odpov daj c respondenti
Download
Skip this Video
Download Presentation
Odpovídající respondenti

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 26

Odpovídající respondenti - PowerPoint PPT Presentation


  • 93 Views
  • Uploaded on

Odpovídající respondenti. 9 odpovědí - obvykle management (7 odpovědí + 1x sekretářka), 1 odpověď z administrativy 6 firem lze označit jako doručovatelské, ostatní jako softwarové. Zaměření firem při využívání adres. souvisí s předmětem činnosti firem, respektive oddělení respondenta

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Odpovídající respondenti' - inga


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
odpov daj c respondenti
Odpovídající respondenti
  • 9 odpovědí - obvykle management (7 odpovědí + 1x sekretářka), 1 odpověď z administrativy
  • 6 firem lze označit jako doručovatelské, ostatní jako softwarové
zam en firem p i vyu v n adres
Zaměření firem při využívání adres
  • souvisí s předmětem činnosti firem, respektive oddělení respondenta
  • 44,4% plánování tras a navigace, 22,2% přesné umisťování/doručování
  • zbytek státní správa (22,2%) a obchod (11,1%)
vyu van adresn prvky
Využívané adresní prvky
  • 89% respondentů využívá klasické adresní prvky (avšak bez Obce a PSČ) a souřadnice polohy; PSČ využívá 77,7% dotázaných, Obec 66,7%
  • administrativní jednotky v adrese využívá 55,5%
  • jen 22,2% uživatelů využívá i čísla bytů a jiné adresní prvky
programov vybaven
Programové vybavení
  • zastoupení je poměrně vyrovnané - navigační systémy využívá 55,5% dotázaných (slabší převaha Garminu),
  • po 22,2% má ESRI a MapServer
  • jednotlivě zastoupen GRASS, MySQL a PostGIS
  • 44,4% uživatelů využívá jiné produkty - obvykle vlastní řešení nebo neplacené webové služby jako Google Maps apod.
oblast vyu v n dat
Oblast využívání dat
  • 33% EU
  • 44% celá ČR
  • 11% kraj
  • 11% okres
dod v n dat
Dodávání dat
  • 44% od centrálního správního orgánu
  • 33% soukromá firma
  • 22% vlastní sběr
p ed v n dat
Předávání dat
  • obvykle po internetu (55% + 11% e-mail), ale i od klientů, což záleží na systému přijímání objednávek (11%)
  • pouze 11% na CD/DVD
aktualizace dat
Aktualizace dat
  • značný rozptyl v odpovědích, víceméně každá odpověď unikátní: od on-line po roční
  • nespokojenost s aktualizací u těch, kteří aktualizují jednou ročně
  • těžko lze vyslovit závěry pro respondenta, který přebírá adresní informace od klientů (adresátů) a s frekvencí aktualizace spokojen není - nejspíše nepochopil, že se nejedná o jednotlivé objednávky, ale o aktualizace dat, na základě kterých adresáty vyhledají
podm nky p eb r n adres ze serveru
Podmínky přebírání adres ze serveru
  • obvykle odpovědi vyplývající ze zájmu podnikatele - totiž minimalizace nákladů
  • jeden respondent upřednostňuje stahování změnových dat, další by preferoval v rámci VFK
dostate nost pokryt adres
Dostatečnost pokrytí adres
  • 22% respondentů považuje za nedostatečné
nep esnosti zp sobuj c probl my
Nepřesnosti způsobující problémy
  • problém zvláště s chybějícími adresami 66,7%, chybně uvedenými a nejasnými (po 44,4%)
  • třetina uživatelů se potýká se zastaralými adresami a 22,2% s nesprávně lokalizovanými
  • specificky je vyjmenován problém spadající do kategorie nejasná adresa - více orientačních čísel na jednom č.p., avšak dle další otázky se jedná spíše o chybu datového modelu nebo softwaru (používají ESRI a MapServer)
  • jeden uživatel problémy nemá
d sledky chyb
Důsledky chyb
  • převažuje bloudění při doručování respektive navigace řidiče (ovlivněno pozicí respondenta)
  • v jednom případě je množství chyb považováno za nevýznamné
prava dat
Úprava dat
  • 2/3 uživatelů data ještě upravují
  • je otázka, na kolik je toto číslo relevantní - na další otázku reagoval správně jen jeden uživatel, který při konkretizaci napsal, že žádné úpravy nedělají
  • 44,4% uživatelů data opravuje po třetině dochází k doplnění vlastních informací a změnám formátu
  • v typu úprav není žádná závislost na zaměření firmy
po adovan funk nost
Požadovaná funkčnost
  • těsná většina 55% by ocenila možnost hlášení chyb
  • 44% vyhledávání nejbližšího adresního místa
  • 33% ověření adresy a indikace zpochybněné adresy uživatelem
  • z dalších odpovědí relevantní možnost stažení kompletní databáze
po adovan dal sou sti adresy
Požadované další součásti adresy
  • 2/3 uživatelů by ocenili informace o městské části nebo části obce
  • 55% souřadnice
  • 1/3 parcelní číslo
  • po 1/5 název KÚ, POÚ, sídlo pošty, pomístní názvosloví
  • jeden uživatel by uvítal název ORP, jiný uživatel navrhuje informaci o stavebním úřadu
n klady na po zen a zpracov n adres
Náklady na pořízení a zpracování adres
  • ve všech případech zvoleny nejnižší intervaly (do 100 tis. Kč)
spory p i poskytov n adres xml webovou slu bou
Úspory při poskytování adres XML webovou službou
  • 5x odpověď ve stylu nevíme
  • 3x žádné
anal za bloku vyu v n adres
Analýza bloku Využívání adres
  • většina respondentů se zaměřuje na dodavatelské služby, tudíž většinou využívá navigační systémy případně vlastní řešení
  • zpracovatelé dat používají GIS programy od ESRI, MapServer, GRASS a PostGIS
  • většina uživatelů zpracovává data minimálně na celostátní úrovni
anal za bloku z sk v n adres
Analýza bloku Získávání adres
  • převládá dodávání dat od centrálních orgánů a soukromých firem pomocí internetu
  • frekvence aktualizace dat se značně liší a je většinou považována za dostatečnou
anal za bloku kvalita adres
Analýza bloku Kvalita adres
  • většina uživatelů považuje data za dostatečně pokrývající prostor i obsah, avšak potýká se chybami v datech, které vedou k nízké produktivitě při práci s daty
  • data jsou obvykle ještě dále upravována, zvláště opravami chyb, změnami formátu a doplněním
anal za bloku zlep en
Analýza bloku Zlepšení
  • odpovědi souvisí se spokojeností s kvalitou dat - respondenti by přivítali zvláště možnost hlásit chyby a zpětné geokódování
  • rozšíření modelu dat by se mělo soustředit na dodání informace o městské části nebo části obce a doplnění souřadnic, případně parcelního čísla
anal za bloku n klady
Analýza bloku Náklady
  • respondenti se vzácně shodli v tom, že náklady na pořízení i zpracování mají nízké - do 100 tis. Kč ročně
srovn n s v sledky euradin i
Srovnání s výsledky EURADIN I
  • jiná struktura respondentů - v EURADINu velké zastoupení státního sektoru, poměrně rovnoměrné rozdělení
  • proto i minimální podíl poskytovatelů doručovacích služeb (jen 5 ze 108)
  • využívání adresních prvků (ot. 7) je podobné v EU i u nás, avšak větší podíl jiného typu adresování
  • podobné prostorové využití adres (ot. 10) jako u nás i v EURADINu, avšak u nás více mezinárodního přesahu na úkor lokálních a regionálních služeb
srovn n s v sledky euradin ii
Srovnání s výsledky EURADIN II
  • zdroj dat (ot. 11) je v rámci EU a ČR nesouměřitelný jak vzhledem k systému správy adres, tak vzorku respondentů
  • hodnocení četnosti aktualizace dat (ot. 13 a 14) dopadlo v obou průzkumech podobně
  • podobné výsledky byly i otázce dostatečnosti pokrytí adres (ot. 16)
  • naopak v EU se uživatelé setkávají s jednotlivými typy chyb (ot. 17) přibližně v rovnoměrném pásmu kolem 25% (19% nejasné adresy až 29% nepřesné adresy)
  • avšak důsledky chyb (ot. 18) jsou hodnoceny podobně, alespoň z hlediska soukromých firem, které byly výlučně zastoupeny v našem průzkumu
srovn n s v sledky euradin iii
Srovnání s výsledky EURADIN III
  • uživatelé v EU projevili větší fantazii při požadování dalších informací (ot. 22) - kategorizace zájmových bodů a budov, užití budov, metadata ke geokódům (co souřadnice označují)
  • podobně dopadly otázky týkající se cen (24 a 25), avšak v průzkumu EURADIN byly podhodnocené náklady přesto o 3 řády vyšší
  • otázka týkající se úspor, pokud by adresy byly poskytovány jinak (ot. 26) byla v průzkumu EURADIN formulována obecněji a umožňovala jen odpovědi ano-ne-nevím (Přinesl by vám lepší zdroj adres nové obchodní možnosti?), avšak nevědělo jen 10% respondentů, nadpoloviční většina souhlasila