1 / 34

Asie III

VY_32_INOVACE_27-14. Asie III. Obecná a základní fyzickogeografická charakteristika kontinentu III. Autor: Dado , Název: LocationAsia.png Zdroj : http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LocationAsia.png. 1 – Arabský štít 2 – Západoasijské horské pásmo 3 – Střední Asie 4 – Centrální

idona-anderson
Download Presentation

Asie III

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. VY_32_INOVACE_27-14 Asie III Obecná a základní fyzickogeografická charakteristika kontinentu III Autor: Dado, Název: LocationAsia.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LocationAsia.png

  2. 1 – Arabský štít 2 – Západoasijské horské pásmo 3 – Střední Asie 4 – Centrální velehory 5 – Indický štít 6 – JV Asie 7 – Velká čínská nížina 8 – Východoasijské ostrovní pásmo 9 – Sibiřský štít Přírodní regiony Asie Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

  3. 7 – Velká čínská nížina Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

  4. Čínský štít • Systém vysočin, pahorkatin, mezihorských pánví a pobřežních sedimentačních nížin na výhodě Čína • Povrch - Jižní polovina tvořena systémem vápencových a lávových vysočin (Nefritové pohoří, Dračí hory – až 2000 m) • Pobřežní a severní část – sedimenty veletoků (Jang-c-tiang, Huang-he, Amur) – rozlehlé nížiny

  5. Povrch východní Číny (pohled od východu z Pacifiku) Autor: Richard Edes Harrison, Název: 1941_China_from_the_East.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1941_China_from_the_East.jpg

  6. Jihočínská vysočina – vápencové masivy Autor: Glabb, Název: Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg

  7. Vápencové homole v jižní Číně (Nefritové hory) Autor: Charlie fong, Název: %E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:%E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg

  8. Dračí hory – nejvyšší pohoří jižní Číny Autor: chensiyuan, Název: 1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg

  9. Rýžová pole na svazích hor v monzunové Číně Autor: Anna Frodesiak, Název: Longji_terrace_-_03.JPG Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Longji_terrace_-_03.JPG

  10. Velká čínská nížina • Podnebí – v severní části mírné oceánské (Mandžusko), jižní část monzunové subtrop a tropy • Čínské veletoky – pramení ve velehorách na západě a tečou hlubokými kaňony jihočínských vysočin. V dolních tocích rozlehlé záplavové sedimentační nížiny. • Jang-c-tiang (největší řeka Asie - 31900 m³/s) • Huang-he (severní Čína - 2000 m³/s)

  11. Srážkové úhrny v Číně (zřetelná je monzunová oblast na jihovýchodě) Autor: Alan Mak, Název: China_average_annual_precipitation_(en).png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:China_average_annual_precipitation_(en).png

  12. Jang-c-tiang, největší řeka Asie, na středním toku Autor: JialiangGao , Název: Cn1202-03.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cn1202-03.jpg

  13. Kaskáda na řece Jang-c-tiang Autor: Calvingao, Název: Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG

  14. Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg 8 – Východoasijské ostrovní pásmo

  15. Východoasijské ostrovní pásmo • Pásmo seismicky aktivních ostrovů podél východního asijského pobřeží. • Součást ohnivého pásu Pacifiku – geologicky nejaktivnější část světa • Povrch - Vesměs sopečné ostrovy a souostroví v ose subdukčního litosférického zlomu (asijská x pacifická deska) • Kamčatka, Japonsko, Taiwan, Filipíny, Sundské o. • Řada činných sopek – jen na Sundách je jich přes 150 (Tambora, Krakatoa, Toba)

  16. Ohnivý pás Pacifiku Autor: Hanzs, Název: Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png

  17. Vulkanismus na Kamčatce Autor: Darwinek, Název: Akademia_nauk.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akademia_nauk.jpg

  18. Fujisan (3776 m) – nejvyšší hora japonských ostrovů Autor: Alpsdake, Název: FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jpg

  19. Sopka Mahameru na Jávě – aktivní vulkanismus Autor: JuremaOliveira, Název: Mahameru-volcano.jpeg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mahameru-volcano.jpeg

  20. Východoasijské ostrovní pásmo • Podnebía vegetace – velice pestré vzhledem k šířkové vzdálenosti regionu • Obecně přímořské klima se silným vlivem pacifických monzunů a tropických bouří (tajfuny) • Kamčatka (600s.z.š.) – subarktické klima, tajga, permafrost • Japonsko, Taiwan(300s.z.š.) – subtropické podnebí, macchie, borovicové lesy • Sundy (00z.š.) – tropické deštné lesy (Sumatra, Borneo) – značné odlesnění a přeměna v změdělskou krajinu

  21. Zima na Hokaidu – vlivem oceánského klimatu je bohatá na sněhové srážky Autor: Kropsoq, Název: Snow_Mountains_Japan_2006_001.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snow_Mountains_Japan_2006_001.jpg

  22. Středomořské maccihe v Japonsku Autor: Tawashi2006, Název: Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jpg

  23. Okinawa – teplé tropické podnebí Autor: Snap55, Název: Minnajima_beach_Okinawa.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Minnajima_beach,_Okinawa.jpg

  24. Výskyt tropických cklón ve světě (ve východní Asii – tajfuny) Autor: Nilfanion, Název: Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg

  25. 9 – Sibiřský štít Autor: Lencer, Název: Russland_Relief.pn Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Russland_Relief.png

  26. Sibiřský štít • Největší FG region Asie (rozloha 14,5 mil. km2) • Povrch – Relativně monotónní rozdělen do několika makrocelků • Západosibiřská rovina – sedimentační plošiny řeky Ob a Irtyš (četné bažiny a rašeliniště) • Středosibiřské vysočiny – systém hercynských pahorkatin (erodované táhlé hřbety až 1000 m a rozlehlé pánve) – obrovská ložiska barevných kovů, časté inverze • Mongolsko – soustava náhorních plošin a aplsko-himalájských velehor (přes 3000 m) • Hory dálného východu – Verchojanské, Čerského, Kolymské (3 – 4000 m), zvrásněný okraj asijské desky (seismická aktivita, výrazný glaciální reliéf

  27. Tajga na jihu Západosibiřské roviny Autor: Vadim tLSAndrianov , Název: Vasyugan.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasyugan.jpg

  28. Tajga na výhodě Sibiře Autor: L.B. Brubaker, Název: Picea_glauca_taiga.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Picea_glauca_taiga.jpg

  29. Středosibiřské vysočiny Autor: Benutzer:Sansculotte, Název: 26_swiatoinos.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:26_swiatoinos.jpg

  30. Sibiřské velehory (Altaj – Belucha 4500 m) Autor: Dmottl, Název: 006-07_altaj_belucha.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-07_altaj_belucha.jpg

  31. Tundra na poběží Severního ledového oceánu Autor: Dr. Andreas Hugentobler, Název: Tundra_in_Siberia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tundra_in_Siberia.jpg

  32. Sibiřský štít • Podnebí a biosféra – Extrémní kontinentalita ovlivněna západním atlantickým a severním arktickým prouděním a izolací oblasti od vlivu Pacifiku • Jih – pouště, polopuště (Gobi, Mongolské stepi) • Centrální oblasti – tajga (boreální lesy) – nejextrémnější výkyvy teplot (Jakutsk až 1000C během roku) • Severní pobřeží – arktická tundra a permafrost

  33. Tabulka klimatických rekordů - Jakutsk Autor: HKO, Název: climate_Jakutsk.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Yakutsk

  34. Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska

More Related