Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií

1. Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií Karel Šimeček - SVSE/AEM Praha 3/2014

2. Hlavní oblasti činnostiCíl: konkurenceschopnost cen 1.Evropská energetická legislativa Horizont 2020 a 2030, EEAG, šetření DG Competition 2. Novely energetických zákonů technická a velká novela EZ, novela zákona o POZE 3 Liberalizace a regulace zásady 4.Regulačního období

3. Dualita energetické politiky EU Rozum Víra Altruismus Parlamentu EU Boj proti klimatickým změnám Omezení spotřeby fosilních paliv ETS – povolenky CO2, C daně Podpora alternativních (?) a obnovitelných zdrojů energií Podpora úspor spotřeby energií, snižování energetické náročnosti HDP Dominantní podíl direktivní a regulované složky v celkové ceně energií Lisabonská strategie Konkurenceschopnost Liberalizace trhu s energiemi • Působení trhu na cenu komodity • Rozvoj transportních sítí • Unbundling – oddělení a regulace monopolních služeb sítí Dominantní podíl tržní, komoditní složky v celkové ceně energií

4. Vývoj celkových cen elektřiny pro průmysl Eur/kWh Eurostat, kategorie spotřeby (70-150GWh/r)

5. Vývoj celkových cen plynu pro průmysl Evolution of wholesale gas prices: US, UK, Germany and Japan (USD/mmbtu)

6. Současnost: Sílící hlasy rozumu, zneužitá naivita víry (k spekulaci) Evropský průmysl ztrácí pozice ve světovém obchodu, zejména v době poklesu cen. Ke své renesanci potřebuje: • Návrat k lisabonské strategii tj. k světově konkurenčním cenám energií. • Dokončit liberalizaci trhů , unbundling a synchronizaci regulace monopolů. • Dořešit problémy vzniklé při realizaci cílů Horizont 2020,před vyhlášením cílů 2030 Odstranit diskriminaci při naplňování altruistických cílů EU

7. Společný postup sdružení a asociací evropského průmyslu

8. „ Tool box of policy measures to reduce energy costs “ • Snížení dopadů nákladů na dekarbonizaci do cen energií • Poměrné a úměrné náklady na přenos • Efektivní trh s energetickými komoditami • Přizpůsobení výroby energie poptávce • Podpora inovací pro snížení spotřeby • Pravidelné srovnávací posuzování nákladů průmyslu na energii z hlediska jeho konkurenceschopnosti

9. Tool box IFIEC : Řešení CO2 Opatření: Politické prostředky: Pravidla státní podpory Pokyny pro používání elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokyny pro státní podporu Realizace v členských zemích Zahrnutí náhrady do systému obchodování s emisemi (ETS) (bezplatné povolenky) • Umožnění dlouhodobých osvobození od regulačních přirážek za elektřinu nebo jejich snížení pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou poplatky sloužící k financování podpory obnovitelných zdrojů • Podpora výzkumu a vývoje pro zajištění zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie místo prosazování nezralých technologií; postupné odbourání dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou; současná stimulace používání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem (s ohledem na zvolenou technologii) • Urychlit zavedení „předvídatelného“ systému EU pro plnou kompenzaci nákladů na CO2 v cenách elektřiny ve všech členských zemích na základě skutečné výroby

10. Klimaticko-energetická politika EU: Cíle do roku 2030 Pozice ČR Návrh EK Pozice jednotlivých členských států i institucí EU se liší • Evropský parlament: 40-30-40 • Ambiciózní státy = Green Growth Group • BE, DK, EE, FI, FR, DE, IT, NL. PT, SI, ES, SE, UK • Podpora návrhu EK • Realistické státy • V4, RO, BG • Nižší cíl pro CO2 • Žádný cíl pro OZE • Přijetí až po COP 15 • PL – žádný cíl pro CO2

11. Pozice v ČR je slabá i v rámci EU €/kWh

12. Vysoké zatížení domácností v ČR cenami energií CZ č.3 EU

13. Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů ?

14. Závěry • V ČR jsou jedny z nejvyšších celkových cen elektřiny v EU pro průmysl. • Rozdíl celkových cen elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo je jedním z nejnižších v EU. Přesto jsou ceny elektřiny pro obyvatelstvo jedny z nejvyšších ve skupině států s nižší kupní silou obyvatel. Vzhledem k tomu, že burzovní ceny v ČR jsou na úrovni EU, zdražuje nám elektřinu neúměrně vysoká regulovaná složka

15. ČR 2014: Zastaven 5ti letý růst regulovaných poplatků Složky ceny elektřiny pro průmyslový podnik • Regulované poplatky za síťové služby rostly po zahájení poklesu ceny komodity od roku 2009 • Prudký růst poplatků za OZE byl zastaven letos díky vyššímu příspěvku ze stát. rozpočtu

16. Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

17. Odstranění nedostatků v systému podpory OZE • Novelizace zákona 165/2012 a její uvedení do praxe od roku 2014, dokončení notifikace ze strany DG Competition • Tlak na Evropské orgány k zachování, ale sjednocení protekcionismu evropského průmyslu, nastavení systému osvobození v ČR • Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu • Zajištění objektivního měření dodávek do sítě

18. Tool box IFIEC : Transport Opatření: Politické prostředky: Ocenění stabilizující funkce stabilního a přitom dosti flexibilního profilu spotřeby energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle kolísavých zdrojů: • Stimulace spravedlivé a nákladově efektivní struktury poplatků za přenos pro průmysl se zohledněním jeho profilu spotřeby včetně předvídatelnosti základního zatížení, modularity a schopnosti pozastavit odběr •   Umožnění osvobození od „vícenákladů“ na přenos kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů a stanovení jejich stropu Pokyny pro státní podporu Struktura tarifů za přenos (TSO a NRA) Pravidla státní podpory (včetně Pokynů pro státní podporu) Správci energetických sítí Vnitrostátní regulační orgány

19. Přenos, distribuce a služby sítí„Kde není konkurence musí být nezávislá regulace“ • Do regulované složky cen je možno zařazovat adresně jen náklady vyvolané různými skupinami spotřebitelů. Nákladové položky musí být přiměřené tržním nabídkám • Náklady systémových služeb na podporu exportu energií či vyvolané výrobou by neměly být součástí regulovaných složek ceny (Gkomponenta, CfD) • Oddělení regulovaných činností od komerčních musí být průhledné a kontrolované Synchronizace na úrovni EU je nezbytná

20. Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

21. Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU SK č.1 CZ č.3 Ostatní příplatky Ztráty Systémové služby Infrastruktura

22. Regulace jako podpora liberalizace • 4. Regulačního období musí být založeno na analýzách oprávněnosti nákladů, investic a ziskové marše i jejich správné alokace na jednotlivé skupiny odběratelů • Součástí podkladů pro RO by měl být benchmarking regulovaných sazeb pro různé skupiny odběratelů v EU • Upevňovat nezávislost regulátora a jeho možnosti kontrolovat regulované subjektů • Dořešit efektivitu a kontrolu unbundlingu

23. Úspory energií • Průmysl souhlasí s pobídkami na úsporu fixních energií – zateplování, topné systémy, měření. • Problematická je však technologická úspora vyjádřená v snížení energetické náročnosti HDP. Snižování jednicové spotřeby je hlavní nákladový nástroj EII, cílem je však zvyšovat kapacitu výroby a tržní pozici evropských firem. Pobídky a hodnocení by měly oba tyto protichůdné faktory vzít v úvahu. Metriky v oblasti úspor energií nejsou ještě dořešeny ani ve strategii 20/20/20. Průmysl nesouhlasí s jejich změnou na 40/30/40

24. Jednicová úspora energií versus růst kapacity

25. Shrnutí • Návrat k lisabonské strategii a zvyšování konkurenční pozice průmyslu je prioritou • Velcí spotřebitelé podporují rozhodnutí vlády ČR sledovat pouze cíl snižování CO2 při respektování rizika carbon leakage a za principu benchmarkingového přidělování povolenek pro průmysl. • Investice do OZE by se měly řídit běžnými tržními pravidly • Podpora úspory energií by měla mít formu podpory inovací a výzkumu