1 / 25

Alkohol a jeho účinky na organizmus

Alkohol a jeho účinky na organizmus . Vlastnosti etanolu. C 2 H 5 OH Nižší alkohol Bezbarvá kapalina ostrého zápachu, silně hořlavá Libovolně mísitelná s vodou Bod varu 77 °C Teplota tuhnutí -117 °C Vzniká kvašením cukrů nebo průmyslově katalytickou hydratací etylenu.

iain
Download Presentation

Alkohol a jeho účinky na organizmus

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Alkohol a jeho účinky na organizmus

  2. Vlastnosti etanolu • C2H5OH • Nižší alkohol • Bezbarvá kapalina ostrého zápachu, silně hořlavá • Libovolně mísitelná s vodou • Bod varu 77 °C • Teplota tuhnutí -117 °C • Vzniká kvašením cukrů nebo průmyslově katalytickou hydratací etylenu

  3. Upraveno dle http://www.at-konference.cz/data/document/20100525/02_zima_metabolismus_AT2010_1.pdf?id=417

  4. Metabolizmus etanolu • Vstřebávání • Ústní dutina (zanedbatelné) • Žaludek (až 20 %) • Tenké střevo (80 %) • Resorpční doba 30 - 90 min • Exponenciální charakter

  5. Metabolizmus etanolu • Odbourávání probíhá především v játrech • 3 možné cesty oxidace: • Alkoholdehydrogenázou (ADH) • Mikrozomálním etanolovým oxidačním systémem(MEOS) • Katalázou • 5 - 10 % je vyloučeno v nezměněné formě dechem (4 - 7 %) a močí (1 - 3 %) • Značné individuální rozdíly

  6. Alkoholdehydrogenáza • Cytozolový NAD+-dependentní zinkový metaloenzym • 5 tříd izoenzymů (I-V) • Ve všech tkáních, pohlavní rozdíl v aktivitě • Metabolizuje 80 - 90% přijatého etanolu na acetaldehyd

  7. Acetaldehyd je rychle oxidován enzymem aldehyddehydrogenázou(ALDH) na kyselinu octovou resp. acetát • Acetaldehyd metabolizuje pouze mitochondriální izoenzym ALDH2 a cytosolární ALDH1 • Acetát je metabolizován na acetyl-CoA a zapojen do řady metabolických dějů

  8. MEOS • Jeden z izoenzymů cytochromu P-450 označovaný jako oxidáza se smíšenou funkcí • Přítomen v ER jater, ledvin, plic, placenty, mozku i kůži • Metabolizuje i další látky jako benzen, fenol, tetrachlormetan, nitrosodimethylamin... • Uplatňuje se pouze při vyšších koncentracích alkoholu • Při chronickém abusu alkoholu dochází k enzymatické indukci cytochromu P-450 → rostoucí tolerance k alkoholu u chronických alkoholiků + vyšší tolerance k některým lékům

  9. Kataláza • Nejméně významná role • Nejpomalejší oxidace • Lokalizace v peroxizomech s popisovanou aktivitou pro oxidaci etanolu i v CNS • Potřeba přítomnosti peroxidu vodíku:

  10. Neoxidativní zpracování etoh • Probíhá zcela minoritně • Možný patologický a diagnostický význam • 2 cesty: • 1) vznik etylesterů MK • Detekovatelné v séru a tkáních po požití alkoholu • Perzistují ještě dlouho poté, co byl EtOH eliminován • 2) vznik fosfatidyletanolu • Katalýza fosfolipázou D • Špatně odbouratelný → akumulace • V případě inhibice oxidativního odbourávání se zvyšuje podíl neoxidativního odbourávání

  11. Klinický průběh otravy alkoholem • 1. Excitační stadium (0,5–1 ‰) • excitace, euforie, ztráta sebekontroly, emoční instabilita, mírná porucha svalové koordinace, zhoršené vidění a zpomalené reakce na vnější podněty. • 2. Hypnotické stadium (1–2,5 ‰) • poruchy řeči – dysartrie, zhoršení zraku, porucha svalové koordinace, analgeze – zvýšení prahu bolesti, dezorientace, porucha chůze a postoje. • 3. Narkotické stadium (2,5–3,5 ‰) • výrazná ztráta svalové koordinace, rozmazané dvojité vidění, poruchy dýchání a vědomí. • 4. Asfyktické stadium (>3,5 ‰) • stupor, zpomalené a ztížené dýchání, snížené reflexy, necitlivost, hypotermie, křeče, kóma až smrt.

  12. Důsledky metabolizmu etoh • V důsledku metabolizmu EtOH dochází k: • Jaterní hypoxii • (recyklace NADH → vyšší spotřeba O2) • Tvorbě reaktivních sloučenin kyslíku (ROS) • Reakci vedlejších produktů se strukturami organizmu • Změnám oxidačně-redukčního stavu buněk

  13. aCetaldehyd • Reakce především s • Lyzinem • Cysteinem • Aromatickými aminokyselinami • Indukuje: • Imunologické změny a stimulace • Syntézu kolagenu • Oxidační stres • Změny proteinů a DNA • Inhibuje reparaci DNA a poškozuje mikrotubuly

  14. Jaterní poškození způsobená alkoholem 1) jaterní steatóza • Zvýšené ukládání tuků v hepatocytech • Rozvinutí již po 3 - 7 dnech • Reverzibilní změny • Latentní nebo únava, slabost, tlak pod pravým žeberním obloukem, játra zvětšená, citlivá na pohmat • ↑ GGT, AST, ALT, ALP, lehká hyperbilirubinémie a ↑ objem erytrocytů, možná hyperurikémie a hyperlipoproteinémie

  15. 2) alkoholická hepatitida • Moment pro rozvoj chronických závažných poškození jater • Zánět může být provázen tvorbou kolagenu a rozvojem fibrózy • U lehčích forem nespecifické příznaky jako únava, hubnutí, nechutenství, zvracení... • U těžkých forem bolesti, teplota, ikterus, ascites, otoky DK, encefalopatie... • Může vyvrcholit jaterním selháním • ↑ GGT, AST, ALT, ALP, bilirubin, kyselina močová, lipidy • ↓ albumin

  16. 3) alkoholická jaterní cirhóza • Irreverzibilní poškození buněk • Cirhotická přestavba se rozvíjí asi po 10 - 15 letech pravidelného užívání alkoholu • Asymptomatický průběh nebo nespecifické projevy, krvácení do GITu, špatná výživa, hepatomegalie, portální hypertenze • ↑ GGT, ALT, AST, bilirubin, IgA, často kyselina močová, cholesterol, TAG, • AST/ALT > 2 • Alkohol v krvi, makrocytóza, hypoalbuminémie

  17. Rizikové faktory pro vznik poškození jater • Množství a typ alkoholického nápoje • Způsob pití • Kouření • BMI • Malnutrice • Hepatitida C • ADH a ALDH genotyp • Pohlaví

  18. Laboratorní průkaz abúzu alkoholu • GGT • AST/ALT poměr • MCV • CDT • Enzymatické systémy a meziprodukty metabolizmu

  19. Možnosti stanovení etanolu • Možnost provedení analýzy: • Krve • Dechu • Moči • Přítomnost etylglukuronidu (EtG) až pět dní po požití • Vlasů • Přítomnost FAFEs, PEt a EtG až několik měsíců • Slin • Barevná reakce enzymu na množství EtOH

  20. Analýza krve • Nejpřesnější metody • Při odběru ne EtOH k desinfekci • Plynová chromatografie • „zlatý standard“ • Widmarkova metoda • Reakce EtOH s dichromanem v H2SO4 • Přebytek dichromanu se stanoví jodometrickou titrací • Nevýhodou je nespecifičnost kvůli možné přítomnosti jiných redukujících látek

  21. Gc chromatogram http://dx.doi.org/10.1016/S0379-0738(99)00164-4

  22. Analýza dechu • 1938 Hargerův „drunkometer“ • 1953 Borkensteinův „breathalyser“ • Detekční trubičky • Orientační zjištění požití s mezí detekce 0,8 g/kg • Vydechnutí vzduchu i z dolních cest dýchacích • Redukce dichromanu na zelený oxid chromitý • Analyzátory s polovodičovými senzory • Analyzátory s IČ senzory • Elekrochemické senzory

  23. Děkuji za pozornost http://alkohol.klobuckamafie.cz/images/ach-ty-deti.jpg

  24. Použité zdroje • S. Zakhari, Howisalcoholmetabolised by the body?,AlcoholResearch&Health 29 (4), 2006 • P. Hůlek, I. Hrubá, Poškození jater alkoholem, ČLS JEP, 2002 (http://www.cls.cz/dp) • http://alkohol.klobuckamafie.cz/images/ach-ty-deti.jpg • http://alkoholismus.wz.cz/diagnostika_naduzivani_alkoholu.htm • http://www.at-konference.cz/data/document/20100525/02_zima_metabolismus_AT2010_1.pdf?id=417 • Koolmanetal., Barevný atlas biochemie, GRADA, 2012, str. 326

More Related