1 / 47

VALENČNÍ SYNTAX

VALENČNÍ SYNTAX. VZORCE SE SLOVESY POHYBU. Lucie Mužíková VMS, 10. listopadu 2009. Valen ce. vlastnost sloves ( především ) vázat na sebe další výrazy v jistých tvarech slovesa nevalenční jednovalenční dvoj- troj- atd. navštívit : S nom a S acc ; formální doplnění.

hertz
Download Presentation

VALENČNÍ SYNTAX

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VALENČNÍ SYNTAX VZORCE SE SLOVESY POHYBU Lucie Mužíková VMS, 10. listopadu 2009

  2. Valence vlastnost sloves (především) vázat na sebe další výrazy v jistých tvarech slovesa nevalenční jednovalenční dvoj- troj- atd. navštívit: Snom a Sacc; formální doplnění

  3. Valenční výrazy ve valenčním vztahu ke slovesu POUZE ty, které nutně doplňují sloveso levovalenční (podmět) pravovalenční

  4. Terminologie VALENČNÍ POTENCIÁL VP počet valenčních členů a druh valenčních vztahů VALENČNÍ NOSITEL sloveso, dějové jméno

  5. VALENCE = vlastnost sloves (ale i jiných dějových slov) vázat na sebe další výrazy v jistých tvarech (slovesa nevalenční, jednovalenční, dvoj-, troj- atd.) př. sloveso navštívit vyžaduje doplnění Snom a Sacc; formální doplnění • VALENČNÍ VÝRAZY = jsou ve valenčním vztahu ke slovesu; ty, které nutně doplňují sloveso se dělí na levovalenční (podmět) a pravovalenční • VALENČNÍ POTENCIÁL VP = počet valenčních členů a druh valenčních vztahů • VALENČNÍ NOSITEL = sloveso, dějové jméno

  6. ZÁKLADOVÁ VĚTNÁ STRUKTURA ZVS = minimální úplná větná struktura vytvářená valenčním potenciálem VF, je vyjádřena gramatickým větným vzorcem GVV • KONSTITUTIVNÍ ČLENY = větný podmět + přímé předměty VF • dělí se na: obligatorní – musí být vyjádřeny: Petr potkal Tomáše. • potenciální – nemusí být vyjádřeny: Sestra studuje ... • NEKONSTITUTIVNÍ ČLENY = stojí mimo ZVS, jsou potřebné z komunikačních důvodů

  7. SÉMANTIKA SLOVESA = předpokládá participanty – účastníky děje, tj. substance, které nějakým způsobem význam slovesa doplňují a činí relativně úplným • INTENCE = zaměření slovesa (dějového jména) na jeho sémantické doplnění (Honza píše dopis.), např. děj prší nepotřebuje žádné doplnění • INTENČNÍ STRUKTURA SLOVESA = vytvářena počtem a druhem participantů, např. do obsahu slovesa psát patří kromě činitele a efektu psaní ještě adresát, nástroj apod.

  8. Větná syntax češtiny se chápe jako systémově uspořádaný soubor větných vzorců a pravidel. Rozlišujeme: • GVV = formálně gramatická složka vzorce • SVV = sémantická složka - u GVV jde o strukturu minimální a zároveň úplnou tzn. obsahuje všechny (a jen ty) elementy nezbytné k tomu, aby – po jejich obsazení lexikálními jednotkami – vznikla gramaticky správná výpověď př. Maminka navštívila přítelkyni.Snom – VF – Sacc x *Maminka navštívila. - není úplná výpověď x Naše maminka navštívila včera přítelkyni. (Snom – VF – Sacc) zde platí S = S – A př. Maminka odešla. Přítomnost dalších členů její gramatickou správnost neovlivňuje.

  9. HLAVNÍ SYMBOLY • S – substantivum • VF – verbum finitum, určitý tvar slovesný • A – adjektivum • ADV – adverbium • PRON – zájmeno • Q – spojení substantiva s označením množství • SENT – věta (větná forma) • rel SENT – vedlejší věta vztažná • mod SENT – vedlejší věta závazně obsahující závazně modální sloveso • INF – infinitiv • praep – předložka

  10. INDEXY dolní: • refl – reflexivum, slovesný tvar doprovázený komponentem se • nom, gen, dat, acc atd. - pády substantiva • 1, 2, 3 – osoby u slovesných tvarů nebo u zájmen • sg, pl– singulár, plurál • i – libovolný pád nepřímý (též předložkový) horní: • 1, 2, 3 – rozlišují různé prvky téže třídy v daném vzorci • indef – neurčitý znaménka: • spojuje pozici ve vzorci • ( ) potenciální místo ve vzorci • /, = ekvivalence (vztah substituce) vzhledem k danému vzorci

  11. VZORCE SE SLOVESY POHYBU • na první pohled jasně vyčlenitelná skupina sloves x pohyb je spojen s životem vůbec (veškerá lidská činnost např. slovesa míchat, česat), avšak za významový distinktivní rys těchto sloves pohyb nepovažujeme • za predikátory pohybu jsou zde považovány jen ty predikátory, v jejichž intenčním poli se objevují participanty pro pohyb charakteristické, tedy východisko a cíl • přechod mezi oběma skupinami sloves (viz výše) je plynulý

  12. 2 skupiny: • slovesa, která vykonavatel koná sám se sebou jít1, běžet1 • slovesa, jejichž děj se týká dvou nebo více účastníků nést1, vést1 - jednotlivá slovesa pohybu jsou výrazně polysémní, naopak některá slovesa mají shodné sémantické role participantů a někdy i podobný valenční potenciál - Had se připlazil. Pták přiletěl. Člověk přišel. - mají společný „sém“ - v češtině jsou paralelní řady sloves: jít – chodit, běžet – běhat, letět – létat, jet – jezdit atd. • a) slovesa determinovaná – jednotný význam • b) slovesa indeterminovaná – různé odstíny významu: význam stavu, způsobilost k ději – neurčitost 1. pohyb násobený 2. pohyb v různých směrech 3. schopnost určitého druhu pohybu

  13. ZAJÍMAVOST  - v ruštině mají indeterminovaná slovesa ještě další význam: • On včera chodil kupaťsja. / On včera šel kupaťsja. • Konstrukce s chodiť má stejný význam v ČJ jako Byl jsem se včera koupat. • Šel jsem se včera koupat. - jednosměrný pohyb • Byl jsem se včera koupat. - prodlení na určitém místě a pohyb odtud

  14. a) slovesa procesuální – jít1, chodit1 • b) slovesa událostní – přijít1, přicházet1, vrátit se1

  15. Mezi sémantické participanty u predikátorů pohybu patří především procesor, agens, nositel (pohybu), iniciátor, patiens; dále východisko (na otázku odkud?), cíl pohybu (kam?), dráha (kudy?), locus (kde?), způsob pohybu (jak?), časová určení (kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?), prostředek pohybu (čím?) a účel. • Procesor je participant, který koná pohyb sám se sebou (Jan běží.). Procesorem může být i participant, který nemá rys [+anim], ale rysy [+instr] (Jede autem.), [+samohyb] (Letadlo letí.), event. [+natur] (Vítr se žene velkou rychlostí.)

  16. JEDNOTLIVÉ TYPY VÝZNAMU- PREDIÁTY POHYBU • PROCESY • ÚČELOVĚ ZAMĚŘENÉ DĚJE • UDÁLOSTI

  17. 1. PROCESY a) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu s procesorem děje jít1, běžet1, hnát se1, 2, jet1, 2, 3, letět1, 2, projít se, utíkat1, táhnout se1 • levointenční participant u jít1, běžet1, jet1, 3 sém. roli procesoru [+anim]; do intenčního pole patří participanty pravointenční (východisko, cíl, dráha, čas apod.) - nejméně jeden z nich musí být realizován: nejčastěji cíl (Šel do práce.)

  18. bez pravointenčního participantu: jít1 při zdůraznění procesoru Jan jde!, nebo zastupuje-li jít1 např. přicházet1: Jan už jde. (to samé u jet1), dále u imperativu Pojď! • U jet1 a jet3 (Jan jede autem do Plzně. Jan jede na koni.) je procesor specifikován jako osoba, jazyk nerozlišuje, zda osoba řídí nebo se jen „veze“ (Jan jel autem.) - vyplývá z kontextu

  19. b)Predikáty aktuálního násobeného pohybu běhat1, chodit1, jezdit1, 6, létat • pravointenční praticipanty a gramatické prostředky jsou obdobné jako u aktuálního jednoduchého pohybu, např. u jít1. Př.: Chlapci chodí ze školy. (= vycházejí jeden po druhém)

  20. c) Predikáty neakutálního násobeného pohybu chodit2, běhat2, jezdit2, 5, létat • stejné formy predikátů viz výše; Jan chodí do školy každý den v 7 hodin. (lze nahradit jít1)

  21. d) Predikáty neaktuálního pohybu uzuálního chodit5, jezdit9 (létat) • Jan chodí na průmyslovku. = Jan je žákem průmyslovky.

  22. e) Predikáty pohybu v různých směrech chodit6, běhat5, jezdit7, létat • pravointenčním participantem je locus, dráha nebo čas; Děti běhaly po louce / celé odpoledne.

  23. f) Predikáty schopnosti pohybu • predikáty lze často doplnit modifikátory už, ještě: Dítě už chodí. Naše babička ještě běhá. • pravointenčním participantem bývá způsob, prostředek

  24. g) Predikáty pohybu s iniciátorem jiného pohybu hnát1, honit • Ovčák žene ovce na louku. Psi honili zajíce po polích. - jde o paralelní pohyb iniciátora (ovčák, psi) a procesoru (ovce, zajíci), v němž prve uvedený participant funguje jako podněcovatel

  25. 2. ÚČELOVĚ ZAMĚŘENÉ DĚJE (finalitní kauzativa) • přechod není dovršen, cílová situace je toliko zamýšlená a) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu po jedné linii za určitým účelem běžet2, hnát se2, jet4, jít2, letět4, utíkat2 GVV: Snom – VF – INF / na, pro Sacc • Jan šel nakoupit. Šel na ryby. Hnal se pro pivo.

  26. b) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu s iniciátorem děje a účelem hnát2-3 GVV: (Snom) – VF – Sacc – INF / praep S / aby SENT • Jan žene Petra nakoupit / do práce / aby pracoval. - pravointenčníparticipant realizovaný jako Saccje agentem nebo procesorem činnosti obasažené v 'účelu'

  27. c) Predikáty násobeného pohybu za nějakým účelem chodit3, 4, běhat3, jezdit3, 4 • Jan chodí cvičit / do zpěvu / na pivo. Jan jezdí na hory / do lázní. d) Predikáty násobeného pohybu s iniciátorem děje a účelem honit • Paní honí služku (do práce). - protějšek k predikátům 2.b)

  28. 3. UDÁLOSTI • predikátory se liší tím, zda je děj viděn z hlediska cíle pohybu, nebo jeho východiska • důležitou roli hraje význam předpony (při-, v- x od-, vy-; dále i vrátit se, utéci) a) Predikáty implikující východisko pohybu • *Odešel neznámo odkud. X Odešel neznámo kam. • realizace směrového určení – cíl pohybu – je pouze fakultativní • vyjít1 znamená „chůzí se dostat z nějakého uzavřeného prostoru“ - realizace východiska se nemusí vyjadřovat při faklt. určení např. dráhy, cíle • Chlapec vyšel otevřenými dveřmi na balkon. • odejít1 znamená „dostat se chůzí z nějakého místa“ - realizace východiska je potenciální • Chlapci odešli z domova. Chlapci odešli.

  29. b) Predikáty implikující cíl děje přijít1, přijet1, přicházet1, dojít1: cíl je realizován potenciálně • vpadnout, vřítit se, vrazit: cílová lokalizace musí být určena obligatorně (Chlapci vpadli do dveří.) • vejít1, vstoupit1: cílová lokalizace se rovněž vyjadřuje obligatorně x elipsa Vstupte! • vrátit se1, vracet se1: potencilání realizace (Jan se vrátil domů. Jan se vrátil.) - cíl je vždy znám • blížit se: Zvíře se blížilo velkou rychlostí. x Léto se blíží. (pseudoprocesor)

  30. c) Predikáty implikující dráhu děje • děj je nazírán z hlediska dráhy přejít1, projít1 • realizace je rozmanitá: Petr přešel po mostě / přes most. Petr prošel tunelem / tunel.

  31. d) Predikáty změny polohy (pozice) vstát1, sednout (si)1, zvednout se1, položit se1 • je známa nová pozice predikátu, o předchozí pozici predikát nic nevypovídá • Zvedl se ze židle. - cílovou pozici nelze vyjádřit ani fakultativně • Jan si sedl na židli. - výchozí pozici nelze určit ani fakultativně • Zvedl se na posteli. - nejde o změnu lokace

  32. e) Predikáty ukončení pohybu zastavit1, zastavit se1 • jde o přechod od procesu ke statické situaci: Jan přestal utíkat. x Jan se zastavil. • nereflexivní predikátorzastavit představuje kauzativní událost s externím agentem, pravointenčíparticipant, procesor nebo nositel pohybu, se stává patientem

  33. f) Predikáty změny lokace s patientem děje padat1, padnout1, spadnout1dopadnout1, zvednout se3, letět5 • pokud lokální určení zůstává nespecifikováno, pak se myslí obecně 'nahoru', 'dolu', 'zeshora', 'zdola' • u padnout1, dopadnout1 je součástí významu cíl Kámen padl do vody. • u patientu s rysem [+anim] se liší predikátory, které představují změnu lokace (Maršuka spadla ze schodů.), od predikátorů představujících změnu polohy (pozice): Maruška upadla.

  34. Příklad:SLOVESO jít Levointenčníparticipant má rys[+anim]: • jít1 = aktuální jednoduchý pohyb v jedné linii: Jan jde ze školy. Šel pochodem. Jde jako kočka. (Snom) – VF – praep S /ADV /Sinstr/ jakoSnom/ A / jako by, kam, kudy, odkud SENT /Sacc Snom– procesor; praep S – východisko, cíl, dráha, způsob, doprovod, čas - realizace alespoň jednoho pravointenčníhoparticipantu je obligatorní

  35. jít2 = aktuální jednoduchý pohyb v jedné linii za určitým účelem: a) „jít vykonat nějakou činnost“: Jan jde nakupovat. Jde na pivo. (Snom) – VF – INF / praep S Snom– agens; INF / praep S – účel b) „jít a přivést někoho, přinést něco“ (holen): Jan šel pro doktora. Šel pro pivo. (Snom) – VF – proSacc Snom – agens; proSacc – účel c) účelový pohyb s rysem distributivnosti: Maminka šla po nákupech. (Snom) – VF – poSloc Snom– agens; poSloc – účel

  36. d) účelový pohyb, vedle 'účelu' se realizuje i 'cíl' [+anim] („jít k někomu s úmyslem získat radu, pomoc, informaci“): Jan jde za šéfem na radu, se stížností. Šel se k nám poradit. (Snom) – VF – INF / praep S (s, na, o) – praep S (k, za, na) Snom – agens; INF / praep S – účel; praep S – cíl [+anim] e) záměrný pohyb s nepřátelským úmyslem; cíl [+anim]: Šel po nás s nožem. (Snom) – VF – naSacc Snom– agens; naSacc – cíl [+anim]

  37. jít3 = blízký a velmi jistý budoucí děj nebo stav, zprav. déle trvající: Jan jde studovat. Jan jde na vojnu. (Snom) – VF – praep S / INF Snom – agens; praep S / INF – cíl / účel

  38. jít3 = blízký a velmi jistý budoucí děj nebo stav, zprav. déle trvající: Jan jde studovat. Jan jde na vojnu. (Snom) – VF – praep S / INF Snom – agens; praep S / INF – cíl / účel

  39. jiné významy: • frazeologizované (jít za družičku „být družičkou“, jít na něco chytře „přistupovat k něčemu chytře“ aj.) • ve sportovním slangu může mít sloveso jít (stejně jako běžet) specifikaci vnitřního předmětu realizovanou jako Sacc: jít závod, běžet maratón • jít při vyjadřování blízké budoucnosti: Jdu psát dopis. Jdu si kreslit. „teď budu psát, kreslit“

  40. Levointenční participant má rys [-anim]: • dějové predikáty: jde o významy přenesené, z toho vyplývá, že levointenční participant můžeme poměrně snadno sémanticky specifikovat • jít4 = lokomoční pohyb nějaké zprávy, zásilky;součástí IP je cíl pohybu: Dopis, pošta, zpráva k nám šla několik dní. Snom – VF – (praep S / ADV) Snom – nositel; praep S / ADV – cíl

  41. jít5 = činnost, fungování stroje, zařízení (nelokomoční pohyb): Hodiny jdou. Stroj jde. Snom – VF Snom – nositel [+mech] • jít6 = kvalifikovaná činnost stroje, zařízení (kvalifikace dějem): Hodiny jdou správně. Snom – VF – ADV / praep S Snom – nositel [+mech]; ADV – kvalifikace

  42. jít7 = pohyb času: Dny jdou pomalu. Snom – VF – ADV Snom – čas; ADV – kvalifikace - kvalifikace se užívá i přímo ve slovese, např. pomalost (Dny se táhnou.), rychlost (Dny utíkají.) • jít8 = přibližování nějakého přírodního jevu: Bouřka jde. Jde velká voda. Snom – VF (vyrozumívá se „sem“ - k mluvčímu, ale neuvádí se)

  43. jít9 = (o něčem smysly postižitelném) „šířít se“: Z kuchyně jde vůně / hluk. Do bytu jde pára. Snom – VF – (praep S) praep S – lokální určení • jít10 = přibližování se nějakého stavu (frazeologizované): Šly na ni mdloby. Snom – VF – naSacc Sacc– nositel stavu • jít11 = kvalifikace činnosti: Práce jde dobře. Čtení Pepíčkovi ještě moc nejde. Snom – VF – ADV / praep S – (Sdat) Snom – činnost; ADV – kvalifikace; Sdat – agens

  44. b) statické predikáty: • jít12 = specifikace lineárního průběhu (trasy) – o cestách apod.: Silnice jde do kopce. Snom– VF – praep S /ADV praep S – specifikace • jít13 = směrově orientační význam (o oknech, dveřích apod.): Okna jdou do dvora, na jih. Snom – VF – praep S Snom – nositel; praep S – specifikace orientace

  45. jít14 = modální význam možností: Ty boty (mi) jdou spravit. Snom – VF – INF – (Sdat) Snom– patiens činnosti; INF – činnost; Sdat – agens • jít15 = uvození předmětu zájmu: Jde o složité otázky. Jde o řešení důležitých problémů. VF3sgn – oSac c/ o to, že SENT / o to, ... -li, zda, relat SENT oSacc ... - předmět zájmu (často propoziční)

  46. jít16 = uvození předmětu zájmu nebo uvození činnosti jako sub 14, navíc přistupuje odstín volní modálnosti: Jde nám o rozšíření výroby. Jde nám o to, rozšířit výroby. „chceme rozšířit výrobu“ VF3sgn – oSacc / o to, aby SENT / o to INF – (Sdat) oSacc – činnost; Sdat – původce modality • jít17 = ohrožení osob, věcí, hodnot: Jde mi o čest. Jde (nám) o člověka a jeho záchranu. Jde o život nás všech. VF3sgn – oSacc – (Sdat) oSacc – ohrožení entita; Sdat – nositel modality

  47. další významy s levointenčnímparticipantem s rysem [-anim] považujeme už za značně frazeologizované, např. Ten klobouk jí jde dobře. aj. • slovesa jít se často užívá jako náhrady za jiná „specializovanější“ slovesa pohybu, např.: Opona jde nahoru / zvedá se, jde dolů / klesá. Podobně: Táta jde! / přichází. Šel do svého pokoje / odešel. Marie šla s dítětem do školky / vedla je tam. Literatura: • DANEŠ, HLAVSA a kol. Větné vzorce v češtině. Praha : Akademia, 1981. 270 s.

More Related