Posílání remitencí z České republiky do zemí původu Výzkumná sonda

1. Posílání remitencí z České republiky do zemí původu Výzkumná sonda Multikulturní centrum Praha Blanka Tollarová Praha, 24.2.2009 Seminář „Remitence zasílané z ČR a jejich rozvojový dopad“

2. Výzkumné otázky Jakým způsobem migranti posílají peníze do země původu? Jaké jsou náklady na posílání remitencí a kdo je nese? Jaké jsou společenské aspekty posílání a přijímání remitencí? (zejména kdo komu peníze posílá a na co jsou spotřebovávány) Jak lze migranty informovat a případně i ovlivnit, pokud jde o povědomí o alternativních možnostech, jak posílat peníze?

3. Výběr respondentů Tři kategorie respondentů 1/zástupci českých NNO, které se zaměřují na pomoc a poradenství migrantům; 2/ zástupci organizací a sdružení imigrantů; 3/ imigranti, kteří posílají peníze do země původu Státní občanství respondentů 5 hlavních státních občanství migrantů v ČR bez občanů EU: Ukrajina, Rusko, Moldavsko, Mongolsko a Vietnam + Bělorusko, Čína

4. Hranice jsou prostupné oběma směry: Co a kam se posílá? Peníze z České republiky – podpora příbuzných v zemích původu do České republiky – podpora migrantů z domova Zboží, dárky spotřební zboží, potraviny, pozornosti, dary, knihy, dokumenty – vše intenzívně oběma směry

5. Jak se peníze posílají? Tři způsoby oficiální – využívání zavedených finančních společností: bank nebo firem poskytujících mezinárodní převod peněz neoficiální - fyzické převážení peněz v hotovosti migranty nebo jinými osobami smíšený - kombinace obojího, většinou využití neoficiálního zprostředkovatele oficiální služby Migranti zároveň optimalizují způsoby posílání peněz, a zároveň jednají tradičně a setrvávají při ověřeném způsobu posílání peněz. Oba tyto procesy ovlivňují, jaký způsob posílání peněz si vyberou.

6. Mezinárodní převody peněz • jistota • dostupnost • rychlost • povědomí o vysokých poplatcích • agenti v komunitách nebo organizacích migrantů • přizpůsobení pracovní doby • možnost zvolit si měnu při vyzvednutí peněz Western Union Cheque Point PDW MoneyGram a další • specializace na rusky mluvící země • dobrá dostupnost poboček

7. Převody peněz prostřednictvím bank • pro remitence jsou využívány spíše méně • podmínky se mění, a těžko se zjišťují • nevýhodně vysoké poplatky • nutná infrastruktura bank i v zemi původu • obecně horší zkušenosti • výhoda jednoduchosti výběru přes platební kartu bankovní převody výběr z konta

8. Neformální způsoby posílání peněz • nízká nebo žádná cena (to neznamená, že nízké celkové náklady) • „přirozenost“ využívání vlastních lidí cestujících do země původu • nedůvěra k oficiálním institucím • „přiměřená“ odměna pro řidiče (asi 2% nebo 200Kč) • bezpečný způsob – ještě před 10 lety se o bezpečnosti hovořit nedalo, ale dnes už je jiná doba • vzájemná důvěra mezi migranty/krajany přes autobus přes známé a příbuzné • logika věci a přirozenost, společenský kontakt • snižování poplatků • možnost poslat peníze bez dalšího směňování • na hranicích se většinou i relativně velké obnosy nemusejí oznámit

9. Proč posílat peníze právě takto? • záleží na mnoha faktorech: postavení migranta v hostitelské společnosti, množství a rytmu posílaných peněz, možnostech příbuzných si peníze vybrat tradiční jednání „jako ostatní“ – migrantovi poradí příbuzní, známí, spolupracovníci, klient zaměstnavatel (i klient) převod peněz nastaví nebo zařídí výběr je svým způsobem vynucen – pokud lidé chtějí okamžitě odesílat peníze, které vydělali výběr je informovaný, na základě zjištění alternativ

10. Poplatky a náklady poplatky u společností zaměřených na převod peněz jsou těmi, kdo takto posílají peníze pravidelně, hodnoceny jako adekvátní ostatními jsou poplatky hodnoceny jako vysoké – ať s nimi mají lidé zkušenosti, nebo ne - je to referenční hranice, pod kterou se hledá neformální alternativa převodu vysoké zpoplatnění malých částek odlišné informace na internetu a při odesílání obvykle platí pouze odesilatel, v Mongolsku například ale platí i příjemce náklady na cestu do banky nebo k autobusu – jako by nebyly

11. Problémy s posíláním peněz přestože jsou strašlivé příběhy o okrádání migrantů ve vlacích a autobusech spíše minulostí, i nadále se kriminální jednání vyskytuje obrana: vypadat česky, nevyužívat „páteřní“ spoje, být opatrný riziko: propojení mafie s policií Mafie Zásahy státní moci clo a poplatky – nejen na hranicích při převážení věcí, ale i ex-post po získání peněz například přes Western Union Bělorusko – běžná praxe kontroly všech zásilek

12. Využívání peněz v zemi původu záleží na tom, kdo a komu posílá, kolik osob peníze využívá a jakého jsou věku, jaký mají příjem pravidelné zásilky – zásilky ke svátkům a výročím – zásilky na vyžádání 10-15 000 Kč měsíčně; 100, 200, 500 $ nebo € pravidelně nebo jako dary Množství posílaných peněz Využití peněz okamžitá spotřeba – nákup potravin, oblečení, léků, zdravotní péče nákladnější nákupy (také spotřeba) – nákup automobilu, zaplacení školného, stavební úpravy či stavba domu téměř žádné investice – „živí tam děti, nezakládají firmy“

13. Alternativy a informovanost migrantů určité skupiny migrantů o alternativách posílání peněz informovány nejsou (a často o to ani příliš nestojí) finanční společnosti dávají reklamy do cizojazyčných tiskovin, na cizineckou policii, do publikací velvyslanectví – mnozí migranti se tedy necítí neinformovaní a už vůbec ne bez alternativ role komunit – šíří se zde informace, ale nejsou silní reprezentanti s vlivem a zároveň kontaktem s majoritou

14. Role NNO při informování migrantů mnoho migrantů vůbec o NNO neví, samotný princip práce NNO je jim neznámý, pozice ve společnosti nejasná a neplacené poradenství nesrozumitelné a matoucí – proto v ně nemají příliš velkou důvěru jazyková bariéra – migranti, kteří se nedomluví česky ani anglicky do žádné kanceláře sami nepůjdou pro některé migranty je nepříjemná představa, že NNO poskytují služby všem migrantům, tedy ne jen jedné „jejich“ skupině, nemohou se tam cítit „doma“ některé skupiny migrantů ale vlastní NNO zakládají, u nich pak důvěra k těmto organizacím stoupá

15. Blanka Tollarová blanka.tollarova@seznam.cz Tereza Rejšková e-mail: rozvoj@mkc.cz MULTIKULTURNÍ CENTRUM PRAHA Vodičkova 36 (Palác Lucerna) 116 02Praha 1tel: (+420) 296 325 346 e-mail: rozvoj@mkc.cz