Utilitarismus a empirismus

1. 2011 Barbora Řebíková Utilitarismus a empirismus

2. Ampulex compressa vosička švába nejprve dvěma žihadly částečně ochromí pak jej vede za tykadlo, občas se napije švábí hemolymfy přivede jej pod zem, utěsní vchod, švába obrátí na břicho a naklade na něj vajíčka larvičky vyžírají nejprve svalovinu a méně potřebné orgány, aby šváb co nejdéle vydržel a nekazil se po čase se ze švába vylíhnou nové vosičky

3. struggle for life v přírodě skutečně probíhá: • klíšťata, ovádi, komáři, pijavice, muchničky, prvoci způsobující malárii, baktérie způsobující boreliózu, viry způsobující ptačí chřipku, SARS, Ebolu, AIDS atd atd. • v potravním řetězci se každý někým živí a někým je požírán • predátoři na vrcholu jsou permanentně ohroženi vyhynutím • představit si Mother Nature jako vlídnou, ženskou, spontánní, temnou a tajemnou je velký omyl • pro losery neexistuje žádná sociální síť

4. Pro losery neexistuje sociální síť...... všichni zabíjíme, abychom přežili

5. Proč dobrý a milující Bůh stvořil svět tak, že zabíjení je principem hry?

6. Tegrodera aloga

7. Tegrodera aloga • sameček se dvoří samičce tím, že opakovaně vkládá svá tykadla do drážek na hlavě samičky, která se mezitím živí na rostlině • předpokládá se, že samička je schopna čichem vnímat obsah cantharidinu, který má sameček v hemolymfě a který se skrze tykadla dostává k samičce • cantharidin pak sameček předává samičce při kopulaci • samička cantharidinem pokrývá nakladená vajíčka, cantharidin je jed, který odrazuje maravence a další případné predátory

8. Tegrodera aloga • při námluvách tak zřejmě samička testuje schopnost samečka vyprodukovat dostatečné množství cantharidinu • námluvy často končí tak, že samička odchází pryč • někteří samečci se ale místo námluv dopouští násilné kopulace

9. Tegrodera aloga Násilná kopulace „Klasické“ námluvy

10. Příroda nezná „dobro“ ani „zlo“ • Znásilňování je tedy buď: • maladaptivní, nesprávně fungující „byproduct“, sexuálně psychologický mechanismus jinak adaptivního sexuálního drivu • jedna z možných kondicionálních strategií pro zisk co největší fitness

11. Naturalistický chybný závěrstarý omyl v nových variantách Hraboš Microtus pennsylvanicus je polygamní Hraboš Microtus ochrogaster je monogamní …ale má být vzorem pro naše jednání právě hraboš?

12. Závěr • vzory pro naše morální chování nelze brát z přírody, neboť zde, zdá se, žádné morální bytosti nejsou • odkud ale…?

13. Altruismus • 1. Altruismus, který směřuje k dobru vlastních potomků. Z evolučního pohledu není potřeba tento typ altruismu vysvětlovat. Cokoliv rodič dělá pro své potomky, dělá zároveň pro propagaci svého genotypu. • 2. Altruismus, který je zaměřený ku pomoci jiným příbuzným (Kin Selection). Většina členů nějaké sociální skupiny je spolu tím či oním způsobem geneticky spřízněna a sdílí spolu části svých genotypů. I zde je možné evoluční vysvětlení plynoucí z hypotézy inkluzívní fitness. Často citovaným příkladem zde mohou být africké vlhy nebo společenský blanokřídlý hmyz. Nepotismus u lidí.

14. Altruismus mezi příbuznými • W. D. Hamilton v roce 1963 razí termín „inkluzívní fitness“ a stanovuje vzorec rB>C • r = koeficient příbuznosti • B = benefit, užitek pro příjemce • C = cost, ztráta pro dárce • Protože sourozenci mají r = 0,5, altruistické chování nastane, pokud bude zisk (B) dvakrát tak větší jako ztráta (C). Sexuální druh (tedy pohlavně se rozmnožující druh) by tak měl být selektován na obětování života za své dva sourozence nebo osm bratranců a sestřenic.

15. Altruismus mezi příbuznými • u makaků rhesus (podobně jako i u jiných druhů) existuje kin recognition • here, juveniles that are reared apart from birth show a preference for their genetic relatives over unrelated individuals, even though they have never seen any of the before • the mechanism involved is uncertain, but may include similarity of body odours and facial features • (Jones, S., Martin, R., Pilbeam, D., (eds.) (1992) Cambridge Encyclopedia of Human Evolution. Cambridge University Press. p. 147)

16. Altruismus • R. L. Trivers zavádí v roce 1971 termín „reciproční altruismus“, který funguje jak v rámci genetických příbuzných, tak i u zcela nepříbuzných jedinců, a dokonce i mezi jednotlivými druhy. Podle Triverse musí být splněny následující podmínky: • ztráta, kterou trpí poskytovatel chování, musí být menší než zisk příjemce • jedinci musí být schopni rozpoznat jeden druhého, aby mohlo dojít k oplacení služby a aby mohli být detekováni případní podvodníci • jedinci musí žít delší dobu, aby mezi nimi mohlo docházet k opakovaným interakcím a aby mohlo docházet k reciprocitě altruistického chování.

17. Desmodus rotundus • typickou noc se • 7 % dospělých vrátí bez krve • 33 % mláďat do dvou let věku se vrátí bez krve • po třech neúspěšných nocích hrozí smrt hladem

18. Desmodus rotundus

19. Citlivost na podvodníky Případy podvodníků nás naplňují spravedlivým hněvem...

20. Utilitarismus"greatest good for the greatestnumber" • JeremyBentham (1748 – 1832) • John StuartMill (1806 – 1873)

21. Utilitarismus „Nature has placedmankindunder the governance of two sovereign masters, pain and pleasure.“ (JeremyBentham) (1748 – 1832)

22. … • V dětství se naučil latinsky, francouzsky • Na Queen´s College v Oxfordu v 15 bakalář, v 18 magistr • Právník, advokát. Věnoval se reformě britského Commonlaw.

23. University College London

24. … • Hutchesonův princip „největšího štěstí pro největší počet“ rozvinul do systému, jímž se podle něho mají řídit lidské společnosti i jejich zákonodárství; tento systém nazval utilitarismus.

25. … • Benthamova racionalistické etika je založena na třech sloupech: prozíravosti (prudence), poctivosti (probity) a dobročinnosti (beneficience). Protože cílem každého jednání je zvětšovat štěstí a omezovat strasti, a protože míru štěstí lze podle něho dokonce změřit, lze na základě jeho „počtu obšťastnění“ (felicificcalculus) kvalitu každého jednání přesně a objektivně určit. Rozhodující je trvání, intenzita, blízkost a jistota pocitu blaha, počet osob, které je zakusí, a vyhlídka na to, že z něho vzniknou další. Protože jde o minimalizaci utrpení, zaslouží si podle Benthama ochranu všichni, kdo mohou trpět, a tedy nejen lidé, ale i zvířata.

26. … • Proto také chtěl, aby se některé činy, které podle jeho názoru nikomu neškodí, netrestaly (včetně homosexuality), zastával osvobození otroků i kolonií, právo na rozvod a odluku církve od státu. Naopak vůči zločincům zastával tvrdé stanovisko, připouštěl i tělesné tresty. (návrh věznice)

27. John StuartMill • Jsem-li tázán, co míním rozdílem v kvalitě požitků nebo co činí jeden požitek, pouze jako požitek, hodnotnějším než jiný, kromě toho, že je ho větší množství, je na to jediná možná odpověď. Pokud jednomu ze dvou požitků dávají jednoznačně přednost všichni, nebo téměř všichni, kteří mají zkušenost s oběma, a to nezávisle na pocitu morálního závazku dávat mu přednost, je právě ten oním kýženějším požitkem.

28. John StuartMill • kritika: • pokud jednotlivec dává přednost horší věci před lepší, je také možné, že si takto počíná většina lidí • nelze říci že pivo je lepší než víno, neboť jej pije více lidí • nelze říci že Hodný, zlý a ošklivý je lepší než Král Lear přesto že western vidělo pravděpodobně více lidí • (Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno. str. 19-20)

29. John StuartMill • je třeba rozlišit mezi požitkem a štěstím • jde o maximalizaci štěstí, nikoli požitků! • lepší je nespokojený člověk než spokojený vepř • lépe být nespokojeným Sókratem než spokojeným hlupákem

30. Utilitarismus • Můžeme chápat jako kombinaci čtyř principů • princip následků • princip užitečnosti • princip hedonismu • sociální princip

31. Utilitarismus • princip následků - neexistuje žádné jednání, které by bylo správné nebo nesprávné samo o sobě. Jedná se vždy o to, co jednání způsobuje • „The end justifies the means“ • nezáleží na vnitřním postoji jednajícího • princip užitečnosti - kriteriem jednání je prospěšnost, uskutečnění dobra • morálně správné jednání je to, co způsobí co největší množství dobra co největšímu počtu lidí • „etická aritmetika“ • „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“

32. Utilitarismus • princip hedonismu - dobro o sobě je chápáno hedonisticky. Záleží v uspokojování lidských potřeb a zájmů, ve slasti, v (hedonisticky chápaném) štěstí. V čem štěstí záleží určuje každá osoba pro sebe. Hraní v kuželky je právě tak dobré jako četba básní • sociální princip - jedná se o co možná největší štěstí co možná největšího počtu lidí • morálka nikdy nesmí být egoistická, musí brát v úvahu zájmy a přání druhých lidí

33. Kritika utilitarismu • „etická aritmetika“ • dá se štěstí nějak měřit? • One of the real problems of act utilitarianism is that the individual must somehow predict and calculate the various levels of happiness promoted by each choice. In the worst-case use of utilitarianism, individuals might be seen to shift from one position to another as they weigh the various levels of happiness and pain avoidance and, in the process, lose their sense of self • the calculation of all the possible consequences of our actions, or worse yet our inactions, appears impossible • a co když musíme volit mezi dvěma zly, co když z hořícího domu můžeme vynést pouze jedno dítě?

34. Kritika utilitarismu • „malou škodu pro A lze akceptovat, stojí-li proti ní zřetelně převažující slast pro B“ • „V roce 1950 stáli před německým soudem lékaři, kteří se za Hitlera podíleli na akci eutanázie. Lékaři věrohodně argumentovali tím, že sice nemocné posílali na smrt, ale na druhé straně mnoha nemocným zachránili život vědomě mírným výkladem kritérií výběru“ • ČSSR: „když na tuto pozici (morálně problematické místo spojené s určitým typem kolaborace) nepřijdu já, přijde na to místo někdo horší a bude dělat zlo!

35. Kritika utilitarismu • Usilujeme ve zdařilém životě pouze o hedonisticky chápané štěstí? Tedy: je život skutečně jen co nejkomfortnější čekání na smrt? • Problém spravedlnosti - např. marginalizace menšin

36. Kritika utilitarismu

37. Kritika utilitarismu • Důsledky činu (nebo nečinnosti) lze do jisté míry zhodnotit v historickém pohledu zpět, i když i zde zůstává otázka, po jaké době se mají hodnotit a co všechno se přitom mám brát v úvahu. Zato ve chvíli rozhodování jsou to jen pouhé dohady a očekávání, zcela závislá na tom, jaký model si pro uvažovanou činnost zvolíme. • Zdánlivá "objektivita" utilitaristického kritéria tak ve skutečnosti nechává otevřené dveře pro nejrůznější sny a přání, třeba i zcela nereálná, jimiž se však dají "zdůvodnit" zřejmé škody zdánlivě menšího rozsahu. • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 121

38. Negativní utilitarismus • Karl Popper: nejde ani tak o maximalizaci štěstí, jako o minimalizaci utrpení • Kritika: lidské utrpení by se radikálně vymýtilo, pokud by se všichni lidé bezbolestně vyhubili • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 124

39. Case Report • A five-year-old girl has a progressiverenal failure and is not responding well on chronicrenaldialysis. The medicalstaff is considering a renaltransplant, but its effectiveness is „questionable“ in her case. Nevertheless, a clearpossibilityexists that the transplanted kidney will not be affected by the disease process. The parentconcur with the plan to try a transplant, but an additionalobstacleemerges. The tissuetypingindicates that it would be difficult to find a match for the girl. The staffexcludes her two siblings, ages two and four, as too young to provide a kidney. The mother is not histocompatible, but the father is compatible and has „anatomicallyfavorablecirculation for transplantation.“

40. Case Report • Meeting alone with the father, the nephrologistgives him the results and indicates that the prognosis for his daughter is „quiteuncertain“. After reflection, the father decides that he will not donate a kidney to his daughter. His severalreasonsincludes the fear of the surgery, the uncertainprognosis for his daughter even with a transplant, the slightprospect of a cadaver kidney etc. The father then requests that the physician „tell everyoneelse in the family that he is not histocompatible“. He is afraid that if familymembers know the truth, they will accuse him of failing to save his daughter when he could have. He meintains that truth-telling would have effect of „wrecking the family.“ • The physician is uncomfortable with the request, but after furtherdiscussion he agrees to tell the man´s wife that the father should not donate a kidney „for medicalreasons“.

41. UtilitarianApproach • probableconsequences • the potentialeffectiveness is questionable and the prognosisuncertain • there is a slightpossibility that a cadaver kidney could be obtained • the girl probably die without a transplant, but the transplantoffers a small chance for survival • the risk of death to the father from anesthesia is 1: 10 000 or 1: 15 000 • nevertheless, because the chance of success is likelygreater than the probability that the father will be harmed, many utilitarians would hold that the father is obligated to undertake what others would consider a heroicact that surpasseobligation.

42. The Problem of Truthtelling • „Even under the guise of benevolentdeception, the idea of not telling the truth to patients is rather suspect. The suggestion is that the individual is not strongenough to tolerate the truth, or more time is needed to prepare the patient for an unpleasantfact. Unfortunately, this lack of truthtellingleads to a slipperyslope, for while it givescomfort to the one individual, it teaches all othersinvolved – for examplefamilymembers, friends, housekeepingstaff, and hospitalvolunteers – that health care practitionerslie to their patients. When these others become sickthemselves, they remember the previousdeception and feel they cannot rely on the word of the professionals.“ • (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health Care. 3rd ed. Thomson Delmar Learning, NY, p.62)

43. Empiristická filosofieDavid Hume (1711-1776) • empirismus: • F. Bacon (1561 – 1626) • T. Hobbes (1588 – 1679) • J. Locke (1632 – 1704) • D. Hume (1711 – 1776)

44. Empiristická filosofieDavid Hume (1711-1776) • noetická pozice: • jediným pramenem poznání je smyslová zkušenost (empirie) • Nil est in intellectu, quod non fuerit prius in sensu - není nic v mysli, co dříve nebylo ve smyslech • empiristická antropologie: • rozdíl mezi člověkem a zvířetem je kvantitativní, stupňovitý, samostatný lidský duch neexistuje • ontologie: • jen smyslová zkušenost (týkající se hmotné skutečnosti) je jediná poznatelná (a skutečná)

45. Empiristická filosofieDavid Hume (1711-1776) • psychologie a sociologie vznikají jako empirické, přírodovědecké disciplíny • úspěch přírodních věd podnítil snahu zkoumat empiricko – mechanistickými metodami také lidskou praxi • v rámci tohoto proudu vznikají rozmanité empirické teorie jednání (i biologické) • jednání je output po input, ze dvou známých dopočítám třetí neznámou. Jednání člověka je tedy nutným následkem vstupních hodnot • pokud bychom znali vstupní předpoklady, nebylo by těžké jednání předpovídat

46. Empiristická filosofieDavid Hume (1711-1776) • mnoho termínů z těchto termínů již běžně používáme (pud, instinkt, komplex, podmiňování) • kritika: lidská praxe je nepochybně po mnoha stránkách empiricky podmíněná • problém nastane ve chvíli, když řekneme, že lidská praxe není nic než přírodně-příčinná souvislost, vysvětlitelná empirickými humánními vědami

47. Empiristická filosofieDavid Hume (1711-1776) • there is an unbridgeable gap between fact and value • „is“ neznamená „ought“ • z vědy tedy nelze vyvozovat morálku • jedná se o tzv. „naturalistic fallacy“ (ale pozor, tento pojem má ještě minimálně i dva odlišné významy)

48. Empiristická etikaDavid Hume (1711-1776) • kritika: • pokud je lidské jednání přírodně-kauzální deterministický výsledek předchozích podmínek, pak je vyloučena dobrovolnost a jednání je tedy nepřičitatelné (…. a nemá smysl mluvit o etice) • tím pádem je zbytečné mluvit o dobru a o zlu, místo toho nastupují diference (zdravý -nemocný, funkční - dysfunkční) • podobně se rozplývá smysl odpovědnosti

49. Empiristická etikaDavid Hume (1711-1776) • „Rozhodnutí vzniká z předchozích procesů, je jimi určeno, je jejich nutným, přírodně – zákonitým výsledkem. Svoboda v tom smyslu, že člověk by v dané situaci mohl dospět i k jinému rozhodnutí, neexistuje. Chtění je determinováno druhem osobnosti. (…) Jednání se člověku „děje“, jako se mu děje stárnutí. (…) To, co člověk ve svém životě konal, to vlastně vůbec sám nekonal, nýbrž stalo se mu, že to konal.“ (Rohracher, H. in Anzenbacher, A., (2001) Úvod do etiky, Karmelitánské nakladatelství a Academia, Kostelní Vydří a Praha)

50. Empiristická etikaDavid Hume (1711-1776) • „Laplaceův démon“ • teoretický konstrukt, pokud by Laplaceův démon znal všechny atomy a jejich pohyby a postavení, dovedl by vypočítat budoucnost • tohle ovšem platí pouze v newtonovské světě, v akváriu s třemi pevnými rozměry a konstantním časem, tedy uvnitř velikých hodin, kterými je svět… • …pak neexistuje svoboda