Státní energetické koncepce

1. Státní energetické koncepce

2. Zákon č. 406/2000 Sb. • Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. • Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě. • Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje MPO nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

3. Zákon č. 406/2000 Sb. • Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. • Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen "pořizovatel") v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace.

4. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKYUSNESENÍVLÁDY ČESKÉ REPUBLIKYze dne 12. ledna 2000 č. 50k Energetické politice Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d aI. s c h v a l u j e Energetickou politiku obsaženou v části III předloženého materiálu a upravenou podle připomínek vlády (dále jen “Energetická politika”), včetně dlouhodobých cílů zajišťujících bezpečné a spolehlivé zásobování energií;II. u k l á d á1. ministru průmyslu a obchodu vyhodnocovat plnění cílů Energetické politiky ve dvouletých intervalech a předkládat vládě informaci o tomto vyhodnocení vždy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,2. ministru průmyslu a obchodu a místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí a ministru zdravotnictví zpracovat a vládě do 30. června 2000 předložit analýzu předpokládaných vlivů realizace cílů energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností s návrhem odpovídajících opatření.Provedou: 1. místopředseda vlády aministr práce a sociálních věcía ministr zdravotnictví,ministr průmyslu a obchodu Předseda vlády Ing. Miloš Z e m a n , v. r. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKYUSNESENÍVLÁDY ČESKÉ REPUBLIKYze dne 10. března 2004 č. 211ke Státní energetické koncepci Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d aI. s c h v a l u j e Státní energetickou koncepci obsaženou v části III a IV materiálu č. j. 174/04 (dále jen “Koncepce”) s úpravami podle připomínek vlády;II. u k l á d á ministru průmyslu a obchodu v rámci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, provádět vyhodnocování naplňování cílů a sociálních dopadů realizace cílů Koncepce nejméně jedenkrát za tři roky a o výsledcích informovat vládu, poprvé k 31. prosinci 2005; v případě potřeby navrhovat změnu Koncepce a předkládat ji ke schválení vládě;III. z r u š u j e usnesení vlády z 12. ledna 2000 č. 50, k Energetické politice.Provede: ministr průmyslu a obchodu Předseda vládyPhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.

5. Strategické cíle energetiky ČR • Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a útoky) v kontextu EU • Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu • Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí, finančně-ekonomického, lidských zdrojů a sociálních dopadů a primárních zdrojů

6. Koncepce energetiky do roku 2040 • Bezpečnost dodávek energie • i při náhlé změně vnějších podmínek • nadprůměrná bezpečnost dodávek pro běžný chod ekonomiky • záruka dodávek všech druhů energie i pro „nouzový režim“ ekonomiky • Pohotové zásoby primárních energetických zdrojů • Diverzifikace výroby elektřiny • Diverzifikace importu • Dovozní závislost • Bezpečnost provozu infrastruktury

7. Koncepce energetiky do roku 2040 • Konkurenceschopnost energetiky a sociální přijatelnost • konečné ceny energie pro průmysl i obyvatele srovnatelné se zeměmi regionu a konkurenty • pro energetické podniky schopnost dlouhodobě vytvářet přidanou hodnotu • integrace do mezinárodních sítí • náklady na zajištění energie • cena elektřiny na nn a vn a plynu • Cena tepla • Přínos energetiky pro HDP • Dovozní náročnost energie

8. Koncepce energetiky do roku 2040 • Udržitelnost • struktura energetiky dlouhodobě udržitelná z pohledu • životního prostředí (nezhoršování kvality) • stability energetických subjektů a jejich schopnosti zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje • lidských zdrojů a sociálních dopadů (zaměstnanost) • dostupnosti primárních zdrojů • Energetická náročnost HPH • Vliv na životní prostředí (emise polétavého prachu, emise SO2, emise Nox, emise CO2,emise polycyklických aromatických uhlovodíků • Podíl energeticky užívané zemědělské půdy • Podíl fosilních paliv ve spotřebě primární energie • Elektroenergetická náročnost HPH • Podíl OZE v konečné spotřebě

9. Koncepce energetiky do roku 2040 • Strategické priority • A) Vyvážený mix zdrojů (široké portfolio, efektivní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, zachování přebytkové výkonové bilance ES, dostatek rezerv) • B) Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. • C) Rozvoj síťové energetické infrastruktury ČR, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a s plynem v regionu. • D) Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, regenerace a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. • E) Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií při kumulaci poruch, vícenásobných útocích proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

10. Záměr pro aktualizaci SEK I. • zajištění pro následující období investičně stabilního prostředí • komplexní výhled české energetiky do roku 2040 (respektuje dobu návratnosti investic do zdrojů, technologií a dalších souvisejících aspektů) • forma jednoho výhledového scénáře s určitou formu volnosti v nastavených koridorech podílu výroby energie pro jednotlivé typy zdrojů

11. Záměr pro aktualizaci SEK II. • základním pilířem výroby elektřiny je energie z jaderných technologií, doplněná ustupujícím podílem uhlí • narůstající podíl obnovitelných zdrojů, přičemž důraz je kladen na jejich konkurenceschopnou povahu na trhu • důležitou roli bude do budoucna i hrát zemní plyn • velký důraz je kladen na úsporná opatření, kdy je záměrem například budovat nové zdroje pouze jako vysokoúčinné a kogenerační • další prioritou ASEK je efektivní využívání odpadů, a to až do výše 80% využití spalitelné složky odpadu

12. Vývoj a struktura PEZ • Úbytek HU o 1/3 • Nárůst ZP • Téměř 2x nárůst JE • OZE a druhotné zdroje 3x nárůst • Kolísající saldo se snižující se tendencí

13. Struktura instalovaného výkonu ES ČR 9

14. Vývoj a struktura spotřeby elektřiny 8

15. Vývoj a struktura OZE na PEZ • 2x nárůst biomasy • 4x nárůst bioplynu • VtE nárůst z 1,2 PJ na 14,9 PJ • FVE obdobně z 2,2 PJ na 26,4 PJ • Tepelná čerpadla nárůst na 15,7 PJ • Odpady nárůst na 10násobek

16. Vývoj a struktura hrubé konečné spotřeby • Jen mírný nárůst • Vyšší energetická efektivnost budov • Pokles spotřeby tepla • Nárůst tepelného komfortu • Růst spotřeby v dopravě • Pokračování průmyslové orientace

17. Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny • Výroba narůstá • Mění se skladba • Pokles z uhlí • Nárůst jádra • Výkonová bilance zůstává mírně přebytková • Využití potenciálu OZE

18. Vývoj a struktura dodávek tepla do SZT • Pokles spotřeby z důvodu úsporných opatření na straně spotřeby • Pokles využívání hnědého a černého uhlí • Mírný pokles zemního plynu a jeho ustálení • Významný růst biomasy a odpadů

19. Vývoj a struktura spotřeby energie v dopravě • Trend snižování spotřeby vozidel • Nástup alternativních pohonů • Nárůst využití CNG a elektřiny • Nárůst elektřiny kontinuální v souvislosti s elektromobilitou

20. Vývoj bezpečnosti dodávek • Hlavní podíl dovozu můžeme očekávat v jádru, zemní plyn bude stagnovat a ropa poklesne (náhrada ropy alternativními palivy) • Dovozní závislost roste – hlavním důvodem je nárůst cen dovážených paliv (objem dovozu stagnuje či klesá) • Závislost na fosilních palivech klesá v korelaci s nárůstem podílu OZE na KSE

21. Ekonomické indikátory vývoje • Energetická náročnost tvorby HDP výrazně klesá • Oproti tomu Elektroenergetická náročnost klesá „pouze“ o čtvrtinu • Důsledkem je především nárůst spotřeby obyvatel

22. Emise CO2 ve spalovacích procesech • Emise CO2 klesají na 67% roku 2000 • Dáno účinností směrnice o průmyslových emisích, snížením výroby elektrické energie z uhlí • Rychlejší snížení je možné, ale pouze za cenu vyšších nákladů a dopadů na HDP

23. Nástroje v oblasti legislativní • Návrh novelizace energetického zákona • Návrh novelizace atomového zákona • Návrh novelizace zákona o ochraně ovzduší • Návrh novelizace zákona o podporovaných zdrojích • Návrh novelizace zákona o hospodaření s energií • Návrh novelizace stavebního zákona • Návrh novelizace zákona o odpadech

24. Nástroje v oblasti výkonu státní správy • Kontrola v energetických odvětvích • Regulace energetických odvětví • Nástroje v oblasti zahraniční politiky • V rámci EU • Mimo EU

25. Nástroje finanční • Nástroje v oblasti fiskální a daňové • Využití povolenek z emisí CO2 • využití části výnosů z povolenek na pokrytí zvýšení cen elektřiny vlivem nárůstu nákladů na podporu nových OZE • část prostředků orientovat na programy energetické efektivnosti a úspor na posílení prostředků na výzkum, vývoj a inovace v energetice. • Přímé programy podpor • zvýšit několikanásobně objem prostředků na podpory úspor • podpory přednostně směřovat do EPC projektů, na projekty typového charakteru s vysokou opakovatelností a možností úspor z rozsahu

26. Nástroje finanční • Nástroje v oblasti fiskální a daňové • Fondy EU • podpořit zavedení infrastrukturního fondu EU – CEF a zajistit podmínky pro maximální možné čerpání tohoto fondu • zajistit možnost infrastrukturních investic v rámci čerpání Fondu soudržnosti a nastavit operační programy tak, aby umožňovaly čerpání pro projekty v oblasti výstavby přenosových i distribučních sítí, implementace prvků inteligentních sítí • zajistit v operačních programech prostor pro podporu investic v oblasti energetické efektivnosti a úspor a podpory projektů obnovy systémů soustav zásobování teplem • zajistit financování výzkumu a vývoje v energetice

27. Děkuji za pozornost