Biologické zbraně

1. Biologické zbraně Ochrana proti biologickému ohrožení

2. Úvod Možnost použití biologických prostředků se stala reálnou skutečností.Možnost jejich použití a cíl na který mohou být přímo nebo nepřímo zaměřeny včetně teroristického útoku, určují, že obrana a ochrana proti nim musí být především záležitostí těch složek ve státě , jejich náplní práce jsou obdobné otázky a orgánů vojenských speciálně připravovaných.

3. Stručná historie biologických útoků Biologický útok je záměrné použití živých mikroorganismů nebo jejich toxických produktů (toxinů) k vyvolání onemocnění a smrti u lidí, zvířat a rostlin. Cílem biologického útoku je vždy ovšem člověk. Může být ohrožován nemocí nebo smrtí přímo nebo nepřímo, tím že útok ohrožuje jeho výživu Zkušenost že v historii každá válka byla spjata s výskytem rozmanitých epidemií a nákaz a že způsobovaly zpravidla větší ztráty než vlastní ozbrojený konflikt, vedla již ve středověku k pokusům o zavlečení nákaz do nepřátelských řad.

4. Biologická zbraň Se odlišuje tím, že způsobuje onemocnění a smrt rozmnožováním se choroboplodných mikroorganismů v napadeném organismu člověka, zvířete nebo rostliny. Je-li však k útoku použit bakteriální toxin, je účinek obdobný jako u chemické zbraně

5. Problémy ochrany proti biologickým zbraním Problémy vznikající se zabezpečením účinné obrany proti biologickým zbraním, jsou podobné jako ochrana proti chemickým a radiologickým neobyčejně komplikované. Přesto v ochraně proti biologickým prostředkům je nesporná a dalekosáhlá výhoda – cíl útoku biologickým prostředkem je člověk (rostlina, zvíře), u něhož má být vyvoláno nakažlivé onemocnění nebo intoxikace Ochrana znamená včasnou detekci, profylaxi, léčení nebo podávání léků

6. Připravenost protiepidemických složek státu Propagátoři biologických útoků se nezřídka odvolávají na skutečnost, že příprava a vlastní použití biologických prostředků je nepoměrně levnější než použití chemických nebo jaderných zbraní. Současně si je třeba uvědomit, že jakýkoliv útok biologickými prostředky vždy počítá s vyvoláním paniky a strachu. Obava před ohrožením něčím podobným co není vidět ani cítit a co účinkuje po různé době latence přirozeně vytváří podmínky pro absolutní chaos, zmatek, vznik a šíření poplašných zpráv. Zde je hlavní role připravenosti protiepidemických složek státu

7. Metody biologického útoku Pro člověka a zvířata jsou zvlášť nebezpečné infekční aerosoly. Velká část experimentálních prací prokázala, že infekci vzdušnou cestou u některých nákaz, jako je například Q-rikettsiosa nebo tularemie stačí vdechnutí deseti mikroorganismů. Dále byla prokázáno, že při vysokých infekčních dávkách dochází ke zkracování inkubační doby. Dnes už není technickým problémem zasáhnout aerosolem obsahujícím vysokou koncentraci mikroorganismů obrovské oblasti. Ukázala to řada experimentálních prací s využitím fluorescenčních částic nebo nepatogenních baktérií.

8. Možnosti útoku aerosolem Z mikroorganismů přicházejí v úvahu zejména : • virusy (původci neštovic, ornitózy, psitakózy, chřipky, zánětu mozku, žluté zimnice, dengue, vztekliny) • rikettsie (skvrnivka, Q-rikettsióza) • bakteriální původci nákaz (P. pestis, P. tularensis, M. mellei, M. pseudomellei, brucela, B. antracis) • patogenní houby (Histoplasma capsulatum, Coccidioides immitis, Nocardia a Blastomycers.) • bakteriální toxiny (prakticky málo pravděpodobné) Druhý velmi nebezpečný způsob biologického útoku je šíření nákaz nebo intoxikací alimentární cestou

9. Hlavní charakteristiky biologického útoku Na dnešní úrovni vědění a technických možností lze předpokládat, že dnes není žádný problém připravit velké množství patogenních mikrobů, virusů, hub a toxinů, které lze použít k útoku S využitím moderních kultivačních metod u bakterií (v proudícím prostředí) a virusů (tkáňové kultury) není obtížné množit kultury prakticky v libovolných množstvích a udržovat je po dlouhou dobu virulentní, resp. toxické (zmrazené, lyofilizované).

10. Způsoby provedení biologického útoku Útok lze provést: • Otevřeně (v případě válečného konfliktu) • Skrytě (teroristickým útokem) Teroristické útoky mohou být prováděny na mnoha místech současně. Pokud jsou namířeny na vodní zdroje mohou mít za následek onemocnění velkého počtu osob. Teroristické útoky ale samozřejmě mohou být vedeny i proti jednotlivcům a malým skupinám klíčových osob. Lze předpokládat, že útočník se vždy bude pokoušet o ztížení rozpoznání nemoci, stejně jako možnosti specifické léčby a prevence

11. Pořadí nebezpečnosti prostředků biologického útoku V pořadí nebezpečnosti jsou na prvním místě virusy, proti kterým je také nejobtížnější obrana. Naopak vysoce virulentní nákazy bakteriální, kdysi tak obávané jako mor, cholera, dnes již prakticky ztratily svou nebezpečnost. Úvahy o tom, které prostředky útočník zvolí jsou velmi obtížné. Skrytý útok může být veden dlouho před zahájením otevřeného nepřátelství. Volby prostředků a cesty útoku budou závislé na relativní rezistenci a stálosti použitého mikroorganismu nebo jedu v daných podmínkách, na snadnosti nebo obtížnosti detekce, asanace (dezinfekce, resp. dekontaminace). S tím pak souvisí i možnost včasného zabezpečení specifické léčby a zejména prevence v napadené oblasti.

12. Biologický útok proti vysoce vyvinuté zemi Všeobecně lze předpokládat, že biologický útok proti vysoce vyvinuté zemí, s dobře organizovanou hygienickou a zdravotnickou službou počítá především s efektem jednorázové nebo opakované expozice než s možnostmi šíření takto vyvolané infekce v populaci Předpokládá se, že takovéto použití povede okamžitě k takovým opatřením, které podstatně omezí možnost šíření nemoci. Velmi zranitelné je zejména zásobování vodou. Pro srovnáni: • Necelých 5 kg purifikovaného lyofilizovaného botulotoxinu v 5 milionech litrů vody vyvolá botulismus u více než 90% exponovaných osob • K vyvolání smrtelné otravy po vypití 100ml otrávené vody by pro vodojem s 5 miliony litrů vody bylo třeba 10 t kyanidu draselného

13. Ostatní možnosti biologického útoku Podobně jako zásobování pitnou vodou může být předmětem útoku společné stravování, výroba potravin. Je důležité, že k přípravě potřebného množství bakteriálních kultur není třeba žádného velkého speciálního zařízení, ani velkých odborných zkušeností. Útok záležející v šíření nákaz alimentární cestou představují především (salmonely, shingely, brucely, V.cholerae, P. tularensis) Zvlášť nebezpečné jsou bakteriální toxiny (různé typy botulotoxinů,tetanický toxin, toxin Sh. disenteriare, stafylokový enterotoxin apod.) Z virových infekcí se mohou uplatnit enterovirusy (viry poliomyelitidy? ECHO, coxsackie), arbovirusy (virusy encefalitidy), z rikketsií (C. burneti) A konečně třetí metoda biologického útoku je použití infikovaných členovců

14. Blíže nespecifikované biologické útoky Pro úplnost je třeba uvést i čtvrtou skupinu v epidemiologickém třídění nákaz, to je záměrné šíření původců nákaz u nichž vstupní branou je porušená kůže a sliznice (především antrax). Vedle vyjmenovaných, běžně známých a nejdůležitějších nákaz, které přicházejí v úvahu, nelze vyloučit nebo třeba je spíše počítat s možností použití původců nákaz doposud neznámých (izolovaných v odlehlých částech světa), popřípadě nových antigenních typů a vlastností. Může jít o záměrně připravené antigenní mutanty, se záměrně připravenou rezistencí ke známým a obvykle používaným lékům, nebo kombinace dvou a více původců nákaz.

15. Výhody použití biologických prostředků Nespornou výhodou biologických prostředků je skutečnost, že úspěšnost útoku se projeví až po určité době latence. Že první příznaky onemocnění nebývají vždy typické, nemluvě o tom, že záměrné použití kombinace více původců nákaz dohromady mohou vyvolat naprosto atypické projevy onemocnění. Když domyslíme , jak je u mnoha nákaz , zvláště virových obtížná a dlouhou dobu trvající izolace, pak důsledkem je zpoždění ochrany proti biologickým prostředkům. Zvyšuje to samozřejmě i nežádoucí psychologický efekt útoku. Základem ochrany bojovým biologickým prostředkům je dokonale materiálně a personálně připravená hygienicko – epidemiologická služba, zejména mikrobiologické a virologické laboratoře, dostupnost imunologických materiálů, propracovanost laboratorních a diagnostických postupů.

16. Ochrana proti biologickému útoku Biologický útok představuje v podstatě zvrácené zneužití všech znalostí o podstatě, příčinách, šíření, potlačování a prevenci nákaz a otrav přirozeně se vyskytujících. Proto ochrana proti biologickému útoku představuje zcela nový problém . Je třeba naše znalosti a možnosti ochrany proti této nové situaci přizpůsobit, materiálně a personálně posílit a doplnit. Rozdíl musí být jen v úsilí a rozsahu použitých prostředků, tak jak to povaha věcí vyžaduje. Základním článkem ochrany je správná a rychlá diagnostika nákaz a intoxikací. Na tomto poznání záleží i profylaxe vzniku dalších onemocnění, jejich léčba, specifická prevence, asanace apod.

17. Nespecifická detekce Značná pozornost je věnována otázkám nespecifické detekce. Jsou vytvořeny systémy, které se opírají buď o zjišťování obsahu proteinu ve vzduchu, nebo o měření velikosti atmosférických částic apod. Ochrana proti biologickému útoku proto také předpokládá přesnou znalost všech nemocí, které se vyskytují a to u lidí, zvířat a rostlin. Tomu přispívají i imunologické studie. V podstatě rychlá detekce a určení biologických prostředků je nesrovnatelně obtížnější a složitější než detekce radiologického nebo chemického útoku.

18. Možnosti ochrany proti biologickému útoku Ochranná opatření proti biologickému útoku lze rozdělit do skupin: • detekce • zpravodajství a obecná (preventivní) protiepidemická opatření • osobní ochrana • kolektivní ochrana • dekontaminace a asanace • kauzální léčba • obrana proti psychologickým útokům a panice

19. Detekce Detekce útoku biologickými prostředky není snadná záležitost. Útok biologickými prostředky se zásadně liší od útoků jinými zbraněmi hromadného ničení tím, že jeho působení je řadu hodin (u bakteriálních toxinů), dní i řadu týdnů skryté , podle toho, jak dlouho trvá inkubační doba u jednotlivých nákaz resp. otrav. V tom je záludnost a další nebezpečnost biologického útoku. Teprve výsledek biologického útoku, výskyt onemocnění může být prvním signálem biologického útoku.

20. Zpravodajská služba Významnou úlohu v zajištění ochrany proti biologickému útoku má nesporně i zpravodajská služba. Podává informacenejen o tom jaké event. prostředky biologického napadení jsou připraveny k použití, ale i ukazatelích nepřímých, z nichž je možno vyvodit úsudek o možných přípravách na biologický útok.

21. Osobní ochrana Ovšem ochrana se nemůže omezit jen na práci diagnostickou. Osoby a zvířata v zasažené oblasti musí být vyšetřeny a sledovány nejméně 21 dní a musí být v karanténě. Jestliže některé ukazatele ukazují na konkrétní nebezpečnou nákazu, proti které je možnost použití specifické profylaxe, je možno zasažené osoby takto chránit. Jestliže byl zjištěn konkrétní původce nákazy, u které lze provést aktivní imunizaci, musí být provedena.

22. Aktivní imunizace Je pochopitelné, že nelze předem provést imunizaci všeho obyvatelstva všemi prostředky, které máme k dispozici a to především proto, že řada imunizací má jen krátkodobý účinek. Nejdůležitější ze všeho je pak dobrá připravenost, pohotovost a vysoká úroveň výroby sér a očkovacích látek a to i proti takovým onemocněním , které se v dané oblasti normálně nevyskytují.

23. Kolektivní ochrana Při podezření na biologický útok je třeba využít všech daných prostředků pro individuální a kolektivní ochranu a dekontaminaci zasažených. Kolektivní ochrana znamená, že pobyt v uzavřených místnostech, s využitím ochranných vlastností staveb sám o sobě představuje podstatně sníženou expozici k nákaze

24. Dekontaminace Některé prostředky biologického napadení mohou na kratší nebo delší dobu kontaminovat půdu, zevní i vnitřní stěny objektů, různé exponované předměty a dále ohrožovat. Pro dekontaminaci lze použít laciné snadno dostupné dezinfekční prostředky. Složitým a obtížným úkolem je pouze zajištění dostatečných zásob a možnosti výroby dekontaminačních prostředků

25. Specifická a kauzální léčba V závislosti na rozsahu biologického útoku je třeba myslet na hospitalizaci všech onemocnělých, že bude nutno kalkulovat i s jistou mírou improvizace. Co však musí být vždy zabezpečeno jsou prostředky specifické a kauzální léčby. Musíme bohužel také předpokládat, že onemocnění lidí bude první zjištěnou známkou biologického útoku. Příprava proti biologickým útokům musí předpokládat určité zásoby a výrobu sér, chemoterapeutik, antibiotik, odpovídajících i těm nákazám , které jsou pro nás exotické nebo se vyskytují jen výjimečně. Léčba onemocnění způsobených biologickým útokem, ve srovnání s problematikou léčby přirozeně vzniklých onemocnění, představuje především rozdíl kvantitativní než kvalitativní. Bohužel nejsou k dispozici specifické léčby u většiny virusových nákaz.

26. Protiepidemická opatření V otázkách protiepidemických opatření je vyžadováno především: • urychlené epidemiologické vyšetření k určení příčiny onemocnění (epidemie) • zabezpečení izolace a karantény • zajištění hromadného očkování ohroženého obyvatelstva • provedení dezinfekce, dezinsekce, deratizace

27. Hygienická opatření V rámci hygienických opatření: • zabezpečit zásobování pitnou vodou • zajistit zásobování potravinami • provádět kontrolu odpadních vod a odstraňovat nečistoty • kontrola hmyzu a hlodavců Systém protiepidemických opatření je zaměřen jednak na opatření preventivní , jednak na potlačení nákaz již vzniklých.

28. Preventivní opatření Opatření preventivní počítají zvláště se zvýšeným rizikem nákaz, vyplývajících z nahromadění osob, ze společného ubytování a stravování v hygienicky málo nebo nevyhovujících podmínkách. V ochraně proti biologickému útoku má přirozeně velký význam ochranné očkování. Je však naprosto nemožné chránit obyvatelstvo proti všem nákazám, jejichž použití v biologickém útoku je možné. Mnohem snazší je použití očkovacích látek vyvolávajících dlouhodobou a solidní imunitu, než látek, jimiž vyvolaná ochrana je krátkodobá a velmi relativní.

29. Základní imunizační schéma Základní imunizační schéma zůstává očkování proti: • neštovicím • tetanu • břišnímu tyfu a paratyfu • botulismu (A-E) • poliomyelitidě • tularémii • encefalitidě • brucelóze • moru • žluté zimnici a některým dalším nákazám

30. Opatření k rychlému potlačení nákaz Jestliže bylo vysloveno podezření z biologického útoku, je třeba zajistit podrobné epidemiologické vyšetření, bude-li použití biologického prostředku prokázáno, nebo podezření z něho odůvodněno je třeba: • Urychleně zjistit nebo odhadnout rozsah provedeného útoku a postiženou oblast označit • Aktivně vyhledat nemocné, podezřelé z nemoci nebo nákazy, izolovat je a léčit • Zajistit dekontaminaci, dezinfekci, event. deratizaci • Provést další opatření k prevenci dalšího šíření nákazy Biologické prostředky svou nezvyklostí, záludností a opožděně se projevující po provedeném biologickém útoku, jsou zvlášť vhodné k tomu, aby se u nich uplatnil nežádoucí psychologický efekt a panika

31. Infekční onemocnění Stručná charakteristika některých nejdůležitějších infekčních onemocnění, jejichž původců může být použito jako biologických prostředků napadení (biologické zbraně)

32. Mor Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol, šíření infikovaných hlodavců a hmyzu, infikování vodních zdrojů, potravin a předmětů zevního prostředí Brána vstupu Dýchací a zažívací trakt, kůže, sliznice Přenašeč v přírodě Blechy Inkubační doba Bubenická forma 12 hodin – 15 dní Plícní forma 10 hodin – 6 dní Nebezpečí pro okolí nemocného Bubenická forma málo nebezpečná Plícní forma velmi nebezpečná Doba izolace Až do týdne po odeznění akutní fáze nemoci Doba karantény 6 dní

33. Tularémie Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol či kontaminovaný prach, šíření infikovaných hlodavců, klíšťat a hmyzu, infikování vodních zdrojů, potravin a předmětů zevního prostředí Brána vstupu Dýchací a zažívací trakt, kůže, sliznice Přenašeč v přírodě Vši blechy, klíšťata, vzácně mouchy Inkubační doba 1 – 10 dnů Nebezpečí pro okolí nemocného Není nebezpečná Doba izolace Není nutná Doba karantény Nevyhlašuje se

34. Brucelóza Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol, kontaminované vodní zdroje, kontaminované potraviny a předměty zevního prostředí Brána vstupu Dýchací a zažívací trakt, kůže, sliznice Přenašeč v přírodě Vzácně klíšťata Inkubační doba 7 až 30dní Nebezpečí pro okolí nemocného Není nebezpečná Doba izolace Během horečnatého období Doba karantény Nevyhlašuje se

35. Anthrax Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol či infekční prach, infikování vodních zdrojů, potravin a předmětů zevního prostředí, poraněním úlomky infikovaných granátů Brána vstupu Kůže a sliznice, dýchací a zažívací trakt Přenašeč v přírodě Vzácně bodavé mouchy Inkubační doba Několik hodin až 8 dní Nebezpečí pro okolí nemocného Kožní forma málo nebezpečná Plícní a střevní forma nebezpečná Doba izolace Do vyléčení Doba karantény Podezřelí z nákazy plicní a střevní formou anthraxu 7 dní Terapie Užívá se velkých dávek penicilinu, tetracyklinu, chloramfenikol nebo erytromicin. Význam antianthraxového séra (obsahuje antitoxické látky) není jednoznačně potvrzen. Některé poznatky však ukazují, že bez neutralizace toxinu tímto sérem může terapie antibiotiky selhat

36. Vozhřivka (Malleus) Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol, infikování vodních zdrojů, potravin a předmětů zevního prostředí, šíření infikovaného hmyzu Brána vstupu Dýchací a zažívací trakt, kůže a sliznice Přenašeč v přírodě Není Inkubační doba 2 -14 dní Nebezpečí pro okolí nemocného Velmi nebezpečná Doba izolace Do vyléčení Doba karantény 14 dní

37. Melioldóza Způsob šíření infekce Mikrobiální aerosol, infikování vodních zdrojů, potravin a předmětů zevního prostředí, šíření infikovaných hlodavců a hmyzu Brána vstupu Dýchací a zažívací trakt, kůže a sliznice Přenašeč v přírodě Není Inkubační doba 2 – 14 dní Nebezpečí pro okolí nemocného Nebezpečná Doba izolace Do vyléčení Doba karantény 14 dní

38. Cholera asijská