Diskuse k teleworkingu

1. Diskuse k teleworkingu ISSS 2003, Hradec Králové, 24. 3. 2003 moderuje: Aleš Kučera, člen představenstva SPIS

2. Diskutující • Vladimír Mlynář – ministr informatiky • Evžen Tošenovský – hejtman Moravskoslezského kraje • Martin Kovář – poradce předsedy vlády pro otázky ICT • Martin Kroft – vedoucí legislativní skupiny SPIS • Contactel

3. Co je teleworking? • Podle definice: • „Pracovní místo (aby se jednalo o teleworking) musí být jiné než běžné pracovní místo u zaměstnavatele. Informační a telekomunikační technologie a jejich využití jsou potom charakteristickým a nezbytným rysem takovéhoto způsobu práce.“

4. Co je teleworking? • Teleworking je logickým vyústěním technologických inovací poledního desetiletí směřujících k odpoutání činností člověka od určitého fyzického místa: • mobilní telefonie • notebooky, PDA, jiná přenosná terminálová zařízení • WiFi a jiné formy internetového připojení • technologie Visitors Based Networking, Internet Printing • Obecnou snahou těchto technologií je umožnit práci a komunikaci odkudkoli a kdykoli.

5. Pro koho je nejdůležitější teleworking? • Pracovníci s jakýmkoli handicapem či potenciálně zhoršenou pozicí na trhu práce • Pracovníci v oblastech s nízkou atraktivitou pro zaměstnavatele • typický projev strukturální nezaměstnanosti • Pracovníci se sníženo pracovní schopností • úraz, nemoc, vrozené postižení • Ženy • mateřská dovolená, péče o děti

6. Pro koho je pohodlný teleworking? • Vysoce kvalifikovaní pracovníci tzv. „knowledge workers“ • Programátoři • Obchodní zástupci • Pracovníci tvůrčích profesí

7. Kdo je „teleworker“? • Ten, kdo se pomocí ITC připojuje k informačnímu systému svého zaměstnavatele • používá firemní aplikace • vkládá data, provádí operace nad datovými sklady svého zaměstnavatele • používá počítač, připojení a další technické prostředky, které jsou v majetku zaměstnavatele či majetku poskytovatele pracovního místa „teleworkingového“ typu • úkoly od zaměstnavatele na dálku přijímá • jeho práce je na dálku vyhodnocována

8. Pro zaměstnance práce přichází do oblastí neatraktivních pro zaměstnavatele práci mohou vykonávat lidé handicapovaní na trhu práce tělesně postižení ženy na mateřské dovolené pracovníci nemusí dojíždět za prací nevylidňují se neaktraktivní oblasti lidé jsou více se svými blízkými, ve své komunitě Pro zaměstnavatele mohou zaměstnávat pracovníky, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdu nemusí dimenzovat kancelářské budovy na plný počet svých pracovníků udrží pracovníky, kteří by jinak např. následovali životního partnera za profesní kariérou pracovníků s dlouhým přerušením práce (ženy na mateřské dovolené) umožní pozvolný a dřívější znovuzapojení do práce Jaké jsou výhody teleworkingu?

9. Jaké jsou výhody teleworkingu? • Pro stát • Snížení strukturální nezaměstnanosti zejména v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností • Vytvoření nejkvalitnějších podmínek pro tzv. knowledge workers a zabránit tak jejich odlivu • Zachování kvalifikované pracovní síly v místech s jinak vysokou nezaměstnaností • na rozdíl od investičních pobídek, kde vidíme po nadšení po přilákání zahraničních investorů daňovými prázdninami a investičními pobídkami a po vypršení otevřených dotací stejnou situaci na trhu práce jako před příchodem investorů

10. Kde se používá teleworking dnes? • V EU pracovalo v roce 2001 jako „teleworkersL 9 mil. pracovníků tedy zhruba 6% pracovníků • 2/3 pracovali takto pravidelně, 1/3 občas • více pracovníků pracuje takto v zemím s vysokou mírou připojení k internetu • více pracovníků pracuje takto v severských zemích než v zemích jižních • nejvíce: Dánsko 12%, Švédsko 10,5%

11. Otázka pro Martina Kováře • Není potřeba ukazovat grafy nezaměstnanosti, abychom konstatovali, že nezaměstnanost je vysoká, je to obecně známá věc. Proč nejsou prostředky s kapitol aktivní politiky zaměstnanosti využívány směrem k takovýmto moderním způsobům snižování zaměstnanosti, jako je například teleworking?