Světový rybolov

1. Světový rybolov

2. Největší ryboloviště • Peru • Japonsko • Norsko • USA • Indie • Španělsko • Thajsko • Kanada • Švédsko • Finsko

3. Norsko

4. K rybolovu v Norsku je nutné zakoupit celoroční rybářský lístek. Dostanete jej na poštách a stojí 100 NOK, pro lov lososů a mořských pstruhů 18 NOK. K platnému lístku si musíte přímo v revírech koupit povolenku. Tu seženete například v turistických informačních kancelářích, prodejnách rybářských a sportovních potřeb a rybářských spolcích. Její obvyklá cena je 40 NOK. I zde ovšem platí, že za atraktivnější místa si musíte připlatit, často i přes 800 norských korun.

5. Finsko

6. Státní rybářský lístek stojí 80 FIM. K lístku si musíte přikoupit povolenku. Cenové rozpětí je i ve Finsku velmi široké, od několika až po několik desítek finských marek za jeden den. Informace podávají turistické informační kanceláře, kempy a chatové osady. • Mnohá jezera na jihu země jsou nedostatečně zarybněna, což někteří rybáři nevědí. Na finském západním pobřeží je mnoho míst, kde lze lovit štiky, okouny a candáty. Nejlepší lososovou řekou je pak impozantní Tana na hranici s Norskem. Obzvláště se doporučují laponská jezera a řeky. Pojedete-li tam však v červenci, Počítejte s tím, že zdejšímu kraji vládnou komáři.

7. Pokud se vás při lovu nebude zrovna držet štěstěna, můžete v některé restauraci zkusit alespoň finskou specialitu Kalukukko – ryby a slaninu zapečené v žitném chlebovém těstě.

8. Švédsko

9. Zakoupit lze jednodenní, vícedenní nebo celoroční povolenku. Místní i oblastní lístky bez problémů seženete v turistických informačních kancelářích (Turist radet), muzeích, prodejnách rybářských a sportovních potřeb a rybářských spolcích. Také zde obdržíte mapu rybářského revíru a rybářský řád platný pro danou oblast. Cena týdenní povolenky je od 100 SEK, většinou však 250 SEK. Na prestižních vodách a lososovitých řekách ve vrcholné sezoně může cena přesáhnout 1000 SEK. Povolenku na některé zvlášť atraktivní revíry je nutné objednat se značným předstihem.

10. Deset nejvyhlášenějších rybářských oblastí Švédska je sdruženo ve svazu Top 10 Fishing Sweden. Prostřednictvím tohoto sdružení, které na území ČR a SR zastupuje cestovní kancelář Pepa, si můžete rezervovat povolenky, objednat ubytování, motorové lodě, průvodce, trajekty apod. Týdenní pobyt včetně ubytování v tradiční dřevěné chatě, povolenky a motorové lodi se pohybuje kolem 7000 Kč.

11. Nejzajímavější revíry jsou: – lososovité řeky Åtran, Morrumsan, Eman, Emre Dalaalven, Kalixalven – pstruzi, siveni a lipani – Hokensas, Harasjomala, Jamtland – Harjedalen, Svagan a v laponské řece Tjuonajokk – štiky, candáty a okouny – Getno Gard ve Smålandu, Ålandy – finské souostroví se švédským etnikem Ålandy a řeka Dalalven – mořské ryby – Blekinge a malebná oblast Bohuslän.

12. Ohrožené mořské druhy ryb • Jeseter • Mečoun • Platýz • Sardinka • Štikozubci • Treska • Tuňák • Žraloci • Delfíni • Velryby (kostky)

13. Jeseter • latinsky: Acipenser sturioslovensky: Jeseter velkýanglicky: Sturgeon, Common Sturgeonněmecky: Baltische Störřád: Jeseteřičeleď: Jeseterovitípotrava: všežravec, dravecdélka života: 50 letpohlavní dospělost: 7-14 letdoba rozmnožování: červen až červenecběžná velikost: 120 až 250 cmmaximum: přes 350 cmNejvětší evropský druh jesetera vyskytující se kdysi i na našem území. V současnosti se prakticky jedná o vymírající druh.

15. Mečoun Mečoun obecný (Xiphias gladis) je jednou z opravdu velikých mořských ryb, dorůstá i pěti metrů délky, a váhy přes třičtvrtě tuny. Horní čelist přechází právě v onen známý měč, či spíše bodec, ploutve jsou srpkovité. Živí se malými rybkami a mlži, loví se na udici, na opravdu silný vlasec. (a ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že má opravdu vynikající maso.)

17. Sardinka • 26 cm; má paprsčité rýhované žaberní víčko. Žije pelagicky v hejnech a živí se planktonem. Tře se na volném moři. Zpracovává se na olejovky a rybí moučku

18. Žraloci • Z velkých kladivounů je bronzový nejhojnější a pokud spatříte kladivouna, je to na 99% bronzový, kterému se někdy také říká vroubkovaný. Vroubkovaná je náběhová hrana hlavy, kladivoun obecný ji má pouze lehce vypouklou a kladivoun velký rovnou. Jako jediný kladivoun také vytváří obrovská hejna, která jsou tvořena většinou samicemi. Vůči potápěčům se k lítosti fotografů obvykle chová velmi plaše, ale s ohledem na jeho velikost není určitě od věci chovat se k němu s respektem. Ovšem napadení potápěčů tímto druhem jsou nesmírně vzácná. Češi se s tímto žralokem mohou setkat i v Rudém moři a to hlavně na osamělých reefech podél zdí klesajících do hloubky. Pravidelná setkání bývají hlavně na Brothers islands a útesech St. Johns. Slavné světové kladivouní lokality kde lze potkat i několikasethlavá hejna jsou zejména Galapágy, Malpelo, Cocos island a Cortézovo moře.

20. Kosatka • Kosatky mají silnou hřbetní ploutev, přičemž platí, že samci je mají větší než samice. Nad malýma nenápadnýma očima je velká bílá skvrna. Nad skvrnou uprostřed čela můžeme najít dýchací otvor. V tlamě mají mnoho ostrých zubů, ale zdaleka jich nemají tolik, jako jiné druhy ozubených kytovců. Prsní ploutev může mít různou velikost a slouží jako vesla. Kosatky mají na boku výraznou bílou skvrnu. Jejich silný ocas slouží jako " torpédo", které je popohání kupředu. Celé tělo má pak černou, díky vodě lesklou kůži, v které je silná vrstva podkožního tuku, která je chrání před studenou vodou, v které žijí.

22. Delfíni • delfín obecný bývá 180 až 260 cm dlouhý, má úzkou dlouhou tlamu a v ní obyčejně 40 až 50, mnohdy až 67 zubů. zbarven bývá různě podle lokality, kde žije. Základní barva je svrchu tmavohnědá až černá. se zelenavým nádechem. Po stranách těla má šedé, žlutohnědé nebo bílé vlnité pruhy. Vždy se spolčují v menší či větší společenství a společně a organizovaně loví. Živí se téměř výhradně rybami, které žijí ve svrchních vrstvách vod daleko od břehů. Kromě ryb požírají také hlavonožce, měkkýše a hlavonožce. Za hodinu urazí až 35 km, nepotápějí se však do velkých hloubek, protože nevydrží tak dlouho s dechem.

24. Konec • Čerpala jsem: z internetu a knížek • Alena Hájková IX.B