba neexistuje, konzervativní léčba není efektivní.

13. Prevence proti účinkům hluku • Sledování úrovně hluku, kontroly v hlučných provozech, ochranné pomůcky. • Administrativní (legislativní) opatření. • Depistáž „hlukově senzitivních jedinců“ (DPOAE). • Redukce zdrojů hluku (vývoj nových technologií).

14. Legislativní opatření v ochraně proti hluku • §§ 30-34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. • Limity pro hluk stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

15. Základní limity pro venkovní hluk Poznámka: Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený silniční a železniční dopravou, který nastal před koncem roku 2000.

16. Základní limity pro vnitřní hluk uvnitř obytných místností

17. Protihluková opatření • Možnosti omezení hluku • zvětšením vzdálenosti zdroje hluku - I  r -2. • absorpcí zvuku ve vzduchu, • vlivem mlhy, deště nebo sněhu, • vlivem větru, teplotních gradientů, atmosférické turbulence a přízemního efektu, • vlivem překážek zvukových vln.

18. Opatření ke snížení hluku • V silniční dopravě • progresivní živičné směsi, • protihlukové zábrany, • izolace horních fasád domů. • V železniční dopravě • nové konstrukce železničních spodků a svršků, • pružné uložení kolejí. • V letecké dopravě • úprava podmínek pro noční létání, • dodržování stanovených hlukových limitů při startu a přistání.