Jihov chodn evropa
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 21

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA PowerPoint PPT Presentation


  • 89 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA. Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl , Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová , Oliver Mynář. Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos ) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina)

Download Presentation

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Jihov chodn evropa

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl, Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová, Oliver Mynář


Povrch

  • Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina)

  • Nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami

POVRCH


Karpaty

KARPATY


Rumunsk n ina

RUMUNSKÁ NÍŽINA


Podneb

  • Jihovýchodní Evropa má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky.

  • Průměrná roční teplota je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C.

  • Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 700 milimetrů. Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen.

PODNEBÍ


Rumunsk z pad

RUMUNSKÝ ZÁPAD


Hl eky a jezera

  • https://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms-3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.doc

HL. ŘEKY A JEZERA


Eky v rumunsku

ŘEKY V RUMUNSKU


Biosf ra

  • Je to všechno živé – řadíme sem rostliny a živočichy. Dělíme ji na:

  • * Zoogeografii – fauna – jsou to všichni živočichové včetně člověka

  • * Fytogeografii – flura – jsou to veškeré rostliny

  • ZVÍŘENA * LES – např. medvědi, vlci, lišky, rysi, jeleni, prasata divoká

  • * POLE – např. zajíci, tetřevi, koroptve, bažanti, polní hlodavci

  • * STEPI – např. sysli a křečci

BIOSFÉRA


Zv ena

ZVÍŘENA


Rostlinstvo

  • V Jihovýchodní Evropě převažují hlavně lesy – ve vyšších polohách jehličnaté (tajga) (smrk, modřín, borovice, jedle), o trochu níž smíšené a v nížinách listnaté lesy (bříza, dub, buk, lípa…).

  • Působením člověka se ale pěstuje stále více smrků pro jejich rychle rostoucí dřevo. Pochopitelně můžeme mezi lesy najít louky s lučními květinami a pole (brambory, kukuřice, zelenina, řepka olejka…)

  • Dále můžeme v Jihovýchodní Evropě více na jihu najít lesostepi. Tam lesy přechází v travnaté porosty.

ROSTLINSTVO


Souvislost mezi nadmo skou v kou rostlinn m porostem

  • * Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.

  • * Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a habrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými lesy pěstovanými na dřevo.

  • * Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a jedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.

  • * Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m.) - přirozený vegetační porost tvoří smrkové lesy.

  • * Subalpinský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.

  • * Alpinský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.

SOUVISLOST MEZI NADMOŘSKOU VÝŠKOU ROSTLINNÝM POROSTEM


Zemn rozd len

  • Albánie

  • Bosna a Hercegovina

  • Bulharsko

  • Černá Hora

  • Chorvatsko

  • Itálie (pouze Provincie Terst)

  • Kypr

  • Maďarsko

  • Řecko

  • Makedonie

  • Moldavsko

  • Rumunsko

  • Slovinsko

  • Srbsko

  • Turecko (pouze evropská část - tzn. východní Thrákie)

  • Území se sporným statutem: Kosovo, Podněstří, Severní Kypr

  • Jedny z největších měst: Athény, Bělehrad, Budapešť, Bukurešť, Sarajevo, Sofie

ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ


Velmi zn m rekrea n m sto chorvatsko

VELMI ZNÁMÉ REKREAČNÍ MÍSTO CHORVATSKO


Obyvatelstvo

  • Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Srbové, Chorvati.

  • Obyvatelstvo tvoří Slovinci 88%, menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů a Italů.

OBYVATELSTVO


Hospod stv

  • Mimo Chorvatska a Řecka se jedná o méně hospodářsky rozvinuté státy Jihovýchodní Evropy.

  • Chorvatská a Řecká ekonomika je závislá zejména na turistickém ruchu. Jadranské a Středozemní moře.V případě Bulharska je to Černé moře.

HOSPODÁŘSTVÍ


Pr mysl

  • Tuto oblast Evropy můžeme označit jako méně průmyslově rozvinutou s nízkým podílem nerostných surovin. Jednotlivé státy jsou proto převážně závislé na dovozu surovin a můžeme říci, že dovoz surovin převyšuje vývoz.

  • V případě těžby nerostných surovin můžeme zmínit např. Rumunsko, kde se těží ropa a černé uhlí. V Albánii se těží polymetalické rudy.

PRŮMYSL


Zem d lstv

  • - Řecko a Chorvatsko

  • Na kamenité půdě se pěstuje vinná réva, olivy, citrusy a tropické ovoce.

  • Za dobytek se chovají ovce a kozy.

  • - Bulharsko, Rumunsko

  • Zde jsou již nížiny, kde už není půda tak kamenitá, takže se pěstuje kukuřice, pšenice, slunečnice.

  • Za dobytek se chovají prasata.

  • Albanie, Kosovo, Makedonie

  • Za dobytek se zde chovají rovněž kozy a skot.

  • V Bosně a Hercegovině se pěstují brambory.

ZEMĚDĚLSTVÍ


Doprava

  • Tato část Evropy nepatří mezi oblasti s rozvinutou dopravní infrastrukturou.

  • Chorvatsko např. investovalo v posledních deseti letech do výstavby dálnice podél pobřeží Jadranséhomoře a jedná se pro české turisty o nejvyhledávanější oblast na letní dovolenou.

  • Dalším důležitým dopravním prostředkem je lodní doprava z důvody řady ostrovů v Jadranském a Středozemním moři.

DOPRAVA


Z eho jsme erpali

  • Wikipedie

  • http://www.ucseonline.cz/zemepis/geograficky-prehled-jihovychodni-evropy/

  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa

Z ČEHO JSME ČERPALI???


Konec

KONEC


  • Login