Karel Hynek Mácha
Download
1 / 19

Karel Hynek Mácha - PowerPoint PPT Presentation


  • 161 Views
  • Uploaded on

Karel Hynek Mácha.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Karel Hynek Mácha' - kacia


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se jak svým životem, tak dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih.


Karel Hynek Mácha se narodil 16. listopadu 1810 v Praze.

Máchovým otcem byl Antonín Mácha (1769–1843), mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová (1781–1840) pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal (1812–1871).

Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí) v domě U Hrbků (proti kostelu sv. Ignáce). Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla.


Socha Karla Hynka Máchy v petřínském parku od J. V. Myslbeka

Vlevo od kostela sv. Ignáce v Praze bydlel K.H. Mácha s rodiči v letech 1826 až 1836


Vzdělán Myslbekaí

V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva.

Uměl výborně německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí (revoluce v roce 1830) a četby polských autorů (Adam Mickiewicz) se Mácha začal učit polsky.

V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své žáky k literární činnosti a hodnotil jejich práce; Máchovi pochválil báseň Svatý Ivan.


Cestovatel a malíř Myslbeka

Mácha byl vášnivý cestovatel. Chodil většinou pěšky a vyhledával zejména romantická místa spojená s historií a krásy přírody. Ačkoli je často prezentován jako osamělý poutník krajinou, žádnou z větších cest nepodnikl sám. Zvláštní půvab měly pro Máchu hrady a zříceniny. Psal si seznam „hradů spatřených“, který čítá na 90 položek (mnohé hrady navštívil opakovaně).

Mácha byl obdařen i výtvarným talentem. Dochovalo se 115 kreseb a akvarelů „hradů spatřených“. Tyto Máchovy práce vznikaly přímo v plenéru (doma pak některé z nich koloroval); hrady kreslil většinou z dálky za použití dalekohledu. Patrně z roku 1832 pochází Máchova kresba, jež by mohla být jeho autoportrétem. O Máchově fascinaci výtvarným uměním vypovídají poznámky z jeho návštěvy vídeňské obrazárny (cestou z Itálie).


Žena a syn Myslbeka

Máchovou první doloženou láskou byla Marinka Stichová (1810–1853), s níž se seznámil 15. srpna 1832 v Benešově. Máchovi imponoval nejen její vzhled, ale i to, že znala a četla české knihy. Na konci roku 1832 zahořel láskou k mladinké herečce Rošrové, ale výsledkem vzplanutí byla jen báseň Panně Rošrové.

Skutečnou Máchovou partnerkou, snoubenkou a matkou jeho syna Ludvíka byla Eleonora Šomková. Mácha se s ní seznámil někdy v zimě 1833/1834 po divadelní zkoušce. kavárna U Suchých. K seznámení s Lori došlo za přítomnosti Josefa Kajetána Tyla Charakter jejich vztahu, jejž ukončila po téměř třech letech Máchova smrt, nastiňuje Máchův intimní deník z roku 1835 a jeho dopisy. Podstatnou roli hrála v tomto vztahu Máchova povaha, jeho přecitlivělost a žárlivost, své učinili i rodiče mladých partnerů, ale třeba i Lořina neochota naučit se česky.

1. října 1836 porodila Lori Máchovi syna. Naposledy se s Máchou viděla 16. října 1836. Jejich svatba se měla konat 8. listopadu 1836 v kostele svatého Štěpána v Praze.


1.října se v Praze narodil Lori syn Ludvík. 4. října jel Mácha do Prahy, aby potomka viděl. V neděli 23. října si všiml požáru dole ve městě. Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění

Začátkem listopadu se Máchovo zdraví rychle zhoršovalo. Měl průjem, ale žádné léky neužíval a dál chodil do kanceláře. 2. listopadu píše dva poslední dopisy – rodičům a Lori. V noci na 5. listopad se mu velmi přitížilo, zvracel a vyžádal si lékaře. Zemřel v neděli 6. listopadu 1836 přibližně ve tři hodiny ráno. Úřední záznam uvádí jako příčinu Máchova úmrtí Brechdurchfall, tedy cholerinu

Pohřeb se konal na litoměřickém hřbitově 8. listopadu 1836 ve tři hodiny odpoledne za přítomnosti Máchova bratra Michala. Máchovy ostatky zde byly uloženy na téměř 102 let.


Socha K. H. Máchy v Litoměřicích jel Mácha do Prahy, aby potomka viděl. V neděli 23. října si všiml požáru dole ve městě. Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění

http://melcer.biz/img/pohledy/images_big/7937.jpg

http://mm.denik.cz/11/ac/58socha_macha_odhaleni_denik_clanek_solo.jpg


V roce 1912 byla odhalena dnes již kultovní Máchova socha od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.

Druhý Máchův pohřeb 7. května 1939 se stal národní manifestací proti nacismu. Pohřben byl na vyšehradském hřbitově.


Dílo od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.

Své první básnické pokusy psal v němčině

V roce 1830 se definitivně uchýlil k češtině a celá jeho další tvorba zůstala tomuto jazyku věrná. V prosinci 1831 vychází v časopise Večerní vyražení první Máchův text, báseň Svatý Ivan. V próze se věnoval hlavně historickým tématům. Rozhodl se napsat čtyřdílný román Kat, ale jeho části Vyšehrad, Valdek a Karlův tejn zůstaly pouze v náčrtcích. Jediná dokončená a časově nejpozdější část zamýšlené tetralogie z doby Václava IV. je Křivoklad (1834).

Cyklus Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu, Marinka) se odehrává v jeho současnosti a kromě lyrizujících tendencí v něm nacházíme i autobiografické prvky, ostatně jako v celé Máchově tvorbě. Obě jeho práce byly uveřejněny v roce 1834 v Květech.


Jeho nejrozsáhlejší prací je román od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.Cikáni. Pracoval na nich od října do prosince 1835. Bohužel neprošly cenzurou a poprvé vyšly kompletně až v roce 1857.

Mácha si rovněž vedl literární zápisník, deníky a psal dopisy; právě tyto prameny jsou důležitými zdroji o jeho životě.

Kontroverzním je i jeho intimní deník z roku 1835, částečně psaný šifrovaně. Obsahuje detaily z jeho každodennosti a otevřeně přibližuje jeho vztah s Lori. Poprvé deník neúplně rozluštil Jakub Arbes roku 1884, zcela pak Karel Janský (1890–1959) ve 20. letech 20. století, který se zasazoval o jeho nezveřejnění


Máj od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně. (1836) zaujímá ústřední místo jak v jeho tvorbě, tak v dějinách české literatury. Na této skladbě intenzivně pracoval na přelomu let 1835 a 1836, ale dochoval se náčrt básně již z roku 1834. Máj byl jedinou knihou, která mu vyšla za jeho života. Musel ji však vydat sám. Tisk provedla pražská tiskárna Jana Spurného. Máj byl vydán 23. dubna 1836. Všech 600 výtisků se brzy rozprodalo.

Máj je věnován Hynku Kommovi (1790–1875), pražskému měšťanovi, pekařskému mistru, pozdějšímu radnímu, s nímž byl zřejmě Machův otec v obchodním styku.

http://www.youtube.com/watch?v=_6_sbbv8qCM

http://www.youtube.com/watch?v=qn06682K_PA


Báseň má od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.4 zpěvy a 2 intermezza. Básnický jazyk, plný metafor, oxymoronů a dalších prostředků, líčí tragický příběh, k němuž autora patrně inspirovala reálná událost z roku 1774.

Máj je inspirativním, meditativním dílem, které sice těží z motivů lásky, přírody, vlasti, ale jehož myšlenkové zázemí se dotýká otázek spíše metafyzických (především druhý zpěv skladby).

Soudobá domácí kritika (Josef Kajetán Tyl, Josef Krasoslav Chmelenský) pro Máj nenašla pochopení (absence národnostního apelu, údajné kopírování Byrona atd.).

Máj se však šířil v opisech a definitivní rehabilitaci mu přinesla generace Májovců. Dnes je Máj jednou z nejvydávanějších českých knih.


Obsah od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.

Obávaný vůdce loupežníků Vilém zabil svého soka v lásce, aniž však věděl, že je to jeho vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domu.

Vězeň Vilém v noci před popravou přemýšlí o svém osudu, loučí se se životem a vzpomíná na svou milou Jarmilu. Svou vinu odmítá, sám sebe vidí jako oběť sobeckého, nemilujícího otce. S Vilémem soucítí též žalářník, zdrcený tím, co mu o sobě Vilém vyprávěl. Po hodinách plných samomluv, kde vystupuje smrt jako definitivní konec života, je nešťastný otcovrah brzy ráno odveden na popraviště, doprovázen modlícím se davem. Uprostřed májové přírody se v slzách loučí s milovanou zemí. Je popraven lámáním v kole a jeho tělo vystaveno pro výstrahu. Tomuto příběhu předchází v 1. zpěvu scéna, v níž Jarmila marně čeká za májového večera na Viléma a dozvídá se o jeho osudu. V závěrečném zpěvu přichází na místo popravy poutník Hynek (představující samotného Máchu), kterého zasáhne, když uvidí kostlivce v kole a ztotožňuje se s Vilémem („…na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal…“).


Základním metrem od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.Máje je jamb. Dílo obsahuje velké množství metafor, oxymorón („…zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk, zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit, zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit…“).

Hojné jsou básnické přívlastky, spojování protikladných představ, kontrastů (světlo/tma, život/smrt), kombinace barev („růžové nebe, modré mlhy“), vyjádření pohybu a napětí dynamickými slovesy (zasvítnuto), metafory (bledá tvář luny), metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas), inverze (jak holoubátko sněhobílé), gradace (rychlý to člunek, blíže a blíže), kakofonie (vězení, 2. zpěv), eufonie a epizeuxis (3. zpěv). Hlavním literárním vzorem Máje je poesie polských romantiků, které Mácha velmi dobře znal.


Uk zka

Dobovým pravopisem: od Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně. Byl pozdnj wečer – prwnj mág –Wečernj mág – byl lásky čas.Hrdliččin zwal ku lásce hlas,Kde borowý zawáněl hág.O lásce šeptal tichý mech;Kwětaucj strom lhal lásky žel,Swau lásku slawjk růži pěl,Růžinu gewil wonný wzdech.Gezero hladké w křowjch stinnýchZwučelo temně tagný bol,Břeh ge obgjmal kol a kol;A slunce gasná swětů ginýchBlaudila blankytnými pásky,Planaucj tam co slzy lásky.

Přepis: Byl pozdní večer – první máj –Večerní máj – byl lásky čas.Hrdliččin zval ku lásce hlas,Kde borový zaváněl háj.O lásce šeptal tichý mech;Květoucí strom lhal lásky žel,Svou lásku slavík růži pěl,Růžinu jevil vonný vzdech.Jezero hladké v křovích stinnýchZvučelo temně tajný bol,Břeh je objímal kol a kol;A slunce jasná světů jinýchBloudila blankytnými pásky,Planoucí tam co slzy lásky.

Ukázka


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Hynek_M%C3%A1cha.jpg/220px-Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Hynek_M%C3%A1cha.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Hynek_M%C3%A1cha.jpg/220px-Jan_Vil%C3%ADmek_-_Karel_Hynek_M%C3%A1cha.jpg

http://czechfolks.com/plus/wp-content/uploads/2010/11/7.-Hrob-K.-H.-M%C3%A1chy.jpg

http://img.radio.cz/pictures/praha/machax.jpg

http://hrady.me.cz/Macha/Hazmburk%20od%20JZ,%20asi%201833.jpg

http://www.arara.cz/i/imgs_orig/842/183842.jpg

http://www.chytrazena.cz/obrazky/admin/clanek/film-karel-hynek-macha-maj-2.jpg

http://www.iliteratura.cz/Content/Covers/m/macha_MajMayo.jpg

http://www.antikopava.cz/upload/5802eakol.jpg

http://www.antikopava.cz/upload/836e0aa.jpeg


ad