Spole
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 17

Spole č enská kultura Lidové umění ; VY_32_INOVACE_D3_06 PowerPoint PPT Presentation


  • 69 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Spole č enská kultura Lidové umění ; VY_32_INOVACE_D3_06 Interaktivní výklad: Lidové umění jako pojem, lidová architektura, řemesla, lidové zvyky. 1.A.; 14.02.2013 Mgr. Ludmila Muchová. Lidové umění. Lidová architektura:. Druhy lidových staveb: Obytné

Download Presentation

Spole č enská kultura Lidové umění ; VY_32_INOVACE_D3_06

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Spole ensk kultura lidov um n vy 32 inovace d3 06

Společenská kultura

Lidové umění ;VY_32_INOVACE_D3_06

Interaktivní výklad: Lidové umění jako pojem, lidová architektura, řemesla, lidové zvyky.

1.A.; 14.02.2013Mgr. Ludmila Muchová


Lidov um n

Lidové umění


Lidov architektura

Lidová architektura:

  • Druhy lidových staveb:

  • Obytné

  • Hospodářské - salaše, humna, stáje, chlévy, stodoly, sklepy, ...

  • Výrobní - mlýny, hrnčířské domy, pekárny, kovárny, výhně, ...

  • Sakrální - kapličky, kostely, boží muky, zvonice, ...

  • Veřejné - mosty, lávky, převozy, hatě, ...


Lidov architektura1

Lidová architektura

Obr. č. 1 - Obytná budova v Muzeu kysucké vesnice.


Lidov architektura2

Lidová architektura:

Obr. č. 2 - Svatobořice - lidová architektura


Lidov p sn

Lidové písně:

  • Jsou to písně, u kterých není znám jejich původní autor

  • Předávaly se z generace na generaci


Lidov emesla

Lidová řemesla:

  • Kovář a podkovář

  • Brusič skla

  • Košíkář

  • Keramika, hrnčířství

  • Krajkářství

  • Perníkářství

  • Tkalcovství

  • Vyšívání

  • Zpracování slámy


Lidov zvyky jaro

Lidové zvyky - jaro

  • Masopust - Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích

  • Škaredá středa - Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista

  • Zelený čtvrtek - Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat. Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek


Lidov zvyky jaro1

Lidové zvyky - jaro

  • Velký pátek - Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie. Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli.

  • Bílá sobota - Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Je také označována jako den světla.


Lidov zvyky jaro2

Lidové zvyky - jaro

  • Boží hod velikonoční - Při mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři. Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní

  • Pondělí velikonoční - Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.


Lidov zvyky l to

Lidové zvyky - léto

  • Letnice - Jsou to také svátky pohyblivé. Slaví se 50 dní po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně. Nejznámějším letničním zvykem jsou jízdy králů

  • Období vyvrcholení zemědělských prací - V tomto období se konala řada pověrečných praktik, které měly podpořit plodnost dobytka, zdar úrody. Zemědělské práce vrcholily slavností dožínek, vinobraním, dočesnou chmele apod.


Lidov zvyky podzim

Lidové zvyky – podzim

  • Dušičky - Od roku 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopad. Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění. V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid. Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami.


Lidov zvyky podzim1

Lidové zvyky - podzim

  • Sv. Martin – 11. listopadu - "Sv. Martin přijíždí na bílém koni". Znamenalo to první sníh a posvícenskou husu


Lidov zvyky zima

Lidové zvyky - zima

  • Advent - Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou postní, kdy se zpívají "roráty", což je odvozeno z latinského pojmu "rosy nebeské". Vázaly se adventní věnce, kterými se zdobily domy (připevňovaly se na dveře).


Lidov zvyky zima1

Lidové zvyky – zima

  • Mikuláš – 6. prosince - V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků. Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí, má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal. Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše.


Lidov zvyky zima2

Lidové zvyky –zima

  • Vánoce - S vlastním průběhem Vánoc je spojena řada zvyků. Kdo se na Štědrý den postil, viděl zlaté prasátko. Štědrovečerní stůl byl svátečně upraven a obložen symboly hojnosti a ochrany (chléb, jablka, ořechy, med aj.). S Vánoci je spojeno vánoční jmelí, s nímž se tehdy posvátně čarovalo. Vánoční stromek, jeden z nejhezčích a nejpoetičtějších symbolů Vánoc, je velmi mladým prvkem. První zprávy o něm v Evropě máme až z počátku 19. století. Užití stromků nebo větví však u nás mělo poměrně dlouhou tradici. Na Valašsku zavěšovali nad stůl jehličnatý stromek, jinde zdobili světnici či stůl chvojím.


Pou it literatura

Použitá literatura:

  • Řemesla, zvyky, tradice. In: [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.klic.cz/remesla/

  • Lidová architektura. In: [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/


  • Login