1 / 31

Hemichordata a Chordata

Hemichordata a Chordata. 2007. Carakteristika Polostrunatců. Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma

karim
Download Presentation

Hemichordata a Chordata

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Hemichordata a Chordata 2007

  2. Carakteristika Polostrunatců • Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m • Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma • cévní soustava částečně otevřená

  3. Carakteristika Polostrunatců • Jícen je proděravěn žaberními štěrbinami, sloužícími k dýchání • Mikrofágní způsob výživy • Pohlaví oddělená, oplození vnější, larva podobná bipinnarii hvězdic • Asi 85 druhů • Dělí se na dvě třídy: Enteopneusta a Pterobranchia

  4. Progresívní znaky polostrunatců • v přední části těla žaludovců je výztužná tyčinka (stomochord) vznikající z endodermu , která ale zřejmě není homologická chordě strunatců • Párové žaberní štěrbiny • Nervový pruh je i na hřbetní straně

  5. Třída: Enteropneusta (Žaludovci) • Tělo složeno ze tří oddlů: žalud límec trup

  6. Enteropneusta: dýchací a trávicí soustava • Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům • Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla. • Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem ven • Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až 10 000 kg písku/1km2/den

  7. Enteropneusta – obrazy a fotografie

  8. Enteropneusta • Popsáno asi 70 druhů • většinou žijí v písku zahrabáni v chodbách tvaru písmene U • díky malé velikostivylučování (NH3) zřejmě celým povrchem těla, rovněž tzv. glomerulus v žaludu filtruje do coelomu odpadní látky

  9. Enteropneusta: oběhová a nervová a pohlavní soustava. Systematika • Je otevřená. Hemolymfa proudí hřbetní cévou vpřed a břišní dozadu. Krev je bezbarvá • Nervová soustava obsahuje hřbetní a břišní pruh a je ještě jednodušší než u ostnokožců • Larva se jmenuje tornaria • Příklad: Glossobalanus minutus (Žaludovec malý) • Další třídou jsou Pterobranchia (Křídložábří) – drobní (0,5 - 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové. Např. Dvojžábřík atlantský (Rhabdopleura normani)

  10. Morfologie a anatomie žaludovců

  11. CHORDATA

  12. Chordata • Mořští, sladkovodní, i suchozemští • V jisté fázi života mají všichni žaberní štěrbiny. U jednodušších skupin se otevírají na povrch těla • Primitivnější skupiny jsou filtrátoři mořské vody; součástí trávicí soustavy je tzv. endostyl, ze kterého se u obratlovců vyvine štítná žláza • Hřbetní tyčovitá výztuha zvaná notochord existuje v jisté vývojové fázi u všech skupin; u primitivnějších zůstává do dospělosti • Jeden, hřbetní, dutý nervový provazec se nachází u embryí všech skupin a u většiny přetrvává i v dospělosti

  13. Chordatacharakteristické znaky

  14. Chordata charakterizují čtyři anatomické rysy • Notochord (= chorda dorsalis = struna hřbetní) • Hřbetní, dutý nervový provazec • Žaberní štěrbiny • Svalnatý, postanální ocas

  15. Embryonální vznik dutého nervového provazce

  16. Kmen: Strunatci (Chordata) podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000 třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata) 25 podkmen: Obratlovci (Vertebrata) 47 000 nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) 50 třída: Štítnatci (Ostracodermi) + třída: Kruhoústí (Cyclostomata) 50 nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) 46 800 třída: Pancířnatci (Placodermi) + třída: Trnoploutví (Acanthodii) + třída: Paryby (Chondrichthyes) 600 třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) 24 000 třída: Obojživelníci (Amphibia) 3 000 třída: Plazi (Reptilia) Dnes neudržitelná 6 000 třída: Ptáci (Aves) 8 900 třída: Savci (Mammalia) 4 300

  17. Podkmen Pláštěnci (Urochordata) • Mořští, larvy volně plavou • Hltan obklopený obžaberním prostorem, který ústí tzv. atrioporem ven z těla • Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin • Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla • Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie) • Časté nepohlavní rozmnožování pučením

  18. Podkmen Pláštěnci (Urochordata) třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 Sumky: Metandrocarpa taylori Salpy: Thetys vagina

  19. Sumky: anatomie Přijímací otvor Vyvrhovací otvor (atrioporus) Tělní stěna a plášť Kloakální dutina obžaberního Prostoru Vyústění střeva do kloaky Endostyl Hltan Žaberní štěrbiny Trávicí trubice Vaječníky a varlata Srdce

  20. Sumky - anatomie

  21. Sumky: larvální stadium Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

  22. Sumky Sumky se živí drobnými organismy, které nasávají s vodou do hltanu. Voda je pak odfiltrována do obžaberního prostoru a vychází ven atrioporem. Endostyl pomáhá zachycovat částečky potravy, slepuje je a transportuje do žaludku a střeva.

  23. Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata) Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím. Vršenky: Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

  24. Podkmen: Cephalochordata (Bezlebeční) • Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy • Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

  25. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice. Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek.

  26. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

  27. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - anatomie Krev je bezbarvá, krevní tlak nízký. Kopinatec je gonochorista, , oplození je mimotělní a zárodečný vývoj probíhá ve vodě.

  28. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

  29. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - ekologie Larva se přes den drží u dna, v noci vystupuje k hladině a stává se součástí planktonu. Dospělec je přes den zahrabán v písku, šikmo nebo svisle, s rostrem nahoru. V noci plave při dně vpřed i vzad. Živí se rozsivkami, prvoky a drobným organickým detritem. Žije v okolí evropských břehů.

  30. Příště: Obratlovci Krásný podzim přeje Orko

More Related