1 / 35

Osteoporóza

Osteoporóza. N emoc, charakterizovaná úbytkem kostní tkáně, vede ke slábnutí kostry a větší pravděpodobnosti zlomenin.

jayme
Download Presentation

Osteoporóza

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Osteoporóza • Nemoc, charakterizovaná úbytkem kostní tkáně, vede ke slábnutí kostry avětšípravděpodobnostizlomenin. • Osteoporóza nemá zpočátku žádné zjevné příznaky a postižení se o ní většinou dozvědí při rutinním rentgenovém vyšetření nebo až ve chvíli, kdy se některá kost zlomí. Někdy se mohou objevovat bolesti, ale jsou neobvyklé. • Hlavní příčina osteoporózy je narušení látkové přeměny v kostní tkáni. U zdravého člověka probíhá nepřetržitě vznik, transformace a zánik kostí, při osteoporóze se rovnováha mezi přírůstkem a úbytkem naruší, což v konečném důsledku vede ke ztrátě pružnosti kostí a zvýšení rizika zlomenin. • Je označována za typickou ženskou nemoc. Je to zčásti pravda. Nemůžeme však ignorovat fakt, že čtvrtinu pacientů nad 60 let tvoří muži.

  2. Osteoporóza Rizikovéfaktory : • Hormony - větší výskyt osteoporózy u žen je způsobena zastavením (snížením) tvorby estrogenu ve vaječnících. Tento pohlavní hormon vytváří účinnou bariéru proti působení buněk, které rozkládají kostní tkáň. K osteoporóze může také dojít po dlouhodobém užívání kortikosteroidních hormonů. Další hormony, které zde mohou hrát roli jsou tyrosin, kalcitonin, parathormon. • Pohyb - sedavý způsob života vede k úbytku kostní hmoty. Pravidelné cvičení zpomaluje rozvoj osteoporózy tím, že drží vápník a proteiny v kostech. Každý pohyb „vhání“ do kostí další minerální látky a zpevňuje je. • Výživa - do 35 roků života by měl každý dbát na pravidelný přísun vápníku. Pak tvorba kostí definitivně končí. V optimálním případě se, díky dodržování zásad zdravé výživy, organismu podaří nahromadit zásoby vápníku (až v množství 1 kg). Čím vyšší je vápníkové „konto“ v organismu v tomto věku, je pak lepší výchozí situace.Tělo potřebuje ke zpracování bílkovin vápník. Pokud se v potravě nenachází v dostatečném množství, organismussijejvypůjčí (ale nevrátí), a to z kostí.

  3. Osteoporóza • U některých skupin lidí je vyšší příjem bílkovin, než jsou doporučené dávky. Je vhodné zvýšit příjem potravin, obsahujících hodně vápníku, ale přitom chudých na bílkoviny (pšeničný chléb, špenát, brokolice, zelí, celozrnné výrobky apod. Uvedené druhy potravin mají nízký obsah energie a nízký podíl tuků. • Velkou negativní roli hraje vyšší dávka alkoholu, kofeinu, rovněž kouření. • Je zapotřebí se vyhnout nadbytku fosforu – vysoká konzumace coca-coly. • Důležitý je vitamín D, který se tvoří „po načerpání“ přiměřeného množství slunečních paprsků. • Aby byla prevence účinná, musí být komplexní. Samotný vápník není schopen zabezpečit zdraví kostí, ale v kombinaci s dalšímifaktory, stimulujícími kostní metabolismus, minimalizuje seodbourávání kostnítkáně.

  4. Imunita Obranná-imunitní soustava v těle funguje jako celek. Činnost obranného mechanismu těla se soustřeďuje do dvou center : sleziny a mízních uzlin. Nepřítelem imunitního systému jsou činitelé, které působí ve formě dlouhodobých podnětů - nevhodné množství a složení potravy, kouření, alkohol, nespavost, deprese, stres, ale i přehnaná čistota. Při chronickém stresu se vytváří nadměrné množství kortizolu, který snižuje stav lymfocytů T v krvi a oslabuje odolnost organismu vůči infekcím. Platí to i v případě nespavosti. Též afektivní reakcepůsobí oslabení obranyschopnosti organismu. Jak imunitu udržet a posílit ? Dostatek spánku, při němž dochází k regeneraci Vyváženost fyzické a psychické činnosti Otužování, pohybová a relaxační cvičení Nekouřit Plnohodnotná výživa

  5. Imunita K všeobecnému posílení imunitního přispívá : • kysané mléčné výrobky – k regeneraci mikroflóry v zažívacím ústrojí • zinek – zpomaluje proces zmenšování tymusu a podporuje činnost imunitního systému • hořčík – k udržení a dobré funkci mízního systému • vitamín C a E – pro buňky imunitního systému pohonnou látkou, mobilizují protilátky a snižují riziko infekce • nenasycené mastné kyseliny – olivový olej a mastné kyseliny omega 3, • česnek – ničí bakterie, zabraňuje vzniku krevních sraženin, • přiměřené množství bílkovin, zbytky z metabolizovaných bílkovin mohou dráždit imunitní systém zvláště u lidí, kteří mají sklon k alergickým a autoimunitním reakcím.

  6. Výživa a nádorová onemocnění Nadměrný přívod : celkový energetický příjem, živočišné tuky, jednoduché cukry, cholesterol, alkohol, mykotoxiny Nedostatečný přívod: miner. látky - Se, Zn, Cr, Mg, Ca, J, vitamíny – C, E, ß-karoten, D, nenasyc. mastné kyseliny, vláknina Zvýšené riziko nádorů: plic, žaludku, kostí, tlustého střeva, konečníku, dělohy, vaječníků, štítné žlázy, prostaty, slinivky břišní Doporučení: Snížit spotřebu živočiš. tuků, jednoduchých cukrů, alkoholu Zvýšit spotřebu zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných výrobků, ryb Podíl navzniku nádoru Podíl na úmrtí Strav. zvyklosti : 20 – 70% 30% Kouření : 25 – 40% 30% Konzumace alkoholu : 2 – 4% Sexuální chování : 1 – 13%

  7. Hlavní principy dělené stravy Oddělováníbílkovinových a sacharidových potravin, rovnováha kyselin a zásad. Kyselinotvorné potraviny - maso, uzeniny, ryby sýry, vejce, cukr, loupané obilí, rýže Zásadotvorné potraviny - zelenina, saláty,klíčky,ovoce Skupina bílkovin – tepelně upravená masa včetně drůbeže a ryb, vařené druhy uzenin, sojové výrobky, vejce, mléko, sýry Dále víno, ovocné čaje a šťávy, bobuloviny, jádrové a peckové ovoce, citrusové plody Skupina sacharidů - celozrnné obiloviny a výrobky z nich, brambory, banány, datle fíky, pivo, bramborový škrob, med, javor. Sirup Neutrální potraviny-oleje,rostlinné pomazánky, máslo, smetana, kysané mléčné výrobky, ovčí a kozí sýry, syrové a uzené uzeniny, syrové marinované a uzené ryby, zelenina, houby, ořechy, žloutek, bylinné čaje

  8. Dvanáct kroků ke zdravé výživě • Jezte výživnou stravu založenou na rozmanitosti potravin především rostlinného původu, méně na potravin živočišného původu. • Několikrát denně jezte chléb, obiloviny, těstoviny, rýži nebo brambory. • Jezte rozmanité druhy zeleniny a ovoce, nejlépe čerstvé a z místní produkce, několikrát denně (min. 400 g/den). • Pravidelným umírněným cvičením, nejlépe každý den, si udržujte tělesnou váhu v doporučeném rozmezí (BMI: 20 - 25). • Kontrolujte příjem tuků (ne více než 30% denní energie) a většinu nasycených tuků nahrazujte nenasycenými rostlin. oleji nebo měkkými margaríny. • Nahrazujte tučné maso a masné výrobky fazolemi, luštěninami, čočkou, rybami, drůbežím nebo libovým masem. • Konzumujte nízkotučné mléko a jeho produkty (kefír, kyselé mléko, jogurt a sýr), které mají nízký obsah tuku a soli.

  9. Dvanáct kroků ke zdravé výživě • Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru a rafinovaný cukr jezte střídmě, omezujte konzumaci slazených nápojů a sladkostí. • Volte stravu s nízkým obsahem soli. Celkový příjem soli by neměl přesahovat jednu čajovou lžičku denně (6 g), včetně soli obsažené v chlebu a zpracovávaných, uzených a konzerv. potravinách (všeobecná jodizace soli je důležitá při endemickém nedostatku jódu). • Pokud konzumujete alkohol, omezujte příjem maximálně na dva nápoje denně (každý s obsahem max. 10 g alkoholu). • Připravujte jídlo nezávadným a hygien. způsobem. Úpravou dušením, pečením nebo v mikrovlnné troubě snižujte podíl přidaných tuků, olejů, soli a cukrů. • Podporujte výhradní výživu kojením po dobu 6 měsíců a doporučujte zavádění vhodných potravin ve správných intervalech během prvních let života.

  10. Kyslíkové volné radikály Člověk zpracovává živiny oxidativním metabolismem, při kterém se molekuly substrátů degradují a kyslík se redukuje na vodu. Proces redukce kyslíku na vodu probíhá postupně a vznikají při něm meziprodukty - volné kyslíkové radikály. Volné radikály jsou normální součástí látkové přeměny a přenášejí řadu životně důležitých informací do buněk. Jsou součástí imunitního systému. Při ztrátě kontroly nad jejich tvorbou a likvidací může být zdravotní stav vážně ohrožen. Dnes víme o řadě onemocnění a poškození orgánů, při kterých je pozorována zvýšená tvorba volných radikálů, nebo pokles aktivity obranného systému. (ateroskleróza, trombóza, některé druhy CA, Alzheimerova nemoc, diabetes závislý na inzulínu, zákaly rohovky, poruchy imunitních systémů a stárnutí). Negativní vliv volných radikálů se projevuje postupným „ochabováním“ regenerace buněk.

  11. Kyslíkové volné radikály Ochrana před příjmem volných radikálů zvenčí : • nekouřit • minimalizovat pasivní kouření • omezit pohyb ve znečištěném ovzduší • pravidelná pohybová aktivita • omezí spotřebu alkoholu a léků Antioxidační enzymy likvidují volné kyslíkové radikály, které se vytvářejí v organismu a vážou je nebo přímo rozkládají. Kromě toho se v potravě vyskytují antioxidačně působící látky, které zabraňují vzniku a zmnožení volných kyslíkových radikálů. Nízká spotřeba antioxidantů je jedna z příčin špatného zdravotního stavu. Příjem vysokých dávek antioxidantů nezajistí však ochranu před CA plic, ICHS, mozkovou mrtvicí. Pravidelná tělesná aktivita a dostatečný přísun antioxidantů v potravě je cesta, jak se ochránit před patologickými změnami, způsobenými volnými radikály.

  12. Kyslíkové volné radikály Zdroje některých antioxidantů • Vitamín E – rostlinné oleje,sojové výrobky,mandle, semínka,obilné klíčky • Beta karoten – tmavě zelená a tmavě oranžová zelenina – mrkev, kapusta, brokolice, špenát, hlávkový salát, paprika, ovoce – meruňky, broskve • Lykopen – rajčata, rajčatové výrobky (protlaky, kečupy), meloun, růžový grapefruit • Vitamin C - čerstvé ovoce,zelí, růžičková kapusta, brambory a zelenina • Selén – zrna, ryby, masa, pšeničné klíčky, ořechy, cibule, semena, plody moře, luštěniny, celozrnné obilniny • Zinek – celozrnné cereálie,pšeničné klíčky, dýňová semena, luštěniny, cibule, slanečky • Mangan – luštěniny, ořechy, celozrnné obiloviny, zelená listová zelenina • Flavonoidy – citrusové plody, jablka, rajčata, cibule, zelenina, barevné ovoce, brambory, čaj, víno, ovocné džusy

  13. Význam vitamínu C v lidském těle Nejdéle známým účinkem vitamínu C je působení proti skorbutu. Vitamín C zvyšuje odolnost proti infekcím posilováním účinků leukocytů a zvýšením tvorby interferonu, který zabraňuje pronikání virů do těla (7). Profylaktické podávání vitamínu C vede ke zkrácení trvání onemocnění. Je prokázáno, že suplementace 200 mg vitamínu C 2x denně po dobu 8 – 10 dní od začátku onemocnění, je terapeuticky výhodnější. Zvyšuje absorpci železa a vápníku, usnadňuje biologické využití kyseliny listové. Účastní se syntézy steroidních hormonů v nadledvinkách. Je nezbytný pro tvorbu kolagenu. Přispívá k tvorbě kostí, chrupavek, kůže, zubů apod. Posiluje cévy, kapiláry a zabraňuje tak jejich prasknutí, zrychluje hojení ran (pooperačních). TK je u starých lidí nepřímo úměrný hladině vit. C v  plazmě. Společně s k. listovou a vit. B 12 pomáhá proti chudokrevnosti. Vyšší přívod vit. C ovlivňuje využití železa přímo z rostlinných zdrojů. Zvyšuje schopnost lidského těla vylučovat měď, olovo, rtuť a jiné cizorodé látky. Jako antihistamin potlačuje alergie.

  14. Význam vitamínu C v lidském těle Vitamín C společně se zinkem a pektiny se podílí na metabolismu cholesterolu v krvi na jeho přeměnu na žlučové kyseliny.Efektem je nízká hladina celkového cholesterolu v krvi a snížené riziko aterosklerózy, CMP a IM (při dostatečném přívodu snížení rizika až o 50%). Dále působí na zvýšení hodnoty ochranného HDL-cholesterolu, rovněž i ochrana před oxidací LDL-cholesterolu. Vit. C má významnou funkci jako antioxidant. Brání např. přeměně dusitanů a dusičnanů na kancerogenní nitrosaminy. Jako antioxidant významně zpomaluje stárnutí. Vit. C je i ochranným faktorem proti zhoubným účinkům kouření a alkoholismu - zpomaluje tvorbu acetaldehydu, produktu metabolismu alkoholu a nikotinu. Zvýšená potřeba vit. C je nutná při nízké i vysoké teplotě prostředí, pobytu ve znečištěném prostředí, stresu, vyšší tělesné aktivitě, těhotenství, kojení, terapii steroidy, nevyvážené stravě s vyšším obsahem tuku a cholesterolu.

  15. Význam vitamínu C v lidském těle Důležitý je pravidelný a dostatečný příjem vit. C. Doporučovaný denní příjem kyseliny askorbové je 60 až 80 mg, který zohledňuje fyziologickou potřebu. Dávka 60 mg vytvoří v těle hladinu, která stačí chránit proti kurdějím po dobu 30 až 45 dní, přeruší-li se úplně příjem vitamínu C.První projevy nedostatku vitamínu C postihují centrální nervový systém – neklid, nespavost, deprese, doprovázené únavou a malátností. Vit. C je rozpustný ve vodě a nemůže se v organismu ukládat do zásoby. Bohaté zdroje na vit.n C jsou citrusové plody, jahody, černý rybíz, paprika, kiwi, rajčata, květák, brokolice, špenát, zelí a šípky. Důležitým zdrojem jsou i brambory pro jejich vyšší spotřebu. Nízký příjem vitamínu C (a jiných antioxidantů) je potencionálně rizikovým faktorem pro vznik a vývoj srdečně-cévních onemocnění, určitých druhů rakoviny a pravděpodobně i pro samotný proces stárnutí. Upřednostňujme přírodní zdroje vit. C před doplňky výživy, protože lidský organismus z nich zároveň čerpá další potřebné látky, obsažené ve správném množství a poměru.

  16. Pitný režim Nejlepší voda je bez barvy,bez chuti a bez zápachu. Španělské přísloví Udržování vodní rovnováhy organismu patří mezi základní cíle správné výživy.U dospělého člověka se denně vymění 6 procent tělesné vody.Voda se účastní všech chemických reakcí, včetně trávení a výměny látek, rozpouští minerální látky, udržuje stálou vnitřní teplotu organismu, zabezpečuje transport výživných látek. Nedostatek vody vede k únavě, nesoustředěnosti, k bolestem hlavy a k nespavosti. Častým důsledkem nedostatečného a nepravidelného pití je zácpa, způsobuje zvýšené ukládání tuku a ochabování svalstva, zadržování moči v močovém měchýři. Dospělý člověk potřebuje asi 2 litry tekutin denně. Nejlepším nápojem je kvalitní voda i minerálky s nízkým obsahem soli. Obézní lidé potřebují více vody, než lidé s normální tělesnou hmotností. Organismus dokáže využít vodu z různých zdrojů. Některé nápoje jsou však problematické, obsahují mnoho energie, která vede k nadměrnému ukládání tuku, výkyvům hladiny glukózy v krvi a ke zpomalení procesu trávení.

  17. Pitný režim Pitná voda žaludkem pouze prochází, je důležitým zdrojem minerálních látek – makro i mikro prvků, které jsou ve vodě rozpustné a resorbovatelné. Velký význam má hořčík, křemík, vápník a sodík. Dlouhodobě se sleduje zjištěná negativní závislost mezi tvrdostí vody a výskytem srdečně-cévních onemocnění. Kromě vody jsou vhodné stolní vody, zejména méně slané. Zelený čaj obsahuje zdraví prospěšné flavonoidy. Vhodné jsou ovocné a přírodní ovocné a zeleninové šťávy, čím více dřeně šťávy obsahují , tím jsou zdravější, mají vyšší obsah vlákniny a flavonoidů. Nápoje z čerstvých bylin jsou bohaté na vitamíny, minerální látky a chlorofyl. Zlepšují látkovou výměnu, pročišťují krev a celkově posilují organismus. Mezi nevhodné řadímenápoje typu cola - v 1 litru je cca 100 g cukru !!! Na zpracování cukru potřebujeme další vodu. Obsahují fosfor, který podporuje vylučování vápníku v organismu a tím přispívá k rozvoji osteoporózy. Limonády jsou zdrojem cukru, konzervačních látek, umělých barviv a příchutí.

  18. Pitný režim Jak sestavit "pitný režim" ? • Pijte v průměru celého dne dostatečné množství tekutin, alespoň 2 litry denně. • Využívejte co nejširšího sortimentu vhodných druhů tekutin : ovocné i tmavé čaje, ředěné ovocné džusy, málo slazené šťávy, stolní vody a přírodní minerální vody. • Omezujte konzumaci slazených limonád a kolových nápojů. • Omezujte přímou konzumaci většího množství sycených vod, CO2 sice působí konzervačně, ale může mechanicky narušit proces zažívání. Při zvýšené pohybové aktivitě, pracovní zátěži, zvýšené teplotě zevního prostředí zvyšujte i průběžné doplňování tekutin. Věnujte pozornost etiketám : vybírejte takové balené vod, kde je vyznačeno základní minerálové složení. Optimální hodnoty : Ca 40-80 mg/l, Mg 20 mg/l. K 1 mg/l, Na 20 mg/l, Cl 25 mg/l, SO42- 240 mg/l, NO3 10 mg/l

  19. Alkohol Kdo pije, neví jak víno škodí, kdo nepije, neví jak prospívá • Japonské přísloví • V malém množství pomáhá – uvolňuje psychické napětí, při trémě, stresu. Když se však jeho konzumace vymkne, stává se z něho jed. Alkohol je přímo ze žaludku a střev absorbován do krevního řečiště. • Pravidelnou a dlouhodobou konzumací se zvyšuje riziko vzniku TK a varixů. Nadměrné pití vede ke snížení hladiny testosteronu, což má často za následek sexuální impotenci a ztrátu libida, u mužů - alkoholiků i atrofii varlat. Zvyšuje riziko vzniku CA ústní dutiny, hltanu, hrtanu a jícnu. Riziko stoupá ve spojení s kouřením. Je spojeno se vznikem cirhózy jater, nemocí trávicí soustavy, duševních poruch a úrazů. Snižuje se odolnost vůči infekcím a zhoršuje se průběh mnohých chorob (cukrovky, epilepsie). Dlouhodobé požívání alkoholu vede k závislosti a k závažným poškozením psychického a fyzického stavu a může vyústit až do společenského a biologického úpadku.

  20. Alkohol • Společný konzum alkoholu a tuků je nevhodný – zvýší se tvorba mastných kyselin neutrálních tuků a cholesterolu – přispívá k růstu obsahu tukových látek v krvi i k přibývání tělesné tukové tkáně. • Etanol plní roli doplňkového zdroje energie, dodává energii nadbytečnou. Má vysokou energetickou hodnotu. Lidský organismus energii z alkoholu spaluje dříve než energii z tuků a sacharidů. • U mužů se alkohol podílí na ukládání tuku v břišní oblasti, které je spojeno s větším rizikem zvýšeného TK a jiných srdečně-cévních onemocnění. • U žen je látková přeměna alkoholu pomalejší. Jeho toxické účinky na organismus jsou závažnější a rychleji se vyvíjí alkoholová závislost. • U nezanedbatelné části naší populace zvýšený konzum alkoholu stěžuje udržování přiměřené tělesné hmotnosti a pravděpodobně se podílí na vysokém výskytu obezity u části naší populace.

  21. Alkohol • Destiláty jsou koncentrovanými zdroji alkoholu s vysokou energetickou hodnotou, neobsahují žádné biogenní látky. Obsah alkoholu v destilátech je kolem 32 g/100 ml. Intoxikace alkoholem nastává, je-li v krvi zhruba 100 mg/100 ml krve. • Absolutní obsah kvašených živin u některých alkoholických nápojů je z hlediska výživy okrajový (obsah vitamínů sk. B nepřekračuje 1 mg/1 l. • Nadměrné užívání alkoholu vyvolává nadměrné ztráty hořčíku, vápníku, zinku z těla a u silných pijáků je také poškozena vstřebávání řady vitamínů a jejich metabolická aktivace v organismu. • Mírná konzumace alkoholických nápojů (1 – 2 sklenky denně), snižuje u osob středního věku (35 – 69 let) úmrtnost na srdeční koronární choroby až o 30 – 40%, pokud je porovnávána s úmrtností na tyto choroby u abstinentů. Zjištěný rozdíl však neplatí pro kuřáky. • Střídmá konzumace alkoholických nápojů může ovlivňuje úmrtnost u osob, které srdeční infarkt již prodělaly. Pro zdravého člověka je bezpečná dávka alkoholu cca 16 g pro ženy, 24 g pro muže. Káva a alkohol odvodňují.

  22. Alkohol • Pokud se konzumuje více alkoholických nápojů denně, úmrtnost je vyšší než u abstinentů. U osob, konzumujících pravidelně více než 50 g alkoholu denně a které jsou zároveň kuřáky je až 3x vyšší incidence výskytu rakoviny plic. • Dnešní silní pijáci piva obtížně překonávají úskalí abstinence. Pivu se totiž odvyká nejhůře. Svým relaxačním účinkem na organismus, se jeho pití stává součástí sebezáchovného mechanismu. • Pivo menším obsahem alkoholu „šetří játra a centrální nervovou soustavu“, pokud se pivo neprokládá lihovinami, ale u mužů je jednou z hlavních příčin nadváhy. Způsobuje zvětšování srdečních komor, přečerpávání tolika litrů tekutin z oběhového systému do ledvin srdce abnormálně zatěžuje. Skupinou nejvíce ohroženou jsou nevíce muži od 40 – 55 let. Ženy preferují jiné druhy alkoholu než pivo. Žen, které by byly závislé na pivu je málo • Maximální limit na zachování blahodárných účinků představují 2 - 3 sklenky denně.

  23. Alkohol • Na konci 20. století se v některých regionech Francie výskyt infarktu a srdečně-cévních onemocnění dlouhodobě pohybuje pod celoevropským průměrem. Tento jev, jako francouzský paradox, se dává do souvislosti s preferováním vína (zejména červeného) ve většině francouzských rodinách. • Z hlediska aterogeneze je prokázáno, že alkohol ve víně příznivě ovlivňuje metabolismus lipidů, kdy v krvi zvyšuje koncentraci lipoproteinů o vysoké hustotě a snižuje koncentraci LDL-cholesterolu. Zvyšuje podíl „dobrého“ HDL-cholesterolu. Dále má také účinek antitrombolický. Udržuje krevní tlak na přijatelných hodnotách. Udržuje jemné vlásečnice ve volném a elastickém stavu. Látky ve víně, prospívající cévám • Fenoly - brání oxidaci LDLcholesterolu a zpomalují proces aterosklerózy. • Flavonoidy - udržují jemné vlásečnice v elastickém stavu. • Resveratrol - zmírňuje zánětlivé procesy, zpomaluje růst zhoubných nádorů. V červeném víně až desetkrát více než v bílém. • Taníny - vyskytují se v sudovém červeném víně, rozšiřují cévy. • Nemůžeme jenom vínu přisuzovat „francouzský paradox“. Vliv vína je určitě potenciován skladbou stravy – vyšší spotřeba zeleniny, luštěnin, obilovin,, ovoce, ryb, rybích produktů, pravidelným používáním oliv, olivového oleje a nízká spotřeba masa a masných výrobků. Nesmíme zapomenout na francouzskou mentalitu – šarm, a klid , které se velice příznivě projevují také při stolování a vůbec na pohodový přístup k životu. • Názor, že vína se nemají střídat, je úplně pomýlený.Jazyk se otupí a po třetí skleničce i to nejlepší víno zevšední. Již konstatoval Brillat – Savarin.

  24. Kouření  Prodloužit si život znamená v první řadě nezkracovat si ho Seneca Více obětí, než obě světové války, si v tomto století vyžádalo kouření. Tabák objevil a přivezl do Španělska Kryštof Kolumbus po roce 1492. Je to směs více než 20 různých jedů– nikotin, dehet, oxid uhelnatý, amoniak, kyanovodík. Kouření způsobuje 30% CA onemocnění, nejvýrazněji se podílí na vzniku CA plic (90%), častá jsou i nádorová onemocnění slinivky, močového měchýře, hrtanu, jícnu a děložního hrdla. Rakovina plic byla považována za mužskou nemoc. V současnosti počet úmrtí žen na rakovinu plic v některých státech již převyšuje počet úmrtí na rakovinu prsu. Kuřáci jsou dvakrát častěji postihováni infarktem a mrtvicemi. Enzym paraoxonasa brání zanesení a zablokování cév. Paraoxonasa ubývá v organismu kuřáků působením volných radikálů, které jsou součástí nikotinového kouře. Hladina enzymu se obnoví během 2 let po přestání kouření. Pozitivní změny se začnou projevovat po 3 měsících od přerušení kouření.

  25. Kouření • Kouření má negativní vliv na kůži a podkožní vazivo, poškozuje obnovování lidské kůže – selháním buněk, vytvářejících dostatek kolagenu. Kuřákům se dříve tvoří vrásky, kůže předčasně stárne, hůře se hojí rány, kuřáci rychleji šediví a plešatí. Dochází rychleji k odvápnění kostí. Sportující kuřáci si častěji poraní šlachy, poškodí vazivo. Kouření ochromuje imunitní systém a narušuje obranyschopnost organismu. Lidé, kteří kouří, jsou také častěji nemocní. • 1 cigareta znamená smrt leukocytů v dýchacích cestách na několik hodin.Kouření poškozuje i sliznice dýchacích cest - kuřácká bronchitida. • Ženy jsou negativními účinky nikotinu ohroženy více než muži. Jedna až čtyři cigarety denně stačí na zdvojnásobení rizika srdečně-cévních chorob. Kuřačky jsou 2x více ohroženy infarktem, zejména po pětašedesátém roce. Ženy před menopauzou, které kouří, jsou 6x více ohroženy CA konečníku než nekuřačky. • Kouření má však vliv i na menstruační cyklus. Premenstruační syndrom, kdy některé ženy trpí křečemi v břiše, bolestmi hlavy, nadýmáním apod., je u kuřaček těžší, než u ostatních žen. Mají i silnější křeče v průběhu menstruace. • Kouření o 1-2 roky urychluje menopauzu. Nikotin ovlivňuje prokrvení vaječníků.

  26. Kouření • Značná část poruch erekce u mužů středního a vyššího věku, jezpůsobena aterosklerotickými zúženími či uzávěry tepenného systému.Kouření redukuje podíl hormonů, které jsou zodpovědné za touhu po druhém pohlaví. Odhaduje se, že závažnější problémy s potencí má třetina mužů. Impotence je onemocnění, které má významné sociálně-psychické souvislosti. Neohrožuje sice délku života, ale určitě podstatně narušuje jeho kvalitu. • V současnostinení nejmenších pochyb o skutečnosti, že kouření velmi významným způsobem poškozuje zdraví a přispívá k předčasné úmrtnosti. Výsledky studií referují ohledně kuřáků vesměs o nižším příjmu vitamínů C, beta-karotenu, E, skupiny B, o nižším příjmu minerálních látek (hořčík, vápník, železo), vlákniny a nenasycených mastných kyselin. • Při hodnocení konzumace alkoholických nápojů studie jednoznačně hovoří o vyšší konzumaci u kuřáků. Pohyb s kouřením nejde dohromady. Situace s doutníky není lepší.Při vykouření doutníku ztrácí cévy 80 procent ze své flexibility. Při kombinaci doutníků s konzumací alkoholu třeba počítat s osminásobným zvýšením rizika rakoviny ústní dutiny a hrtanu.

  27. Kouření Lidé přebývající v zakouřené místnosti (máme perfektní zákony) trpí často bolestmi hlavy a pálením očí, mohou být nervóznější, ve stresu. Dlouhodobé, pasivní kouření způsobuje, že nekuřákje vystaven až šestkrát vyššímu riziku onemocnění CA plic. Dětičastěji trpí astmatem, záněty průdušek, ale i infekcemi středního ucha. Spolu se sníženou imunitou často trpí dlouhodobými alergiemi. Nikotin je silná droga, na kterou snadno vzniká obrovská závislost. Skoncovat s tímto zlozvykem je skutečně mimořádně obtížné. Pokud se vám to podaří, je to ten nejcennější dárek, který můžete svému tělu dát. Nejdříve ze všeho musíte být skutečně přesvědčeni o tom, že se této závislosti chcete zbavit. To není na úrovni s myšlenkou - asi bych měl přestat kouřit…, nebo je to fakt škodlivé. Zajistěte si podporu rodiny a přátel, popřípadě si vyhledejte rovněž profesionální pomoc. Škodlivost kouření se dá jen stěží k něčemu přirovnat.

  28. Pohyb Existují jen dvě opravdovéchyby v životěnezačít a vzdát se. „Cvičíme proto, že milujeme život, aby jsme zůstali co nejdéle na živu“. „Co se neužívá, to zakrnívá“. Méně než 25% obyvatel ČR nevyvíjí žádnou pohybovou aktivitu a dalších 30% má pohybové aktivity málo. To z  hlediska pozitivního ovlivňování zdravotního stavu není dostatečné.Nedostatek pohybu jejednou z hlavních příčin rizikových faktorů srdečně-cévních a některých CA onemocnění. Téměř 80% lidí se během svého života setkává z bolestmi zad. Nemoci pohybového aparátu jsou v příčinách pracovní neschopnosti na 2. Místě. Sedavý způsob života je v podstatě expres k nemoci, k předčasné invaliditě, nebo jednoduše přímo ke smrti. Pravidelné cvičení je jediná šance, jak se zbavit nemocí pohybového aparátu.

  29. Pohyb Co nám pohyb přináší • srdeční sval sílí, posiluje srdce, zvyšuje se jeho výkon • snižuje klidovou srdeční frekvenci a krevní tlak • podporuje krevní oběh, přenášení kyslík a výživných látekdo všech částí těla a zajišťuje tím vylučováníodpadních produktů. Tak se zlepší myšlení, spáneki urychlí hojeníran atd. • dodává energii • vylučují se endorfiny – hormony dobré nálady, vyvolávající pocit blaženosti, uvolňuje napětí svalů, odstraňuje záporné emoce a zvyšuje práh bolesti, pomáhá zvládat stres • snižuje se hladina celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu v krvi a zároveň se zvyšuje hladina HDL-cholesterolu

  30. Pohyb • pomáhá zadržovat vápník a další minerální látky, a tak chrání kosti před řídnutím, dále také posiluje svaly a vazy • stimuluje také hluboké břišní dýchání, podporuje trávení, činnost a peristaltiku střev a pomáhá při zácpě • pomáhá dosáhnout a udržet si optimální hmotnost, až „přeladěním“ metabolismu • zvyšuje vytrvalost, resp. udržuje kondici, vitalitu a předchází únavě, včetně duševní • významně zpomaluje proces stárnutí Klíčem ke zdraví je pravidelné cvičení.

  31. Stres  Člověk netrpí ani tolik tím,co se mu děje, jako spíš způsobemjak toto dění přijímá. Michel Montaigne „Co tě nezabije, to tě posílí“ Friedrich Nietzsche Prudký rozvoj techniky, životních a pracovních podmínek vystavuje člověka sociálním tlakům a informačnímu přetížení. Tlak na maximalizaci „pracovních výkonů“, existenčních nejistot, jsou zdrojem neustálého napětí, duševního nepokoje a somatických problémů. Tržní ekonomika poskytuje příležitost na závratnou kariéru, ale neubrání nás před rizikem prudkého pádu, zaostávání a selhání. Příliš velký přísun informací může být rovněž škodlivý, stejně jako jejich nedostatek. V čase globalizace je velkým problémem neúnosné životní tempo a s ním spojený pocit kontroly nad vlastním životem.

  32. Stres Spolupůsobí při vzniku celé řady symptomů : •   bolesti hlavy, zad, svalové spasmy, únava •  poruchy trávení, spánku, sexuální poruchy •   nechutenství, zácpa nebo průjmy Podílí se na vzniku onemocnění nebo i jako spolupodmiňující faktor: •   hypertenze, ischemická choroba srdeční •   náhlá srdeční smrt •   žaludeční vředy •   syndrom dráždivého tračníku •   bolesti v kříži, hlavy, vertebrogenní obtíže •   rakovina •   záněty dýchacích cest •   organické sexuální poruchy •   revmatoidní artritida

  33. Stres • Chronický stres přispívá ke vzniku většiny akutních i chronických onemocnění,mimo jiné oslabením imunitních funkcí. • U některých jedinců, kteří mají k tomu sklon, stres je hlavní – základní příčinou propuknutí některé z uvedených nemocí. Je pravděpodobné, že bez stresu by se tato nemoc vůbec neprojevila. • Po snížení vysokých hladin stresových hormonů dochází i u člověka k opětovnému zvětšení objemu mozku. Mozek je značně tvárný a nikdy není pozdě se účinkům stresu bránit. • Stres není jen prosté až dramatické nervové vypětí, není to pouze mimořádná produkce adrenalinu a dokonce nemusí to nutně být něco špatného. Může být způsoben nejen negativními jevy, ale i pozitivními – radostnými událostmi (pukne mi srdce štěstím…). • Nelze se mu vyhýbat. Na stres musíme pohlížet jako na velmi důležitou součást našeho každodenního života, protože je v jistém smyslu reakcí těla na energii. Není-li energie, život končí. Měli bychom se poučit a naučit se reagovat na „stresory“, abychom se vyhnuli vyčerpání.

  34. Stres • Zdraví, to je schopnost se přizpůsobit stresu, který nám přináší život. Mnohé stresory mohou být zcela odstraněny. Pokud se stresoru nemůžeme vyhnout, pokusme se ho zmírnit nebo změnit. To může zahrnovat změnu vašich povinností, postojů a myšlení. Tělesně trénovaný člověk může stres lépe zvládnout, než netrénovaný. Vědomé uvolňování se (autorelaxace, hluboké dýchání nebo smích) jsou další možností, jak se zbavit napětí. Buďte ochotni přijímat i dávat. Pokud nemůžeme stresor změnit, přijmeme ho. Rozdělte úkol i odpovědnost druhým a pokuste se zvládnout jenom to, na co sami stačíte. Přetížení může vést k „vyčerpání – vyhoření“. Z hlediska stresu jsou důležité : • stanovit si cíle co je pro mě důležité, vytvořit si priority • uvážlivě si organizovat čas Pokud pro řešení situace zvolíme aktivní konstruktivní přístup, pak náš postojv dané situaci je podstatně stejně důležitý jako samotná situace.

  35. Stres Čas - klíčový nástroj k potlačení stresu a k redukci toxického přetížení. Největších úspěchů v průběhu dějin dosáhli ti lidé, kteří věděli co chtějí a dokázali si život zorganizovat tak, aby své plány uskutečnili. Čas je mimořádný dar a dostáváme ho všichni ve stejné míře. Úspěch jedince spočívá ve schopnosti co nejlépe ho využít.   Mnozí z nás plýtvají energií a časem, ve snaze dělat řadu drobných věcí, místo, abychom se soustředili na hlavní úkol. Tím, že úzce zaměříme svou pozornost, se nám podaří soustředit i vůli. Víme přece, že život probíhá v čase. Způsob, jak život vychutnat, je využít čas moudře a tak, abychom jej nevyčerpali pouze na činnosti, nutné k našemu přežití. Je třeba mít čas i na činnosti, které náš život obohacují po psychické, duševní a citové stránce. Musíme mít čas na odpočinek, na to, abychom se mohli radovat jeden z druhého, z krás ve svém okolí. Závisí jenom na nás, jak se budeme radovat z běžných životních prožitků, jak přicházejí, Zkuste se radovat z maličkostí, nejen ze slunečného dne, ale i z deště. Usmívejte se a vracejte úsměvy.

More Related