170 likes | 320 Views
SOUSTAVA SMYSLOVÁ. Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu Zpracovanou informaci předávají nervovým buňkám do mozku nebo míchy
E N D
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu Zpracovanou informaci předávají nervovým buňkám do mozku nebo míchy Čidla se soustřeďují do celků = smyslových orgánů, nebo jsou rozptýlena
SOUSTAVA SMYSLOVÁ • Smyslové orgány (oko, ucho) mohou podněty přesně zachytit a zpracovávat jednotlivými smyslovými buňkami • Rozptýlená čidla jsou v kůži nebo uvnitř těla • Prostřednictvím smyslových orgánů – oka, ucha nebo hmatu – přijímáme z okolního prostředí ohromné množství informací • Jen malá část vstupuje do našeho vědomí
SOUSTAVA SMYSLOVÁ - OKO • OKO = zrakový orgán • Oči jsou složité smyslové orgány • V každém oku jsou uloženy smyslové buňky, optická soustava a nervové buňky • Nervové buňky vedou zpracované podněty jako signály do mozku
STAVBA OKA BĚLIMA • Pevná vazivová blána • Udržuje tvar oční koule • Chrání vnitřní část oka • Bělima vpředu přechází v průhlednou ROHOVKU • Pod bělimou leží CÉVNATKA ( tenká prokrvená vyživovací blána oka)
STAVBA OKA • Tmavá cévnatka pod rohovkou přechází v barevnou DUHOVKU • Duhovka má tvar mezikruží s otvorem zvaným ZORNICE • Zornicí vstupují do oka světelné paprsky • Duhovka má svalová vlákna (mění velikost zornice) • Za zornicí je ČOČKA
STAVBA OKA • Čočka je zavěšena na ŘASNATÉM TĚLESE, které je připojeno k cévnatce • Vnitřní světločivnou vrstvu oka tvoří SÍTNICE • V sítnici jsou dva druhy světločivných buněk – čípky a tyčinky • TYČINKY umožňují černobílé vidění při slabém osvětlení • ČÍPKY slouží k barevnému vidění při jasném osvětlení
STAVBA OKA • ŽLUTÁ SKVRNA = místo, kde je v sítnici nejvíce čípků, je to místo „nejostřejšího“ vidění • SLEPÁ SKVRNA = místo, kde ze sítnice vystupuje zrakový nerv, světločivné buňky zde chybí • Prostor mezi rohovkou a čočkou vyplňuje komorová voda • Prostor mezi čočkou a sítnicí vyplňuje průhledný rosolovitý sklivec
STAVBA OKA Přídatné orgány oka = = Víčka, spojivka, slzná žláza, okohybné svaly
VADY ZRAKOVÉHO ÚSTROJÍ • Krátkozrakost • Krátkozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu před sítnicí. Postižený vidí dobře na blízko, ale vidění na dálku je nejasné a rozostřené. Krátkozrakost se koriguje rozptylkou (dvojdutou čočkou, která je nejtenční uprostřed). • Dalekozrakost • Dalekozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu až za sítnicí. Proto dalekozraký vidí dobře na dálku, ale špatně na blízko. Dalekozrakost se koriguje spojkou. • Astigmatismus • Jedná se o poruchu vidění způsobenou špatným zakřivením rohovky. Řeší se například laserovou operací. • Šilhání • K šilhání dochází na základě poruchy okohybných svalů. Oči pak nehledí rovně, ale jedno se odchyluje. Lze řešit operativně nebo s pomocí speciálních brýlí.
ČINNOST OKA • Světelné paprsky procházejí rohovkou, zornicí a čočkou a dopadají na sítnici • Zaostřování je prováděno pohyby pružné čočky • Zaostřování (akomodace) čočky způsobuje, že paprsky světla dopadají vždy na sítnici • Světlem jsou podrážděny světločivné buňky • Zrakové podněty vyvolají vzruchy, které jsou vedeny zrakovým nervem do mozkové kůry týlního laloku • Spolupráce obou očí umožňuje prostorové vidění
ZÁSADY PÉČE O ZRAK • Pracovat při přiměřeném osvětlení • Zbytečně zrak nenamáhat dlouhým čtením vleže • Nikdy se nedívat do silných světelných zdrojů bez ochranných brýlí • Vyhýbat se prostředí zamořeného prachem nebo dráždivými plyny a parami • Chránit si oči i hlavu před úrazy • Vyhýbat se manipulaci s výbušnými látkami • Při zhoršení vidění či jiných zrakových obtížích vyhledat očního lékaře dodržovat lékařem doporučení nošení brýlí