Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam@psp cz
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 69

Karviná 31. května 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR [email protected] PowerPoint PPT Presentation


  • 68 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Jak dál v sociální politice. Karviná 31. května 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR [email protected] Sociální systém - struktura. Každá sociální skupina ve společnosti má jiné potřeby, a tím i jiné představy o obsahu a poslání sociální politiky.

Download Presentation

Karviná 31. května 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR [email protected]

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam@psp cz

Jak dál v sociální politice

Karviná 31. května 2012

*

Miroslav Opálka, poslanec PS PČR

[email protected]


Soci ln syst m struktura

Sociální systém - struktura

Každá sociální skupina ve společnosti má jiné potřeby, a tím i jiné představy o obsahu a poslání sociální politiky

Zájmy jednotlivých sociálních skupin jsou zastupovány a realizovány prostřednictvím politických stran vycházejících z různých teorií

Změny ve složení sociálního systému či sociální struktury společnosti přinášejí zákonitě i změny politického systému a politiky vládnutí.

To má přirozeně dopady na jednotlivé segmenty politiky. Rozpočtovou, zahraniční, hospodářskou, sociální aj.

Přitom se všechny promítají do sociálního postavení občanů.

[email protected]

[email protected]

2

2

2

2


Soci ln oblast a soci ln politika

Sociální oblast a sociální politika

Pojetí sociální oblasti zahrnuje

Pojetí sociální politiky zahrnuje

(Ilustrační grafy)

[email protected]

[email protected]

3

3

3

3


Aktivn i pasivn soci ln politika

Aktivní, či pasivní sociální politika?

Pasivní

Aktivní

se zaměřuje až na řešení již vzniklých sociálních problémů.

Jde především o intervenční povahu pomoci.

Toto řešení je náročnější na finanční zabezpečení podpor z veřejných rozpočtů, na vyšší počty úředníků a institucí a na rozšiřování různých sociálních služeb.

Přenáší se tak mj. náklady práce – zaměstnavatelů na stát, kraje, obce, rodiny a jednotlivce.

se vyznačuje snahou o předcházení vzniků sociálních problémů - událostí a přijímá proto preventivní opatření.

Jde nejen o nezbytné intervence, ale zejména o potřebné systémové změny.

Momentálně je nejdůležitější zvyšování zaměstnanosti, dostatečná mzda, plat či odměna za práci a zavedení kategorie

minimální důchod ve výši nad hranicí životního minima.

[email protected]

[email protected]

4

4

4

4


Princip soci ln spravedlnosti

Princip sociální spravedlnosti

Přístup k pojetí tohoto principu názorově polarizuje protichůdné ideové proudy. Taktéž jednotlivé sociální skupiny pojímají obsah tohoto principu různě, a to v souladu se svými individuálními či skupinovými zájmy (převážně sobecky).

Jde tedy o historickou kategorii, jejíž obsah - definice není absolutní, ale v čase se mění. O její výklad, dílčí hlediska a přístupy je soustavně sváděn teoretický i politický střet.

Definice jsou různé, např.: Největší štěstí největšího počtu občanů. Vládnutí pro blaho všech a každého. Nespravedlnost není komu vytknout, je to jako prohra, nebo výhra ve hře. Prostředek k zajištění stability společnosti jako celku. Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. Člověk člověku člověkem. Láska k bližnímu.

[email protected]

[email protected]

5

5

5

5


Aktu ln je diskuse o soci ln spravedlnosti ve smyslu jej opr vn nosti a jej ho obsahu

Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti ve smyslu její oprávněnosti a jejího obsahu

1. Z pohledu lidských práv

Právo na svobodu a občanská práva jsou efektivní jen tehdy, když lidé mají faktické možnosti a šance uskutečnit svou svobodu v rozumných životních podmínkách. (Je možné vycházet ze Všeobecné deklarace lidských práv a dokumentů OSN, z Evropské sociální charty a dalších dokumentů EU, ze Závěrečného aktu Helsinské konference a řady mezinárodních smluv.)

2. Z hlediska teorie smlouvy

Vychází z toho, že zásady spravedlnosti formulují občané zakládající společenství, ale předem nevědí, jakou pozici budou z pohledu práva, svobody, šancí, příjmů, majetku, intelektu, zdraví atd. sami zastávat. V takovéto situaci je uzavřen konsenzus optimální pro všechny skupiny.

3. Z apelu spravedlnosti jako společného dobra

Vychází z humanismu a emancipačních procesů, jakož i z různých filozofických a náboženských směrů. (Etické a humanistické apely.)

4. Z argumentů teorie o vykořisťování

Vychází z teorie tvorby nadhodnoty a bezúplatného přivlastňování si větší části produkce zaměstnance vlastníkem VP. (Přerozdělovací procesy.)

[email protected]

[email protected]

6

6

6

6


Aktu ln je diskuse o soci ln spravedlnosti tak z hlediska zp sobu jej realizace

Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti také z hlediska způsobu její realizace

1. Z roviny realizace

Zajištění sociálněkulturního minima všem jako podmínku důstojného života podle aktuálních standardů dané země, vytvoření podmínek k uplatnění rovnosti šancí (ve vzdělání, v postavení mužů a žen apod.) a spravedlnosti při uznání výkonu – přerozdělování nově vytvořené hodnoty (tržní hodnota výkonu vyjádřená v příjmech neodpovídá vždy etickým kritériím, zodpovědnosti a nasazení pracovníka, jeho objekt. ceně).

2. Z principu subsidiarity

Sociální zodpovědnost chápat ve smyslu „tolik vlastní odpovědnosti jednotlivce, kolik je možné, tolik sociální pomoci (rodiny, přátel, sdružení, institucí, obce, kraje, státu), kolik je nutné“. V prvé řadě jde o podporu k svépomoci. Prosazování tohoto principu bývá i střetem kompetencí.

3. Z principu demokracie

Nestačí, aby pojem sociální spravedlnosti byl teorií sociální etiky. Musí být předmětem participace a demokratického rozhodování a musí úspěšně řešit napětí mezi formální svobodou a materiální rovností (včetně práva na sociální nároky). Proto politické strany formulují a prosazují své představy o sociální politice rozdílně, a to včetně návrhů systémových změn.

[email protected]

[email protected]

7

7

7

7


Funkce soci ln politiky

Funkce sociální politiky

Ochranná k řešení již vzniklých nepříznivých sociálních situací či odstranění jejich negativních důsledků (nemoc, nezaměstnanost, stáří, osiření…)

Preventivní k včasnému předcházení rizikových situací (integrace do společnosti, různá poradenství)

Stimulační k podněcování žádoucího sociálního jednání sociálních skupin či jednotlivců, vzdělávání…

Přerozdělovací k výběru daní, odvodů a k výplatě dávek, důchodů vyrovnávání nežádoucích rozdílů

Homogenizační ke snižování společenské nerovnosti (stejné životní šance) vyrovnáváním příjmů, zmírňování neodůvodnitelných rozdílů…

[email protected]

[email protected]

8

8

8

8


N stroje soci ln politiky

Nástroje sociální politiky

Významným politickým nástrojem je dlouhodobá vize - sociální doktrína a sociální program - nástroj sloužící k prosazování doktríny a k hledání cest, prostředků a kroků k dosažení dlouhodobých cílů.

Krátkodobými nástroji sociální politiky jsou zejména jednání o konkrétních skutečnostech se sociálními partnery a hledání konsenzu (např. kolektivní vyjednávání, smlouvy, dohody).

Dalšími nástroji jsou především:

Právní řád – sociálně právní legislativa, systém daní a transferových plateb, regulace, nadace, nestátní neziskové organizace, charity, diakonie, státní či veřejné instituce a instituty sociální politiky (příjmy, pojištění, opatrovnictví, azyly, sociální služby, bydlení, nepojistné dávky, věcné dávky, účelové půjčky, cenotvorba, úlevy a výhody…).

Ale také sdělovací prostředky (formování názorů), vzdělávací aktivity (příprava na povolání, rekvalifikace), poradenství (jak jednat na úřadech, odstranění neg. návyků), nátlakové akce (petice, demonstrace, stávky).

[email protected]

[email protected]

9

9

9

9


Objekty soci ln politiky

Objekty sociální politiky

Chudí - Jde o liberální pojetí sociální politiky, kdy státní pomoc je určena jen těm, kteří nemohou uspět na trhu práce. Vychází z testování příjmů a majetku a podle toho realizuje adresné dávky sociální pomoci.

Pracující – Jde o systém sociálního pojištění. Hlavním cílem je náhrada příjmu v případě jeho ztráty. Vychází z požadavku společné účasti na pojištění zaměstnance i jeho zaměstnavatelem.

Občané – Jde o koncepci sociálního občanství, kde lidská práva zahrnují i práva sociální. Občané jsou univerzálně zabezpečováni celým sociálním systémem (např. přístupnost ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení, ale i přídavky rodinám s dětmi apod.).

[email protected]

[email protected]

10

10

10

10


Typy soci ln politiky

Typy sociální politiky

Redistribuční – Vychází z toho, že potřeby občanů jsou i jejich sociálními právy. Hlavním garantem je role státu a značný rozsah přerozdělování. Sociální politika je zaměřena na celou populaci a role nestátních subjektů je doplňková.

Pracovně výkonný – Sociální potřeby mají být uspokojovány na základě příjmů a zásluh. Jeho základem je systém sociálního pojištění a stát garantuje pouze sociální minima. Stát se dělí o své funkce s nestátními organizacemi.

Reziduální – Důraz je kladen na individuální odpovědnost a práci jednotlivce. Stěžejní je aktivita nestátních subjektů a minimální role státu.

[email protected]

[email protected]

11

11

11

11


Subjekty soci ln politiky

Subjekty sociální politiky

  • Státurčuje prostor pro působení vlastních organizací i ostatních subjektů zákony. Funkce, objekty a typy sociální politiky vycházejí z ideového základu vládnoucích politických stran, mezinárodní situace, ekonomické úrovně, tradic, demografické situace, aktivity občanů, priorit...

  • Krajerealizují státní i krajskou politiku, zřizují své organizace, dbají na rovnoměrný rozvoj oblastí a dostatek služeb (sociálních, zdravotních, vzdělávacích…) a pomocí komunitního plánu koordinují činnosti...

  • Obcezabezpečují sociální služby pomocí vlastních organizací i neziskového sektoru, koordinují činnost na svém území a spolupracují i v rámci svazku obcí (mikroregionů) na společné sociální politice...

  • Zaměstnavatelézabezpečují zaměstnance příjmem, řídí se zákony (zákoník práce, bezpečnost práce). Přispívají do daňového, sociálního a zdravotního systému…

  • Odbory, profesní svazyjsou účastníky kolektivního vyjednávání, chrání a zlepšují pracovní podmínky zaměstnanců, spravují vlastní fondy...

  • Neziskové nevládní organizacepracují dle vlastního zaměření, potřeb území a svých finančních možností (dotace, granty, dary, poplatky klientů)…

  • Rodina a občanská výpomocjsou v prvé linii sociální pomoci…

  • Mezinárodní organizacepřijímají společná rozhodnutí, cíle, dohody…

[email protected]

[email protected]

12

12

12

12


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Sociální stát

Nemá pevnou definici a jeho obsah je odvislý od politického vedení a ekonomické úrovně státu.

Vymezuje se vůči čistě tržnímu kapitalismu a liberálnímu pojetí státu na jedné straně,

i vůči socialismu a centrálně plánovanému hospodářství na straně druhé.

[email protected]

[email protected]

13

13

13

13


Vymezen soci ln ho st tu

Vymezení sociálního státu

  • Sociální stát primárně usiluje o ekonomické a sociální zabezpečení občanů, omezení příjmových nerovností a udržitelný ekonomický růst a rozvoj.

  • Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří:

  • zajišťování prosperity,

  • omezování chudoby,

  • zajišťování sociální rovnosti,

  • zajišťování sociální integrace a zamezování

  • sociální exkluzi,

  • zajišťování sociální stability,

  • zajišťování nezávislosti jednotlivců.

[email protected]

[email protected]

14

14

14

14


Kritika konceptu soci ln ho st tu

Kritika konceptu sociálního státu

  • Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálů a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy námezdně pracujících, který podporuje stávající sociální uspořádání. Nově či staronově se však objevuje teze o postupném přerůstání sociálního státu ve stát socialistický.

  • Od 60. let minulého století se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností.

  • Útoky na principy sociálního státu však v posledním desetiletí značně zesílily!

  • Typy krizí sociálního státu se např. uvádějí tyto:

  • krize nákladů - sociální stát je příliš drahý

  • krize efektivity - aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně

    a netransparentně

  • krize legitimity - sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje jen určité vrstvy

    společnosti, vede společnost do zadluženosti a rozpočtové

    krize

  • Ale i zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat - modernizovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil ji před novými riziky. Představy jsou však různé.

[email protected]

[email protected]

15

15

15

15


Soci ln politika v eu

Sociální politika v EU

EU15 řešila před integračními procesy především zajištění práv souvisejících se zaměstnáním.

V podmínkách EU27 se zvyšuje důraz na mobilitu, integraci a sociální ochranu, zejména u skupin ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

  • Základy sociální politiky EU vymezují tyto dokumenty:

  • Evropská sociální charta

  • Charta základních sociálních práv pracujících

  • Maastrichtská a Amsterodamská smlouva

  • Zelená a Bílá kniha

  • Lisabonská strategie

  • Obnovená sociální agenda

  • Řada dalších dokumentů k důchodovému aj. zajištění,

    právům zdravotně postižených a seniorů, právům dětí,

    sociálnímu vyloučení, rovným příležitostem apod.

[email protected]

[email protected]

16

16

16

16


Zm ny se kter mi se mus soci ln politika v eu vyrovn vat

Změny, se kterými se musí sociální politika v EU vyrovnávat

Evropané žijí déle, obyvatelstvo stárne, mění se rodinné i pracovní struktury, hodnoty, vztahy mezi generacemi, rozšiřuje se výběr a zlepšují životní podmínky.

Za negativní projevy lze označit velký počet nečinných lidí a nezaměstnaných, vysoký počet mladých lidí s nízkým stupněm vzdělání, růst chudoby a sociálního vyloučení, civilizační nemoci, zvyšující se potřeba péče o přestárlé a zdravotně hendikepované, obavy z dopadů krize na životní úroveň, zejména na mladší generace.

[email protected]

[email protected]

17

17

17

17


Ko ordinace soci ln politiky v eu

Koordinace sociální politiky v EU

Hlavní zodpovědnost za oblast sociální politiky v rámci EU mají členské státy, jejichž národní politiky vycházejí z představ vládnoucích stran a jsou koordinovány prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Skládá se z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, ochranu zdraví a rovné příležitosti.

Jako poradní orgán byly ustaveny Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC), Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC). Klíčovým nástrojem pak je Evropský sociální fond (ESF).

V sociální oblasti zatím nedošlo k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Sílí však hlasy volající po vytvoření jednotné sociální a daňové politiky podpořené legislativními normami na vyšší než národní úrovni.

Zásadní otázkou se stává míra sociální nerovnosti ve vztahu k ekonomické prosperitě.

[email protected]

[email protected]

18

18

18

18


V konnost ekonomiky ovliv uje kvalita dic ch proces modern technika kvalifikace a praxe pracuj c ch

Výkonnost ekonomiky ovlivňuje kvalita řídicích procesů, moderní technika, kvalifikace a praxe pracujících…

[email protected]


Zvy ov n m ry vyko is ov n v eu

Zvyšování míry vykořisťování v EU

[email protected]

[email protected]

20


Srovn n minim ln a pr m rn mzdy v eu

Srovnání minimální a průměrné mzdy v EU

[email protected]

[email protected]

21


Srovn n v e d chodov ch d vek v eu

Srovnání výše důchodových dávek v EU

[email protected]

[email protected]

22


Nad je do it a d lka ivota ve zdrav u narozen ch v letech 2005 2007

Naděje dožití a délka života ve zdraví u narozených v letech 2005-2007

[email protected]


Porovn n d lky pracovn z t e za rok v jednotliv ch st tech

Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech

Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)

[email protected]


Pod l celkov ch v daj na soci ln ochranu k hdp

Podíl celkových výdajů na sociální ochranu k HDP

Vybrané údaje z dat ESSPROS (některé jsou předběžné)

[email protected]

[email protected]

25

25

25


Rozd lnost len n dle segment soci ln ch v daj

Členění sociální ochrany dle ESSPROS

Podpora bydlení

Úhrada zdravotní péče

Nemocenské dávky

Výdaje na invaliditu

Výdaje na stáří

Pomoc pozůstalým

Pomoc rodinám

Pomoc dětem

Pomoc nezaměstnaným

Podpora sociálně vyloučeným

Předem nespecifikované výdaje

Členění dle kompetencí MPSV

Důchodové dávky

Nemocenské dávky

Dávky státní sociální podpory

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Příspěvky na péči

Dávky pro osoby se zdrav. postižením

Podpora zaměstnávání zdravotně postižených

Sociální služby

Státní politika zaměstnanosti

Předem nespecifikované výdaje

Podpora rodinám s dětmi

Pracovní právo

Příjmy domácností – životní úroveň

Rozdílnost členění dle segmentů sociálních výdajů

[email protected]

[email protected]

26

26

26


V daje mpsv z dp a np

Výdaje MPSV z DP a NP

[email protected]

[email protected]

27

27

27


V daje mpsv na podporu v nezam stnanosti a apz

Výdaje MPSV na podporu v nezaměstnanosti a APZ

[email protected]

[email protected]

28

28

28


V daje mpsv na ssp a podporu zam stn v n ob an se zp

Výdaje MPSV na SSP a podporu zaměstnávání občanů se ZP

[email protected]

[email protected]

29

29

29


V daje mpsv na insolvenci a platy

Výdaje MPSV na insolvenci a platy

[email protected]

[email protected]

30

30

30


V daje mpsv na jednotliv d vky ssp

Výdaje MPSV na jednotlivé dávky SSP

[email protected]

[email protected]

31

31

31


V daje mpsv na insolvenci

Výdaje MPSV na insolvenci

Rok

[email protected]

[email protected]

32

32

32


Transfery mpsv na p sp vky na p i

Transfery MPSV na příspěvky na péči

[email protected]

[email protected]

33

33

33


Dal asov srovn n vybran ch v daj mpsv

Další časové srovnání vybraných výdajů MPSV

Výdaje na pomoc v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým

Výdaje na rekvalifikace (z prostředků APZ v r. 2011 pro 31 546 občanů)

[email protected]

[email protected]

34

34

34


Len n v daj p r na soci ln d vky k 31 3 2012

Členění výdajů ÚP ČR na sociální dávky k 31. 3. 2012

[email protected]

[email protected]

35

35

35


Struktura a vl dou p edpokl dan v voj v daj vl dn ho sektoru ve funk n m len n

Struktura a vládou předpokládaný vývoj výdajů vládního sektoru ve funkčním členění

Tímto tempem průměrné výdaje EU nedoženeme!

[email protected]


V voj nezam stnanosti

Vývoj nezaměstnanosti

(Od r. 2004 je změněna metodika, což snižuje nezaměstnanost cca o 1 p. b.)

[email protected]

[email protected]

37

37


Pr m rn hrub m s n mzda

Průměrná hrubá měsíční mzda

Kupní síla

stagnuje!

[email protected]

[email protected]

38

38

38


Relace d chod mzda

Relace důchod mzda

[email protected]

[email protected]

39

39


Zm na valoriza n ho vzorce d chod

Změna valorizačního vzorce důchodů

Předložená vládní novela (zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)

ke změně valorizačního vzorce důchodů sníží poměr mzda/důchod

pod hranici 40 %. Sníží i reálnou výši důchodů.

Vláda předpokládá, že během tří let takto uspoří výdaje ze státního rozpočtu

o 46,5 mld. Kč. To bude úspora na úkor životní úrovně důchodců!

Jak konkrétně se toto opatření projeví u průměrného starodůchodce?

2013 snížení o 272 Kč (celkem o 3264 korun za první rok)

2014 snížení o 188 Kč (celkem o 2256 + 3264 = 5520 za druhý rok)

2015 snížení o 166 Kč (celkem o 1992 + 2256 + 3264 = 7512 za třetí rok)

Ztráta za tři roky 16 296 Kč + ztráty z valorizovaného nižšího základu!

Od r. 2016 a dále bude každoročně tímto zásahem natrvalo snížen důchod - základ pro další valorizace - o 626 Kč + následné kumulované ztráty z valorizací nižších základů!

[email protected]


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Demografické limity

V Evropě se předpokládá pokles populace o 14 procent!

[email protected]


V kov struktura obyvatelstva r k 31 12 2010

Věková struktura obyvatelstva ČR k 31. 12. 2010

[email protected]

[email protected]

42

42


St rnut populace r

Stárnutí populace ČR

[email protected]

[email protected]

43


Nad je do it obyvatelstva

Naděje dožití obyvatelstva

Muži

[email protected]

[email protected]

44

44


Nad je do it obyvatelstva1

Naděje dožití obyvatelstva

Ženy

[email protected]

[email protected]

45

45


Struktura p jm a chudoba

Struktura příjmů a chudoba

[email protected]

[email protected]

46

46


Struktura v daj dom cnost dle p jm

Struktura výdajů domácností dle příjmů

[email protected]

[email protected]

47

47


Ekonomick aktivita ob an

Ekonomická aktivita občanů

[email protected]

[email protected]

48

48


Struktura v e mezd

Struktura výše mezd

[email protected]

[email protected]

49

49


Rozlo en d chod podle v e

Rozložení důchodů podle výše

[email protected]

[email protected]

50

50


Len n starobn ch d chod

Členění starobních důchodů

[email protected]

[email protected]

51

51


Soci ln politika po volb ch v r 2006

Sociální politika po volbách v r. 2006

Od konce r. 2006 prosadily čtyři pravicové vlády řadu

asociálních zákonů v oblasti důchodového a

nemocenského pojištění, státní sociální podpory,

pomoci v hmotné nouzi a pomoci zdravotně

postiženým, sociálních služeb, pracovního práva či

státní správy na úseku MPSV.

Mezi nimi však dominantní místo mají tyto „balíčkové“ zákony:

  • Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (M. Topolánek)

  • Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010 (J. Fischer)

  • Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který byl po rozhodnutí ÚS ČR v dalším roce nahrazen totožným zákonem č. 364/2011 Sb. (P. Nečas)

[email protected]

[email protected]

52


Nomin ln a re ln ist m s n p jmy v r 2010 dle vybran ch typ dom cnost

Nominální a reálné čisté měsíční příjmy v r. 2010dle vybraných typů domácností

OpalkaM@psp.cz


Struktura nomin ln ch ist ch pen n ch p jm

Struktura nominálních čistých peněžních příjmů

OpalkaM@psp.cz


Progresivn degresivn da v r

Progresivně degresivní daň v ČR

Daň snižují odpočty z daňového základu a stropy na odvody, které snižují superhrubou mzdu pro vysokopříjmové skupiny. Nízkopříjmový příjemce s dětmi získává benefity.

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

OpalkaM@psp.cz

OpalkaM@psp.cz

56


Po et d chodc a poplatn k pojistn ho stav k 31 3

Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31. 3.)

OpalkaM@psp.cz


Co oslabuje na p jmov str nce 1 pil

Co oslabuje na příjmové stránce 1. pilíř?

  • Neplacení státu za náhradní doby pojištění

  • Propojení důchodového účtu (ČSSZ, MF, MO, MV)

  • Zavedení stropu na odvody pro vysokopříjmové skupiny

  • Řešení nezaměstnanosti předčasnými důchody

  • Různé slevy z výše důchodového pojistného

  • Zálohy poště na výplatu důchodů v lednu

  • Nevýběr pojistného (nedobytné pohledávky)

  • Náklady administrace státu hrazené z pojistného

  • Nekolidující zaměstnání (dohody)

  • Nelegální zaměstnávání (bez evidence)

  • Švarcsystém (falešné vykazování práce na živnostenský list)

  • Nezaměstnanost z důvodu špatné hospodářské politiky

  • Dopady cyklické krize, vlastní kapitalistické společnosti

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Stav kapitálového spoření ve světě v r. 1985

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Stav kapitálového spoření ve světě po 15 letech v r. 2000

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Stav kapitálového spoření ve světě, který byl předpokládán v r. 2010

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

MMF a SB přicházejí s koncepcí diverzifikace – vytváření kapitálových pilířů důchodových systémů – individuálního spoření – připomínající středověký prodej odpustků. Dnes za možnost dožití vyššího věku!

V ČR to připomíná květen 1412, kdy přišli do Prahy pověřenci papeže Jana XXIII., aby v zemích Koruny české prodávali odpustky, kterými se křesťané mohli vykoupit ze svých hříchů. Výnos z jejich prodeje chtěla hlava katolické církve využít na křížovou výpravu proti neapolskému králi. Proti odpustkům se vzedmul obrovský odpor učenců i lidu.

(Úryvek z kázání Mistra Jana Husa)

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají.

Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude Ti odpuštěno.

Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa?

A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.

Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lidé vás vidí.“

OpalkaM@psp.cz


Zapojen obyvatelstva v 3 pil i pf

Zapojení obyvatelstva v 3. pilíři - PF

K 31. 12. 2010 bylo v PF zapojeno

70 % ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR.

To představovalo 4 595 342 osob!

OpalkaM@psp.cz


Investi n ne sp ch d chodov ho spo en nese pouze klient viz v nosy pf v roce 2008

Investiční neúspěch důchodového spořenínese pouze klient – viz výnosy PF v roce 2008

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

OpalkaM@psp.cz

OpalkaM@psp.cz

65


P klad jak vy e il n vrh ks m v tzv 1 bezd kov komisi udr itelnost st tn ho pil e ds a do r 2100

Příklad, jak vyřešil návrh KSČMv tzv. 1. Bezděkově komisi udržitelnoststátního pilíře DS až do r. 2100

  • Od r. 2006 zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti

  • Od r. 2006 přijmout účinná propopulační opatření a opatření řízené migrace

  • Od r. 2007 vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) kezhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z divident aj.)

  • Od r. 2007 přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř)

  • Od r. 2012 přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti)

  • Od r. 2015 zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %)

  • Od r. 2020 se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně)

  • Od r. 2030 se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě)

  • Od r. 2040 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6)

  • Od r. 2060 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6)

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

  • Cíle reformy vlády P. Nečase pro rok 2011

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které počátkem roku 2011 zahájily legislativní proces sociální reformy a přes značný odpor veřejnosti z velké většiny nabyly účinnosti od 1. ledna 2012.

  • Vládou deklarované cíle reformy:

  • lepší zacílení a adresnost sociálních dávek;

  • dosažení maximální možné účelnosti dávek;

  • zefektivnění práce orgánů státní správy;

  • snížení administrativní zátěže pro uživatele služeb;

  • úspory prostředků ze státního rozpočtu;

  • zkvalitnění systému péče o ohrožené děti;

  • podpora sladění rodinného a pracovního života u rodin s dětmi.

  • Obecně je ministerstvem deklarovaným cílem prosazení legislativních změn v oblasti dávek, nashromáždit (díky zvýšení efektivity) dostatek prostředků pro výplatu dávek osobám, které je potřebují, a přitom snížit celkový objem prostředků vynakládaných na oblast poskytování dávek ze státního rozpočtu. V tomto pojetí jsou připravovány další fáze reforem.

OpalkaM@psp.cz

OpalkaM@psp.cz

67


Nab zej c se e en

Nabízející se řešení

  • Nezpochybňovat úlohu sociálního státu a principy jako sociální spravedlnost a solidarita

  • Zvolit takovou politickou reprezentaci, která má příznivý program k hospodářskému i sociálnímu rozvoji země

  • Připravit a konzensuálně schválit celonárodní sociální doktrínu a z ní vycházející program zaměřený na společnost jako celek

  • Přijmout meziresortní dokument Celonárodní program zaměstnanosti

  • Připravit novely zákonů tak, aby právní prostředí odpovídalo vytýčeným cílům a podporovalo nezastupitelné postavení rodiny

  • Větší důraz dávat na aktivní sociální politiku a její motivační prvky

  • Koordinovaně zapojit do plnění programu a jeho funkcí všechny subjekty sociální politiky (od ministerstva přes obec po rodinu)

  • Náklady na živobytí domácností musí zajistit prioritně práce

  • Rozpočtová politika má z podstaty státu ochraňovat veřejné zdroje, efektivně řešit příjmy a zodpovědně přistupovat k výdajům

OpalkaM@psp.cz


Karvin 31 kv tna 2012 miroslav op lka poslanec ps p r opalkam psp cz

Děkuji za pozornost

OpalkaM@psp.cz

OpalkaM@psp.cz

69


  • Login