1 / 48

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae – bobovité)

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae – bobovité). Podle české legislativy rozumíme:. luštěninami vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin, předvařenými luštěninami luštěniny technologicky upravené tak, aby se zkrátila doba jejich varu,

hogan
Download Presentation

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae – bobovité)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. LUŠTĚNINY(semena rostlin čelediFabaceae – bobovité)

  2. Podle české legislativy rozumíme: • luštěninami vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin, • předvařenými luštěninami luštěniny technologicky upravené tak, aby se zkrátila doba jejich varu, • luštěninami loupanými celá technologicky upravená zrna bez vnější slupky, půlená technologicky upravená zrna bez vnější slupky s oddělenými dělohami,

  3. Luštěniny s nízkým obsahem tuku

  4. Luštěniny s vysokým obsahem tuku(olejniny)

  5. LUŠTĚNINY – složení • obsah bílkovin 20 - 25% (podzemnice až 32%, sója až 40%); neplnohodnotné bílkoviny • obsah tuku nízký: 1-3% • sacharidy 60% - škrob, nestravitelné sacharidy; výjimka sója - 20%, podzemnice - 50% • vitaminy skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin, kyselina listová), sója i vitamin E • minerální látky (Ca, Fe Zn, Mg - málo využitelné, P, K aj.)

  6. LUŠTĚNINY - složení • vláknina • toxické a antinutriční látky, zejména u sóji – nutná dostatečná tepelná úprava, přiměřený příjem

  7. Hodnocení luštěnin z hlediska výživového • Luštěniny jsou bohatým zdrojem bílkovin, jejichž výživová hodnota je podstatně vyšší než výživová hodnota bílkovin obilovin. Vhodnou kombinací luštěnin s obilovinami je možno získat zdroj bílkovin srovnatelný s bílkovinami živočišnými • Příjem bílkovin z luštěnin není spojen s příjmem tuku a cholesterolu, jak je tomu v případě bílkovin živočišných

  8. Luštěniny jsou na rozdíl od potravin živočišného původu poměrně bohatým zdrojem vlákniny • Luštěniny jsou zdrojem dalších důležitých výživových faktorů – vitaminů, především skupiny B a minerálních látek (fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku aj. • Luštěniny mají nízký glykemický index • Při nutnosti omezení spotřeby masa, mléka a vajec z důvodů zdravotních nebo ekonomických jsou luštěniny jejich nejvhodnější náhradou

  9. Luštěniny zpracované moderními technologiemi jsou vhodné k obohacování různých výrobků z obilovin o bílkoviny a některé další výživové faktory • Luštěniny jsou nezbytnou součástí veganských diet, protože v těchto dietách podstatně zvyšují obsah bílkovin a některých dalších výživových faktorů • Luštěniny jsou nezbytnou součástí některých léčebných diet • Cena luštěnin je ve srovnání se živočišnými zdroji bílkovin výrazně nižší

  10. Spotřeba luštěnin v ČR • Spotřeba luštěnin stagnujepo několik let mírně nad 2 kg/osobu/rok Důvody nízké spotřeby luštěnin: • Nízká spotřeba luštěninových pokrmůzpůsobená senzorickými vlastnostmi luštěnin a trávícími potížemi po jejich konzumaci • Trávicí potíže jsou způsobeny hlavně nestravitelnými oligosacharidy - α-galaktosidy (jejich obsah může být účinně snížen klíčením) a dále vlákninou a resistentním škrobem

  11. Sója luštinatá (Glycine max (L.) MERR.)

  12. Obecná charakteristika • luskovina z čeledi bobovité (Fabaceae syn. Leguminosae); semena: sójové boby • původ: Jihovýchodní Asie, pravděpodobně Čína • semena – sójové boby - jsou již po tisíce let ceněnou potravinovou surovinou zemí Dálného východu • do jídelníčku obyvatel průmyslově vyspělých zemí Evropy a Ameriky začaly pronikat až v minulém století • v současné době je světově nejvýznamnější a nejrozšířenější luskovinou. Největším světovým producentem sóji jsou USA

  13. Průměrné složení zralých sójových bobů Zdroj: USDA Nutrient Database for Standard Reference (2009)

  14. Toxické a antinutriční látky sójových bobů • Tepelně labilní Inhibitory proteas, lektiny, antivitaminy, goitrogenní látky • Tepelně stabilní Kyselina fytová, estrogeny, nestravitelné oligosacharidy, lysinoalanin, puriny, alergeny

  15. Výrobky ze sóji definované českou legislativou • sójovým výrobkem se rozumí potravina vyrobená z tepelně zpracované sóji, sójové mouky nebo sójové bílkoviny • sójový nápoj (termín sójové mléko se nesmí používat) • zakysaný sójový výrobek • tofu - sójový výrobek • sojanéza • tempeh - sójový výrobek

  16. Obecné schéma výroby sójového nápoje 1. Čištění bobů 2. Praní 3. Máčení ve studené vodě 4. Praní 5.Drcení v horké vodě 6. Oddělení vlákniny 7. Vaření 8. Odstředění ↓ ↓ OKARA NÁPOJ

  17. Legislativní limity pro sójové výrobky

  18. Složení kravského mléka a sójových nápojů

  19. Složení sušeného plnotučného mléka a sušených sójových nápojů

  20. Surovinové složení sušených sójových nápojů • Zajíc – sójový nápoj Natural: sušený kukuřičný sirup, (částečně hydrogenovaný sójový olej, tepelně upravená sója - 30 %), regulátor kyselosti fosforečnan draselný, emulgátor E 471, protispékavá látka oxid křemičitý, sůl přírodně identické barvivo karoten • Zajíc – sójový nápoj Plus: dtto + vápník, vitaminový komplex (B1, B2, B6, B12, E, C, kys. pantotenová, biotin, niacin, kys. listová) stabilizátor karagenan

  21. Složení plnotučného mléka a sušených sójových nápojů po obnovení • Sójový nápoj – ASP: kukuřičný sirup, částečně ztužený rostlinný tuk, tepelně upravená sója 3%, sójový proteinový koncentrát 2%, stabilizátor fosforečnan draselný, emulgátor E472, protispékavá látka oxid křemičitý, přírodně identické aroma.

  22. Rozdíly v kvalitě živin

  23. Další rozdíly • v kravském mléce je vyšší obsah vitaminu A a obsahuje na rozdíl od sójových nápojů vitamin B12 a vitamin D • vápníku, fosforu, zinku a některých dalších minerálních látek obsahují sójové nápoje (pokud nejsou obohacené) výrazně méně než mléko kravské • v sójových nápojích jsou přítomny antinutriční látky (nestravitelné oligosacharidy, saponiny, alergeny,fytoestrogeny aj.)

  24. Další rozdíly • fytoestrogeny (isoflavony) – obsah: 0,25 mg/g v klasickém nápoji. Pozitivní působení u žen po menopauze, u žen v reprodukčním věku a dětí mohou působit negativně • senzorické vlastnosti sójových nápojů jsou pro většinu spotřebitelů málo atraktivní (výroba směsí s kravským mlékem)

  25. ZÁVĚRY Sójové nápoje nejsou rovnocennou náhradou mléka, i když mají určité přednosti, zejména: • nepřítomnost cholesterolu a laktosy a lepší složení mastných kyselin tuku v případě, že se nejedná o částečně ztužený tuk • pokud tuk pochází ze sójových bobů obsahuje pozitivně působící fosfolipidy a fytosteroly • pro ženy po menopauze je přínosem obsah isoflavonů (fytoestrogenů) • největším nedostatkem (pokud se nejedná o nápoje obohacené) je nízký obsah vápníku, který je navíc málo využitelný

  26. ZÁVĚRY Dalšími nedostatky jsou: • nižší biologická hodnota bílkovin (nedostatek sirných aminokyselin) • velice nízký obsah bílkovin a vysoký obsah sacharidů v některých sušených výrobcích • nižší obsah některých vitaminů a nepřítomnost vitaminu B12 a D • obsah antinutričních látek • sója je větším alergenem než mléko

  27. Porovnání masa jatečných zvířat a „masa“ sójového • Nepřítomnost tuku a cholesterolu • Nižší energetická hodnota • Přítomnost vlákniny • Nižší kvalita bílkovin • Malá využitelnost železa • Nepřítomnost vitaminu B12 • Jiné senzorické vlastnosti (horší) • Přítomnost antinutričních látek

  28. Vliv vysokého tlaku na mikroflóru naklíčených luštěnin. JANA DOSTÁLOVÁ1, PAVEL KADLEC2, JAN STROHALM3, JANA CULKOVÁ1 a MILAN HOUŠKA3 1VŠCHT, Ústav chemie a analýzy potravin 2 VŠCHT, Ústav chemie a technologie sacharidů 3 Výzkumný ústav potravinářský Praha

  29. Klíčení luštěnin • Obsah nestravitelných sacharidů lze velmi účinně (méně než 20% původní hodnoty) snížit klíčením • Během klíčení se velmi zvyšujeobsah mikroorganizmů – JTK v našich pokusech dosáhly hodnot až 1010 • Vliteratuře je popsáno mnoho onemocnění z potravin způsobených konzumací naklíčených luštěnin -------------------------------------------------------- • Pro prodloužení skladovatelnosti naklíčených luštěnin jsme v naší studii zvolili metodu ošetření vysokým tlakem

  30. VÝSLEDKY Změny α-galaktosidů a CPM během klíčení semen čočky a cizrny

  31. Materiál • Hrách (Pisum sativum L.), Česká republika • Cizrna (Cicer arietinum L.), Turecko • Čočka (Lens culinaris MEDIK.), Kanada • Fazole mungo (syn. mungo) (Vigna radiata (L.) WILCZEK), Barma

  32. Metody • Klíčení: 2-3 dny v provzdušňované vodovodní vodě při 20 ˚C • Mikrobiologické rozborybyly provedeny v akreditované laboratořiStátního zdravotního ústavu v Praze • Mikrobiologické hodnocení zahrnovalostanovení: celkového počtu mikroorganizmů - ČSN ISO 4833, kvasinek - ČSN ISO 7954, koliformníchmikroorganizmů - ČSN ISO 4832, plísní - ČSN ISO 7954, salmonel- ČSN EN ISO 6579. • U všech vzorků byla provedena čtyři paralelní stanovení

  33. Naklíčená semena cizrny

  34. Naklíčená semena čočky 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní

  35. Vysokotlaké zařízení Lis CYX 6/0103 ZDAS s.r.o., Česká republika Pracovní tlak do 600 MPa Velikost komory průměr 90 mm délka320 mm Objem komory 2 litry Příkon 7.5 kW

  36. Ošetření vysokým tlakem • Tlakovací medium: pitná voda • Obalový materiál: PA/PE 80 sáčky • Průměrný přírůstek tlaku: 8 MPa/s • Dekomprese byla ovládána ručně (kolem 150 MPa/s) • Teplota tlakovacího media: 18 – 22°C (přibližně stejná jako teplota vzorků) • Vzorky byly po tlakování skladovány v chladničce při 4 – 8°C 21 dnů

  37. Tabulka 1. Podmínky tlakování naklíčených semen luštěnin.

  38. Tabulka 2. Obsahy mikroorganismů v naklíčených semenech luštěnin(CFU/g). A – netlakované B – po tlakování C–21 dnůpo tlakování

  39. Tabulka 2. pokračování A – netlakované B – po tlakování C–21 dnůpo tlakování

  40. Klíčením, působením vysokého tlaku a skladováním takto ošetřených semen došlo ke snížení obsahu α-galaktosidů u hrachu na 8 %, u cizrny na 5 % a u čočky na 8 % původního obsahu galaktosidů v suchých semenech.

  41. Receptura (porce:100g) 50g fazole 5g nálev 5g kukuřice 10g mrkev 20g zelí 10g cizrna

  42. Receptura (porce:100g) 30g mrkev 5g celer 15g pór 20g cizrna 30g majonéza

  43. Tři druhy zeleninových salátů s přídavkem naklíčenýchfazolí mungo ošetřených vysokým tlakem

  44. Zeleninové saláty s přídavkem naklíčené sóji ošetřené vysokým tlakem • Fazolovo-rajčatový salát • Salát s kuskusem a houbami

  45. Hodnocení zeleninových salátů s přídavkem naklíčené sóji ošetřené vysokým tlakem • Fazolovo-rajčatový salát • Zeleninový salát s kuskusem a houbami

  46. Výsledky senzorického hodnocení • prokázány statisticky významné rozdíly pouze v intenzitě luštěninové chuti • Fazolovo-rajčatový salát • Salát s kuskusem a houbami

  47. ZÁVĚRY • Ošetření vysokým tlakem je pro naklíčená semena luštěnin efektivní metodou pro prodloužení jejich skladovatelnosti • Počty všech mikroorganizmů ve všech luštěninách, s výjimkou fazolí mungo, byly působením vysokého tlaku sníženy na počty < 10 CFU/g • Celkový počet mikroorganizmů se zvýšil během 21 denního chladírenského skladování nad 10 CFU/g v hrachu a fazolích mungo (v čočce a cizrně byl < 10 CFU/g) • Počty plísní, kvasinek a koliformních zůstaly < 10 CFU/g během celé doby skladování

  48. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A DOBROU CHUŤ PŘI KONZUMACI POKRMŮ PŘIPRAVENÝCH Z LUŠTĚNIN

More Related