Mezinárodní den jódu – 6. března vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF

1. Den jódu Mezinárodní den jódu – 6. března vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF Lesklé krystaly jódu při pokojové teplotě; cca 0,7 g

2. Jód z řeckého iódés = „fialový“ • hustota: 4,940 g/cm3 • teplota tání: 113,5 °C • teplota varu:184,35 °C

3. Jod je životně důležitý pro tělesný a duševní růst a pro udržení celkového zdraví. Nedostatek jodu je obvykle daleko horší, než nedostatek železa. Je zcela nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která pohlcuje jod potřebný k denní látkové přeměně, ale nemůže ho skladovat, jelikož ho potřebuje k výrobě hormonů (např. tyroxinu). • Nedostatek těchto hormonů může celkově negativně ovlivnit inteligenci. • Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma.

4. Nedostatkem jódu v organismu trpí celosvětově přibližně 30% populace (1,6 miliardy lidí). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí Jižní Ameriky, centrální Afriky a Asie. • Je-li příjem jódu dostačující , obsahuje ho tělo asi 40 -50 mg a až 75% je uloženo přímo ve štítné žláze. • Vstřebávání jodu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka, (sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.

5. Následky nedostatku jódu • Nedostatek jódu v potravě je nejčastější příčinou mentální retardace na světě. Nedostatek jódu u dětí se může projevovat celkovou apatií, mentální retardací, poruchou růstu, neschopností normálního pohybu a vyjadřování. Nedostatek jódu v těhotenství může zapříčinit spontánní potrat nebo mentální retardaci u dítěte.

6. Vstřebávání radioaktivního jodu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jodu. • Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.

7. Doporučená denní dávka jódu

9. Velmi vysoký obsah jódu má také Vincentka (5500 µg/kg ) a sušené mléko (1805 µg/kg). Obsah jódu v ovoci a zelenině závisí na tom, kolik ho obsahovala půda, v níž se pěstovaly. Jódem se v České republice obohacují i běžné potraviny, jako např. dětské piškoty nebo přesnídávky, ale hlavním zdrojem jódu v potravě je jodizovaná sůl, která dostatečně pokrývá denní potřebu jódu. Další potraviny s obsahem jódu: http://www.chpr.szu.cz/dbdata/jod/jod.htm