Masarykova univerzita
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 11

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií PowerPoint PPT Presentation


  • 111 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií. Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod. Oldřich Krpec, FSS MU. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií. Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd

Download Presentation

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod

Oldřich Krpec, FSS MU


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd

  • John Powell 1772 – obchodní bilance je proti nám skoro s každou zemí v Evropě, protože tyto země, mají nižšíživotnínáklady a platí nižší mzdy;

  • Martyn 1701 – rozpormeziHW a nízkoucenoumanu – dáno produktivitou; pracovníci jsou vysoceproduktivní, zaměstnavatelé jim mohouplatit vysoké mzdy, i tak je náklad na jednotku produkce nízký;

  • David Hume a Josiah Tucker1750-1774

  • (Hume)

  • vyspělé země mají mnohovýhod, které jsou do jisté míry vyrovnávány nízkými mzdami v chudých zemích;

  • bude dělbapráce mezi chudými a bohatými zeměmi;

  • (Tucker)

  • bohatá země, jež získala superioritu dlouhou zkušeností s průmyslem a má etablovanýobchod a kredit, nástroje, stroje, dobré cesty – chudá to vše musí zajistit;

  • bohatá země svou schopností a znalostí vícenežkompenzuje jakoukoliv výhodu, jakou může chudá mít;

  • (Hume)

  • otázka jestli tyto výhody budou zvyšovat obchod nekonečně – neomezí se nevýhodami, které zpomalí a pak zastaví pokrok – drahézásoby a práce, která umožníchudé zemi konkurovat;

  • (Tucker)

  • jak chudá země produkujevícesofistikované zboží, cenypráce a materiálu budou proporčněrůst a eliminovat tuto výhodu;

  • chudá země nemůže nikdy předběhnout bohatou, pokud tam neníšpatnýmanagement;

  • (Hume)

  • pokud jsou otevřenékomunikace mezi zeměmi, platí, že průmyslkaždé země těžízezlepšení v ostatních zemích - každázemě má nějakou zvláštní výhodu…;

  • Smith

  • pokrok v produktivitě v důsledku dělby práce může snížit cenu výstupu a zvýšit cenu práce – v bohaté a komerční společnosti se práce dělník stává drahým a prácelevnou;

  • proti selskému rozumu – vysokácenapracovníkůneníjendůkazbohatství, ale je jeho příčinou;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Nový kontext

    • Spíše než WD mezi zeměmi jsou téma WDmezi sektory v rámci země; konkrétně snaha použít protekci k posunupracovníků z do HW MANU sektoru;

  • MihailManoilescu 1929 – rozvojové země jsou oprávněny na základě ekonomickýchargumentů použít protekci k přesunupracovníků z nízko-produktivního zemědělství (LW) dovysoko-produktivníhoprůmyslu (HW);

  • empirická pravidelnost že přidanáhodnotapráce a kapitálu je výrazně větší v manu než v AGRI;

  • klasické zisky z obchodu nemusíobstát, pokud se zeměspecializuje v AGRI;

  • aby bylo proAGRI zemivýhodnéneprodukovatmanu a specializovat se v AGRI, je nezbytné, aby komparativnípřevaha v AGRI byla větší než je vnitřníkvalitativnípřevahaprůmyslu nad zemědělstvím

  • Rumunsko:

  • vagonuhlí z ciziny za 6k, doma lze za 7,5k;

  • produktivitapracovníka v uhlí je 75kročně, průměrná produktivita v agri je 30k;

  • je výhodnějšíprodukovatuhlí než dovést - aby se pořídilo 100vagonů v ceně 750k je třeba 10pracovníků;

  • aby se dovezlostejnémnožství uhlí v ceně 60k uhlí je třebavyvéztzboží20pracovníků (produktivita 30k ročně);

  • BertilOhlin 1931 – kritika:

  • pročnedojde k přesunubez protekce? pokud pracovník dostává mnohem většímzdu v uhelném průmyslu než v ostatních, proč ti kdo jsou v AGRI nenabídnou sebe do uhelnéhoprům. za menšímzdu?;

  • proč jen pokud státzasáhne s cly?

  • skutečnémzdovédiferenciály jsou nežádoucí - způsobí, že HW odvětví bude brzděno, zatímcoLW se rozvine více než by mělo za podmínek mezd adekvátních k produktivitě;

  • Pochybnosti o existenci WD:

  • kritériumvýstupu na pracovníka je nevhodné k měřeníproduktivity – ignoruje přínos kapitálu a nominálníWD mezi AGRI a manu jsou větší než reálné z důvodu rozdílnéhovzdělání a kvality a nákladů na bydlení;

  • reálnéWD lze přičíst odborům, které umělerozdělujípracovníky do non-competingskupin;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Gottfried Haberler 1936

  • WD pouzepokudmonopolistickéskupiny pracovníků jsou dost silné aby udrželyúroveňmezd poté, co čelízahraničníkonkurenci – pouze pokud preferujíredukcizaměstnanosti v těchto HW povoláních;

  • FT je užitečný v lámání monopolní síly takových skupin;

  • Harberler 1950

  • pokud bude totálnífaktorováimobilita mezi sektory – FT bude stálelepší než alternativní politika;

  • pokud bude totálníimobilitafaktorů a kompletnírigiditacen faktorů, pak může FT produkovat nezaměstnanost a protekce může být užitečná;

  • James Meade 1955 – subvencezaměstnanosti;

  • Jagdish Bhagwati 1963 – rozlišuje mzdovou divergenci (kompenzace pro ekonomický fenomén – cena bydlení) a mzdovou distorzí (skutečné tržní selhání);

  • pokud platí, že práce je neefektivněalokována a výsledek je podzaměstnanost v MANU;

    • první politika: je podporazaměstnanosti v manu;

    • druhá je subvence na produkci, která zvýší zaměstnanost prostřednictvím vyššího výstupu;

    • třetí je clo, které zvýší produkci, pak zaměstnanost ale s distorzí v podobě omezeníspotřeby;

  • Kauza FT oddělena od kauzy pro Laissez-faire (historickýkontext – zdálo se že se rodí a umírají spolu);

  • to už neplatí – lze akceptovatexistenci tržních selhání a nutnost vládního zásahu a role vlády v jejich řešení ale bezdopadu na politiku FT (na odklon od něho).


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Australská kauza protekce

  • J.B. Bridgen 1929 insp. Sidgwickem 1883

  • AUS – exportérAGRI a PRIM, klesajícívýnosy, FTtáhnefaktory do AGRI, zvýší se výnosy pro několik pozemkovýchvlastníků, ale nevytvoří to mocpracovníchmíst a sníží to mzdydělníků;

  • AUSnemůžeudržet současnou populaci a zvýšitživotní úroveň pod FTvyššípříjem na hlavu ale promenšípopulaci;

  • cíltarifu je redistribucepříjmu, subvencovánízaměstnanosti na úkorpůdy;

  • Jakob Viner 1929 –

  • je sporné snižovatpříjmypozemkovýmvlastníkům tak aby se mohlamenšíčástkapřesunoutpracovníkům – lze využít efektivnějšícesty;

  • australská kauza je „neekonomická“, nenícílemmaximalizovatpříjem, ale redistribuovat podle určitého klíče;

  • ekonomie: není žádný zájem na velképopulaci, je to politickérozhodnutí;

  • Bridgen 1925: místoklesajícípopulace ke klesajícím výnosům zhoršenísměnnýchrelací v důsledkupoklesusvětovéceny AGRI; vícepracovníků v AGRI (růst populace nebo imigrace) povede ke sníženívýstupu na hlavu… více exportů sníží cenu;

  • Stolper - Sammuelson 1941 (Heckscher-Ohlin-Samuelson model)

  • dvamobilnífaktory jsou užívány v různémpoměru k produkcirůznéhozboží;

  • země s relativní hojností v určitém faktoru bude tendovat k exportuzboží, které užíváintenzivnětento faktor;

  • když protekcetaknárůstdomácícenyimportů – dojde k zvýšenívýnosů z vzácnéhofaktoru, který je výrazně užit v tomto zboží (IC) a snížínávratnosthojného faktoru;

  • Dále již nelzetvrdit, že protekcesnížíabsolutnípříjemfaktoru, ikdyž to zvýší jeho podíl na příjmu (relativní zisk);

  • navíc, pokud je půda v rukouněkolika málo vlastníků, FT může snížit reálný příjemvětšiny populace;

  • zdůrazněny distributivníkonsekvenceprotekce - itak však je za FTnejvětší národní příjem;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Welfare ekonomie a volný obchod

  • Rozdíl mezi bohatstvím a blahobytem:

  • materiální bohatství - celkovémnožstvízboží, které je k dispozicispolečnosti;

  • blahobyt-Jeremy Bentham – individuálníužitek – štěstí a spokojenost…musí se to nějak agregovat;

  • Klasici: vláda by měla sledovat politiky, které maximalizují ekonomické bohatství a teprve potom se má starat o distribuci;

  • Nassau Senior 1836 –

  • v jakém smyslu je situace kdy kapitalisté získají 2dolary za každýjedenztracenýpozemkovýmivlastníkyzlepšenímblahobytu společnosti?

    • aby to platilo, musí být penízeměřítkemužitku a mezní užitek příjmu musí být konstantní pro oběskupiny;

    • pokud je marg.užiteklandlordůvětší než kapitalistů, může si spol. vážit (menší) ztrátulandlordůvíce než (většího) zisku kapitalistů;

  • J.S.Mill – Corn Laws, lepšísvrhnout a zavéstkompenzaci – pokud kompenzace, pak nikdo nebude „worse“ a všichnipotenciálně „better“ – pak je FT nejen nejlepší pro bohatství ale i pro spol. blahobyt;

  • Vilfredo Pareto 1894 – pro srovnáníblahobytu ve dvou situacích kde je zboží alokováno různě

  • efektivníalokace je ta kde žádnéindividuumnemůže být „better“aniž by někdo byl „worse“;

  • to je kritériumzlepšení – implikace – změna je žádoucípokud může být někdoudělán „better“bez někoho „worse“;

  • FTneníPO, ale kompenzace to můžouzajistit;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Lionel Robbins 1932 –

  • jakékoliv „interpresonal“srovnáníužitku jsou postavené na implicitníchhodnotovýchsoudech které nemohou být podpořenyekonomickouvědou;

  • ekonomická věda může hodnotitjak se jednotlivé aktivityliší v dosahování žádoucího cíle, ale nemůžesoudit tyto cíle samé;

  • Nicholas Kaldor 1939

  • v klasickém argumentu pro FT není žádný arbitrární element – předchozídistribucepříjmumůžebýtvždyudržena (kompenzací - zdaněním)… je možné(!) udělatkaždého „better“…

  • Hicks 1940 –

  • FT představuje potenciálníparetozlepšení, pokud landlordinemohouuplatitkapitalistydoopačné politiky (břemeno na oponenty politiky);

  • zrušeníCL je tedy pareto zlepšení pokudkapitalistimohoukompenzovat (Kaldorovo kritérium) a landlordinemohouvyplatitkapitalisty (ze svých zisků z protekce-není dostatečný kompenzovat potenciální ztrátu z non-FT) aby FT nebyl (Hicksovo kritérium);

  • New Welfare Economics… problém: možnost hodnotově nezatíženého rozhodování o politice je ztracena, pokud je někdo indiferentní, jestlikompenzacebyla či nebyla vyplacena;

  • John Chipman 1987 – konflikt mezi potenciálním a skutečným – jedna situace je hodnocena jako lepšíjestliževšichnimohou být „better“ v nové situaci, ikdyžjsou ve skutečnosti „worse“;

  • Paterovo kritérium je velmistriktní: je vychýleno ve prospěchstatusquo, které nemusí být spravedlivé v žádném směru; kritérium je problémtaképroprotekcionismy, protože argumenty pro protekci čelí stejným tvrdým distribučním konsideracím.


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Keynes a makroekonomie protekcionismu

  • Nezaměstnanost1920-1930: FT by měl být opuštěn ve prospěch protekce v GB konkrétníchpodmínkách: neflexibilnímzdy směrem dolů, závazek vlády držet fix a velkáNEZ;

  • Rezistence k deflaci – organizované odbory a proletářskýlektorát;

  • protože se budou bránitpoklesunominálních mezd, klesnouceny ale nemzdy – to povede ke ztrátámbusinessu a NEZ;

  • zlomí se to časem velkouNEZ – ale sociální a politickésílyproti vyžadují alternativní řešení;

  • Řešení:

  • devalvace; dohoda o sníženímezd; subvence pro průmysl; racionalizaceprůmyslu…

  • první politicky nepřijatelné, třetí nedovoloval rozpočet, poslední dlouhodobé a krátkodobě kontraproduktivní;

  • alternativní řešení: tarif – zvýšívýstup a ZAM, zlepšíOB (protekcezvýšíceny – za těchto podmínek žádoucí);

  • Keynes

  • zdrženlivě ochoten k protekci – protože větší ZAMbudˇzvýšenímexportunebosníženímimportu – to druhésnazší + výhodafiskálníchpříjmů a zlepšeníToT;

  • klasický pohled: clo vede k nahrazeníZAM v jednomsektoru za jiný bez dopadu na celkovou zaměstnanost – to předpokládá že každý kdo ztratí jednu práci bude ochotensnižovatmzdu, dokud nedostane práci jinde – Keynes: za současných podmínek nesmysl;

  • LionelRobbins – clonezlepšídepresi, ale bude mít hrozivémezinárodníkonsekvence – retaliace + naivita, že se cla pak odbourají, až poslouží svému účelu;

  • LSE – není to lék na NEZ – země s vysokýmicly mají většíNEZnežGB;

  • Keynes:

  • věří snad někdo, že není žádný dopad na GBzaměstnanost, když se rozhodnukoupitGBautomístoUS?

  • FTargumentproti tarifům jejímž cílem je vytáhnoutpracovníky do práce pro kterou se relativně nehodí stojí na zásadním předpokladu, že bez cla by byli zaměstnáni tam, kdese relativně hodí… a nepřipouštímožnost, že by nebylizaměstnánivůbec;

  • 1931 GB vládaopustila zlatý standard, sterling prudce oslabil;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Gotfried Haberler 1950

  • pokud prácenenímobilní a ceny jsou flexibilní, stáleFT;

  • pokud obojírigidní, pak můžeFTvést k NEZ;

  • Joan Robinson 1946

  • jakmile je opuštěnpředpokladplnézaměstnanostiITmodel je rozbit;

  • idea unikátní přirozenérovnováhy je přízrak – k dobrému či zlému musí být IT usměrňován vědomou politikou;

  • Milton Friedman 1953

  • flexibilní směnné kurzy uvolní monetární politiku od sledování cíle konkrétní parity tak, že se může zaměřit na cenovou stabilitu;

  • deflačnítlaky, které vedly Keynese k podpoře cel mizí;

  • James Meade 1955

  • FT a fix je nekompatibilní v současném světě – z triády stabilní ceny, stabilní kurzy, FT jsou dosažitelné pouze dva;

  • Keynesiánskýrámeczpochybněn na konci 1960s – probléminflace a NEZ;

  • Milton Friedman

  • přirozenámíraNEZ – i když cenyprácerigidní, vládanemůže permanentně stimulovatZAM prostřednictvím monetárníanifiskální politiky – celý důvod pro protekcimizí;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií

  • Strategic Trade Policy

  • Trhy s malýmpočtem soutěžících firem – strategickáinterdependece(tvorba cen, investice, rozhodnutí o výstupu); imperfektníkonkurence (rivalita mezi firmami nebo hrozba vstupu dalších je nedostatečná ke stlačenícen na normálníúroveň);

  • Vládnípodpory domácí firmy mohou ovlivnitjednánícizíchfirem ve prospěch domácích – přesunoutzisky k domácím firmám a zvýšit národní bohatství;

  • Na úrovni firem – závazekzvýšitvýstup například nerevokovatelnouinvesticí do produkční kapacity – strategickýefekt – redukujeinvesticeostatních firem nebo zabraňujevstupu nových soutěžitelů;

  • Na úrovni mezinárodní stát:

  • subvencujeexportydomácífirmy - subvence bude mít strategickýdopad – posuneequilibrium;

  • povzbudídomácíprodukci, snížítržnícenu, optimálníodpověďcizí firmy je redukceoutputu;

  • exportní subvence umožnídomácí firmě vytlačitsoupeře z exportních trhů - získá většípodíllukrativníhotrhu, přesune profit domácí firmě;

  • zvýšení profitu optimální subvencí překonánákladysubvence – zvýšení národního bohatství;

  • sníženíprodukcecizí firmy snížídopady na poklessvětovéceny…

  • Stojí to na unilaterálníakci – zisk je podmíněn tím, že jenomjedna země subvencuje a není cizí retaliace;

  • pokud obězemě – obě jsou worse off;

  • potom by nešlažádnáztrhu, snížila by se světovácena a nákladysubvence by překročilyprofit firem;

  • Horstmann Markusen 1986 – subvencemohoupodporovat neefektivní vstupy, které zvýší průměrné ceny produkce a cenyspotřebitelů;

  • Obchod je formaekonomickéinterdependence:

  • pokud každázeměignorujeostatní a sledujepolitiky pro svou unilaterálnívýhodu, většina zemí bude worseoff;

  • kooperativnídohody mezi zeměmi, ve kterých se vzdajítěchtopolitik, je mohou učinit betteroff;


Masarykova univerzita fakulta soci ln ch studi

Děkuji za pozornost

Oldřich Krpec

[email protected]

MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno


  • Login