Úpadkové právo EU

1. Úpadkové právo EU Mgr. Lukáš Pachl asistent soudce

2. Historie mezinárodního a evropského úpadkového práva • Počátky již od 17. století – např. Holandsko a Utrecht • Návrh mnohostranné smlouvy z Montevidea – 1889 • Haagská konference o mezinárodním právu soukromém - 5.10.2006 – přistoupilo k této konferenci ES • Vzorový zákon Mezinárodní organizace pro obchodní právo při OSN – UNCITRAL – Model Law on Cross-Border Insolvency – z roku 1997 • Mezinárodní konference advokátů zpracovává – - Model International Insolvency Cooperation Act - International Insolvency Concordat • Doporučení Světové banky

3. Historický vývoj právní úpravy v EU - 1960 – byla vytvořena komise expertů (neúspěšné pokusy 1970,1980) – práce zastaveny - Princip jednoty a universality x princip teritoriality a plurality - Dvoustranné a vícestranné úmluvy - 1990 – zahájena nová jednání - Lucemburská úmluva o konkursním řízení – 1995 – nenabyla účinnosti (centrum hlavních zájmů, uznávání rozhodnutí, kolizní normy) - 1999 - rezoluce, ve které Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila návrh směrnice nebo nařízení o úpadku, který má účinky v několika státech - Nařízení Rady (ES) 1346/2000 – (přijato 29.5.2000) účinnost 31.5.2002

4. Charakter právní úpravy • „komunitární právo“ - I.pilíř práva EU primární právo (SES, Maastricht, Amsterdam, Nice) sekundární právo (nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanoviska) • „přímo použitelný právní předpis“ – IZ - § 426, čl. 47 Nařízení • čl. 249 SES – „přímý účinek“, bezprostřední použitelnost • čl. 10 SES – členské státy mají povinnost zajistit aplikaci Nařízení (soudy) • Čl. 65 SES – justiční spolupráce v soukromoprávní oblasti • Nařízení umožňuje (nařizuje) aby určité oblasti byly upraveny vnitrostátním právem čl. 16 a 36 (předběžná a ochranná opatření)

5. Výklad Nařízení • čl. 234 SES – závazný výklad právních předpisů podává ESD - (Rozsudek ESD ze dne 17.1.2006 C-1/04 Susanne Staubitz – Schreiber) - (Rozsudek ESD ze dne 2.5.2006 C-341/04 Eurofood IFSC Ltd.) • Judikatura soudů jiných členských států EU (Německo, Velká Británie) • Při výkladu pojmů nesmíme spoléhat pouze na výklad použitý v tuzemských právních předpisech

6. Základní cíle Nařízení • koordinace roztříštěných národních právních úprav • zrychlení a zjednodušení úpadkového řízení • Zajištění fungování vnitřního trhu EU • zamezení zneužití principu „forum shopping“ • Preambule

7. Stěžejní body právní úpravy • Mezinárodní příslušnost (pravomoc) k zahájení řízení • Uznávání rozhodnutí • Kolizní normy pro určení práva rozhodného • Koordinace paralelně probíhajících řízení • Ochrana práv věřitelů

8. Působnost a účinnost Nařízení • Územní působnost: členské státy EU s výjimkou Dánska – čl. 33 Nařízení – není závazné ani použitelné - individuální výhrady – Portugalsko, Velká Británie • účinnost 31.5.2002 - řízení zahájená po nabytí účinnosti - řízení zahájená po vstupu členského státu do EU - úkony dlužníka učiněné před vstupem tohoto Nařízení v účinnost se řídí právem platným před vstupem tohoto Nařízení v účinnost • Vstup ČR do EU 1.5.2004 – Nařízení je účinné na území ČR • Nahrazuje mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 44 Nařízení • Vyloučena aplikace na úpadek finančních institucí

9. Věcná působnost • Kolektivní úpadková řízení, která zahrnují částečné nebo úplné zajištění majetku dlužníka a jmenování správce podstaty Jsou výslovně uvedena v příloze A nebo příloze B Nařízení

10. Základní pojmy I. • kolektivní úpadkové řízení - klasické úpadkové řízení - příloha A - likvidační úpadkové řízení - příloha B (zpeněžení majetku dlužníka) • Příloha A – konkurs, oddlužení, reorganizace • Příloha B - konkurs

11. Základní pojmy II. • Rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení • § 101 IZ X zahájení úpadkového řízení • ???? – od kdy je možné vztahovat účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na území jiných členských států EU ????

12. Základní pojmy III. • Správce podstaty • Osoba jejíž funkcí je spravovat nebo prodat majetek dlužníka nebo dohlížet na správu jeho záležitostí • Příloha C

13. Základní pojmy IV. • Soud • Soudní orgán nebo jiný příslušný subjekt, který je oprávněn zahájit úpadkové řízení nebo v průběhu tohoto řízení rozhodovat • VB a Irsko – zde může řízení zahájit také statutární orgán, valná hromada, shromáždění společníků a věřitelů nebo tzv. administrátor insolvence

14. Základní pojmy V. • Členský stát kde se nachází majetek dlužníka • v případě hmotného majetku členský stát, na jehož území se majetek fyzicky nachází. • v případě majetku nebo vlastnických práv nebo nároků, které musí být zapsány ve veřejném rejstříku, členský stát, pod jehož pravomoc rejstřík spadá. • v případě pohledávek členský stát, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy povinné třetí osoby ve smyslu čl. 3 odst. 1 Nařízení 1346/2000/ES.

15. Základní pojmy IV. • Provozovna • Jakékoliv místo kde dlužník vykonává nikoliv přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských zdrojů a materiálních hodnot • § 21 a 22 ObchZ – podnikání zahraničních osob • § 21 odst. 5 ObchZ – FO, které jsou státními příslušníky států EU nebo Evropského hospodářského prostoru • Účastníkem vedlejšího nebo územního úpadkového řízení může být provozovna nebo organizační složka zahraniční osoby

16. Určení mezinárodní příslušnosti k zahájení řízení • Nařízení určuje pouze mezinárodní příslušnost k zahájení řízení – určuje stát jehož soudy nebo jiné příslušné orgány jsou oprávněny zahájit řízení. • Místní a věcná příslušnost se řídí vnitrostátním právním řádem • Mezinárodní příslušnost není možné vyloučit dohodou ( Usnesení OLG Celle z 18.4.2005) • centrum hlavních zájmů dlužníka (nemusí se jednat pouze o sídlo) • provozovna

17. Typy úpadkových řízení • Hlavní úpadkové řízení - universální účinek - ve státě kde se nachází COMI • Vedlejší úpadkové řízení - teritoriální účinek - ve státě kde je alespoň provozovna • Územní úpadkové řízení - teritoriální účinek - ve státě kde je alespoň provozovna

18. Hlavní úpadkové řízení – zahájení I. • Centrum hlavních zájmů dlužníka (COMI) - zakládá příslušnost pro zahájení hlavního úpadkového řízení - PO – vyvratitelná právní domněnka – sídlo - obecně – místo, ze kterého dlužník spravuje své zájmy a toto místo je zjistitelné třetími osobami (věřiteli) - FO – platí obecná definice - bydliště, místo podnikání - podmínky musí být splněny obě současně – pokud nejsou rozhoduje pohled věřitelů

19. Hlavní úpadkové řízení – zahájení II. • COMI se posuzuje k okamžiku podání návrhu - (Rozsudek ESD ze dne 17.1.2006 C-1/04 Susanne Staubitz – Schreiber) • holding – (Rozsudek ESD ze dne 2.5.2006 C-341/04 Eurofood IFSC Ltd.) – každá PO má své vlastní COMI, holding není PO X britská judikatura • Princip „procesní konsolidace“ – zatím odmítnut ESD

20. Konflikt pravomocí • pozitivní konflikt pravomocí – soudy dvou nebo více států tvrdí svou mezinárodní příslušnost • Nemohou existovat dvě centra hlavních zájmů • zamezení uplatnění principu „forum shopping“, princip právní jistoty věřitelů, • Přednost má řízení zahájené nejdříve – i na úkor správnosti (nejedná se o okamžik podání návrhu ani o vydání vyhlášky podle § 101 IZ) • - (Rozsudek ESD ze dne 2.5.2006 C-341/04 Eurofood IFSC Ltd.)

21. Hlavní úpadkové řízení – zahájení III. • COMI zahrnuje podnikatelské a jiné profesní aktivity – jedná se o místo hlavního ekonomického zájmu (nikoliv o místo obvyklého pobytu) • Sídlo zakládá příslušnost k zahájení hlavního úpadkového řízení pouze tehdy je-li identické s místem odkud dlužník obvykle spravuje své zájmy a toto místo je zjistitelné třetími osobami – musí posuzovat soud • Problém při určení místní příslušnosti podle o.s.ř. –( § 86 odst. 2) - určí Nejvyšší soud • Německo – místní příslušnost soudu se určuje podle polohy centra hlavních zájmů dlužníka • Pokud dlužník ukončil svou činnost – sídlo, místo podnikání

22. Hlavní úpadkové řízení – zahájení IV. • Lze zahájit i proti dlužníkovi, který nemá sídlo na území EU (nebyl zřízen podle práva členského státu) pokud COMI je na území EU – německá judikatura • Lze zahájit proti dlužníkovi, který není státním občanem ani jednoho z členských států pokud má COMI na území EU

23. Hlavní úpadkové řízení - charakter • Princip „umírněné universality“ • Řízení má obecnou platnost a vztahuje se na veškerý majetek dlužníka bez ohledu na to, na území,kterého členského státu se nachází • To platí do okamžiku zahájení vedlejšího úpadkového řízení – pak se hlavní úpadkové řízení nevztahuje na majetek dlužníka, který se nachází v členském státě, který zahájil vedlejší úpadkové řízení …. a který podléhá tomuto úpadkovému řízení

24. Vedlejší úpadkové řízení – obecně • Provozovna – čl.2 písm. h) Nařízení - • Pro definování provozovny nelze vycházet pouze ze zákonných definic např. v ObchZ, daňových předpisů • - pouze podnikatelé (u FO - nepodnikatelů nelze zahájit vedlejší ani územní úpadkové řízení) • Teritoriální charakter – vztahuje se pouze na majetek, který se nachází na území tohoto státu • Řídí se právním řádem státu, který dané řízení zahájil • Územní úpadkové řízení • Vedlejší úpadkové řízení – v užším slova smyslu

25. Vedlejší úpadkové řízení - význam • Ochrana zájmů třetích osob • Účelnější správa majetku dlužníka - struktura majetku dlužníka je složitá - odlišnost právních řádů, kterým se řídí právní vztahy k majetku (výjimky z principu lex fori concursus)

26. Územní úpadkové řízení – zahájení • čl. 3 bod 2 a 4 je možné je zahájit i před zahájením hlavního úpadkového řízení - (návrh dlužníka) pokud nelze zahájit hlavní úpadkové řízení (např. právní řád státu kde je COMI neumožňuje proti tomuto dlužníkovi zahájit řízení) - na návrh věřitele, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě kde se nachází provozovna dlužníka, nebo jehož pohledávka vznikla činností provozovny Týká se majetku dlužníka, který se nachází ve státě, ve kterém bylo toto řízení zahájeno

27. Územní úpadkové řízení – rozsah • Vyšší míra samostatnosti než vedlejší úpadkové řízení v užším slova smyslu • Samostatné – vnitrostátní úpadkové řízení • Řízení uvedené v příloze A Nařízení • Pokud bude následně zahájeno hlavní úpadkové řízení - vztahují se na územní úpadkové řízení přiměřeně pravidla týkající se vedlejšího územního úpadkového řízení v užším slovy smyslu ( čl. 31 – 35) – pokud to umožňuje stav územního úpadkového řízení - správce podstaty v hlavním řízení může požadovat, aby se řízení přeměnilo na řízení likvidační, ale jen je-li to výhodné pro věřitele v hlavním úpadkovém řízení - insolvenční soud musí tomuto návrhu vyhovět

28. Vedlejší úpadkové řízení v užším slova smyslu • – čl. 3 odst. 2 a 3 Nařízení - řízení, které jsou zahájena po zahájení hlavního úpadkového řízení - řízení dle přílohy B Nařízení – pouze konkurs - u provozovny je stanovena fikce úpadku ve formě platební neschopnosti (soud není povinen zkoumat skutečný úpadek provozovny) - návrh na zahájení – správce v hlavním úpadkovém řízení (rozšíření aktivní legitimace k podání insolvenčního návrhu dle § 97 IZ) - jakákoliv jiná osoba (věřitel, dlužník) Správce podstaty v hlavním úpadkovém řízení může navrhnout, aby vedlejší úpadkové řízení bylo ukončeno jiným než likvidačním způsobem

29. Zásady vedlejšího úpadkového řízení • má pouze teritoriální dopad • týká se majetku, který se nachází na území státu, který řízení zahájil – neznamená to, ale že by provozovna musela tento majetek spravovat • dílčí řízení • Nemá subsidiární charakter k hlavnímu úpadkovému řízení - je relativně samostatné • Vůči majetku, který se nachází na území státu, který zahájil vedlejší řízení má vždy přednost vedlejší řízení před řízením hlavním • Musí vždy existovat přeshraniční prvek

30. Majetkový rozsah – příklad I. • Ve státě A bylo zahájeno hlavní úpadkové řízení • Ve státě B zahájeno vedlejší úpadkové řízení • Právní řád státu A umožňuje zahrnout do majetkové podstaty veškerý majetek dlužníka • Právní řád státu B umožňuje zahrnout pouze majetek, který slouží k podnikání

31. Majetkový rozsah – příklad I. Majetková podstata v hlavním úpadkovém řízení stát A stát B Majetek, který neslouží k podnikání Veškerý majetek dlužníka Majetek, který slouží k podnikání Majetková podstata ve vedlejším úpadkovém řízení

32. Příklad • Úpadek byl prohlášen na dlužníka, který má COMI v ČR, ale provozovnu v Německu. Insolvenční správce může: - spravovat veškerý majetek dlužníka sám - navrhnout insolvenčnímu soudu, aby mu ustanovil zvláštního správce pro účely správy majetku v Německu § 35 IZ - navrhnout v Německu zahájení vedlejšího úpadkového řízení

33. Kolizní normy • Tzv. insolvenční status • Jednotná pravidla určení práva rozhodného pro úpadkové řízení • Vyloučeno použití zákona o mezinárodním právu soukromém • Lex fori concursus – právní řád státu, který řízení zahájil – platí pro hlavní i vedlejší řízení

34. Subjektivní insolvenční způsobilost • Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí: • proti kterému typu dlužníka může být úpadkové řízení zahájeno § 6 IZ Např. Belgie, Lucembursko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Francie – řízení nelze zahájit proti majetku dlužníka, který není podnikatelem Itálie – nelze proti majetku dlužníka, který není podnikatelem ani proti majetku tzv. malého podnikatele Německo, Rakousko – lze zahájit i proti majetku dlužníka, který není podnikatel

35. Subjektivní insolvenční způsobilost – příklad • FO nepodnikatel je státním občanem Řecka, kde má i své formální bydliště, má své COMI v Rakousku (trvale se zdržuje a vznikly zde i závazky, pro které se nachází v úpadku) • V Řecku nelze zahájit řízení • Hlavní úpadkové řízení bude zahájeno v Rakousku a do majetkové podstaty bude zahrnut i majetek v Řecku

36. Rozsah majetkové podstaty • Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí Rozsah vymezení majetku, který tvoří část majetkové podstaty, a způsob nakládání s majetkem, který dlužník nabyl po zahájení úpadkového řízení • výjimky upraveny v čl . 7 (výhrada vlastnictví) a čl 8 (smlouvy ohledně věcí nemovitých) Nařízení

37. Oprávnění dlužníka a správce podstaty Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí oprávnění dlužníka a správce podstaty v úpadkovém řízení Čl. 18 Nařízení – oprávnění správce je možné na území jiného členského státu realizovat pouze v souladu s právním řádem státu, na jehož území správce zamýšlí jednat

38. Podmínky započtení Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí podmínky, za kterých může dojít k započtení pohledávek Neplatí pro pohledávku, která se řídí právním řádem jiného členského státu Výjimky čl. 6, čl. 9 a čl. 10 Nařízení § 140 odst. 2 a 3 IZ

39. Započtení - příklad • Úpadkové řízení probíhá v tuzemsku • A) francouzský a český občan uzavřeli smlouvu podle českého práva – podmínky započtení podle § 140/2 a 3 IZ • B) francouzský a český občan uzavřeli smlouvu podle francouzského práva – podmínky započtení podle francouzské právní úpravy

40. Účinky na probíhající smlouvy jejichž stranou je dlužník • Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí účinky úpadkového řízení na probíhající smlouvy, jejichž smluvní stranou je dlužník; • Výjimky čl.7, čl. 8 a čl. 10

41. Účinky na řízení zahájená jednotlivými věřiteli s výjimkou soudních jednání • Právním řádem státu, který řízení zahájil se řídí účinky úpadkového řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení; - dopad např. na individuální exekuce

42. Další uplatnění principu „lex concursus“ • pohledávky, které mají být přihlášeny proti dlužníkově majetku a způsob nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení úpadkového řízení; • pravidla pro přihlašování, prověřování a přiznávání pohledávek; • pravidla pro provedení rozvrhu výtěžku ze zpeněžení dlužníkova majetku, pořadí pohledávek a práv věřitelů, kteří byli částečně uspokojeni po zahájení úpadkového řízení na základě věcného práva nebo započtením pohledávek; • podmínky a účinky skončení úpadkového řízení, zejména vyrovnáním; • práva věřitelů po skončení úpadkového řízení; • kdo má nést náklady a výdaje vzniklé v úpadkovém řízení; • pravidla týkající se neplatnosti, odporovatelnosti nebo neúčinnosti právních úkonů poškozujících všechny věřitele.

43. Výjimky z principu „lex fori concursus“ • Věcná práva třetích osob k majetku, který se nachází na území jiného členského státu, než který řízení zahájil • Započtení pohledávek – se vždy řídí právním řádem podle, kterého pohledávka vznikla • Výhrada vlastnictví k majetku, který se nachází na území jiného státu, než který řízení zahájil • Smlouvy týkající se nemovitostí – právem státu kde se nemovitost nachází • Pracovní smlouvy – právním řádem státu podle kterého byla smlouva uzavřena (délka pracovní doby, odměňování, výpovědní doby, odstupné apod.) – netýká se principu uspokojování těchto pohledávek • Účinky na soudní řízení týkající se majetku nebo práva náležejícího do majetkové podstaty se řídí právním řádem státu, ve kterém probíhá soudní řízení

44. Uznání rozhodnutí Rozhodnutí o zahájení hlavního, územního nebo vedlejšího úpadkového řízení je automaticky uznáno ve všech ostatních členských státech Není nutné zveřejnění tohoto rozhodnutí ani žádné další formality v ostatních členských státech (např. zvláštní uznávací „exequaturní“ řízení V ČR – je to rozhodnutí o úpadku Opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí se vždy řídí právním řádem státu, který dané rozhodnutí vydal

45. Účinky rozhodnutí o zahájení hlavního řízení Rozhodnutí o zahájení hlavního úpadkového řízení má ve všech ostatních členských státech stejné účinky jako podle práva státu, který toto řízení zahájil Např. omezení oprávnění dlužníka nakládat s majetkem Účinky nastávají od okamžiku kdy nastaly v členském státě, který rozhodnutí vydal (není rozhodující jestli je rozhodnutí pravomocné, ale jestli je účinné). To platí do okamžiku zahájení vedlejšího územního úpadkového řízení na území některého z členských států

46. Zveřejnění rozhodnutí • Správce podstaty může požádat, aby rozhodnutí o zahájení hlavního, vedlejšího nebo územního úpadkového řízení a rozhodnutí, kterým byl ustanoven do funkce bylo v některých členských státech zveřejněno • Členský stát na jehož území se nachází provozovna dlužníka může stanovit povinnost zveřejnění uvedených rozhodnutí • Splnění této povinnosti nemá vliv na automatické uznání tohoto rozhodnutí

47. Zápis do veřejného rejstříku Správce podstaty v hlavním úpadkovém řízení může požádat, aby rozhodnutí o zahájení hlavního řízení bylo zapsáno do rejstříku vlastnických práv k nemovitostem, obchodního rejstříku, nebo jakéhokoliv jiného veřejného rejstříku, který je veden v jiném členském státě. Každý členský stát si může vymínit povinný zápis do těchto rejstříků.

48. Odmítnutí uznání rozhodnutí • Nelze odmítnout: pro konkursní nezpůsobilost - čl. 16 bod 2 Nařízení X lex fori concursus secundarae – nevzniká povinnost zahájit vedlejší úpadkové řízení • Výhrada veřejného pořádku – čl. 26 Nařízení – základní hodnoty (ústavní práva) – právo být vyslechnut pouze výjimečné případy – zužující výklad (ESD)

49. Uznání jiných rozhodnutí • Všechna další rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu jehož rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení bylo uznáno, které vydá v souvislosti s úpadkovým řízením se rovněž automaticky uznávají ve všech členských státech • Uznávají se rovněž rozhodnutí související s úpadkovým řízením, i když je vydal jiný soud – např. v incidenčních sporech • Odmítnout – výhrada veřejného pořádku + omezení osobní svobody nebo omezení listovního tajemství

50. Výkon rozhodnutí • Čl. 25 Nařízení • Výkon rozhodnutí se řídí Nařízením Brusel I. • Výkon rozhodnutí probíhá prostřednictvím vnitrostátních úřadů nebo soudů – předchází povolení – odmítnout pouze z důvodu uplatnění výhrady veřejného pořádku • Ve vedlejším úpadkovém řízení lze odmítnout vykonat rovněž rozhodnutí, kterým by došlo k omezení osobní svobody či poštovního tajemství dlužníka nebo jiné osoby