1 / 16

Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny

Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny. Libor Dvořák. Historie malakologického výzkumu Šumavy. 19. století – Klika a Blažka. 20. století. 10. léta - Frankenberger. od 40. let - Ložek . 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec. 70. až 90. léta - Pfleger.

katoka
Download Presentation

Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák

  2. Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20. století • 10. léta - Frankenberger • od 40. let - Ložek • 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec • 70. až 90. léta - Pfleger • od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák

  3. poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik • různých zoogeografických prvků

  4. Vřetenatka nadmutá Vestia turgida (Rossmässler, 1836) • první nález 1891 (Klika a Blažka) • karpatský druh • v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až • po Rychlebské hory • Šumava a přilehlé části Bavorska • představují nejzápadnější výskyt v • v rámci areálu • na Šumavě v malé oblasti Boubína a • Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo • potvrdit

  5. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • první nález 1913 (Frankenberger) • souvislé rozšíření ve V a J Alpách • izolovanými areálovými ostrovy zasahuje • do Bavorska, Rakouska, České republiky • a Polska

  6. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • v Bavorsku má mnohem více • lokalit než na české Šumavě • důvodem jsou pravděpodobně • nevhodné biotopy – klimaxové a • podmáčené smrčiny a rašeliniště, • které se v této části Šumavy • nacházejí obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)

  7. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8) • mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách • a na Kralickém Sněžníku

  8. Slimáčnice lesní Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852) • nález 1921 (Brabenec) • alpsko-karpatská • v ČR navazuje na Karpaty: • Moravskoslezské Beskydy, • Vysoký Jeseník, Králický • Sněžník a Orlické hory • mimo souvislý areál v Polabí • izolovaný nález u jezera • Laka je bližší alpskému • areálu

  9. Slimáček světlý Deroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965 • první nález 1968 (Ložek a Mácha) • středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem • na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna • izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách

  10. Chlupatka bezzubá Petasina edentula (Draparnaud, 1805) • první nález 1969 (Ložek) • souvislý výskyt v Alpách • izolovaný výskyt v • Bavorském lese v oblasti • Falkensteinu • odtud proniká jedinou • lokalitou na Šumavu • (Debrník) • nejsevernější výskyt v • rámci areálu

  11. Vrkoč nordický Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871) • nálezy z 1996-1998 • (Pfleger) • glaciální relikt • Skandinávie • izolované lokality v • Polsku a 1 v Německu • šumavské nálezy z VVP Boletice • nejjižnějšími lokalitami v rámci • celého areálu

  12. Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 • nález 1999 (Hlaváč • a Horsák) • souvisle atlantické • pobřeží a SZ Evropa • až do SZ Německa • a Dánska • jednotlivé lokality • v ČR, Polsku, • Švýcarsku, Rakousku • a S Itálii

  13. Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5) • kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko

  14. Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) • první nález 1999 (Dvořák) • karpatská, souvislé rozšíření • končí na SV Moravě a ve • Slezsku • izolované lokality v Čechách, • Horním Bavorsku a Severním • Tyrolsku

  15. Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6) • rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, • Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví • pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než • souvislému areálu

  16. není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří • karpatských druhů • Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida

More Related