Cytopatologie mezotelu

1. Cytopatologie mezotelu Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Univerzita Karlova, Praha http://pau.lf1.cuni.cz/

2. Cytopatologie mezotelu - obsah • Coelomové dutiny a mezoteliální výstelka • Indikace k evakuaci tekutin • Normální mezotelie • Reaktivní mezotelie • zánětlivé obrazy • nádory v coelomových dutinách • metastatické • primární • Samotest

3. Coelomové dutiny • peritoneální • pleurální • perikardiální • tunica vaginalis testis • za fyziologické situace virtuální prostory s min. množstvím viskosní tekutiny umožňující posun parietálního a viscerálního listu

4. Mezotel epiteliální výstelka coelomových dutin mesodermální původ (spolu s endoteliemi) plochý jednovrstevný epitel a úzká vrstvička submezoteliálních buněk pojivového vzhledu Imunoreaktivita: CK5,6; calretinin, WT1, vimentin, HBME-1 + CEA (monoklon.), Ber EP4, CD15, B72.3, TTF1 – používá se panel vzhledem k variabilitě exprese markerů (ekonomický postup: 2+2)

5. Histiocyty Cytoplazma homogenní, pěnitá, bledá často inkluze není natěsnání vakuoly běžné nejasné hranice nejsou okénka Jádro tmavší chromatin excentricky ledvinitá jadérka nezřetelná Barvení kys. fosfatáza supravitální (neutr. červeň) Mezotelie Cytoplazma densní centrum, bledší periferie inkluze neobvyklé natěsnání vakuoly jen v degen. distinktní hranice okénka Jádro bledší chromatin centrálně kulatá-oválná distinktní nukleoly Barvení PAS + periferie Histiocyty x Mezotelie R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

6. transudát exudát krev chylus Indikace k evakuaci jakékoli zmnožení makroskopický popis paralelně na biochemické a mikrobiologické vyšetření Kontraindikace nejsou známy diagnostický a terapeutický efekt (někdy jen dočasný) - dekomprese Patologické obsahy tělních dutin

7. Každé větší množství tekutiny v coelomové dutině je patologické… TEKUTINA nenádorová x nádorová krev, chylus transudát exudát transudát exudát

8. Zpracování tekutin z coelomových dutin • makroskopický popis objemu a kvality (barva, čirost) dodaného vzorku • standardně 4 cytocentrifugované preparáty: • 2x MGG (nemontované) • 1x HE • 1x polychrom (Papanicolaou)

9. čirý spec. hmotnost <1015 neobsahuje sraženiny laktát < 200U/l buněk málo, zpravidla benigní ( množství a pleomorfie narůstají s délkou trvání) zkalený spec. hmotnost >1015 obsahujesraženiny laktát >200U/l buněk mnoho, mohou být maligní Transudát x Exudát R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

10. Benigní formace 2D rozety 3D buněčné koule papily indiánské šiky buňka v buňce prstencové buňky jednotlivé buňky Napodobuje adenokarcinom adenokarcinom papilokarcinom lobulární ca, malobuněčný ca dlaždicobuněčný karcinom karcinom z prstencových bb. karcinom, lymfom Benigní mezotelie podobné nádoru R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

11. Diferenciálně diagnostické pomůcky • Nedělejte diagnózu malignity z degenerovaných buněk • Zvažte anamnézu • V transudátu je malignita nepravděpodobná (ale ne vyloučena) • Výrazný zánět malignitu zpravidla nedoprovází • Při nejistotě může pomoci druhý odběr, pokud se tekutina po evakuaci znovu objeví • Buňky: • aciny a papily – vyloučit malignitu • denzita jádra a cytoplazmy : • obdobná – mezotelie • jádro mnohem tmavší – metastatický ca • pozitivita epit. hlenu - adenokarcinom R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

12. Benigní výpotky s výraznou mezoteliální reaktivní atypií • jaterní onemocnění „liver damage picture“ • urémie • dlouhodobá dialýza (pleura, perikard) • akutní pankreatitis - (pleura) • radiace, chemoterapie • tbc • plicní infarkt • SLE • revmatoidní artritis • endometrioza • hydrocele • fistula R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

13. Varia…. • kůže, tuková tkáň, plíce, játra, svalovina, střevo … struktury kontaminující nabrané nechtěně při evakuaci tekutiny • dlaždicová metaplazie – Schatz et al. 1991, Arch pathol. Lab. Med., 115, 397-8 • řasinkové buňky – původ v bronchu, ser. cystadenomu, tubě, teratomu, endosalpingióze ; indikují benigní původ – může jít o mikrovilli • ciliocytophtoria – apikální chocholky řasinkových buněk – zejm. tubárního původu ve 2. polovině menstr. cyklu • mikroorganismy – paraziti, houby, filarie, pneumocysty, lamblie, schostosomy… • megakaryocyty – při th. antokoagulantii a extramed. hemopoeze (FVIII+) • obrovské vícejaderné buňky - častěji benigní, z malignit plíce, pankreas, sarkomy… • LE buňky při SLE - polynukleáry s obsahem degradovaného jaderného materiálu – „hematoxylinové tělísko“ • Curshmannovy spirály • Charcott-Leydenovy krystaly a další krystaly (hemoglobin, oxaláty, cholesterol…) • psammomata – nejčastěji u endosalpingiózy peritonea a mezoteliální hyperplazie, ale i v tu (ovarium, plíce, pankreas, prs, colon • feruginosní tělíska – nejsou patognomonická pro azbestózu • kolagenní koule – „hyalinní sferoidy“ kryté mezotelem při hyperplazii a mezoteliomu, vzácně i v karcinomu R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

14. Použitá literatura • Bedrossian C.W.M.: Malignant effusions. A multimodal approach to cytologic diagnosis. Igaku Shoin , New York, Tokyo, 1991, 275 stran • Butler E.B., Stanbridge C.M.: Cytology of body cavity fluids. Chapman and Hall, London, 1986 • Koss L.G.: Diagnostic cytology and its histopathological bases. 4th ed. J.B. Lippincott , Philadelphia, 1992, 1657 stran. • Melamed M.R.: Cytology of effusions and its histologic bases. IAC slide sets, vol. XVI.,2nd ed. 1991 • De May R.M.:The art & science of cytopathology. ASCP Press, Chicago, 1996