1 / 16

Renesance a humanismus

Renesance a humanismus. Renesance a humanismus I. Slovo renesance pochází z francouzského la renaissance, což znamená znovuzrození renesance je myšlenkový a umělecký směr, který se rozvíjí od 13.století, nejprve v Itálii a později i v okolní Evropě

ivana
Download Presentation

Renesance a humanismus

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Renesance a humanismus

  2. Renesance a humanismus I • Slovo renesance pochází z francouzského la renaissance, což znamená znovuzrození • renesance je myšlenkový a umělecký směr, který se rozvíjí od 13.století, nejprve v Itálii a později i v okolní Evropě • myšlenkově navazuje na antiku, což se projevuje jak ve výtvarném umění, tak i v literatuře, kde se objevují antické postavy. Oproti středověké literatuře se v renesanci začíná objevovat charakteristika postav, začíná se měnit i pohled na Boha, který stále existuje, ale oproti středověku nemá bezprostřední vliv na jednání a chování člověka • v českém prostředí se renesance v literatuře nerozvíjí, rozvíjí se zde pouze humanismus

  3. Renesance a humanismus II • Zatímco renesance se projevovala ( hlavně v českých zemích) převážně ve výtvarném umění a v architektuře, myšlenkový směr, kterým se renesance projevuje navenek, se nazývá humanismus • Slovo humanismus pochází z latinského humanus, což znamená lidský • Humanismus kladl důraz na lidské poznání a vzdělanost. Do popředí se dostává opět člověk, na kterého už Bůh nemá bezprostřední vliv. Humanističtí autoři se snaží o poznání světa, rozvíjí i zábavnou literaturu v našem pojetí. Je potřeba si uvědomit, že základem středověkého kratochvílného čtení byly legendy, eposy, svítáníčka, kroniky. • Humanismus přichází s tvorbou cestopisů, zábavných příběhů, ale i slovníků a kronik

  4. Miguel de Cervantes y Saavedra1547 - 1616 • Španělský spisovatel • Bojoval proti Turkům a posléze upadl do zajetí, ve kterém napsal Dona Quijota • Dílo: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha • Urči: • 1) Charakteristiku dona Quijota • 2) Čím byl Don Qujote ovlivněn • 3) Co uspíšilo jeho konec • 4) Který další autor se nechal inspirovat tímto dílem

  5. François Villonvl. jm. François de Montcorbier • Francouzský básník • Svůj život prožil jako dobrodruh, několikrát byl dokonce odsouzen k trestu smrti • Dílo: Velký a Malý testament • Urči: 1) Co je to villonská balada 2) Čím se zabývá ve svých básních

  6. Balada villonská – Villon Vem arzenik a olovo tam vlej, posypej sírou, co se svařilo tu, nehašeným to vápnem zamíchej, pak rozkrájej tam propocenou botu a z židovky tam vetři nečistotu; z malomocného opatři si hlen, žluč z vlků, lišek, jezevců a fen, s utrejchem svař to, zalej do aspiku, aby to bylo hodně ostré jen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Té směsi se jen dřívkem dotýkej, sic by tě ohrozila na životu; dvě kapky krve do ní zakvedlej, co ranhojiči stříkly na kalhotu, a pak tam seškrab ještě horší slotu: vřed z rakoviny, otok zpuchlých vén a koneckonců vraz tam z čankru šlem a též - to z bordelů dím zákazníku - vodu, jež zbyla z jisté lázně žen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Z mozečků koček přísadu tam dej, těch co se bojí vody - tak půl lotu - dále - což nepřijde tě laciněj - ze vzteklé čubky něco slin a potu a z lesklé tresky ploutevních dvé hrotů. Potom to nakap do smrdutých pěn, do nichž byl krysí čumák namočen, v nichž plovou pulci obojživelníků a v nichž byl potěr z ropuch rozetřen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Z těch lahůdeček-li ragů připraven, proceď jej plátnem z podělaných plen - to lepší je než lít to do cedníku; trus prasat vem, to zvlášť si připomeň, a škvař v tom jazyky svých klevetníků!

  7. François Rablaise • Francouzský autor • Dílo: Gargantua a Pantagruel • Urči: • 1) Co je to jinotaj (alegorie) a dokaž své tvrzení na zmiňovaném díle

  8. Giovanni Boccaccio1313 - 1375 • Italský spisovatel • Dílo: Dekameron • Urči: 1) Strukturu díla 2) Tematické zaměření 3) Co je to novela

  9. Francesco Petrarca • Italský básník • Pobýval v Čechách jako host Karla IV. • Dílo: Sonety Lauře • Urči: 1) Co je to sonet

  10. Sonet - Petrarca Mír nenacházím, k válce síla není. A bojím se a doufám, žhnu , jsem led. Na nebe vzlétám, ležím na té zemi; a v dlaních nic, objímám celý svět. Vězení, kdo neotevře, nezamkne mi, nechce mi vlást, nesundá smyčku zpět. Smrt Amor nedá, pouta nesejme mi; nechce mě živého, neprostí běd. Bez očí vidím, křičím bez jazyka; po zmaru prahnu, pomoc zaklínám. Nenávist k sobě, lásku k jiné zas. Pasu se v bolestech a v smích vzlykám. K životu, smrti stejný odpor mám – a v tomto stavu, paní, jsem jen z vás.

  11. William Shakespeare1564 Stradford nad Avonou - 1616 Stradford nad Avonou • Anglický dramatik • Zakladatel divadla Globus • Dílo: Hamlet, Othelo, Romeo a Julie, Mackbeth, Kupec benátský, Sen noci svatojánské, Richard III. • Urči: 1) Základní obsah zmiňovaných děl 2) Rozděl je na komedie, tragedie a historické hry

  12. Daniel Adam z Veleslavína • Český spisovatel a vydavatel • zeť Jiřího Melantricha, jednoho z prvních vydavatelů u nás • Dílo: Kroniky dvě o založení země české, Silvaquadrilinguis • Urči: 1) Jak je pojata jeho kronika 2) Co je námětem díla Silvaquadrilinguis

  13. Václav Hájek z Libočan • Český spisovatel • Dílo: Kronika česká • Urči: 1) Historickou hodnověrnost 2) Vyjmenuj další dvě české kroniky z období středověku a urči jejich hodnověrnost, způsob, jakým jsou napsány a jakým jazykem

  14. Václav Hájek z Libočan – Kronika česká 1383Roku toho Vácslav král oddal se na veliké neřády, hry, tance rozličné provozuje. Manželka jeho, jenž byla velmi ctná a šlechetná žena, za takové jeho nepořádné obyčeje se hanbila a jej samotně trestávala pravěci, aby se na svého dobrého otce rozpomenul, že jest on nikdá takových věcí neprovozoval, a ktož by takové věci před sebe bral, že jej míval v ošklivosti. Skrze takové trestání král proti své manželce se pozdvihl a vzal ji v velikú nenávist, takže jest k ní hledal příčiny, aby ji mohl o její život připraviti. Nazajtří po slavnosti svatého Zigmunda, povolav k sobě kněze Jana Nepomuckého, jenž byl mistr učení pražského a kanovník pražského kostela a králové zpovědník, a on jistě bál se Pána Boha, i pilně se jeho vyptával, žádaje, podtají aby mu oznámil, jakých hříchuov se králová před ním Pánu Bohu vyznávala; kterýž odpověděl: „Králi, pane muoj, já toho jistě v paměti nemám, a bych měl, nebylo by mi to slušné učiniti, a vám také jistě slušné není se na to ptáti." Král rozhněvav se kázal jej do těžkého podzemního vsaditi vězení, a nemoha na něm nic míti, poslal po kmotra svého, mistra popravného, kázal jej ukrutně mučiti, a nemoha se na něm ani tak nic doptati, kázal jej nočním časem na most pražský vyvésti a svázaného do vody svrci a utopiti. To když se stalo, té noci i druhé světla mnohá vidina sú nad tělem jeho ležícím u vodě.

  15. Jan Blahoslav • Český spisovatel • Dílo: Filipika proti misomusům, Česká gramatika, překlad Kralické bible • Urči: 1) Z jakého jazyka překládal NZ v Bibli kralické 2) Význam Bible kralické pro češtinu 3) Obsah a význam Filipiky proti misomusům

  16. Jan Blahoslav – Filipika proti misomusům Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by takový mudrák provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten, kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna jinými krajčími dobrými a umělými, jak by na tom mnoho získal? Zvěděl by tudíž! Leč by snad na to přišlo, že by ti všicknikrajčí umělí a v řemesle tom zvyklí se zbláznili a vztekli, takže by každému, kdož by jich užívati v čem chtěl, jedné škodu činili. Tuť by se musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti.

More Related