VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“
Sponsored Links
This presentation is the property of its rightful owner.
1 / 67

VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“ Petr Kupka BSS 156 Organizovaný zločin PowerPoint PPT Presentation


  • 96 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“ Petr Kupka BSS 156 Organizovaný zločin 26. 2. 2013. Obsah přednášky. Co je organizovaný zločin? Americká tradice pojetí organizovaného zločinu OZ a teorie organizace (strukturální model, patron-klient)

Download Presentation

VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“ Petr Kupka BSS 156 Organizovaný zločin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“

Petr Kupka

BSS 156 Organizovaný zločin

26. 2. 2013


Obsah přednášky

  • Co je organizovaný zločin?

  • Americká tradice pojetí organizovaného zločinu

  • OZ a teorie organizace (strukturální model, patron-klient)

  • OZ a ekonomická teorie (tržní model)

  • OZ a teorie sociálních sítí (síťová perspektiva)

  • OZ a systém (systémový model)


Organizovaný zločin?


Americká tradice pojetí OZ

  • Tradiční vzorce vs. moderní manifestace

  • Termín poprvé použitý v r. 1895-6

    • reverend Charles Parkhurst v morální kampani proti prostituci, hazardu a ilegálním nálevnám

    • „kolosální organizace zločinu“, „organizovaná radniční kriminalita“, „organizace zločinu“

  • Argumentace – „zamrzlé“ obrazy stereotypů


Americká tradice pojetí OZ

  • 1919-1933 – 18. a 21. dodatek Ústavy – prohibice

  • - morální reformní program (analogie s ACTA)

  • termín OZ využíván v mnoha významech - odpovídal dobově populárnímu termínu „racketeering“

  • nebyl používán pro systematické a ziskové zločiny proti minoritám ani pro „profesně-korporátní“ zločiny = OZ třídně vymezen

  • racketeering vs. zločiny imigrantů („mladí neúspěšní a závistiví“)


Americká tradice pojetí OZ

Raymond Moley (1926): „the conception of organized crime as a vast underworld organization, led by `master mind´ with workers, lieutenants, captains, was melodramatic nonsense“

  • Chicagská škola (Frederic Thrasher) – reflexe teorií urbanismu – semi-integrované prostředí ilegální a legální sféry = politické podmínky ovlivňují úspěch/neúspěch OZ (opomíjená role právníků, politiků, policistů)

  • Revize role práva a OZ – zákonná kontrola (policing) neřeší problémy prostituce, hazardu a drogové závislosti – prostor pro korupční jednání

  • Vztah prizonizace a OZ – „It would be difficult to invent a more effective method for conditioning the criminal in his career than imprisoning him with some hundreds of other prisoners…“ (Frank Tannenbaum, 1936)


Americká tradice pojetí OZ

  • 1929-31 – Wickershamova komise

  • WK: 2 typy zločinů:

    • a) na pomezí legality a ilegality – (pojišťovací podvody, podvodný bankrot, úvěrové podvody, padělání),

    • b) vydírání a racketeering - ROZDÍL?

  • WK: „co“ podstatnější než „kdo“

  • WK: 14 reportů – kritika vládních kroků a sociální politiky, návrh celostátního šetření a rekonceptualizace přístupu proti OZ, změny v 18. dodatku

  • Většina návrhů ignorována – odklon pozornosti od systémových defektů k vnímání OZ jako samostatné organizaci gangsterů ohrožující národní instituce


  • Většina návrhů ignorována – odklon pozornosti od systémových defektů k vnímání OZ jako samostatné organizaci gangsterů ohrožující národní instituce


Americká tradice pojetí OZ

  • důležité entity po WS mimo rámec vnímání OZ

  • EdwinSutherland – koncept zločinů bílých límečků (WhiteCollarCrime, 1949) – kriminalita korporací, podobně jako u profesionálních lupičů, byla úmyslná, trvalá, rozsáhlá, většinou nepotrestaná pod patronáží vládních představitelů nebo zákonodárců

  • OZ prostupuje top ekonomickými strukturami stejnou měrou jako těmi nižšími

  • Frank Hartung (obchod s masnými výrobky v průběhu války), MarshallClinard (TheBlack Market)


Americká tradice pojetí OZ

  • 1950-51 – Kefauverova komise

  • KK: organizovaný zločin = sicilská Mafie, mezinárodní dosah, obchod s drogami, je cementem spojující newyorský (Costello-Adonis-Lansky) a chicagský syndikát (Accardo-Guzik-Fischetti)

  • veřejná slyšení: obvinění odmítají existenci centralizované a hierarchizované organizace „Mafia“, 24 skupin operujících ve velkých městech napříč USA

  • KK: etnizace problematiky OZ – „alienconspiracy“

  • orientace na nemoc, nikoli na vyléčení


„Organizedcrimeis a society thatseeks to operateoutsidethecontroloftheAmericanpeopleandtheirgovernments. Itovolvesthousandsofcriminals, workingwithinstructures as complex as thoseofanylargecorporation, subject to laws are more rigidlyenforcedthanthoseoflegitimiategovernments. Itsactions are not impulsivebutrathertheresultofintricateconspiracies, carried on over many yearsandaimedatgainingcontroloverwholefieldsofactivity in order to amasshuge profit…“


Americká tradice pojetí OZ

  • důsledky: sousloví OZ = hierarchicky organizované zločinecké spiknutí

  • OZ ohrožuje lokální i národní integritu, korumpuje policisty a právníky, infiltruje legitimní byznys, OZ je zločinecká armáda, „pokud nebudeme proti OZ bojovat jeho zbraněmi, prohrajeme“ (Robert Kennedy, 1960)

  • OZ sekuritizován = zvýšení rozpočtů jednotlivým institucím, 1970 OrganizedCrimeControlAct (známý jako RICO), kulturní obraz mafie

  • vs. nedostatek důkazů o moci mafiánských rodin, procesy s gangstery v 80. letech neprokázaly, že by Mafie „ovládala“ veškeré, ani většinu, organizované ilegální akvitity v USA


Americká tradice pojetí OZ

  • 1984-9: Prezidentská „Kaufmanova“ komise

  • OZ ohrožuje lokální i národní integritu, korumpuje policisty a právníky, infiltruje legitimní byznys, OZ je zločinecká armáda, „pokud nebudeme proti OZ bojovat jeho zbraněmi, prohrajeme“ (Robert Kennedy, 1960)

  • OZ sekuritizován = zvýšení rozpočtů jednotlivým institucím, 1970 OrganizedCrimeControlAct, kulturní obraz mafie

  • vs. nedostatek důkazů o moci mafiánských rodin, procesy s gangstery v 80. letech neprokázaly, že by Mafie „ovládala“ veškeré, ani většinu, organizované ilegální akvitity v USA


…a globální politika

  • Tlak USA a konvence OSN vs. reálný dopad a korupční skandály

  • 1961 Single Convention on NarcoticDrugs

  • 1971 Convention on PsychotropicSubstances

  • 1988 ConventionagainstIllicitTraffic in NarcoticDrugsandPsychotropicSubstances

  • internacionalizace agendy OZ po r. 1989

  • konference ve Washingtonu 1994 - „GlobalOrganizedCrime: The New Empire ofEvil“

  • Woodiwiss (2005): „Theybegan to propagate a verysimple idea. Becauseforcesoutsideofmainstreamnationalculturesnowthreatenednationalinstitutionseverywhere, Americanorganizedcrimecontroltechniquesshouldbeemployedeverywhere.“


…a globální diskurz II

  • 1995 konference v Neapoli – odkazy na RICO jako na dynamickou legislativu

  • 2003 UN Conventionagainst TOC (Palermo)

    „organizedcrimegroup“ = „a structuredgroupofthreeor more personsexistingfor a period oftimeandhavingtheaimofcommittingoneor more seriouscrimesoroffencesestablished in accordancewiththisConvention in order to obtain, directlyorindirectly, a financialorothermaterialbenefit“

  • problém spočívá v analytické využitelnosti pro teorii i praxi !!! – mexické a kolumbijské narkokartely, gangy, globální ekonomické trhy – přístup „uzavřením bosse organizace končí“

  • sémantický problém („OZ korumpuje“ apod.)


Analytické přístupy

  • strukturální model

  • patron-klient model

  • tržní model

  • systémový model


Strukturální model

  • Donald Cressey – Theft of the Nation

  • OZ = autoritářský a byrokratický systém navržený k maximalizaci profitu; kodex chování se specifickými pravidly a procedurami

  • modus operandi – funkční role v dělbě práce, sofistikovaný management

  • struktura, nikoli lidé, prohlubují tradici a charakter systému

  • ústřední předpoklad – racionalita


Strukturální model

  • prediktivní úroveň – úspěch/neúspěch bezpečnostních složek

  • vnímá OZ optikou jeho vnitřní struktury; jako jednotnou organizovanou entitu, nikoli jako množinu proměnných

  • odpovídá externí hrozbě

  • zaměřeno na kariérní zločince – úzké vymezení

  • spojeno s italskou imigrací a „La Cosa Nostra“


Patron-klient model

  • kingship based/patron-client model

  • rámec pro analýzu rodin-bratrstev-klanů

  • systém sociální kontroly; pomáhá pochopit vztahy uvnitř klanů nebo mezi nimi proměnných

  • nahlíží na OZ optikou etnické rozdílnosti

  • OZ jako opozice moderním byrokratickým institucím

  • „pokud kulturní hodnoty zanikají, klany jako jednotky také zanikají a systém mizí“

  • prediktivní úroveň – díky asimilaci dalších generací se společností „X“ jsou vnitřní vztahy oslabovány


Ekonomický model

  • nabídka - poptávka

  • spektrum legality – „svaté“ vs. „hříšné“

  • trh je formován pravidly, nikoli konspirací/spiknutím nebostrukturálními konvencemi proměnných

  • klíčové technologie – operační prostředí

  • organizace = systém fungující k překonávání nejistot tržního prostředí a zároveň systém podřízený racionalitě a pocitu jistoty tržního prostředí

  • nejistota = operační prostředí, klíčová technologie = naplnění definované jistoty


Ekonomický model

  • vzájemná závislost organizace a operačního prostředí

  • ilegální trh = nenaplnění potřeb konzumentů po produktech nebo službách

  • podnikatelský zločin (enterpreneurial crime) = produkce a distribuce „nových“ produktů a služeb prostřednictvím tržních vztahů mezi dodavateli, zákazníky a zásluhy „podnikavců“

  • 2 typy zločinů: 1) ilegální trhy, 2) penetrace legálního spektra

  • penetrace legálního spektra není silou, která by mohla tvarovat ilegální trhy


Ekonomický model

  • variace ekonomického modelu:

  • ekonomika transakčních nákladů

  • teorie mnoha účastníků (M-C theory)


Von Lampe, K. 2009– lecture in SGOC SGOC Catania on 29/06/2009


Systémový model: síťová perspektiva

  • systémový přístup vnímá OZ jako sociální podmínku, ve které jsou legitimní a zločinecké struktury integrální částí určitého zkorumpovaného socio-politického systému bez ohledu na to, o jaký typ zločinu jde nebo na úrovni organizace podporující tento systém

  • struktura organizace sestává ze vztahů mezi soubory aktérů (interagující jednotky)

  • každá jednotka má vztah s jinou jednotkou, ta s další apod.

  • interdependence


Model of relation ties in the network, Schwartz-Rouselle 2008


Síťová perspektiva

  • relační vazby jsou využívány jako kanály pro poskytování materiálních nebo nemateriálních zdrojů

Kleerks, P., SGOC SSOC lecture Catania, 2009


Bruinsma – Bernasco 2004


Arsovska, J., SGOC SSOC Ohrid lecture, 2011


Role v kriminálních sítích

  • dodavatel (surového materiálu, komodit přímo určených k prodeji zákazníkům apod.)

  • zákazník/poptávající (služby nebo komoditu)

  • broker (zprostředkovává kontakt mezi „zločincem-podnikatelem“ s potenciálním obchodním partnerem

  • pomocník/facilitátor (zajišťuje podporu – logistickou nebo institucionální)

  • investor (dodává finanční prostředky)


Role v kriminálních sítích

  • charakteristika síťové struktury (pozice,

  • hustota, počet participantů, buňky a frakce – kliky, brokeři)

  • nadsvětí + podsvětí = operační prostředí

  • OZ jako odraz politické ekonomie a úrovně rozvoje občanské společnosti prostředí

  • reality OZ není nikdy jasná; pouze obvyklí podezřelí („usual suspects“)


Zarkadoulas, N., lecture on IAASOC Ohrid 2011


Von Lampe, K. (2011)


Organizovaný zločin: „Podsvětí“ a „nadsvětí“

26. 3. 2012

BSS156 Organizovaný zločin

Petr Kupka


Obsah

  • Co to je zločin?

  • Organizovaný zločin jako podnik? (reflexe ekonomického modelu OZ)

  • Rodiny a klany (reflexe strukturálního modelu OZ)

  • OZ a legální sféra – základní debatní rámce

  • Legalizace zisků z aktivit OZ

    • On-shore

    • Off-shore

    • Diplomacie


Výsek zločinu na škále lidského jednání


Pyramida zločinu


Sociální realita zločinu


ORGANIZOVANÝ ZLOČIN JAKO PODNIK

  • Profit jako akumulace kapitálu vs. profit jako faktor prestiže

  • Neomezený časový horizont vs. omezený časový horizont

  • Neomezený prostorový horizont vs. omezený prostorový horizont

  • Neomezená možnost nabídky vs. konspirativní charakter nabídky

  • Rozložené náklady v čase vs. okamžitá nutnost plateb


Neexistuje jednoznačná odpověď na to, co je zločin a proč trestat


Zločin jako sociální konstrukt

Zločin jako produkt náboženské doktríny

Zločin jako reflexe státní zákonnosti

Další koncepce vycházející ze sociální a politické teorie

Zločin - výkladové rámce


„zločin“ je nálepka vytvořena v sociálních interakcích se symbolickými i praktickými důsledky

Jazyk a jiné symbolické systémy kodifikují význam

Propojení „zločinu“ a „trestu“ jako by šlo o neproblematické koncepty reflektující realitu, v které je zločin páchán jako vzorec identifikovatelných faktů

Identifikace zločinu – identifikace zločince – přiřazení trestu

„zločin“ a „zločinec“ = společenská volba

Zločin jako sociální konstrukt


Zločin definován systémem trestní politiky než oběťmi zločinu

Zločin nemá ontologickou realitu

Není objekt, ale produkt trestní politiky

Kriminalizace je jednou z cest jako konstruovat společenskou realitu

***

Zločin, deviace a trest jsou nálepky moci

Zločin neexistuje, existuje pouze jednání, jemuž se dává v různých společenských rámcích různý význam

Zločin jako sociální konstrukt – Louk Houlsman


Zločin jako produkt náboženské doktríny

Radikálně odlišné od konstruktivismu

Desatero

Legitimita víry, církve a v minulosti i státu

Odkazy na civilizační pilíř


Zločin jako reflexe státní zákonnosti

Sekulární přístup

Stát a jeho instituce určují, co je zločin

Fakt, že něco je stanovené jako zločin neznamená, že jde „nemorální“ – v praxi je jako zločin označeno sdílené vnímání obyvatelstva vyplývající ze zvyků, náboženského přesvědčení a „selského rozumu“ co je a co není akceptovatelné

Označení „zločince“ je právní označení

Pokusy o biologická vysvětlení – snaha kontrolovat zločin


Politika státu jako zločin? (criminology of empire)

Sociologie deviace – rámec, který měl opustit rámec legality (problém v tom, že „deviace“ je konstrukt)

Zločin jako kategorie vládnutí (David Garland) – vznik kultury kontroly

Válka proti teroru , válka proti zločinu, válka proti drogám

A další…


ORGANIZOVANÝ ZLOČIN JAKO PODNIK?

  • Maximalizace profitu x minimalizace rizik (počet aktérů a transakcí)

  • Maximalizace informačního „flow“ vs. minimalizace

  • „Objektivní“ ceny vycházející z principů trhu vs. ceny ovlivněny existencí subtrhů rozdělených bariérami, společenskými a kulturními rozdíly a strachem

  • Depersonalizace rozhodování vs. personalizace rozhodování


ORGANIZOVANÝ ZLOČIN JAKO PODNIK?

  • Definovaná vlastnická práva založená na objektivních mechanismech vs. vlastnická práva založená na tradici a síle (subjektivní mechanismy)


RODINY A KLANY: PARALELNÍ STRUKTURY VLÁDNUTÍ

  • Funkce: sociální, ekonomické, politické

  • „podzemní“ vláda, na jejímž základě získali jednotliví členové licenci na podnikání (jednotlivci i omezené partnerství), které se neomezuje pouze na vlastní rodiny

  • Legální, pololegální, ilegální charakter podnikání


RODINY A KLANY: PARALELNÍ STRUKTURY VLÁDNUTÍ

  • Zajištění infrastruktury, z které profitují členové, kteří nemohou využít legální cesty

  • Regulace sporů uvnitř trhů

  • Vedení „foreign relations“

  • Fond sociálního zabezpečení

  • Úvěrová funkce – poslední instance

  • Příjem neodpovídá hierarchickému postavení!


„It simply places the family member in a society of friends who can help each other through a network of connections“

Joseph Bonnano


OZ A LEGÁLNÍ SFÉRA: ZÁKLADNÍDEBATNÍ RÁMCE

  • Vysoké objemy ilegálně nabytých peněz čekající na penetraci legálního spektra

  • Náchylnost hlavních a expandujících ekonomických sektorů k převzetí OZ

  • Aktivita „zločinců“ v ekonomii, politice


LEGALIZACE ZISKŮ: ON-SHORE

  • Třístupňový proces: oddělení, zamlžení, legitimizace

  • On-shore

  • Retail, loterie, zlatnictví, půjčky

  • Myčky aut, bary, restaurace, videopůjčovny, cash and carry

  • Příklady on-shore v době off-shore


LEGALIZACE ZISKŮ: PARALELNÍ BANKOVNÍ SYSTÉMY

  • Paralelní bankovní systémy

  • Fe ch´ien – „létající peníze“ (Čína, Vietnam)

  • Havalah (Pákistán)

  • Cambistas (jižní Amerika)


LEGALIZACE ZISKŮ: JAK SE DĚLÁ DIPLOMAT

  • Řada nových států – poskytnutí diplomatických služeb zdarma výměnou za občanství = poskytnutí diplomatické imunity velkým investorům (Belize, Kajmanské ostrovy, Seychely)

  • Zneužívání diplomatické imunity (vč. tzv. diplomatických balíčků)

    • Osobní imunita

    • Imunita od trestní jurisdikce

    • Imunita od civilní a správní jurisdikce

    • Daňové úlevy

  • Příklady zneužívání

    • Případy, kdy jsou diplomatické výhody zneužívány bez vědomí jejich nositelů

    • Případy, kdy jsou diplomatické výhody zneužívány jejich nositeli za účelem pomoci zločinecké skupině výměnou za osobní zisk

    • Případy, kdy jsou diplomatické výhody zneužívány přímo jejich nositeli s cílem organizace kriminální akvitity


Zdroj: Zabyelina 2013: 9


Legalizace zisků: Off-shore

Naylor, R. T. 2004. Wages of Crime: Black Markets, Illegal Finance, and the Underworld Economy. Ithaca: Cornell University Press, s. 133-195


DAŇOVÉ RÁJE


  • Login