1 / 22

Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese “)

Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese “). Věra Košinová. = označení pro velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps v roce 1929 => zhroucení ekonomiky po celém Světě mimo SSSR

Download Presentation

Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese “)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese“) Věra Košinová

  2. = označení pro velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps v roce 1929 • =>zhroucení ekonomiky po celém Světě mimo SSSR • doba krize - mnoho lidí myslelo - kapitalismus skončil a že je na vině demokratický systém • => toho využili hlavně fašisté a komunisté – slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů • VHK - překonána až v polovině 30. let 20. století • Všeobecně souzeno - právě VHK - jedna z hlavních příčin Druhé světové války

  3. Hospodářská situace po 1. Světové válce • Ekon. důsledky - velké, jejich odstraňování – dlouhodobá záležitost • Evropský průmysl – přeorientován na zbrojní výrobu • Málo peněz – velká zadluženost vítězných mocností u USA • N – zasaženo reparacemi (Vers. Smlouva) • Rostoucí inflace => zadlužování států – přesto se zdálo, že se situaci podařilo stabilizovat a některé státy prožívaly dokonce období konjunktury – souviselo s návratem k běžné spotřebě na rozdíl od přídělového válečného systému • Ekonomika v USA – nepříliš zasažena válkou - na vzestupu = náskok před ostatním světem

  4. Krize • Konec 20. let 20. století – akcie dosáhly svého maxima • Akcionáři – zneklidnění – prodávání akcií za každou cenu => čtvrtek 24. Října 1929 – k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií – nebyl zájem (neměly velkou cenu, jak se jich za každou cenu snažili zbavit) • => 25. Října – Newyorská burza nucena oznámit krach • => krach dalších amerických burz –prodej se na ně přesunul - ,,Černý pátek“ – chápán jako den propuknutí krize • Poté krach společností, které neměly dostatečný kapitál => nezaměstnanost • => panika – lidi chtěli vybrat své úspory – banky nedostatečný kapitál => krach mnohých bank

  5. V USA nepřežilo 30. léta téměř 10 000 bank = 1/3 ze všech => snížení platební schopnosti jednotlivců => snížení výroby • Rychlé odražení na ekonomikách založených na exportu (Československo, Japonsko, Brazílie) – krize se šířila dál • Šíření krize usnadnily: • Špatné kroky státních vlád (USA) • Pasivita státních vlád (Československo) • Stav, kdy teoretici nebyli schopni na krizi reagovat ani ji předvídat – nepodařilo se předvídat její průběh, rozsah • Krize v krátké době (r. 1929) způsobila prudký nárust NEZAMĚSTNANOSTI a POKLES PRODUKCE – z této situace vyplynuly tzv. hladové pochody a celková nedůvěra v politický a ekonomický systém

  6. Většině hl. ekonomik se nepodařilo stabilizovat situaci, vybudování strategie (v USA) - 4 roky – vypracován hospodářský program NEW DEAL, v N – HITLERŮV PROGRAM – podobný princip jak ND (princip státních zakázek a vybudování centrální banky) – Hitlerův jednoznačně směřoval k vojenským zakázkám • Hitlerův projekt - okamžité výsledky, nevýhoda – myšlenky mířící k absolutní moci státu, které obsahoval vyžadovaly další zásahy a posilování zbrojení => rozpoutání války • New Deal – pomalejší výsledky • výhoda – dlouhodobě zaměřená strategie • cíl – omezení liberálních ekonomických principů opatrně a nenarušení tak principů demokracie

  7. až 30. léta 20. století – úplné oživení hospodářství– státy – příprava na možnou válku – vznik řady armádních zakázek

  8. Německo • 1931 – 1933 sužováno častými pouličními neshodami mezi přívrženci nacistů a komunistů • Když zapotřebí - dokázali N a K držet spolu • K věřili, že větší nebezpečí pro ně - sociální demokraté • Krize pro Němce – začátek - rok 1928 • Těch pár let předchozí prosperity uběhlo rychle (USA jim půjčovalo) • Po krachu na newyorské burze – USA skončilo s půjčkami => Německo se stalo první zemí Evropy, kam dorazila krize => 1932 – téměř 45% Němců – nezaměstnaných

  9. Hitler – dal lidem příležitost k nabytí sebedůvěry • Občané – i díky nacistické propagandě – nenáviděli Židy (rovnice: ,,Žid = bankéř“) • Nacionalismus – stále silnější • Hitler zavedl půlroční pracovní povinnost pro mládež i povinnou vojenskou službu • Práce žen zdaněna natolik, že se nevyplatila => ženy zůstávaly doma • Židé ztratili německé občanství • Němci nyní (1938) sice pracovali, ale za stejnou prac. dobu si vydělali stejně jako na počátku krize (1928) ..ale lepší mít práci než nic • STAVĚNÍ DÁLNIC – s tím nepřišel Hitler, ten jen využil už existujícího plánu

  10. Inspirace v Itálii • Odpůrci: • Železnice DeutsheBahn • Armáda – z výšky prý - dobře viditelná a bude tak sloužit nepřát. pilotům k orientaci • Adolf Hitler – nástup k moci, pozval si WillyhoHofa – překvapen, že chce Hitler stavět ne jednu, ale více dálnic najednou • Naplánováno 6 000 km dálnic – do roku 1941(stavba zastavena) postaveno necelých 4 000 km dálnic • Stavba se měla částečně zaplatit sama – většina peněz pocházela z podpor, které jinak pro nezaměstnané dělníky

  11. Hitler naplánoval stavbu pro své tankové jednotky – jeho úmysl - obsadit Evropu • Koncem války – dobře posloužily spojencům, jak se pohodlně dostat do nitra Německa • Před vypuknutím války stát dodal do ekonomiky přes 100 miliard marek a vydělal jen něco přes 60 miliard => blíží se státní bankrot => hrozbu Hitler odvrátil – rozpoutal 2. Světovou válku

  12. Polsko • krizí silně zasaženo • Společně s Německem - nejpostiženější zem Evropy • Nejhlubší propad – rok 1934 • Průmysl vykázal ohromné číslo nezaměstnaných Poláků: 43,5% • Navíc mnoho lidí - práce jen na částečný úvazek (např. 4 hodiny denně nebo několik dní v měsíci) • Během krize lidé rozprodávali svůj majetek - nejprve knihy, zrcadla.. • Někdy i matrace - rodina spala na podlaze • V bytě (nejčastěji jedna místnost) v průměru připadaly na jednu postel více než 3 osoby • Každá druhá žena potratila, každé čtvrté dítě zemřelo • U děti, které přežily se často vyskytla křivice kvůli nedostatku vitamínu • Tyto události => živelná pohroma

  13. Švédsko • Únik krizi - první země světa • Životní standard zde – vysoký, příliš neutrpěl • Reálné příjmy za krize dokonce stouply a země vyráběla v roce 1936 o polovinu více než v roce 1929 • Švédsku pomohly mj. německé objednávky na železnou rudu v době kdy - Adolf Hitler - příprava na válku • Během krize se vlády ujala levicová sociální demokracie - snížila daně, aby lidé mohli utrácet (a ze stejného důvodu zvýšila minimální mzdu) • Stát dotoval veřejné práce, lékařskou péči, pojištění, penzi • V Stockholmu – žádní žebráci, v zemi se nekradlo - ve venkovských obchodech ne neobvyklé - zákazník se za nepřítomnosti prodavače obsloužil sám a nechal peníze na pultu • Takovou „krizí“ by si tehdy ostatní Evropané toužili procházet celý život

  14. USA • Krize zásadně ovlivnila životy lidí (nejen v USA), mnoho z nich přišlo o základní potřeby a bydlení • Otcové během večeře (jediného jídla dne) postávali opodál, zatímco jejich děti jedly - stáli tam ze strachu, aby nesnědli více, než byla jejich porce • Lidé – ne lhostejní, vznikla solidarita • Hospodyně -sendviče před domovní dveře, na newyorském nádraží - vkládání do košů zeleniny, kterou občané vypěstovali na zahrádkách • Stavebnictví téměř ustrnulo - železnice, které ve dvacátých letech kupovaly 1200 lokomotiv ročně, roku 1932 nekoupily ani jedinou

  15. ConradHilton uzavřel ve svých hotelích celá patra, aby ušetřil náklady na topení • Papírny nutily zaměstnance, aby používali odřezky místo toaletního papíru • Ocelárny Bethlehem Steel v jedné z poboček propustily 80% zaměstnanců, vystěhovaly je z domů - následné zbourání, aby ušetřily na dani z nemovitosti • Banky krachovaly druhá za třetí, státu docházely peníze na chod institucí • Města postrádala měnu na provoz služeb, hasičů a policistů • Někde se platilo uměle zavedenými penězmi • V Teninu (stát Washington) zavedení dřevěných dolarů • V Ilwacu - peníze z lososí kůže • V Raymondu – peníze z ústřičných lastur

  16. Jinde zavedení klas. Výměn. obchodu – potraviny, suroviny za služby, vejce za benzín, benzín za ostříhání, brambory za polena do kamen, atd. • Banky – zavřeny, státní kontroly - těmi prošlo jen 10 000 bank, 1 000 finančních institucí - navždy zavřeno a další dostaly státní dohlížitele • 12. března 1933 přesvědčení rozhlasem -prezident Franklin Delano Roosevelt občany ve svém projevu, že následující den se otevřou banky – lidé jim mohou věřit = bod obratu - lidé přicházeli ne aby si vybrali své úspory, ale aby je uložili • Tato obnovená důvěra banky zachránila a situace se začala zlepšovat

  17. Velká Británie • Prošla krizí mnohem snáz než USA, Německo, Polsko či Československo • Ekonomická deprese na zemi tolik nedolehla, hodnota měny - poklesla, ale průmysl nadále fungoval, vyvážení zboží např. do kolonií • Nejvíce - zasažena severní Anglie a Skotsko – až čtvrtina obyvatel na podpoře. Londýn a jižní části - v roce 1933 se zvedaly a ekonomicky táhly zbytek země

  18. Důsledky Velké hospodářské krize • Špatná ekonomická situace střední třídy – u nejnižší ekonomické vrstvy obyvatelstva - velmi špatná, střední vrstvev, v některých oblastech - krátkodobě úroveň bídy • Taková situace => radikalizace obyvatelstva a v Evropě umožnila prosazení některých myšlenek - nacismus, fašismus, či teorie o sionistickém komplotu • Během krize - výrazně narušen a snížen mezinárodní obchod, což se států dotklo nejen ekonomicky, ale i politicky => oslabila se nejen vzájemná ekonomická provázanost, ale i vazby mezi jednotlivými státy • Nedůvěra, země sváděly krizi jedna na druhou • Americký prezident Herbert Hoover se takto snažil nařknout z příčin ekonomického propadu Evropu

  19. Citace • Wikipedia. www.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana • Peníze. Www.penize.cz [online]. 2002 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: www.penize.cz

More Related