1 / 14

MODEL AS-AD AGREGÁTNÍ POPTÁVKA AGREGÁTNÍ NABÍDKA

MODEL AS-AD AGREGÁTNÍ POPTÁVKA AGREGÁTNÍ NABÍDKA. AS,AD, VÝSTUP EKONOMIKY. Agregátní výdaje. Výdajový model dvousektorová ekonomika třísektorová ekonomika čtyřsektorová ekonomika. AGREGÁTNÍ POPTÁVKA AD.

jorn
Download Presentation

MODEL AS-AD AGREGÁTNÍ POPTÁVKA AGREGÁTNÍ NABÍDKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MODEL AS-ADAGREGÁTNÍ POPTÁVKAAGREGÁTNÍ NABÍDKA AS,AD, VÝSTUP EKONOMIKY

  2. Agregátní výdaje Výdajový model • dvousektorová ekonomika • třísektorová ekonomika • čtyřsektorová ekonomika

  3. AGREGÁTNÍ POPTÁVKAAD = funkční vztah mezi celkovým množstvím poptávaného zboží a služeb (reálného HDP) a úrovní cenové hladiny (P) P AD Q

  4. Agregátní poptávka AD = • spotřební zboží + služby poptávané domácnostmi (C) • investice firem (I) • vládní nákupy zboží a služeb (G) • zboží a služby poptávané cizinci (NX) cenová hladina AD = C + I + G + NX P´ AD reálný HDP (Q) C I G NX

  5. Křivka agregátní poptávky AD • Proč má křivka AD klesající tvar?- efekt reálných peněžních zůstatků • efekt reálné úrokové sazby • efekt mezinárodního obchodu P pokles růst AD1 AD AD2 reálný HDP (Q)

  6. Jaké faktory ovlivňují AD? Agregátní poptávka se zvyšuje, když: • se snižují úrokové míry • se zvyšuje očekávaná míra inflace • klesá hodnota domácí měny vůči měnám cizím • se zvyšují očekávané budoucí zisky firem • se zvyšuje množství peněz v oběhu • se zvyšuje bohatství ekonomiky • se zvyšují státní výdaje • se snižují daně • roste počet obyvatelstva

  7. Agregátní poptávka a agregátní nabídka P P S S PE PE D D QE Q QE Q Trh chleba Trh aut

  8. Agregátní nabídka AS • vyjadřuje funkční vztah mezi celkovým nabízeným množstvím reálného HDP a úrovní cenové hladiny, které jsou firmy ochotny při dané cenové hladině nabídnout na trh! Cenová hladina (P) AS Křivka agregátní nabídky Reálný HDP (Q)

  9. Agregátní nabídka AS v dlouhém období (LRAS) • všechny vstupy variabilní • ceny VF se v LR plně přizpůsobí zvýšení cen a agregátní výstup se s růstem cenové hladiny nijak nezmění – křivka AS je svislá! cenová hladina LRAS LRAS…křivka agregátní nabídky v dlouhém období Reálný HDP (Q)

  10. Krátkodobá agregátní nabídka (SRAS) se zvyšuje, když: • klesají reálné mzdy • se snižují ceny surovin • klesá očekávaná míra inflace P SRAS0 LRAS SRAS1 Růst agregátní nabídky Snížení reálných mezd Q

  11. Krátkodobá i dlouhodobá agregátní nabídka se zvyšuje, když: • se zvyšuje pracovní síla • se zvyšuje kapitálová zásoba ekonomiky • s rozvojem techniky a technologie • s objevem nových zdrojů surovin P LRAS1 LRAS2 SRAS2 Růst agregátní nabídky SRAS1 příznivá technologická změna Q

  12. Makroekonomická rovnováha • odlišná v krátkém a dlouhém období V SR (1-2 roky)….křivka AS pomalu roste až k potenciálnímu produktu (QK) cenová hladina LRAS SRAS ESR ELR AD QK reálný produkt (Q)

  13. MAKROEKONOMICKÁ ROVNOVÁHA • INFLAČNÍ, DEFLAČNÍ MEZERA

  14. Roční růst HDP ve vybraných zemích • Země2000200120022003200420052006 • EU – 253,9 %2,0 %1,2 %1,3 %2,5 %1,7 %3,0 % • EU – 273,9 %2,0 %1,2 %1,3 %2,4 %1,7 %2,9 % • USA3,7 %0,8 %1,6 %2,5 %3,9 %3,2 %3,3 % • Japonsko2,9 %0,2 %0,3 %1,4 %2,7 %1,9 %2,2 % • ČR3,6 %2,5 %1,9 %3,6 %4,2 %6,1 %6,1 % • Německo3,2 %1,2 %0,0 %-0,2 %1,2 %0,9 %2,7 % • VB3,8 %2,4 %2,1 %2,7 %3,3 %1,9 %2,8 % • Slovensko0,7 %3,2 %4,1 %4,2 %5,4 %6,0 %8,3 % • Polsko4,2 %1,1 %1,4 %3,8 %5,3 %3,5 %5,8 % • Maďarsko5,2 %4,1 %4,3 %4,1 %4,9 %4,2 %3,9 % • Rakousko3,4 %0,8 %0,9 %1,1 %2,4 %2,0 %3,1 % • Bulharsko5,4 %4,1 %5,6 %5,0 %6,6 %6,2 %6,1 % • Rumunsko2,1 %5,7 %5,1 %5,2 %8,5 %4,1 %7,7 % • Zdroj: Eurostat

More Related