Pedagogika 19. století

1. Pedagogika 19. století Johann Heindrich Pestalozzi (1746 – 1827)

2. Společnost v období 19. stol. • Etapa velkých ekonomických, sociálních a politických proměn v Evropě i ostatních kontinentech • Rozvoj podnikání, průmyslu a obchodu • Zvyšuje se počet obyvatelstva, které se rychle koncentruje do rozvíjejících měst. • Prosazují se nové požadavky na výchovu a vzdělání. Rozvíjí se síť školských i mimoškolských zařízení

3. Společnost v 19.stol. ve Švýcarsku • Ve feudálním Švýcarsku se od 2. poloviny 18. století začínají rozvíjet kapitalistické vztahy. • Bída chudého rolnictva se zhoršuje. Děti pracují v manufakturách a továrnách. • Pod vlivem fr. osvícenství přemýšlí švýcarská pokroková společnost, k níž patří i Pestalozzi, jak chudým pomoci.

4. J. H. Pestalozzi

5. Život • Narodil se r. 1746 ve Švýcarsku v Curychu. Otec brzy zemřel. Vychovávala ho matka s hospodyní. • Studoval teologii a právo. Studia předčasně ukončil a začal studovat zemědělství. • Pobýval i u svého dědy na vesnici, kde poznal těžké životní poměry venkovského lidu  měl touhy pomáhat chudým.

6. V roce 1767 se oženil s o 8 let starší ženou i přes odpor jejích rodičů. • Ve svém životě několikrát čelil finančním krachům, protože všechny peníze vkládal do zakládání domů pro sirotky. • Zemřel r. 1827 v Bruggu. Příčinou smrti mu byly deprese způsobené těžkými životními situacemi a zadlužením. • Náhrobek: „Vše pro jiné, nic pro sebe.“

7. Odkaz • Řadí se mezi nejvýznamnější vychovatele v 18. a 19. století. • Přezdívá se mu „Vychovatel velkého srdce“ • Už během studií četl fr. i německá díla filozofů, hlavně díla od Rosseaua. • Byl jeho pokračovatelem. Přijímal jeho nápady a myšlenky a nadále je rozvíjel, ale zároveň se od nich částečně distancoval. • Zajímal se o řešení akutního problému překonání bídy a strádání nejchudších lidí, hlavně sirotků.

8. Úmysly a činy • Vytvořil koncepci tzv. industriální výchovy, která měla zaručit, aby se děti naučily praktickým dovednostem, díky nimž by nebyly odkázány na almužny, ale byly soběstačné.

9. Neuhof • V r. 1768 zakoupil pozemek (Neuhof). Chtěl zde vybudovat vzorné hospodářství, kde by učil zemědělce pokrokovým metodám. Projekt však zkrachoval.

10. Po neúspěchu Neuhof přeměnil v r. 1774 na Ústav pro výchovu chudých, žebravých dětí (50 dětí) • Rodinné prostředí, elementární vzdělání (číst, psát, počítat) a praktické dovednosti (příst, tkát, pracovat na poli) – výrobní práce spojována s učením • Z práce dětí se Pestalozzi snažil ústav financovat  neúspěch • R. 1780 musel ústav zavřít, protože dluh mohl splatit jen prodejem pozemku a peněžitými dary od příbuzných manželky.

11. Neuhof

12. Stanz • V roce 1798 byla ve Švýcarsku vyhlášena Helvétská republika. Pestalozzi byl k dispozici nové vládě a projevil přání pracovat jako učitel. • Byl pověřen organizováním péče o osiřelé děti ve Stanzu. V bývalém klášteře zřídil útulek pro děti ve špatném tělesném a duševním stavu (přes 80 dětí, 5-10 let). Navazuje na svou výchovnou práci z Neuhofu. V roce 1799 útulek zrušen.

13. Pestalozzi ve Stanzu obklopený sirotky Bývalý klášter ve Stanzu

14. Burgdorf • V r. 1800 dostává k dispozici zámek v Burgdorfu, aby v něm založil výchovný ústav a také oddělení pro přípravu učitelů.

15. Neexistovalo tam žádné rozvržení tříd ani učiva. Žáci pracovali ve skupinách podle nadání a zájmu, vyučovali se i vzájemně. • Místo učebnic měli na stěně diagramy s abecedou. • Po rozpadu Helvétské republiky vyzvala vláda Pestalozziho, aby Burgdorf opustil.

16. Yverdon • R. 1805 přesídlil do Yverdonu, kde na starém zámku vybudoval výchovný ústav pro chovance ze zámožných rodin, často i z ciziny (70-150 chovanců). • Přívětivost, hry, tělesné cviky. • V ústavu byla SŠ a učitelský seminář, kde byli připravování kandidáti učitelství. • Při ústavu byl posléze zřízen penzionát pro výchovu dívek z lepších rodin.

17. Ústav začal po 10 letech upadat, nakonec zanikl v roce 1825.

18. Poslední léta Pestalozziho života • Po zániku jeho institutu v Yverdonu se Pestalozzi vrací do Neuhofu, kde chtěl znovu zřídit Ústav pro výchovu chudých, žebravých dětí. • Než však Ústav stačil realizovat, 17. 2. 1827 umírá (81 let) v Brugu.

19. Dílo • Večer poustevníkův (1780) – pedagogické názory na výchovu a vzdělání. Všem lidem má být dáno nejprve obecné vzdělání, pak teprve odborný výcvik. Největší význam má mít rodina, obec a pak společnost. • Linhart a Gertruda (1781) – pedagogický román o tom, jak by se měl utvářet život rolníků. Popisuje v něm např. jak děti předly a přitom je Gertruda učila trivia a básně. Román měl velký úspěch.

20. Jak Gertruda své děti vyučuje (1801) – román, ve kterém jsou shrnuty Pestalozziho dosavadní pedagogické zkušenosti. Popisuje život zemědělské rodiny a přirozenou výchovu dětí v rodinných podmínkách. Dílo navazuje na Rousseauova Emila  široké mezinárodní uznání. • Abeceda názorů • Kniha matek atd.

21. Pedagogické zásady • Láska k dítěti • Snahy o zlepšení života nejchudších lidí

22. Vyučovací zásady a metody • Klade důraz: • smyslové vnímání • názorné vyučování • formální vzdělání • systematičnost ve výuce • soustavnost, postupnost, věková přiměřenost • Cílem je člověk harmonicky vzdělaný (rovnoměrný tělesný, duševní a mravní vývoj) • Výchova nemá být jednostranná

23. Zastánce hromadné koncepce výchovy • Domníval se, že výchovou a vzděláním se nezmění společenské rozvrstvení. • Vyučování spojuje s řemeslnou a zemědělskou prací (chudí jsou určení k tělesné práci)  příprava pro budoucí zaměstnání • Výchovu považuje za sociální povinnost státu

24. Elementární vzdělávání • Kritizoval současnou školu pro mechanické učení a pro dogmatičnost. • Učení má vycházet z lidské přirozenosti, má směřovat od názorného smyslového vnímání k objasnění pojmů a k rozvíjení myšlení • Proto stanovil 3 základní prvky, elementy poznání: • Číslo • Tvar • Slovo

25. Podstatou elementárního vyučování je tedy naučit děti počítat, měřit a ovládat řeč. • Vyučování a výchova má být založena na pozorování, tedy rozlišování podstatného od vedlejšího, srovnávat a zobecňovat = vnímat smysly. • Vyučoval pozvolna, nové učivo vykládal až poté co si děti dobře osvojily učivo předchozí

26. Metodiky • Pestalozzi položil základy k vypracování metodik jednotlivých předmětů • Metodika mateřského jazyka – založil ji na rozvoji řeči dítěte • Nejprve seznamovat s hláskami  rozvoj slovní zásoby • Nakonec si osvojuje mluvnici, poté se teprve dítě začíná učit psát • Tvary písmen - nejprve samohlásky, poté souhlásky = slabiky = slova

27. Zasloužil se o rozvoj hláskové metody, zavedl pomůcky pro učení psaní • Jazykové vyučování spojoval s věcným učením (osvojování poznatků z přírody, zeměpisu, dějepisu spojoval také s učením o tvarech, měření, kreslení, psaní)

28. Vyučování zeměpisu – postupovat od nejbližšího okolí dítěte k představě o celé zemi • Počty – pozornost věnoval pomůckám (nástěnné jednotkové a zlomkové počítadlo)

29. Výchova v rodině • Laskavý vztah rodičů k dítěti • Matka je nejlepší vychovatel • Zabýval se obsahem i metodami rodinné výchovy • Matka má rozvíjet tělesné síly, duševní vlohy, vychovávat v dítěti lásku k lidem, pracovní návyky, základní vědomosti • Obraz ideální matky popsal v románu Linhart a Gertruda

30. Pokrokovost Pestalozziho díla • Pokrokový cíl výchovy = harmonický rozvoj sil a schopností člověka • Vyzdvihl úlohu výchovy, usiloval o sblížení školní a rodinné výchovy Přispěl k rozšíření vyučování na národní škole = 1. stupeň ZŠ • Dal základy k vybudování metodik jednotlivých učebních předmětů • Spojení vyučování s prací

31. Děkuji za Vaši pozornost!