Kyanovod k jako p irozen mechanismus obrany iv ch organism
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 11

Kyanovodík jako přirozený mechanismus obrany živých organismů PowerPoint PPT Presentation


  • 61 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Kyanovodík jako přirozený mechanismus obrany živých organismů. Zdeňka Marková Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice. Boj o přežití - živočichové. Živočichové se brání: jedovatými, nechutnými nebo páchnoucími látkami:

Download Presentation

Kyanovodík jako přirozený mechanismus obrany živých organismů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Kyanovod k jako p irozen mechanismus obrany iv ch organism

Kyanovodík jako přirozený mechanismus obrany živých organismů

Zdeňka Marková

Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice


Boj o p e it ivo ichov

Boj o přežití - živočichové

Živočichové se brání: jedovatými, nechutnými nebo páchnoucími látkami:

  • housenky mají velké množství chlupů a trnů, které škrábou hmyzožravé živočichy v krku

  • ploštice páchnou

  • vřetenušky mají nápadné varovné zbarvení v kombinaci s odpornou chutí


V etenu ky

Vřetenušky

  • V nebezpečí vylučují jedovatou tekutinu, jež silně páchne po hořkomandlové silici.

  • Účinek tohoto jedu je založen na uvolněném kyanovodíku.

  • Jedy vřetenušek patří mezi hemotoxické glykosidy, které housenka přijímá z požíraných rostlin.

  • Dovede je také sama syntetizovat a ukládat.

  • V nebezpečí se housenka nahrbí a jejími póry v kůži vytryskne tekutina na povrch těla.


Mnohono ky diplopoda

Mnohonožky (Diplopoda)

  • Mnohonožky patří do třídy členovců. Nemají kostru, každý článek je krytý shora tvrdým krunýřem a na spodní straně má dva páry článkovaných nohou.

  • Mohou dosahovat délky až 30 cm a tloušťky 2 cm.

  • Typický je pro ně pomalý pohyb a chemická obrana před nepřáteli.

  • Většina druhů má množství exokrinních žláz, které produkují chemikálie obsahující HCN.

  • Jedovaté a odporně páchnoucí látky vylučují na povrch těla, případně je vystřikují do okolí.

  • Tyto chemikálie mohou leptat kůži a v očích mohou způsobit velmi nepříjemný zánět.

  • V případě ohrožení se stočí do pevné kuličky, takže je predátor jen těžko uchopí.


Obrann syst m rostlin

Obranný systém rostlin

  • Některé rostliny se chrání ostrými trny, jiné vylučují chemické sloučeniny.

  • Mnohé rostliny jsou schopny používat HCN k ochraně před predátory.

  • kyanovodík není volný, ale vázán v tzv. kyanogenním glykosidu

  • Při mechanickém poškození rostliny, nebo enzymy poskytované zažívacím traktem býložravců se glykosidická vazba štěpí glykosidázami a z glykosidu se uvolňuje HCN.


Kyanogenn rostliny je nutno konzumovat pomalu

Kyanogenní rostliny je nutno konzumovat pomalu

  • Ovce se přestanou pást po dosažení určité koncentrace kyanidu v krvi.

  • Králíci, pokud mají možnost výběru, vyhledávají nekyanogenní druhy.

  • Plži, pokud semusí živit kyanogenními rostlinami, nejprve list nebo větvičku rostliny poškodí, ale nekonzumují. Jdou žrát až za čas, kdy už uvolněný kyanovodík odvětral.


Kyanogenn sti rostlin

Kyanogenní části rostlin

  • Některé rostliny nejsou kyanogenní celé, jiné nejsou kyanogenní po celou dobu vegetace.

  • Listy obilovin jsou kyanogenní, zrno nikoli.

  • Jádra peckovin jsou kyanogenní, dřeň není.

  • Kyanogenní jsou listy papáji a manga – na rozdíl od ovoce.

  • Bambusové výhonky, mandle, naklíčené boby - kyanogenní části.

  • Odstranění kyanovodíku z rostliny kuchyňskou úpravou:  strouháním či drcením - uvolnění HCN z glykosidické vazby glykosidázou

     tepelnou úpravou, sušením nebo odvětráváním - volný HCN


Kyanovod k jako p irozen mechanismus obrany iv ch organism

  • Syntéza kyanogenních glykosidů je v rostlinné říši rozšířena.

  • Mezi kulturními rostlinami je tato schopnost zastoupena častěji.

  • Naši předkové dávali některým rostlinám přednost, protože byly méně napadány živočichy a houbami než jiné.

  • Chemickou podstatou přirozené obrany takto vybraných rostlin byla v mnoha případech kyanogeneze.


Kyanogenn glykosidy

Kyanogenní glykosidy

  • Kyanogenní glykosidy se nachází v rostlinách ve velmi nízkých koncentracích.

  • Uvolňování kyanovodíku z nich je velmi pomalý proces závisející na přítomnosti specifických enzymů.

  • Nedochází ke kumulaci potřebného množství HCN.


V skyt kyanogenn ch glykosid

Výskyt kyanogenních glykosidů

Kyanogenní glykosidy se vyskytují v řadě čeledí krytosemenných rostlin, např.:

  • mandloň obecná, orlíček obecný, bobkovišeň lékařská, len setý, bažanka roční,střemcha hroznovitá, bez černý, některé pěstované užitkové trávy, např. čiroky nebo proso seté, výjimečně i v kapraďorostech.

  • Kyanogenní glykosidy se nalézají i v keři cassava (manioc, yuca), který je hlavním zdrojem potravy pro mnoho lidí v Africe, ale i v jiných částech země.

  • Největší význam mají glykosidy v semenech čeledi růžovitých [Rosaceae].


Inky hcn na lidsk zdrav

Účinky HCN na lidské zdraví

  • nejrychleji působící jed

  • přerušuje oxidační procesy v buňkách

  • barva kůže je růžová

  • vysoké koncentrace způsobují smrt

  • nízké koncentrace se projevují škrábáním v krku, drážděním sliznic hrtanu a očí, bolestmi hlavy, silnou nevolností, zvracením, pocitem strachu, bušením srdce, dušností

  • těžké otravy způsobují okamžité bezvědomí, křeče, zástavu dechu a srdce

  • smrtelnou dávkou pro člověka je 50 mg


  • Login