CAF v podmínkách střední a vyšší odborné školy

1. CAF v podmínkách střední a vyšší odborné školy Karel Pigl leden 2013

2. Informace o projektu • název projektu: „Prohloubení a zkvalitnění aplikace modelu CAF na KrÚ JMK a zavedení modelu CAF ve vybraných PO JMK“ • nositel: Krajský úřad Jihomoravského kraje a 13 jeho příspěvkových organizací • termín realizace: 2010 – 2012

3. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Znojmo, Jana Palacha 8

4. Informace o škole • příspěvková organizace Jihomoravského kraje • sdružuje střední školu s aktuálně 235 žáky a vyšší odbornou školu se 117 studenty • 45 zaměstnanců (z toho 10 provozních) • vyučované obory: zdravotnický asistent, diplomovaná všeobecná sestra • uplatnitelnost na trhu práce k 30. 9. 2012: 1 nezaměstnaný ze SŠ, 0 z VOŠ

5. Proč dbát na kvalitu ve škole? • školství – tržní prostředí • demografický pokles – „boj“ o žáka • více žáků znamená více financí na platy, na nákup nových učebních pomůcek, na zlepšení prostředí školy • udržení image školy na trhu práce (zájem o absolventy v pražských a brněnských nemocnicích) • optimalizační tendence zřizovatelů

6. Podmínky ve středním školství posledních let • škola přijímá stejné počty žáků jako před 20 lety, avšak výrazně narostly počty přijímaných na jiných středních školách a počty nových středních škol • žák 2. stupně základní školy nemá obavy, že nebude přijat na maturitní obor střední školy, chybí vzory ve třídě • žák střední školy nemá obavy, že nebude přijat na vysokou školu (asi 70 % maturitního ročníku)

7. Podmínky ve vyšším odborném školství posledních let • vyšší odborné školy prokázaly svou životaschopnost • uplatnění na trhu práce je 100 % • minimálně 2 – 3 nabídky • v případě znalosti německého jazyka práce v německých, rakouských a švýcarských nemocnicích a domovech pro seniory • opakující se snahy o rušení VOŠ

8. Motivace k volbě standardizovaného nástroje hodnocení kvality • vnitřní snaha o zjištění stavu poskytovaných služeb a možnosti jejich zlepšování • zkušenosti autora z minulosti jako manažera kvality na Jihomoravském inspektorátu České školní inspekce

9. Cesta k modelu CAF • zkušenosti autora s modelem • vhodnost modelu CAF pro veřejnou správu • nabídka Jihomoravského kraje na zapojení do projektu • možnost odborného vedení konzultantskou firmou pro školu zdarma

10. Interní nástroje pro zjišťování kvality ve škole • výroční zpráva o činnosti školy za školní rok • výroční zpráva o hospodaření za kalendářní rok • zpráva o vlastním hodnocení školy (již bez povinné písemné podoby) • jednání pedagogických rad • hospitační činnost vedení školy a předsedů předmětových komisí

11. Externí nástroje pro zjišťování kvality ve škole • kontrolní a inspekční činnost České školní inspekce • kontrolní činnost zřizovatele • kontrolní činnost dalších kontrolních orgánů (inspektorát práce, finanční úřad, OSSZ, zdravotní pojišťovny, hasičský záchranný sbor, poskytovatelé dotací, hygienické stanice, živnostenský úřad pod.) • „státní maturita“

12. Vzájemná provázanost vnitřních kontrolních nástrojů • osnova výroční zprávy o činnosti obsahuje náznaky systematičnosti a nedefinované hloubky sledování vybraných ukazatelů • míra podloženosti tvrzení konkrétními číselnými údaji není zřejmá • hospitační činnost vedoucích pracovníků probíhá na různých školách podle různých ukazatelů

13. Přínos CAF pro hodnocení kvality školy • komplexnost a soustavnost • analytický přístup modelu, zjištění vztahů mezi zjištěními a příčinami • usnadnění sebehodnocení • motivace zaměstnanců ke zlepšování • nástin cest ke zlepšování • svorník spojující různé nástroje hodnocení • důraz na exaktně vyjádřené výsledky • možnost benchmarkingu a benchlearningu

14. Vlastní realizace modelu CAF

15. Stanovení cílů a plánu realizace projektu • komplexně analyzovat a hodnotit všechny stránky činnosti školy a stanovit cesty ke zlepšování (uzavřený cyklus PDCA) • využít silných stránek a dále je rozvíjet • identifikovat slabé stránky a minimalizovat jejich dopad na činnost školy • časový plán realizace byl dán schváleným projektem

16. Informace zaměstnancům • získání vedení školy pro realizaci projektu (ředitel školy zapojení sám inicioval) • vysvětlení smyslu a přínosu všem zaměstnancům a jejich motivování pro projekt a tím pro zlepšování výsledků jejich práce • seznámení s časovým harmonogramem • seznámení se zapojením kategorií zaměstnanců a jednotlivců do projektu

17. Ustavení projektového týmu • ve škole působila sedmičlenná pracovní skupina pro autoevaluaci školy • po zkušenostech s počtem osob v obdobném týmu byl počet stanoven na 3 • všichni 3 členové se zkušenostmi z týmu pro autoevaluaci školy

18. Zkušenosti členů týmu • vedoucí týmu byl vedoucím týmu pro autoevaluaci, studující doktorandského studia • další člen se zkušenostmi z práce školního inspektora a z řídící práce ve vedoucích funkcích ve školství, studující školského managementu

19. Proškolení členů projektového týmu • v režii konzultantské společnosti • úvodní školení zástupců příspěvkových organizací • celodenní školení projektového týmu

20. Vlastní hodnocení • rozdělení jednotlivých kritérií mezi členy týmu • zahájení práce výsledkovými kritériemi • získávání podkladů od jednotlivých zaměstnanců a z již zpracovaných materiálů (výroční zpráva, zpráva o hospodaření, hlášení, výkazy, další zprávy apod.)

21. Vlastní hodnocení • zpracování, zadání a vyhodnocení vlastních dotazníků žákům, studentům, rodičům a zaměstnancům • pracovní jednání týmu a diskuse o zpracovaných kritériích a informacích od člena-zpracovatele • konsensus ve formulacích a uvedených zjištěních • hodnocení bez jemného rozlišení

22. Vypracování sebehodnotící zprávy • přenesení získaných dat do šablony vypracované konzultantskou firmou • připomínkování konzultantem • zapracování připomínek • vypracování závěrečné verze sebehodnotící zprávy

23. Akční plán zlepšování • výběr několika desítek námětů pro zlepšení • bodování z hlediska efektu a realizovatelnosti • podle součinu bodů stanoveny priority • sestavení akčního plánu zlepšování na dva roky

24. Seznámení s akčním plánem zlepšování • projednání akčního plánu zlepšování a sebehodnotící zprávy ve vedení školy a na provozní poradě • zapracování plánu do ročního plánu práce školy a do týdenních plánů • vlastní realizace akčního plánu

25. Opakované hodnocení • po roce realizace akčního plánu zlepšování provedena revize hodnocení a doplnění nových dat • vyhodnocení naplnění akčního plánu • doplnění nových opatření vzešlých z opakovaného hodnocení do akčního plánu zlepšování

26. Ukončení projektu • dvouletý projekt byl ukončen v závěru roku 2012 • závěrečné jednání zástupců zapojených příspěvkových organizací proběhlo u zřizovatele v lednu 2013

27. Přínos pro školu • velmi podrobné, analyticky zaměřené zamyšlení nad misí školy, jejím aktuálním naplňováním, korekce současného stavu a promítnutí do vize školy • uvědomění si silných i slabých stránek • zapojení zaměstnanců školy do hodnocení a zvýšení jejich podílu na řízení školy vedlo k většímu jejich sepětí se školou a uvědomění si odpovědnosti za její další působení

28. Přínos pro školu • využívání výsledků sebehodnotící zprávy v jiných projektech (např. Zdravá škola) • argumentační nástroj pro tvorbu koncepčních záměrů školy na léta 2013 - 2019

29. Přínos pro management školy • nasměrování dalšího možného rozvoje školy • odhalení rezerv v řízení některých oblastí chodu školy • zlepšení kontrolního systému • zlepšení informačního systému • lepší pochopení vzájemných souvislostí fungování školy • rozvoj metody MBO v podmínkách školy

30. Problémy a úskalí při realizaci • formulace indikátorů odlišná od jiných nástrojů hodnocení – „jiný jazyk“ • obtíže s pochopením obsahu jednotlivých indikátorů a vazeb mezi nimi, zvl. mezi předpoklady a výsledky • překonání negativního vztahu některých zaměstnanců ke shromažďování dat a hodnocení

31. Problémy a úskalí při realizaci • získávání dat bylo komplikované a časově náročné z důvodu jejich vyhledávání v různých materiálech a statistikách za tři roky zpět • některá data se dosud ani neshromažďovala či nesledovala • v akčním plánu bylo třeba brát v úvahu finanční možnosti školy jako jeden ze základních limitujících faktorů

32. Jak dál? • pokračovat v dalších letech v používání modelu CAF ve škole • zaměřit se na benchmarking a benchlearning • zapojit se do spolupráce s konkrétními školami používajícími model CAF

33. Děkuji za pozornost