R st a v vin prasat
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 53

Růst a vývin prasat PowerPoint PPT Presentation


  • 49 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

KCHPD -Praha. Růst a vývin prasat. RŮST. Růst je jedním ze základních procesů charakterizujících živou hmotu a odlišující ji od hmoty neživé. Jde o nejvýraznější projev života organizmů, jejich schopnosti vytvářet z neživých produktů výměnou látkovou živou hmotu.

Download Presentation

Růst a vývin prasat

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


R st a v vin prasat

KCHPD -Praha

Rst a vvin prasat


R st a v vin prasat

RST

  • Rst je jednm ze zkladnch proces charakterizujcch ivou hmotu a odliujc ji od hmoty neiv. Jde o nejvraznj projev ivota organizm, jejich schopnosti vytvet z neivch produkt vmnou ltkovou ivou hmotu.

Je nedlnou soust ontogeneze, tedy vvoje jedince,

majc strnku:

  • - kvantitativn = smujc ke zvtovn objemu masy, resp.zvtovn

  • hmotnosti a rozmr orgn a stavebnch tkn (sval, kost,

  • apod.) na podklad zvtovn obsahu protein, minerlnch

  • sloek a vody, jejich zmny lze vpraxi charakterizovat

  • kvantitativnmi znaky. Nelze vak kad zvtovn objemu,

  • jakm me bt ukldn zsobnch ltek, pedevm tuku,

  • nebo hromadn produkt vyluovn atd., povaovat za

  • skuten rst.


R st a v vin prasat

- kvalitativn = projevujc se vdiferenciaci, tedy ve funkn odlinosti bunk, tkn

a orgn, spovajc vtransformaci matesk buky do rznch

druh bunk dceinch (mozkovch, ledvinovch, jaternch, apod.),

piem je tento proces ireverzibiln. Mapovn zmn tlesn

stavby a tvaru orgn a do jejich plnho a dokonalho funknho

stavu vyaduje sloitou pstrojovou techniku.

Vztah mezi rstem a vvinem= jecharakterizovn jako projev stdn obdob s pevaujcm intenzvnm rstem a ni diferenciac a obdobm se snenou rstovou intenzitou a vysokou rstovou diferenciac.

  • Rst se uskuteuje jako sled kvantitativnch a kvalitativnch zmn zvislch na faktorech:

    • genetickch ( polygeny ),

    • prosteovch ( viva, krmen, oetovn, apod. ).


R st a v vin prasat

  • Rst a tlesn vvin:

    • jedn se o vlastnost stedn ddivou,

    • pln definovat rst je obtn,

    • rst organizmu jako celku a jeho jednotlivch st je

    • heterogenn ( rstov alometrie ).

  • Teorii heterogennho rstu (rstov alometrie je mono chpat tak, e vvojov zmny jsou u prasete zpsobeny:

    • vzestupnou vlnou od hlavov sti po hbetn linii ve smru

      proximln oblasti kty (kraniokaudln gradient),

    • dostedivou vlnou rstu od distlnch sek konetin kproximln

      oblasti.

      Existuj meziplemenn a mezipohlavn rozdly.

Zmny proporc tla prasete v prbhu postnatlnho vvoje - pi narozen (a), v dosplosti (b)


R st a v vin prasat

lenn rstu

  • Celkov lenn rstu je mono vyjdit jako stdium a fze:

  • Prenatln = je vymezena od oplozen do narozen mldte:

    • rhovn oplozenho vajka = oplozen vajka, rhovn, blastocysta,

    • embryonln fze = nidace, formovn embrya, rst placenty,

  • - fetln fze = tvorba plodu, porod.

    • Postnatln = stdium od narozen do nezvislosti na matesk

      viv (narozen, mln viva):

      -vivy pevnou stravou = pechod na pevnou stravu a nezvislost na

      matce,

      - pohlavnho dospvn = puberta, zpsobilost k plemenitb,

      - dosplosti = vk jedince pi dokonen rstu, tunn.

    • Kad st tla, orgn, tk, se ve zcela urit fzi vyznauj odlinou intenzitou rstu, dochz vprbhu rstu kjejich kvantitativnm zmnm. Vdsledku toho dochz i ke zmn jejich vzjemnho relativnho pomru a zmny kvantitativn povahy nabvaj charakteru vvojovho.


    R st a v vin prasat

    Rst a vvin tkn trupu

    • Vprbhu ontogeneze dochz ketnm zmnm na rovni:

      • molekulrn,

      • bunn,

      • orgnov,

      • fyziologick.

    • Tyto zmny jsou vrazem:

    • - stupn integrace genotypu a podmnek prosted,

    • - metabolickch proces vorganismu, kter se projevuj u:

    • =chovnch zvat uitkovost,

    • = jatench zvat rstem orgn a tkn, resp. tlesnch komponent :

    • - kost,

    • - svalstva,

    • - tuku,

    • - ostatnch = ke, vnitnosti, lzy, apod., je tvo

    • tlesnou hmotu, kterou dlme sumrn na:

      • - blkoviny,

      • - tuk,

      • - popel,

      • - vodu.


    R st a v vin prasat

    • Pokud jde o:

    • - intenzitu rstu jednotlivch tkn u prasat, plat e:

      • kostra m nejni intenzitu rstu, nejni zkostry pak lebka,

      • svaly obecn vykazuj nejvt rst, nejvy intenzitu m svalstvo beder a pnve,

      • nejni pak krku a hrudi. Svalstvo hornch st konetin roste rychleji ne

      • spodnch st, tukov tk m pomrn vysokou intenzitu rstu po narozen do

      • 4. tdne, kdy kles a opt stoup po 16. tdnu vku.

    • - vvojov zmny rstu prasat, probhaj ve dvou vlnch, a to:

      • - primrn = probhajc zkraniln oblasti dol do obliejov sti hlavy a dozadu

      • do bedern krajiny,

      • - sekundrn = vychzejc zdoln sti konetin metakarpu a metatarzu dol

      • kprstm a smrem vzhru podl konetin a trupu do krajiny bedern,

      • kter je nejpozdji se utvejc st tla.

    • - rytminost a cyklinost rstu probh vpravidelnch rytmech elevace

    • a deprese, a je dna piblin:

      • 8 dennm rytmem ( 4 dny elevace, 4 dny deprese ),

  • - 2 dennm rytmem ( uvnit 4 denn elevace je jet 2denn rytmus 1 den elevace a 1

  • den deprese a opan)


  • R st a v vin prasat

    • Obdob elevace lze povaovat za obdob intenzivnho rstu provzen kvantitativnmi zmnami, obdob deprese pak za formovn, resp. za obdob vvinu, vyznaujc se zmnami kvalitativnmi. Tato zkonitost rytminosti, projevujc se voptimlnch podmnkch je viditelnm projevem ivotnch dj zajiujcch:

      • nepepnn organismu vuritm smru a vkonu,

      • harmonick prbh rstovch a vvojovch pochod.


    R st a v vin prasat

    • Obecn lze konstatovat ve vztahu ke sloen tla prasete:

    • - sele se rod svelmi malm mnostvm tuku a prstek tuku je ze

    • zatku velmi rychl,

    • - nsledn obsah lipid je vkladnm vztahu kiv hmotnosti,

    • - mnostv protein vtle je mnohem stlej ne mnostv lipid,

    • - pomr voda : proteiny se zmenuje srostouc ivou hmotnost,

    • - obsah ivin vkrmivu ovlivuje pomr lipidy : proteiny.

    Rst tlesnch komponent (Y) sohledem na porkovou hmotnost ( X) a pohlav

    dle Y = aXb

    kanci prasnice kastrti

    Y b a b a b a

    Mnostv protein0.963 0.193 0.927 0.210 0.850 0.281

    Mnostv vody0.862 0.928 0.830 1.01 0.778 1.241

    Mnostv lipid1.52 0.020 1.63 0.016 1.67 0.013

    Mnostv popela0.923 0.049 0.923 0.046 0.896 0.053


    R st a v vin prasat

    • Nerovnovha lipid a protein v tle zvat:

      • existuje pi narozen,

      • dorovn se bhem 1 msce,

      • znovu se objevuje po odstavu,

      • pomr lipidy : proteiny kles a na 0.4,

      • pomr lipidy : proteiny = 1 pi krmen ad-libitum v 80 kg,

      • pomr lipidy : proteiny = 0,8 a mn pi omezenm krmen po cel vkrm,

      • tendence ke vzrstajc tunosti spolu stlesnou hmotnost je siln

      • ovlivovn = vivou,

      • = pohlavm,

      • = genotypem.

    Pomr tlesnch protein : lipidm sohledem na hmotnost

    Hmotnost Proteiny Lipidy

    20 kg 16.6 % 10.7 %

    70 kg 16,0 % 22.9 %


    R st a v vin prasat

    Minerln sloen tla prasat je relativn stl, mon proto, e obsah minerli vkrmivu normln nen limitujcm faktorem ovlivujcm rst vykrmovanch prasat. Stlost minerlnho sloen je podkladem pro porovnvn ostatnch komponent rstu., jako protein, lipid, apod.

    • Minerln sloen tla prasat (g/kg netun tkn)

  • Ca = 12.0P = 7.0

  • K = 2.8 Na = 1.5

  • Mg = 0.45 Fe = 0.09

  • Zn = 0.03 Cu = 0.003

    • Rst jatench plek a jejich chemick sloen ve vztahu khmotnosti ped porkou prasat krmench ad libitum:

      • mezi 20 a 200 kg iv vhy tun partie a tuk rostou relativn rychleji

      • ne tlo jako celek,

      • tento efekt je silnj u kastrt ne u kanc a u prasnic je uprosted,

      • je pm mra mezi obsahem vody a protein,

      • je nepm mra mezi obsahem vody a lipid.


    R st a v vin prasat

    • 1.Rst a vvin kostry

    • Kostra jatench prasat, m funkci - mechanickou,

    • - opornou.

    Skld se ztyp kost - krtkch,

    - dlouhch,

    - plochch.

    • Sloky materilu kostn tkn:

      • - osteocyty = ovln buky produkujc ltky nezbytn pro stavbu

      • mezibunn hmoty (matrix), kter nejsou schopny dlen,

      • nachzejc se vkomrkch matrix,

      • - osteoklast = buky rozruujc matrix kosti,

      • - matrix = tvoc podstatnou sloku kost, jej sousti jsou:

      • - organick materil = pedstavujc 30-40% suiny, nejdleitj sloky:

      • - kolagen (ossein),

      • - nekolagenn blkoviny, obsahujc vysok podl kyselch

      • aminokyselin, ionty vpnku a fosftov skupiny,

      • - mukopolysacharidy,

      • - anorganick ltky = pedstavujc 60-70% suiny, nejdleitj sloky:

      • - hydroxiapatit [Ca(OH)2 . 3Ca3(PO4)2],

      • - minerln soli, ukldan na povrchu svazek kolagennch vlken .


    R st a v vin prasat

    Kompaktn kost

    Minerln krystaly

    Okostice

    (Periost)

    Kolagenov

    vlkna

    Lakuna s kostn bukou (osteoblast)

    Haversv kanlek s krevnmi cvami

    Haversv systm


    R st a v vin prasat

    Vsledkem interakce stavebn aktivity osteocyt a resorbn innosti osteoklast vprbhu rstu je zmna tvaru kosti. Oba tyto protichdn procesy jsou vrovnovze vdosplosti.

    Materil kosti je uspodn do zkladn stavebn jednotky osteonu, je se

    skld z:

    - Haversova kanlku = pedstavujc sted, obsahujc cvy a nervy,

    - 6 - 18 kruhovch lamel = obsahujc koncentricky rozmstn osteocyty.

    Vprostorch mezi jednotlivmi osteony jsou lamely vmezeen, pi povrchu a obvodu kosti pak lamely plov. Ty, pedstavujc povrch kosti, jsou kryty okostic (periost), obsahujc cvy a nervy, kter do kosti vstupuj Volkmannovmi kanlky.

    • Vnitn dutiny (dlouhch kost) vystl blna endosteum, majc vrstvu:

      • zevn tuhou = obsahuje cvy a kolagenn vlkna,

      • stedn elastickou,

      • vnitn (kambiln) = je zdrojem vzniku osteoblast.


    R st a v vin prasat

    Vvoj kost, jeho zkladem jsou buky mezenchymu, se uskuteuje

    osifikac:

    1. primrn = tedy tvorbou kostn tkn na chrupavkovm podkladu. Jde o

    dvoj typ osifikace, a to :

    A) chondrogenn = pedstavujc proces postupn nhrady chrupavkovho modelu

    kostn tkn. Je nejastji demonstrovna na dlouhch kostech, kter se skldaj

    ztrubicov diafzy a epifz. Vprocesech diferenciace kostn tkn a rstu

    kost rozliujeme dle osifikaci:

    enchondrln= odpovdajc za rst dlkovch rozmr kost, kdy zahjen

    • osifikace dochz zhruba uprosted diafzy, voblastech epifz jsou

    • proliferizujc zny dlcch se chondroblast. Tato chrupavit zna na

    • rozhran osifikovan diafzy a epifzy je charakteristick zastoupenm

    • kyselch mukopolysacharid vmatrix, postupn se zmenuje a po

    • ukonen dlkovho rstu podlh resorpci a osifikaci. V podstat

    • odpovd za rst kosti do dlky. m ble kosifikujcmu stedu kosti, tm:

      • - vy destrukce chrupavky, charakteristick vskytem chondroklast,

      • kter rozruuj chrupavkovou matrix,

    • - vy prolnn cv a pojiva zokostice,

  • - vy hypertrofie chondrocyt sintenzivn inkorporac sulft.

  • Prostorov stavba trmc spongizn kosti


    R st a v vin prasat

    perichondrln = odpovdajc za rst tloukovch rozmr kost uskuteujc

    se innost osteoblast v kambiln vrstv okostice svsledkem tvorby lamel

    kolem tenkho plt diafzy. Protoe kosifikaci dochz na preexistujcm

    vazivovm podkadu, matrix lamel uzavr poetn kolagenn vlkna a paraleln

    sprocesem zvtovn tlouky kosti dochz vdsledku resorpn innosti

    osteoklast kodbourvn vnitnch vrstev kosti a rozen centrln dutiny

    vyplnn kostn den.

    epifyzrn = projevujc se vpotku kalcifikac chrupavky vcentrln oblasti

    • hlavice kosti, tzv. osifikanm jdrem, ke ktermu pronikaj pupeny krevnch

    • cv a pojivo progenitornch bunk znich se diferencuj osteoblasty a

    • osteoklasty. Protoe hlavice kosti nem centrln dutinu, jejich vsledkem je

    • tvorba spongiozn struktury kostn tkn (trmce) uspodan kodolnosti

    • psoben tlaku.

    • B) desmogenn = proces pm impregnace vazivovho podkladu anorganickou

    • slokou, kdy mezenchymatick buky se uspodaj do dvou vrstev a

    • nkter znich jsou diferencovny na osteoblasty pronikajc mezi zmnn

    • vrstvy. Jejich innost vznikaj kolagenn vlkna, kter jsou impregnovna

    • anorganickm materilem.

    • 2. sekundrn = jej lohou je vprocesu vvoje a rstu, zpevnn kost. Jej

    • podstatou je postupn vmezeovn novch haversovch osteon

    • jako vsledek psoben osteoklast, rozruujcch primrn kost

    • snslednou invaz cv smladm vazivem a synteticky aktivnmi

    • osteoblasty.


    R st a v vin prasat

    Faktory ovlivujc rst a vvin kostry

    Prbh normlnho rstu a vvinu kost zvis od jejich osifikace. Ta je determinovna mnoha faktory, znich nejdleitj jsou:

    1. genetick

    • = projevujc se vgenetickch defektech i podmnnch

    • odchylkch rstu kostry, mezi n u prasat mono uvst:

    • - osteochondrzu - porucha rstu epifyzrn destiky dlouhch kost a

    • degenerace obratlovch disk, projevujc se syndromem slabosti

    • konetin (SSK),

    • - variabilitou potu eber a hrudnch (13-17), resp. pnevnch (5-7)

    • obratl, kterou mono ovlivovat selekc.

    2. hormonln

    • = STH - pi nedostatku je porucha enchondrln osifikace,

    • = TSH - rst kostry,

    • = parathormon - pi nadbytku vyvolv dekalcifikaci kost,

    • = pohlavn hormony - vobdob dospvn pispvaj kosifikaci

    • epifyzrn chrupavkov zny.

    3. vivy

    • = kter se u prasat projevuje minimln, nicmn je mono brt vvahu

    • vliv: - restrikce krmiva - drastick a dlouhodob zpsobuje redukci

    • dlkovch rozmr kost a zmny vperiostln osifikaci,

    • - vitaminu D - zvyuje retenci Ca a P, jeho nedostatek zpsobuje

    • poruchy kalcifikace a rachitis,

  • - vitaminu A - jeho nadbytek zpsobuje zmkovn kost a

  • degenerativn procesy vchrupavkch.


  • R st a v vin prasat

    • Rst kostry prasat vpostnatlnm obdob vykazuje vzhledem kiv hmotnosti:

      • slabou negativn alometrickou tendenci (k=0,92) cca do 70 kg, pi vych

      • hmotnostech se hodnota koeficientu sniuje,

      • sniovn procentulnho zastoupen kostry vtle , kdy cca ve 25 kg in

      • podl kostry 13,2 %, cca ve 110 kg ji 9,2%,

      • zvtovn tloukovch rozmr kost na kor dlkovch, a to vrozmez

      • 20 - 65 kg,

      • sohledem na intenzivn selekci na vysok podl svaloviny opoovn

      • dosplosti.


    R st a v vin prasat

    • 2. Rst a vvin svalstva

    Zkladem produkce libovho masa je rst a vvin kosternho svalstva. Svalov tk se vyvj zmezodermu.

    • Vvojov ada ke svalovmu vlknu pak obsahuje nsledujc bunn typy:

      • mezenchymln buky,

      • presumptivn myoblasty,

      • postmitotick myoblasty = vnich po kvantln mitze dochz ksyntze

      • specifickch svalovch blkovin a kter se ji dle nedl a vzjemn splvaj v

        • myotuby = charakteristick centrln polohou jader a perifernm

        • hnm,

        • - svalov vlkna, pedstavujc:

        • - syncysium (splynut jednojadernch bunk), prochzejc svalem o rznm

        • prmru, kter se svkem zvyuje,

        • - zkladn jednotkou svalov tkn, majc jdra pod membrnou

        • (sarkolemou), obklopenou jemnou pojivovou pochvou

        • (endomysiem), a je se sdruuj v snopec vlken obklopen

        • pojivovou pochvou (perimysium) a dle do vtho potu

        • snopc vlken, majcch na svm povrchu spolenou pojivovou

        • pochvu (epimysium), kter je toton spovrchovm obalem svalu.


    R st a v vin prasat

    Do svalu, kter je skost spojen prostednictvm lach, vtzv. neurovaskulrnm hilu vstupuj cvy a nervy, kter se vjednotlivch typech pochev vtv a pronikaj do endomysia jednotlivch vlken.

    Hlavn slokou svalovch vlken jsou:

    - myofibrily = kontraktiln elementy charakteristick pnm pruhovnm, psobeno

    stdnm izotropn (jednolomn) a anizotropn (dvojlomn) hmoty,

    skldajc se z : - myozinovch - tlustch,

    - aktinovch - tenkch s tropomyozinem filament. Za T sloka.

    • Svalov vlkna nejsou souborem stejnorodch element - rozliujeme svalov vlkna:

      • bl ( W, , IIB,II,A) majc:

        • - vysokou kontrakci, glykolytick metabolismus,

        • - tlouku,

        • - unavitelnost,

        • - mal krevn zsoben,

        • - pravideln uspodn myofibril s zkou Z-lini.

  • - intermediln ( , R, I,B ) majc:

  • -pomalou kontrakci, oxidativn metabolismus, malou unavitelnost,

    • - stedn tlouku,

    • -bohat krevn zsoben,

    • - nepravideln uspodn myofibril se stednm diametrem Z-linie.

  • - erven (R, , IIa,II,C ) majc:

  • -rychlou kontrakci, oxydativn glykolytick metabolismus, malou unavitelnost,

    • - malou tlouku,

    • - bohat krevn zsoben,

    • - pravideln uspodn myofibril se znan irokou Z-lini.


  • R st a v vin prasat

    Svalov vlkna

    Snopec svalovch vlken

    la

    Tepna


    R st a v vin prasat

    Jdro svalov buky

    Svalov buka

    Motorick nerv

    Sarkomera

    Pruh I

    Pruh A

    Linie Z


    R st a v vin prasat

    Vvoj typ svalovch vlken vznik diferenciac fetlnch vlken:

    - primrnch ( , I),

    - sekundrnch ( , II).

    • Zvis na:

    • - typu pslun motorick jednotky (neurln regulaci), uskuteujc se bu

    • transformac: - obou kategori , a , nebo

    • - - typu vR, i W, zatmco - typy zstvaj trvale erven.

      • - selekci na vysokou intenzitu rstu a jatenou hodnotu:

      • - zvyuje etnost vlken W vjatenm tle, co lze povaovat za

      • domestikan tendenci,

      • - ovlivuje kvalitu masa, apod.

    • Rst sval se uskuteuje do urit mry dvma na sob nezvislmi procesy, a to:

    • 1. zvyovnm potu vlken (hyperplasi) vpotku postnatlnho vvoje,

    • 2. zvtovnm diametru a dlky vlken (hypertrofi), vpozdjm vku s

      • charakteristickm vzestupem specifickch svalovch protein myozinu,

      • aktinu, tropomyozinu aj. a bytkem vody.


    R st a v vin prasat

    • Faktory ovlivujc rst a vvin svaloviny

    Rst a vvin svaloviny jako funkce syntzy svalovch blkovin, zvis na psoben faktor:

    1.genetickch

    • = vskyt:

    • a) rozdl ve frekvenci jednotlivch typ vlken majcch za

    • pinu vskyt zvanch defekt ve struktue, fyziologickch

    • a biochemickch vlastnostech svalov tkn souvisejc

    • svskytem: - PSE a DFD svaloviny,

      • - svalov slabosti konetin ( roznoka, splay leg),

      • pi n sele neudr zadn konetiny u sebe, jej

      • pinou je:

      • - redukce potu myofibril ve vlknech,

      • - relativn vysok frekvence W vlken,

        • b) meziplemennch a meziliniovch rozdl u prasat vcelkovm

        • obsahu kosternho svalstva, i jeho podlu ziv hmotnosti, co

        • m ze zootechnickho hlediska zvan vznam pro selekci pi

        • hybridizaci.

    2.vnitn sekrece

    • = hormony psobc ve sve smru:

  • a) anabolickm - STH, insulin, androgeny, tyroxin (nadbytek),

  • b) katabolickm - glukokortikoidy, tyroxin (nedostatek).


  • R st a v vin prasat

    3.vivy

    • = nutno dodrovat principu prvoadho vznamu posloupnosti

    • fyziologickch fz vvoje ped posloupnost vku. Toto se projev

    • pedevm pi uplatovn:

      • - restrikce KD = v obdob posledn tetiny embryonlnho vvoje a po

      • narozen do odstavu vyvolv tlum syntzy DNA, RNA,

      • svalovch blkovin, redukce potu vlken a inhibice

      • hyperplasie apod.. Po navozen normln vivy dochz

      • kasovmu prodlouen uritch etap vvoje a rstu,

      • - nevyven KD = sohledem na aminokyselinov i minerln-

      • vitaminov zastoupen smonm projevem a svalov

      • distrofie - MET, CYST, vit.E, Se apod.,

      • - nadmrn viva = rst svalstva ovlivuje minimln.

    4.aktivnho pohybu

    • = obecn se stimulan projevuje vprocesech syntzy

    • svalovch protein a nen zvisl na hormonlnm psoben-

    • - monost welfare.

    • Rst a vvin kosternho svalstva ve vztahu khmotnosti je nerovnomrn, je

    • izometrick nebo pozitivn alometrick (k > 1) vobdob postnatlnm.

    • Nerovnomrnost rstu se projevuje i vrmci samotn svalov soustavy -

    • muskulatury, jej rst m monofzickou pevldajc tendenci.

    • Nejvznamnj zmny vutven proporc se uskuteuj do cca 25 kg,

      rozsah zmn vdalch hmotnostnch kategorich ( 70,90,115 kg) je men.


    R st a v vin prasat

    Koeficienty rstu svalovch komplex s vyznaenm meziplemennch diferenc (Daviese 1974)


    R st a v vin prasat

    • 3. Rst a vvin tuku

    Tukov tk je hlavnm rezervorem energie a zabezpeuje tepelnou izolaci organismu.

    • Zkladem jejho vvoje je mezenchym, jeho vvojov ada kjednotce tukov tkn adipocytu - obsahuje nsledujc bunnou adu:

    • -mezenchym,

    • - fibroblasty , i retikulrn buky,

    • - preadipocyty = zekterch, sohledem na jejich inervaci a druh, vznikaj

    • buky tukov tkn:

      • - hnd= vznamn pouze vprocesu termoregulace novorozenc a

      • vyskytujc se jen u zimnch sp, u prasat se vbec nevyskytujc,

      • - bl = jej jednotkou jsou buky pojivovho charakteru,

      • - adipocyty = rozptlen ve shlucch kolem cv, vkostn deni, podko,

      • mezi a uvnit sval, mezenteriu, tukovch depech dutiny bin, u ledvin,

      • jejich charakteristickm rysem je:

      • - velk tukov kapnka zaujmajc vtinu prostoru buky,

      • - jdro a zk prouek cytoplazmy na periferii buky.


    R st a v vin prasat

    • Vvoj tukov tkn (adipogeneze) u prasat zan pozdji ne u jinch hospodskch zvat, a to cca v 50-70. dni embryonlnho vvoje. Vzestup hmotnosti tukov sloky organizmu vprbhu ontogeneze je vsledkem kombinace proces:

      • - hypertrofie = vyjdenou diferenciac adipocyt sprojevem vzniku tukovch

      • kapnek vcytoplasm na jej kor, splvnm jednotlivch vakuol

      • vdsledku akumulace lipid vcytoplasm, resp. vbuce, trvajc

      • zhruba do odstavu, pi bezprostedn nvaznosti procesu,

      • hyperplazie adipocyt = zvtovn objemu bunk.

    Vjednotlivch depotnch oblastech nen vak akumulace tuku rovnomnrn. Nejvy vzestup zaznamenv ventrln a stedn oblast stednho seku hbetu, nejni pak podl tuku vkt a krn oblasti. Mnostv tukovch rezerv, kter vporovnn sjinmi hospodskmi zvaty u prasat jsou nejvy, je sohledem na jednotliv oblasti nsledujc: - podkon 68-71%,

    - perirenln 5-7 %,

    - mezenteriln 1-3%,

    - mezisvalov 11-17 %,

    - intramuskulrn 1-5%.


    R st a v vin prasat

    Faktory ovlivujc rst a vvin tlesnch komponent:

    A. Vnitn faktory ovlivujc rst:

    stednm mstem procesu vvoje a rstu organism je syntza blkovin zen mechanismy genetick informace.

    1. Genetick markery:

    • Obecn je genetickm markerem gen, skupina gen i jin sekvence baz vDNA, ve kterch existuje variabilita, vykazujc:

      • kodominantn typ ddinosti,

      • heritabilitu rovnou 1,

      • stanovitelnost kdykoli, a to bez ohledu na: - vk,

      • - pohlav zvete.


    R st a v vin prasat

    Mezi vznamn markery ovlivujc masnou

    uitkovost pat:

    • I. Gen stres = gen - halothanov HAL,

    • - ryadinovho receptoru RYR1,

    • - vpnkovho kanlu CRC.

    • Vyskytuje se na 6. chromozomu a DNA testem se stanovuj genotypy uren alelami Na

    • n(N/N, N/n, n/n), lic se od sebe zmnou bze C a T. Vppad vskytu base

      • C je to alela N , souvisejc sodolnost, men zmasilost, vy rstovou

      • intenzitou, vym podlem intramuskulrnho tuku,

      • - T pak alela n, vnejc do genotypu vy citlivost a zmasilost.

    Pro jaten ely jsou jako nejvhodnj prasata genotypu N/n.

    • Efekt genu je pleiotropn, uveden genotypy ovlivuj nsledujc produkn znaky:

    • - MHS, - stresov reakce, - hyny,

    • - podl libovho masa, - vskyt PSE masa, - ekonomikou masn produkce.

    • II.Gen myogenin, kter ovlivuje:

      • poet svalovch vlken pi narozen,

      • hmotnost selat pi narozen,

      • obsah svaloviny.

  • Mon genotypy prasat jsou ureny alelami:

  • - A = souvisejc svy porodn hmotnost a zmasilost,

  • -a = souvisejc svy rstovou intenzitou.


  • R st a v vin prasat

    • III. Gen pro intramuskulrn tuk ( H - FABP)

    • Mon genotypy prasat jsou dny alelami:

      • D = souvisejc svym vskytem intramuskulrnho tuku,

      • d = souvisejc stendenc opanou.

    • IV.Gen rstovho hormonu (GH)

  • Mon genotypy prasat jsou dny alelami:

    • D = souvisejc svymi prstky, ni vkou hbetnho tuku,

    • d = souvisejc svy zmasilost.

    • V. Dal geny ovlivujc masnou produkci

    • Krstu a produkci masa u prasat jsou genetick markery (QTL) vyhledvny ji adu let a za kandidtn geny jsou vtomto ohledu povaovny:

      • gen leptinu (obezity) a receptoru leptinu a nkter dal.


    R st a v vin prasat

    2. Soustava vnitn sekrece

    • Vznamnou lohu ve vvoji a rstu organism m mnohostrann ast hormon v metabolickch a fyziologickch procesech, ovlivujch:

      • - syntzu nukleovch kyselin ( replikace DNA, mon zmny transkripnho a

      • translanho seku a tm i realizace genetick informace, spoluast pi

      • vytven definitivn struktury protein, jako zkladu enzym i bunnch

      • membrn, apod.),

      • - inkorporaci aminokyselin,

      • - bilanci dusku,

      • - absorpci a utilizaci ivin, apod..

    V biosyntetickch procesech vvoje a rstu organismu jsou velmi

    vznamn produkty:

    adenohypofzy= msta tvorby a produkce rstovho hormonu STH,

    majc anabolick efekt, astnc se v organizmu na:

    • - zven retence dusku,

    • - snen exkrece dusku,

    • - vzestupu inkorporace aminokyselin v bunnch proteinech a jejich

    • pokles vkrevn plazm,

    • - stimulaci syntzy blkovin,

    • - mobilizaci energetickch zdroj, spolupsobenm v energetickm

    • reimu organismu, metabolismu tuk a glycid,


    R st a v vin prasat

    • -redukci konverze glukzy na mastn kyseliny,

    • - podpoe lipolzy v tukovch bukch za vzestupu lipid v krevn plazm,

    • kter se tak stvaj zdrojem snadno zuitkovateln energie,

    • - podpoe rstu kosternho svalstva, dokonce a na kor akumulace blkovin

    • v bukch vnitnch orgn,

    • - podpoe rstu chrupavit a kostn tkn a osifikaci rozhran epifzy a diafzy

    • dlouhch kost.

    pankreatu = endokrinn funkce je sekrece inzulnu jeho charakteristickm inkem je:

    • - potlaovn hladiny cukru vkrvi, a glukoneogeneze ( tvorba glukzy z

    • aminokyselin a mastnch kyselin,

    • podporuje vyuit glukzy vprocesu syntzy tuk,

    • zvyuje podl glukzy pi vdeji energie ( et se blkoviny a tukov rezervy ),

    • anabolick inek inzulnu v procesech syntzy blkovin:

      • pm,

      • nepm - prostednictvm stimulace STH a mobilizac energetickch

      • zdroj (tendence k ukldn tuku bv provzena zvenou

      • sekrec inzulnu a naopak snenou produkc STH).


    R st a v vin prasat

    ttn lzy = jej funkc vendokrinnm systmu je sekrece tyroxinu, je

    zpsobuje vorganismu:

    - zvyovn tkovch oxidac,

    - vzestup metabolickho obratu glycid, lipid a blkovin,

    - zven tpen jadernho glykogenu a utilizaci glukzy, lipid,

    - urychlen katabolismus protein.

    nadledvinek = produkujc glukokortikoidy:

    - mobilizujc tkov proteiny zejmna kosternho svalstva,

    - stimulujc glukoneogenezi,

    - inhibujc syntzu mastnch kyselin zglukzy,

    - zpsobujc negativn bilanci dusku pi hyperfunkci glukokortikoid.

    • pohlavnch gond =

    • =sam pohlavn hormon testosteron, psobc ve smru:

    • - celkovho anabolickho inku, podncujc rst,

    • = sami pohlavn hormony estrogeny, psobc ve smru:

    • - zven syntzy protein pedevm v clovch tknch.


    R st a v vin prasat

    3. Plemenn pslunost, hybridizace

    Jsou limitujcm faktorem: - tlesn stavby ,

    - intenzity rstu v rznch vvojovch fzch zvete.

    Vrmci kadho plemene existuje toti, a to i nezvisle na uitkovm smru, nkolik biotyp zvat, projevujcch se specificky v: - typu tlesn stavby,

    - ve variabilit vkrmovch schopnost.

    Pi vyuit vech poznatk (zkonitosti vztahu jednotlivch tlesnch mr k nsledn

    produkn uitkovosti) je nutn mt na zeteli, e vsledky jsou determinovny

    - vlivem prosted,

    - vyhrannost uitkovch typ vrmci plemene,

    co ztuje monou pedpov uitkovosti pro dan chov.

    4. Pohlav

    V prmru jsou nejvy hodnoty rstu vyjdeny dennm prstkem u kanek, potom u kastrt (vepi, nunvy) a nakonec u prasniek. Vkrmnost, tedy rst ovlivuje vk pi kastraci, ve vztahu k nekastrovanm zvatm vak nemus bt vdy hor. U modernch genotyp prasat dky vysok poten intenzit rstu je ekonomick vkrm do nich porkovch hmotnost.


    R st a v vin prasat

    Tvorba svaloviny / vliv pohlav

    kaneci

    prasniky

    vepci


    R st a v vin prasat

    • B. Vnj faktory ovlivujc rst:

    • Mezi vnj faktory ovlivujc rst prasat pat pedevm zootechnick opaten smujc kvyuit maximln rstov potence prasat a k jejich uniformit, tedy sledovn jejich vku khmotnosti, selekce, jejich viva a krmen, systm ustjen a zdravotn stav.

    1. Vk a hmotnost prasat

    • lze vzootechnick prci vyut pro:

    • - hodnocen intenzity rstu jednotlivch kategori prasat,

      • vytven poadovan vyrovnanosti, tedy uniformity prasat,

      • optimalizaci techniky a technologie ustjen a vivy prasat,

      • cyklinosti a rytminosti vroby masa a tedy kekonomice celkov produkce

      • chovu.

    Ze zootechnickho hlediska je dleit znt rst svalstva ve vztahu kostatnm slokm tla, tedy kpodlu kost a tuku.

    Ze zkonitost alometrickho rstu vyplv, e vprbhu postnatlnho vvoje rostou tyto 3 soustavy srozdlnou intenzitou.


    R st a v vin prasat

    • Vliv vku a hmotnosti se zintenzivuje cca v 90 kg iv hmotnosti kdy prasata ji zanaj mt:

      • ni intenzitu relativnho rstu svalstva,

      • potek stoupajc tvorby tuku,

      • vykazuj cca = 85% celkovho obsahu svalstva,

      • = 66% tuku ve vztahu k 115 kg iv hmotnosti,

      • koeficienty rstu = masa 1,04 s kraniokaudlnm a

      • distoproximlnm gradientem odvislm vce i mn od plemen

      • = kost 0,75,

      • = tuku 1,20.


    R st a v vin prasat

    2. Selekce

    Vzhledem ktomu, e produkn vlastnosti vykazuj stedn a vysokou heritabilitu, lze toho pomrn inn vyuvat ve vztahu kprodukci modernch genotyp prasat vyznaujcch se vysokou rstovou intenzitou a zmasilost sminimlnm podlem tuku

    • Vysok tlak na dosaen uitkovosti zapiuje, e efekt selekce

    • - nemus bt provzen odpovdajc redukc celkovho tuku,

    • - se promt vopoovn adipogeneze a akumulaci rezerv,

    • - se promt do zhoren kvality masa,

      • - sohledem na as a zastoupen komponent maso:kosti:tuk je mlo vrazn

      • u plemen a kenc, avak variabilita pomru tchto sloek je znan a je

      • zdrojem pro dal modern selekn postupy.

    3. Vliv vivy

    Viva a krmen je povaovna za nejdleitj initel ovlivujc rst a tedy i rentabilitu vroby vepovho masa. Ta je ekonomick pouze pi intenzvn viv zvat, kter umouje optimln vyuit poten rstov kapacity zvat.


    R st a v vin prasat

    Vkrm prasat do rznch hmotnost mus racionln vyuvat obecn zkonitosti vvoje tkn, orgn a masnch parti bhem ivota a schopnost zvete vyuvat iviny navrhovanch krmnch dvek. Jejich sestaven a optimalizace se provd na podklad ivinovch hodnot, kter uvdj normy. Ty se prbn koriguj sohledem na genetick progres vchovu prasat.

    Plat, e se zvyujcm se vkem a ivou hmotnost se zvyuje poteba ivin na jeden kilogram prstku v dsledku intenzivnj tvorby tuku.

    Tvorbu tuku je mono ovlivovat pvodem energie vkrmivu, vrznch obmnch

    (rzn typy restrikc). Ve energie, bez ohledu na genotyp, ovlivuje vyuit ostatnch sloek KD, hlavn blkovin, jejich vliv je vtomto ohledu mn vznamn a zvyovn jejich pjmu ovlivuje prstky hmotnosti pouze pi souasnm zven energetick sloky krmn dvky.


    R st a v vin prasat

    Hodnocen rstu

    Podkladem pro pouvn jednotlivch metod hodnocen rstu je zjiovn jednoho nebo vce znak na zveti, v pravidelnch i nepravidelnch asovch intervalech, sohledem na dlku sledovan rstov fze a vku (size-age data).

    Z tchto znak je nejvraznjm kriteriem hodnocen rstuhmotnost.

    Rovnmen zvatje dleit pi hodnocen exteriru( indexy), tlesn mry vak kvantifikuj dlkov rozmry, nikoliv zmny hmotnosti.

    Dle charakteru vchozch daj lze size-age data rozdlit na typ:

    - statick = jde pouze o jedno pozorovn jedn i vce promnnch u skupiny

    jedinc tho vku ( hodnocen utven, h2),

    - prezov = jde o jedno men namtkov vybranch zvat bez ohledu na

    jejich vk, kter pro kad zve je znm ( prmrn rstov kivka),


    R st a v vin prasat

    • - longitudinln = poskytuje informaci jak statickch, tak prezovch dat, kdy

    • kad zvete m sohledem na as kdispozici kompletn srii

    • men ( promnlivost rstu),

    • - smen prezov - ppad jednorzovho odsledovn znaku i znak zvat

    • neznmho pvodu a vku ( odchyt, naskladnn vkrmu pi

    • otevenm obratu stda),

    • - smen longitudinln = vechna zvata nemaj veker daje zhlediska

    • stejnho vku, maj tedy longitudinln a prezov data.

    • K vyjden a hodnocen rstu pi jeho studiu mono pout metod:

      • matematicko-statistickch,

      • grafickch.


    R st a v vin prasat

    Matematicko-statistick metody

    • Jejich principem je zkladn spolen rys vech teori rstu, tedy e rst je prstkem organick hmoty, kter lze vyjdit bu absolutn, nebo relativn.

    • elem tchto metod je postihnout absolutn nebo

    • relativn mru intenzity rstu bu celho

    • organizmu,nebo jeho jednotlivch st:

    • a) nezvisle na sob,

    • b) ve vzjemn zvislosti.


    R st a v vin prasat

    ad a) Nejastj vyjden rychlosti rstu = rstov kivky

    • W2 W1W1 - hmotnost na potku obdob,

    • - absolutnho = -----------W2 - hmotnost na konci obdob,

      • t2 - t1t1 - vk na zatku obdob, t2 - vk na konci obdob.

      • W2 W1 W2 W1

      • - relativnho = ------------ x 100, nebo -------------------

      • W1 (W1 + W2) . 0,5

    Ve hodnot absolutnho i relativnho rstu zvis vak na okolnosti, zda-li byl zjiovn ve fzi:

    - autoakceleran = obdob intenzivnho rstu,

    - autoretardan = obdob poklesu a doznvn intenzity rstu.

    Pro ob fze byly konstruovny rovnice a odvozeny tzv. rstov konstanty, vyjadujc relativn mru rstu pro pslun asov sek:

    • dH/dt

    • - autoakceleran fzi k = ------------ ,

    • H H - hmotnost vase t,

  • A - hmotnost vase 0.

  • dH/dt dH -

    • - autoretardan fzi k = ------------. dt -

    • A - H


  • R st a v vin prasat

    ad b) Vedle metod sledujcch intenzitu rstu bez vzjemn

    zvislosti na sob existuj metody sledujc tzv. korelan rst

    • Jde o: - matematickou interpretaci vzjemnch vztah mezi

    • stmi tla a tla jako celku,

  • - zachycen nerovnomrnosti vvinu jednotlivch st

  • tla (alometrie).

  • Zkladn vzorec alometrie je: y = b . xk

    kde y - hmotnost (rozmr) sti,

    x - hmotnost ( rozmr) celku,

    b - iniciln rstov index ( pomr relativn rychlosti rstu zkoumanho orgnu a celho organizmu - y/x ),

    k - rstov konstanta.

    Zuvedenho vzorce lze logaritmicky odvodit tzv. alometrickou rstovou konstantu

    k = (log y log b) / log x,

    vyjadujc vztah rstu sledovanch st tla vi velikosti tla celho.

    • Zhlediska jej velikosti nastvaj 3 ppady:

    • - izometrie - k = 1, ob sti rostou stejn,

      • negativn alometrii - k 1 , st m vi celku men intenzitu rstu,

      • pozitivn alometrii - k 1 , st m vi celku vt intenzitu rstu.


    R st a v vin prasat

    Grafick metody

    Jedn se o grafick znzornn absolutnch i relativnch hodnot zjitnch menm nebo venm.

    Prbh rstu lze vyjdit:

    rstovou kivkou = tedy spojnic bod vyjadujcch kumulovan zven

    men jednotky vzvislosti na ase. Zsk se vynenm podkladovch

    hodnot, kter se zjiuj sledovnm iv hmotnosti nebo tlesnch mr v

    pravidelnch intervalech do soustavy pravohlch souadnic. Potek

    kivky je pomal, pak prudce stoup do bodu inflexe. Za nm m kivka ji

    sestupnou tendenci. Prbh rstu se tak dl na fzi:

    - autoakceleran,

    - autoretardan.

    Stanoven inflexnho bodu rstov kivky je velmi dobe pouiteln jako kriterium ranosti a me z nj bt velmi dobe odvozena nap. optimln porkov hmotnost, pomoc:


    R st a v vin prasat

    Rstov kivka iv hmotnosti ( I bod inflexe)

    Kivka prmrnch dennch prstk

    Kivka relativnho rstu


    R st a v vin prasat

    - kivka prmrnch dennch prstk = vznik spojenm prsek hodnot

    dennch prstk a odpovdajcho asu vpravohl soustav souadnic. Kivka

    vyjaduje absolutn rychlost rstu vprbhu sledovanho obdob,

    - kivka relativnho rstu = spojuje prseky hodnot relativnch prstk

    vzvislosti na ase,

    • kivka dennch prstk za akumulovan asov intervaly = vznik na

    • podklad stanovench prstk na ase vdy od potku prvnho zjitn,

    - exterierov profil = slou kvystien zmn vutven tla mezi skupinami.

    • Zdalch, velmi dleitch hodnocen pouvanch vchovu prasat je kombinace:

      • grafickch metod s matematicko-statistickmi hodnocenmi,

      • grafickch metod s nktermi z matematickmi metodami

      • umoujc vyjdit biologickou podstatu rstu v co nejobecnj

      • rovnici umoujc pedpov rozmr v rznm vku ( hmotnosti ) u

      • rznch kategori.


    R st a v vin prasat

    Exterrirov profil

    • Dleit je upozornit na kombinan zvislost vk, hmotnost,

    • konverze a denn pjem krmiva vyjden:

    • - vco nejkratch asovch dobch ( tden ) lze tak odhalit nkolik

    • akceleranch a depresivnch vln za dan obdob,

      • po polynomick prav dochz k eliminaci plus a minus variant prbhu

      • rstov kivky.


  • Login