Podniková ekonomika

Podniková ekonomika Majetková a kapitálová struktura podniku. Organizační struktura podniku

Majetková a kapitálová struktura • Každý podnik potřebuje ke své činnosti určitý majetek (aktiva), který je nutno krýt určitým zdrojem (kapitálem, pasívy). • Majetek podniku = všechny prostředky, které podnik při své hospodářské činnosti používá. • Pro účetnictví je charakteristický pohled na majetek ze dvou hledisek: • 1) konkrétní forma vjaké se projevuje (aktiva), • 2) zdroje, zkterých je financován (pasiva).

Rozvaha podniku • Ztohoto dvojjediného pohledu na majetek vyplývá, že aktiva se rovnají pasivům. • Přehled o majetku podniku a jeho zdrojích (struktuře majetku a kapitálu) kurčitému datu podáváRozvaha (bilance). • Druhy rozvah – zahajovací, počáteční, konečná, řádná, mimořádná. Jedná se o výkaz stavový, neboť obsahuje stavové veličiny (vyjádřené k určitému okamžiku).

Příklad • Rádi byste si koupili dodávkový automobil, který byste mohli používat jak k podnikání, tak k soukromým účelům. Automobil stojí 1 milion a Vy máte na účtu našetřeno 100 000 Kč. Váš strýc Vám bezúročně půjčí 400 000 Kč, které můžete vrátit až za 5 let. Zbylých 500 000 Kč Vám půjčí banka na 12 měsíců s tím, že každý měsíc zaplatíte bance 50 000 Kč. Při koupi auta v hotovosti dostanete slevu 50 000 Kč, které Vám zbudou.. • Jak vypadá Vaše bilance majetku?

Vlastní kapitál 100 000 Kč Automobil 950 000 Kč Celkem 1 000 000 Kč Úvěr od strýce 400 000 Kč Celkem 1 000 000 Kč Peníze 50 000 Kč Bankovní úvěr 500 000 Kč Odkud jsem na něj vzal peníze? Jaký mám majetek?

Rozvaha podniku Zdroj: http://halek.info/ Rozvaha je tedy výkaz (účetní, protože se sestavuje na základě podnikového účetnictví),jež podává přehled o struktuře majetku podniku (aktivech) a zdrojích, ze kterých byl pořízen (pasivech).

Aktiva Stálá aktiva Dlouhodobý hmotný majetek (budovy, pozemky, dopr. prostř.,...) Dlouhodobý nehmotný majetek (software, práva,..) Dlouhodobý finanční majetek (cenné papíry,…) Oběžná aktiva Zásoby (materiálu, nedokončených výrobků, výrobků, zboží) Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek (peníze) Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí kapitál Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Rozvaha podniku …a jejich použití. Zdroje (kapitálu)…

Aktiva • Struktura a velikost aktiv vypovídá o majetkové výstavbě (struktuře) podniku. Aktiva jsou v rozvaze uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, ale také podle doby, po kterou je majetek v podniku vázán. • Podnik by se při své činnosti měl snažit o co nejvyšší využití majetku. Podnik by tedy měl mít jen tolik majetku, kolik skutečně potřebuje a to v takové struktuře, která nejlépe pomůže naplnit jeho cíle, při současném dosažení stálé platební schopnosti (schopnosti splácet své závazky).

Dopravní podnik Rychlé občerstvení Majetková struktura podniku • Podniky se obvykle liší nejen výší majetku(kolik majetku máme), ale i jeho složením – strukturou (jaký majetek máme). Těmito dvěma pohledy charakterizujeme majetkovou strukturu podniku. • Co ovlivňuje výši majetku • Rozsah podnikových výkonů (objem výroby, tržeb) a technické a technologické charakteristiky výroby • Stupeň využití celkového majetku. Čím lepší využití majetku, tím je menší absolutní potřeba tohoto majetku, • Cena majetku a stupeň jeho opotřebení. • Struktura (skladba, složení) majetku závisí na: • technické náročnosti výroby (v jakém odvětví či oboru ekonomické aktivity podnik převážně působí), • stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu v daném regionu či teritoriu, • konkrétní ekonomické situaci podniku a orientaci jeho hospodářské politiky. Velikost majetku Struktura majetku

Pasiva • Struktura a velikost pasiv vypovídá o kapitálové struktuře podniku. Pasiva jsou v rozvaze primárně uspořádána podle vlastnictví a druhotně podle doby, po kterou jsou podniku k dispozici. • Podnik by měl mít jen tolik kapitálu, kolik potřebuje (nebo bude v blízké době potřebovat). Kapitál, který není využit a stojí podnik peníze (obvykle úroky), snižuje podnikový zisk.

Dopravní podnik Rychlé občerstvení Velikost kapitálu Kapitálová struktura podniku Struktura kapitálu • Na straně kapitálu se podniky také liší nejen jeho výší, ale i jeho složením (strukturou) • Celková velikost kapitáluzávisí především na • velikosti podniku, • stupni mechanizace, automatizace, • rychlosti obratu kapitálu, • organizaci odbytu (prodeje). • Co ovlivňuje strukturu(skladbu, složení)kapitálu • náklady na kapitál, • splatnost, • riziko.

Členění kapitálu • Z hlediska vlastnictví: • Vlastní kapitál • Cizí kapitál • Z hlediska času • Dlouhodobý kapitál = vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál • Krátkodobý kapitál = krátkodobý cizí kapitál

Cizí kapitál, ano nebo ne? • Důvody pro použití cizího kapitálu • není k dispozici dostatek vlastního kapitálu, • přechodně není k dispozici potřebný kapitál, • použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva na řízení podniku, • cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál, jeho použití tudíž zvyšuje efektivnost podniku. • Důvody proti použití cizího kapitálu • cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tudíž snižuje jeho finanční stabilitu, • každý další dluh je dražší a je obtížnější ho získat, • vysoká zadluženost omezuje management.

Náklady kapitálu • Každý kapitál něco stojí (jak cizí, tak vlastní) • Obvykle platí, že • cizí kapitál je levnější než vlastní, • s růstem zadluženosti roste i cena cizího kapitálu, • s růstem zadluženosti roste i cena vlastního kapitálu (roste požadavek akcionářů na vyšší dividendy), • substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti. • Jednou z možností jak stanovit cenu kapitálu je z hlediska průměrných nákladů na kapitál WACC - WeightedAverageCostofCapital. Manažeři Vlastníci, společníci, akcionáři Věřitelé Vlastní kapitál Úroky Cizí kapitál Dividendy Podíly na zisku

Příklad • Předpokládejte, že chcete podnikat a nemáte žádný kapitál. Přemluvili jste svého strýce, aby založil firmu, vložil do ní své 3 000 000 Kč a Vám svěřil její řízení. Souhlasí, ale chce za to ročně odměnu (úrok) 600 000 Kč. Protože potřebujete celkem 5 mil. Kč, můžete si půjčit zbylé 2 mil. Kč od banky s úrokem 15 % ročně. Jaké budou (roční) průměrné náklady získaného kapitálu? • WACC = 20 % * 3 000 000/5 000 000 + 15 % * 2 000 000/5 000 000 = 18 % • Celkové náklady kapitálu = 0,18 * 5 000 000 = 900 000 Kč

Příklad • Zanedlouho jste dostali příležitost ještě si půjčit od další banky 5 000 000 Kč s úrokem 14 % ročně. Jaké budou nyní průměrné náklady kapitálu? • WACC = 20 % * 3 000 000/10 000 000 + 15 % * 2 000 000/10 000 000 + 14 % * 5 000 000/10 000 000 = 16 % • Celk. náklady kapitálu = 0,16 * 10 000 000 = 1 600 000 Kč • Pozn.: Pro zjednodušení jsme zatím neuvažovali vliv tzv. daňového štítu.

Cena cizího kapitálu a daňový štít • Vzhledem k tomu, že úroky z použití cizího kapitálu jsou daňově uznatelný náklad (o tyto úroky je snížena částka, ze které se vypočítává daň)je vlastně skutečný náklad cizího kapitálu nižší než úroková míra dohodnutá s poskytovatelem (např. bankou). Tato skutečnost se označuje jako působení tzv. daňového štítu. • Příklad: Úvěr podniku je 100 000 Kč, úroková míra 10 %, tržby 1 000 000 Kč, náklady (bez úroků) jsou 900 000 Kč, sazba daně z příjmu je 21 %

Cena cizího kapitálu a daňový štít • Započtením úroků do nákladů se sníží daň podniku o 2 100 Kč. Na úrocích tedy v podstatě zaplatíme jen 7 900 Kč (10 000 – 2 100), což v poměru k půjčené částce představuje úrok 7,9 % (7 900 / 100 000) místo původních 10 %. Skutečný náklad cizího kapitálu je tedy nižší a to právě o tzv. daňový štít => 0,1 * (1 – 0,21) = 0,079

WACC kde iCK je nominální úroková míra z cizího kapitálu iVK je požadovaná výnosnost vlastního kapitálu t je daňová sazba CK je úročený cizí kapitál VK je vlastní kapitál K je celkový úročený kapitál (1 – t) vyjadřuje působení daňového štítu

Organizační struktura podniku

Organizování podniku • Organizování je činnost vedoucí k vytvoření organizační struktury. Jde o základní podnikovou činnost vzhledem k nutnosti dělby práce a omezenosti rozpětí řízení (počtu podřízených, které je možné efektivně řídit). • Smyslem organizování je vytvořit v podniku prostředí pro efektivní spolupráci všech zaměstnanců

Organizační struktura • Organizační struktura představuje formu pro realizování obsahu (cíle podniku). Organizační struktura musí mít takovou podobu (formu), aby umožňovala dosažení cílů. Změní-li se podnikové cíle, obvykle se změní i organizační struktura. • Jde o „účelovou formální strukturu organizačních jednotek ve formálně organizovaném podniku“ (oproti neformální organizační struktuře, jež často přirozeně vzniká vedle této formální struktury) • Neformální organizační struktura může formální organizační strukturu narušovat, ale díky svému přirozenému vzniku může mít výhody, díky nimž může být také využita k úpravě stávající formální organizační struktury

Organizační struktura definuje funkční role (kdo bude co dělat) avztahy v podnikových procesech (dělba pravomocí, kdo je komu nadřízen a podřízen) • S ohledem na limitující tělesnou i duševní kapacitu vedoucího existuje maximální počet podřízených, které je vedoucí schopen ještě optimálně vést, nebo řídit. Tento počet se označuje jako optimální rozpětí vedení nebo řízení. • Rozpětí řízení (počet osob, které je schopen vlastník nebo manažer řídit) je omezeno => vznik organizačních úrovní • Při širokém rozpětí řízení vzniká plochá organizační struktura • Při zužování rozpětí řízení se stává strmější

Plochá organizační struktura • Typická spíše pro menší podniky, má menší počet stupňů řízení • Výhoda: lepší vertikální komunikace • Nevýhoda: vyšší počet podřízených zatěžuje vedoucí pracovníky

Strmá organizační struktura • Typická spíše pro větší podniky, má více stupňů řízení • Výhoda: menší počet podřízených (nezatěžuje tolik vedoucí pracovníky) • Nevýhoda: horší vertikální komunikace

Při tvorbě organizační struktury jsou důležitá především dvě kritéria (možnosti) • specializace podle funkcí, tj. funkcionalizace, • specializace podle objektu, tj. divizionalizace.

Funkčně specializované org. • Organizační jednotky mají odpovědnost za plnění odpovídající funkce a mají k tomu pravomoc • Výhody: funkční specializace • Nevýhody: někdy horší komunikace mezi útvary

Objektově orientované org. • Organizační jednotky se specializují na určitý objekt (výrobek, trh, region, projekt) – tvoří divizi • Výhody: komplexní zaměření na určitý objekt • Nevýhody: nemusí fungovat komunikace mezi divizemi, duplikace činností

Vztahy organizačních jednotek • Vztahy nadřízenosti a podřízenosti jsou definovány pravomocí. Způsoby uspořádání vztahů: • Jednoliniový (liniový) systém – každý podřízený má jednoho nadřízeného • Víceliniový (funkcionální) systém –podřízený má více funkčně nebo objektově specializovaných nadřízených • Liniově štábní systém – spojuje výhody obou; část pravomocí delegují linioví pracovníci na štáby (poradní a podpůrná funkce) či funkčně specializované organizační jednotky (servisní jednotky)

Moderní formy organizací • Projektové organizace (projektové řízení) • Direct Marketing • Virtuální organizace • On-line obchody • Outsourcing (některé formy) • a další...

Příklady organizačních struktur

Podniková ekonomika