TVARY GEORELIÉFU

1. TVARY GEORELIÉFU • GEOMORFOLOGIE-nauka o tvarech zemského povrchua jejich vývoji • GEORELIÉF–svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou - podmořský a pevninský - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) pochodů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost) - mnoho tvarů vzniklo působením více geomorfologických činitelů – polygenetický původ. Je třeba posoudit, který činitel měl rozhodující vliv. - není-li žádný činitel dominantní – georeliéf polymorfní

2. PODMOŘSKÝ GEORELIÉF • pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) – pokračování pevniny pod mořskou hladinou, velmi malý sklon, pevninská z.kůra, ropa, zemní plyn, rybolov • pevninský svah –klesá od okraje šelfů do hloubky až 3 km • pevninské úpatí – přechod do oceánských pánví, sedimenty • hlubokooceánské pánve (3-6 km) – oceánská kůra, podmořské hory (1 až 1,5km) – mohou vystupovat nad hladinu (ostrovy), guyoty – tabulové hory, často je pokrývají korálové útesy • středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) – souvislý pás rozlámaného pohoří mezi pánvemi, kopírují divergentní rozhraní litosférických desek • hlubokooceánské příkopy (až 11 km) – většina v Tichém oceánu, Mariánský příkop 10 924

3. PEVNINSKÝ GEORELIÉF • Členění podle nadmořské výšky : • prolákliny (záporná) • nížiny (0 - 200 m. n. m) • vysočiny (nad 200 m. n. m)

4. PEVNINSKÝ GEORELIÉF • Členění podle výškových rozdílů v krajině: • roviny (0 - 30m) • pahorkatiny (30 – 150m) , ploché p. (30-74), členité p.(75-149) • vrchoviny (150 – 300m) , ploché v. (150-199), členité v.(200-299) • hornatiny (300 – 600m) , ploché h. (300-449), členité h.(450-599) • velehornatiny (nad 600 m) • Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

5. ENDOGENNÍ TVARY • Tvary tektonické • klenby a pánve (vyklenuté oválné kupovité struktury – klenby, prohnuté kruhové či oválné sníženiny – pánve) • vrásová pohoří (horské hřbety-antiklinály vrásy a údolí-synklinály vrásy) – př. Švýcarský Jura • příkrovová pohoří (složitá struktura vrásových příkrovů) – př. Alpy, Himálaj • kerná pohoří (pohyby ker podél zlomů) – př. Ťan-šan • vrásno-zlomová pohoří (kombinace vrás a zlomů) – př. Karpaty, Andy • příkopové propadliny (pokles ker - protáhlé sníženiny, často zality vodou)- př. jezero Bajkal • hrásti(výzdvih ker – protáhlé vyvýšeniny)

6. ENDOGENNÍ TVARY - VRÁSY • ANTIKLINÁLY – ohyby vrás vyklenuté nahoru • SYNKLINÁLY - ohyby vrás vyklenuté dolů • Antiklinály – horské hřbety • Synklinály – sníženiny (údolí) Obr.1 – Antiklinála a synklinála vrásy Obr.2-Synklinála Rainbow Basin, Barstow, California

7. ENDOGENNÍ TVARY • Tvary vulkanické • sopečná pohoří (kuželovité vulkány, protáhlé lávové proudy, deskovité lávové příkrovy) • sopky • stratovulkány – 90%, budovány střídavě sypkými pyroklastiky a lávovými proudy) – př. Etna, Vesuv, Stromboli, Mt. St.Helens, Pinatubo, Cotopaxi , • štítové sopky – výlevné lávové, málo viskózní magma – př. Kilauea, MaunaLoa, Mauna Kea • tufové sopky – tvořeny nezpevněným materiálem (pyroklastiky, tefrou) – sopečným prachem, popelem, pumami, tufy vznikají zpevněním tefry • maary – explozívní krátery, sopky bez kužele – př. pohoří Eifel (DEU) • laháry (bahnotoky) – vznikají smícháním pyroklastik s vodou • batolity, lakolity, plutony – utuhnuté magma pod povrchem

8. MOUNT ST.HELENS – 18.5.1980URČETE, VE KTERÉM ZE STÁTŮ USA LEŽÍ SOPKA MT.ST.HELENS. V jakém leží pohoří? Jak se nazývá nejvyšší sopka pohoří? (AS 124) Obr.3- animace Mount St. Helens den před erupcí (18.5.1980) a asi čtyři měsíce po erupci.

9. MAAROVÁ JEZÍRKA v pohoří EifelURČETE, VE KTERÉ ZE SPOLKOVÝCH ZEMÍ NĚMECKA JEZÍRKA LEŽÍ (AS 66,68) Obr.4- 3 Dauner Maare (Gemündener-7,2 ha, Weinfelder-16,8 ha, Schalkenmehrener-21,6 ha), vpravo nahoře městečko Daun

10. EXOGENNÍ TVARY • KRYOGENNÍ RELIÉF (GLACIÁLNÍ – ledovec, PERIGLACIÁLNÍ-mráz, NIVAČNÍ – sníh) • EOLICKÝ RELIÉF (modelovaný činností větru) • FLUVIÁLNÍ (ŘÍČNÍ) RELIÉF (je utvářen převážně činností tekoucích vod) • KRASOVÝ RELIÉF (vzniká působením vody v oblastech s krasovými horninami – vápence) • SVAHOVÝ RELIÉF (pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace) • MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF (modelován činností mořské vody) • ANTROPOGENNÍ RELIÉF(dotváření přírodních tvarů a vytváření nových tvarů člověkem)

11. KRYOGENNÍ RELIÉF GLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost ledu) • LEDOVCE – PEVNINSKÉ (Antarktida, Grónsko) a HORSKÉ (Himálaj, Alpy) • - vznikají nad sněžnou čárou ze sněhu. (SNÍH→FIRN→FIRNOVÝ LED →LEDOVCOVÝ LED) • KAR – ledovcový kotel, ze kterého ledovec vzniká • TROG (ledovcové údolí) – tvaru U,vzniká erozivní činností ledovce • FJORD – ledovcové údolí zatopené mořem, úzký protáhlý záliv (NOR, NZL) • TILL – nevytříděný sediment (jílovitý, písčitý, kamenitý), který je součástí morény • MORÉNA – kamenný val vzniklý činností ledovce (čelní, boční, spodní, střední,vnitřní), často bývá hrází LEDOVCOVÉHO JEZERA • DRUMLIN – po ústupu ledovce pahorek doutníkového tvaru (N.IRL) • OBLÍK – oválný pahorek vzniklý modelací hornin v podloží ledovce • NUNATAK – skalnatý vrchol hory vystupující z pevninského ledovce (GRL) • SANDR – výplavová planina před čelem ledovce • ESKER – dlouhý úzký val, který kopíruje průběh toku PERIGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost mrazu) - opakované tání a mrznutí, mrazové zvětrávání - KAMENNÁ MOŘE

12. TROG Obr.5- ledovcové údolí tvaru U (trog) nedaleko osmitisícovky Kangchenjunga (8586) URČETE, KTERÉ HORY JSOU VYŠŠÍ NEŽ KAŇČENDŽUNGA 8598 (název i výška podle modrého atlasu, vysvětlete rozdíly v přepisu názvu i v nadmořské výšce), NA HRANICI KTERÝCH DVOU STÁTŮ HORA LEŽÍ?

13. FJORD Obr.6 – Sognefjord (NOR) – 3. nejdelší na světě 204 km , VYHLEDEJTE V ATLASE (70) SOGNEFJORD A NĚKTERÉ DALŠÍ FJORDY

14. MORÉNA Obr. 7 – boční moréna tvořená tillem (Hadley Glacier – USA,Washington)

15. EOLICKÝ RELIÉF • převládá v suchých tropických a polárních oblastech (málo vegetace) • vítr zdvihá a unáší prachové a pískové částice, kterými obrušuje skaliska a kameny v krajině – větrná abraze (koraze). • HRANEC – vzniká korazí, valoun s hladkými ploškami a ostrými hranami • JARDANGY – drobné prohlubně a hřbítky v pískovcích (žlábkové, jamkovité) • SKALNÍ MĚSTA, SKALNÍ OKNA, SKALNÍ BRÁNY, SKALNÍ ŘÍMSY – koraze méně odolných hornin ve skalách – u nás oblasti Labské pískovce, Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko • při poklesu síly větru dochází k akumulaci materiálu a vznikají eolické sedimenty – spraše a váté písky • SPRAŠ – akumulace převážně prachových částic okolo překážek, SPRAŠOVÉ NÁVĚJE (návětrné strany) a SPRAŠOVÉ ZÁVĚJE (závětrné strany) • VÁTÉ PÍSKY – hlavně v pouštních oblastech, plošné pokryvy nebo přesypy • ČEŘINY – podobají se vlnám na plošných pokryvech • BARCHANY – přesypy (DUNY) srpovitého tvaru

16. FLUVIÁLNÍ RELIÉF • utvářen převážně činností tekoucích vod • hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky • RON – nesoustředěný povrchový odtok vody (déšť, tání sněhu) • RONOVÉ RÝHY – na svazích • STRŽE – prohlubováním ronových rýh • soustředěný odtok – vodní tok – protéká korytem • ŘÍČNÍ KORYTA – tvar je dán intenzitou erozní, transportní a sedimentační činností vodního toku • eroze (hloubková, boční) • transport (splaveniny, plaveniny) • sedimentace (bary – ostrůvky sedimentů, delty – u ústí toků) • MĚLČINY (brody) a PROHLUBNĚ (tůně) • VODOPÁDY – vytvářeny skalními stupni • ŘÍČNÍ ÚDOLÍ – horní tok tvar V (hloubková eroze)- soutěsky a kaňony, peřeje a vodopády, dolní tok tvar U (boční eroze) – neckovitá údolí, MEANDRY – zákruty řeky • ÚDOLNÍ NIVA – tok teče ve svých náplavách • ŘÍČNÍ TERASY – plošiny, bývalá údolní dna • NÁPLAVOVÉ KUŽELY – akumulační tvary při úpatí hor

17. KRASOVÝ RELIÉF • utvářen působením vody v oblastech s krasovými horninami • krasové horniny – rozpustné ve vodě (vápence, dolomity, sůl kamenná, sádrovec) • krasovění – koroze (chemické rozpouštění) puklin v krasových horninách • povrchové tvary: • ŠKRAPY – ostrohranné prohloubeniny nebo drobné rýhy v podložním masívu • ZÁVRTY – okrouhlé sníženiny • UVALY – sníženina ze spojení více závrtů • POLJE – protáhlé uzavřené krasové sníženiny velké rozlohy s příkrými svahy • povrchové tvary: • JESKYNĚ – 95% krasového původu • KRÁPNÍKY – stalaktity (visí ze stropu), stalagmity (narůstají ze země), stalagnáty (srůstem stalaktitu a stalagmitu)

18. KRASOVÝ RELIÉF - STALAGNÁT Obr. 8 – Krápníková jeskyně - Grotta di Ispinigoli, Dorgali, východní Sardinie, Itálie.

19. SVAHOVÝ RELIÉF • pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace • důvody : narušení stability - podmáčení, otřesy, odstranění vegetace atd. • SESUVY – krátkodobé klouzavé svahové pohyby • SKALNÍ ŘÍCENÍ – náhlý pohyb uvolněných skalních bloků • TEČENÍ – rychlý pohyb po svahu, např. BAHNOTOKY • LAVINY – rychlý sesuv velkého množství sněhu po svahu • OSYP – nahromadění kamenné suti, hromadí se na úpatí skály či svahu

20. SVAHOVÝ RELIÉF - OSYP Obr. 9 – Osyp - velké kameny jsou níže položeny pod úbočím skály

21. MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF • utvářen činností mořské vody • POBŘEŽÍ – ABRAZNÍ (převaha eroze) a SEDIMENTÁRNÍ (převaha akumulace) • pobřeží – území od břehu k pevnině, na němž se projevují vlivy moře • ABRAZNÍ SRUBY (KLIFY) –pobřežní srázy • ABRAZNÍ TERASY – plošiny se skalním podkladem • PLÁŽ – oblast pobřeží s přínosem jemnozrnného materiálu (písek , štěrk) • KOSA – úzký a protáhlý písčitý výběžek do moře

22. MARINNÍ RELIÉF – KOSA A LIMAN • POJMENUJTE PODLE ATLASU (67) JEDNOTLIVÉ KOSY: • zleva doprava: Helská kosa, Viselská kosa a Kuršská kosa s typickými limany Viselského a Kurského zálivu. • liman – zátoka či jezero téměř nebo zcela odříznuté od moře. Obr. 10 – Jihovýchodní pobřeží Baltu . (AS 67)

23. ANTROPOGENNÍ RELIÉF • výrazný podíl lidské společnosti • TVARY VYHLOUBENÉ : • LOMY, PÍSKOVNY, ŠTĚRKOVNY, TĚŽEBNÍ JÁMY • TVARY NASYPANÉ : • HALDY, VÝSYPKY, NÁSPY • TVARY PODZEMNÍ : • TUNELY, ŠACHTY, ŠTOLY • TVARY ROVINNÉ : • KOMUNIKACE, LETIŠTNÍ PLOCHY, VODNÍ NÁDRŽE • Jiné dělení antropogenních tvarů : těžební, průmyslové, zemědělské, vodohospodářské, sídelní, dopravní

24. TVARY RELIÉFU – samostatná práce Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

25. TVARY RELIÉFU – samostatná práce - ŘEŠENÍPřiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

26. ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-02]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Tcie Obr.2- [cit. 2013-02-02]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rainbow_Basin.JPG > .Licence: Public domain, Autor: Wilson44691 Obr.3- [cit. 2013-02-02]. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sthelens1-animation.gif >. Licence: Public domain, Autor: Harry Glicken (původní zdroj – USGS), úpravy Cz-David Obr.4- [cit. 2013-02-02]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maare.jpg > .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Martin Schildgen Obr.5- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glacier_valley,_near_Thangshing.JPG >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Amar Obr.6- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sognefjord,_Norway.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Worldtraveller Obr.7- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LateralMoraine_6911.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Walter Siegmund Obr.8- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grotta_di_ispinigoli.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: SehLax Obr.9- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gloppedalsura2.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jarvin Obr.10- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_spits.png>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Miaow Miaow (vytvořeno: http://www.aquarius.geomar.de/make_map.html)

27. ZDROJE INFORMACÍ 2: Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z WWW: Reliéf. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_%28geografie%29> Povrchové tvary.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%BD_tvar> Vulkanismus. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulkanismus> Sopka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka> Ledovce.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovce > Fjord.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Fjord > Svahový pohyb.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb> Osyp.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osyp> Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Reliéf. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník 2012/2013. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.