Kontrola x controlling

1. Kontrola x controlling dana.mestanova@fsv.cvut.cz

2. Kontrola Kontrola – technická (porovnání s technickými standardy , normami a dokumentací) Kontrola v řízení – controlling )porovnání souladu řízeného procesu s nástrojem řízení (plánem,…) Kontrola chování osoby … audit, revize Kontrola dodržování předpisů a pravidel

3. Controlling / operativní řízení projektu Během projektu se kvalitativně i kvantitativně sleduje, kontroluje, vyhodnocuje, tzn. že se provádí controlling jako servis managementu projektu. • Dosahování plánovaných, hierarchicky uspořádaných cílů (hlavní cíl projektu a cesty splnění dílčích cílů jako je provozuschopná stavba) • Po dosažení cílů projektu bývá zpracována: - závěrečná zpráva (podklad pro vyhodnocení projektu a přenos zkušeností na další projekty) - pro management projektu je to důležitá zpětná vazba

4. kontrola audit FK Audit a kontrola Průnik finanční kontroly x kontroly x AUDITU

5. NKÚ … Nejvyšší kontrolní úřad Náplň: • kontrola účelnosti, hospodárnosti a souladu s platnými právními předpisy při nakládání se svěřeným státním majetkem • kontrola prostředků, za něž převzal stát záruky • kontrola zadávání státních zakázek • kontrola plnění státního rozpočtu a státního závěrečného účtu • kontrola vydávání a umořování státních cenných papírů

6. NKÚ - pokračování • NKÚ je koncipován jako kolektivní či kolegiální orgán. • V čele Kolegia a celého NKÚ jsou: prezident a viceprezident • Prezident navrhuje plán kontrolní činnosti na příslušný rozpočtový rok a koordinuje činnost Úřadu. • Viceprezident je zástupcem prezidenta v celém jeho rozsahu za jeho nepřítomnosti. • Oba jsou jmenováni prezidentem České republiky na návrh Poslanecké sněmovny. • Poslanecká sněmovna volí celkem 15 členů Úřadu na návrh prezidenta NKÚ.

7. NKÚ - pokračování • Prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu tvoří dohromady Kolegium. • Kolegium je orgán, který schvaluje plán kontrolní činnosti, vypracovává kontrolní závěry a vydávástanoviska ke státnímu závěrečnému účtu, ostatní kontrolní závěry, sestavuje jednací a kárný řád Úřadu. • Senáty NKÚ tvoří tří a vícečlenné skupiny členů NKÚ, které schvalují jednotlivé kontrolní závěry z kontrolovaných činností, pro které byly zřízeny. • Další jednotkou v organizační struktuře NKÚ jsou kontroloři, kteří kontrolní činnost provádějí. V jejich náplni práce je řízení a výkon kontroly a vypracování kontrolních závěrů podle plánu kontrolní činnosti.

8. NKÚ - pokračování • Závěrem kontrolní činnosti je kontrolní závěr, který je projednán Podvýborem pro kontrolu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ČR. • Dále je předán příslušnému ministrovi, do jehož resortu daná problematika spadá. Ten je zodpovědný za přijmutí nápravných opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolním výstupem. • Po jednom roce provede NKÚ kontrolu nápravynedostatků v původním kontrolovaném subjektu a kontrolu účinnosti nápravných opatření. • Zprávu o účinnosti provedených opatření předá NKÚvládě ČR, která při zjištění nedostatků v nápravném opatření přijme vhodný postih.

9. Kontrola u veřejných zakázek Značné objemy státních financí jsou vynakládány na veřejné zakázky Kontrola je prováděna na řadě úrovní vč. krajů a dále z pozice Nejvyššího kontrolního úřadu CÍL auditu a kontroly ve veřejném sektoru v ČR: • odhalovat podvody, včetně zneužití veřejných prostředků, a poukázat na úzká místa v manažerské kontrole, která mohou ohrozit bezúhonnost organizace a efektivní provádění rozpočtových a dalších opatření • předurčit spolehlivost výkazů (zpráv) o plnění rozpočtu a dalších finančních údajů • identifikovat případy a charakter ztrát a neefektivností, které, jsou-li napraveny, umožní hospodárnější využívání dostupných rozpočtových prostředků • zajišťovat spolehlivé informace o výsledcích programů a používat je jako základ pro úpravu zákonů, opatření a rozdělení rozpočtových prostředků.

10. Legislativní rámec kontroly (auditu) veřejného sektoru v České republice • č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ČR,nezávislém orgánu, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu • č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,kterou ve smyslu tohoto zákona vykonávají: „ostatní ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, místní orgány státní správy a obce, pokud vykonávají státní správu, ostatní orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce.“ • č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, umožňuje začít pracovat s novou koncepcí PIFC (Public Internal Financial Kontrol ), zákon zahrnuje systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány, např. Ministerstvem financí ČR a vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy.

11. Externí a interní kontrola x audit Externí kontrola (veřejnoprávní) • (prováděná orgány ústřední státní správy a samosprávy, zákonem č. 320/2001 Sb.) Externí audit • (označení činnosti SAI) Interní kontrola (řídící) • (vnitřní kontrolní mechanismy v organizacích veřejného sektoru (PIFC), zákonem č. 320/2001 Sb.) Interní audit • (prováděcí subjekt je součástí auditor. organizace, hodnotí efektivnost interní kontroly, zákonem č. 320/2001 Sb.) • Interní kontrola s interním auditem tvoří vnitřní kontrolní systém požadavek ze strany EU vytvořit v rámci organizací veřejného sektoru vnitřní kontrolní systémy a interní audit (reforma systému finanční kontroly – MF) • CÍL: předcházet nedostatkům a znemožňovat tak zneužívání fondů EU.

12. Aspekty výkonnosti Výkonnostní audit se však značně liší od kontroly souladu s právním řádem. Audit výkonnostije nezávislé zkoumání efektivnosti a účelnosti vládních úkolů, programů a organizací, s náležitým ohledem na hospodárnost a na cíl, kterým je dosáhnout zlepšení“ Audit hospodárnosti – zda náklady na pořízení vstupů byly dostatečně nízké – při dosažení odpovídajících výstupů efektivnosti – hodnotí, zda s danými vstupy nebylo možné vyprodukovat více výstupů či naopak účelnosti – zjišťuje, zda bylo dosaženo stanovených cílů a určuje poměr zamýšlených a skutečných dopadů aktivit

13. Struktura programu auditu výkonnosti 1. Předmět kontroly 2. Cíl kontroly 3. Charakteristika kontrolovaných osob – popis jejich činnosti, programu, projektu apod. 4. Soupis výsledků analytických postupů provedených během přípravy 5. Faktory ovlivňující AV – předvídatelná omezení a problémy 6. Cíle a otázky auditu – celková koncepce 7. Plánovaný rozsah AV – kontrolované období, činnosti,…, uplatněné přístupy 8. Metodika AV – důkazy, kritéria, metody pro sběr a analýzu informací 9. Kontrola souladu s právními předpisy 10. Nedostatky a stav zjištěný při přípravě AV – výchozí podklady 11. Řízení rizik 12. Organizační a časové zabezpečení – vedoucí skupiny, konzultanti, rozpočet, harmonogram 13. Výsledek kontrolní akce – kontrolní závěr a námitkové řízení

14. Přínos auditu kontrola • provádět porovnání výsledků se stanoveným cílem a provádět následnou korekci. • součástí řízení • zpětná vazba, jakou měrou jsou implementována rozhodnutí audit • druhem kontroly v tom, že sleduje realizaci vytyčených cílů, přičemž tyto cíle sleduje na základě výkonnostních ukazatelů • obsahuje doporučení ke změně stávajícího stavu

15. Teoretické vymezení - funkce, cíle, dopady AV „Pro vymezení pojmu auditu výkonnosti je vhodné ho určit dvěma základními otázkami, jejichž odpovědi jsou při AV hledány: • 1. Jsou dělány správné věci? – otázkou na účelnost • Správnými věcmi jsou ty, které vedou k dosažení cílů a nemají nežádoucí účinky. • 2. Jsou věci dělány správným způsobem? – otázkou na hospodárnost a efektivnost

16. Funkce auditu výkonnosti • je nástrojem veřejné politiky; • je zpětnou vazbou pro daňové poplatníky; • posiluje odpovědnost představitelů vůči veřejnosti; • je zdrojem informací pro rozhodování a řízení; • je zdrojem podnětů ke změně k lepšímu. Audit výkonnosti při investičním projektu • Cílem AV při kontrole investičního projektu je např. zda byla stavba dokončena v termínu; zda byly dodrženy schválené rozpočtové náklady; zda postavená budova odpovídá schválené dokumentaci apod.

17. Cíle auditu výkonnosti • dosažení zlepšení ve fungování a výkonnosti veřejného sektoru (hospodárnějšího, efektivnějšího a účelnějšího vynakládání veřejných prostředků); • poskytování nezávislého posouzení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při řízení dané vládní politiky, programu či činnosti organizace; • identifikuje oblasti slabé výkonnosti • identifikuje příklady nejlepší praxe a zveřejňuje je jako vhodný vzor pro účely odpovědných státních orgánů; • stvrzuje pravdivost výkonnostních ukazatelů zveřejňovaných organizacemi či programy; • ujišťuje, že uvnitř auditovaných jednotek funguje kvalitní vnitřní kontrolní systém, který zajišťuje hospodárnost, efektivnost a účelnost.

18. Přístup k auditu výkonnosti • Průzkumy – dotazníková šetřeníslouží pro získání informací • Rozhovoryslouží k proniknutí do tématiky a dále za účelem získání informací • Pozorování se využívá k poznání způsobu, jak určitá činnost probíhá. • Studiem dokumentů (koncepcí, výročních zpráv či programů auditovaného subjektu) se pronikne do problematiky. Pomocí jsou i statistiky týkající se dané oblasti, média. • Obsahová analýza spočívá v kódování údajů a pátrání po souvislostech, jaké pojmy se vyskytují společně s jakými. Tím umožňuje určit klíčové myšlenky.

19. Přístup k auditu výkonnosti - pokračování • Metody statistické a ekonomické • Studie před a po, jejíž podstatou je zjistit, jak dané opatření vedlo ke změně negativního stavu. • Metoda sestupování hledá souvztažnost mezi jevy (korelaci). • Metoda statistického zpracování dat - popisné statistikyse využívají ke zpracování dat poskytnutých auditovaným subjektem. Charakterizují rozsáhlý soubor dat.

20. Teoretické vymezení - funkce, cíle, dopady AV • Věci jsou dělány správně - pokud jsou náklady na jejich vstupy při zachování jejich kvality nízké = hospodárnost a ze zdrojů je získáván maximální výstup = efektivnost.“

21. Audit legality • finanční audit • audit výkonnosti Směry, na které se kontrolní procesy přeorientovávají jsou: • přesunutí těžiště z kontrol legality (tu zajistí vnitřní kontroly) na finanční audit a audit výkonnosti • změny zaměření kontrolních akcí od prověřovaných detailů a jednotlivostí k odhalování systémových nedostatků • různé typy auditu přitom ověřují funkčnost různých prvků systému kontroly • účelnost !!!!!!?????