Nearktická zoogeografická oblast

1. Nearktická zoogeografická oblast • Rozloha: cca 15 % souše • Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po střední část Mexika. • Holarktická oblast je Nearktida + Palearktida • Klima, vegetace: obdoba palearktického klimatu i vegetace, díky obdobné zem. poloze a rozloze kontinentu. V části - listnaté lesy, vnitrozemí- prérie,tajga, Z části - jehličnaté lesy, chladné klima: tajga,. tundra, arktida, JZ části - pouště

2. Nearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • SAVCI: počet čeledí nízký (27), endemické čeledi 2: sudokopytníci: Antilocapridae - vidlorohovití (1druh), hlodavci: Aplodontidae bobruškovití (1dr.) a subendemická č. Geomyidae- pytlonošovití - zasahují do Střed. Ameriky • Druhové bohatství stoupá od severu Aljašky (25 dr.) na jih Kalifornie (114 dr.) Aplodontia rufabobruška Antilocapra americana vidloroh americký Geomys bursariuspytlonoš nížinný

3. Nearktická zoogeografická oblast krtek hvězdonosý (Condylura cristata). tadarida guánováTadarida brasiliensis

4. ZAJÍCI (Lagomorfa) Sylvilagus obscurus pišťucha pikaOchotona princeps Králík pouštní Sylvilagus adubonii

5. HLODAVCI (Rodentia) Svišť lesní - Marmota monax

6. HLODAVCI (Rodentia) Psoun prériový Cynomys ludovicianus Čipmank Tamias dorsalis Burunduk - Eutamias sibiricus příbuzný druh z palearktidy

7. HLODAVCI (Rodentia) poletuška severníGlaucomys sabrinus poletuška Asapan (Glaucomys volans)

8. HLODAVCI (Rodentia) Peromyscus eremicus Pytlouš Dipodomys merriami Peromyscus leucopus

9. HLODAVCI (Rodentia) ondatra pižmová Ondatra zibethica Bobr kanadský Castor canadensis

10. HLODAVCI (Rodentia) Urson americký - Erethizon dorsatum

11. ŠELMY Carnivora Canis latrans kojot prérijní Lynx rufus rys červený

12. ŠELMY - Carnivora Medvěd baribal (Ursus americanus), Puma americká (Puma concolor) Medvěd hnědý gryzzly -Ursus arctos horribilis

13. ŠELMY Jezevec americký – Taxidea taxus Skunk pruhovaný Mephitis mephitis norek americký Neovison vison

14. Sudokopytníci Artiodactyla sobRangifer tarandus jelenec ušatý Odocoileus hemionus jelen wapiti Cervus elaphus canadensisi los aljašskýAlces alces gigas

15. Sudokopytníci Artiodactyla kamzík bělák ovce tlustorohá

16. Nearktická zoogeografická oblast • PTÁCI: žádná čeleď není endemická, jen 1 subendemickou čeledí jsou Meleagridae -krocanovití, neboť Meleagris ocellatakrocan paví je neotropický druh, zatímco M.gallopavo krocan divoký je nearktický druh. Meleagris gallopavo silvestriskrocan divoký Meleagrisocellatakrocan paví

17. Nearktická zoogeografická oblast • Limnické biotopy: 5 endemických čeledí např.č.- Centrarchidae - okounkovití, dále 4 č. holarktické: Esocidae - štikovití, Umbridae - blatňákovití, Dallidae - daliovití. Archaická fauna sladkovodních vod se zachovala díky příznivému, poledníkovému směru toku Missisipi (možnost migrací při zalednění kontinentu) Umbra krameriblatňák tmavý Lepomis megalotis Lepomis humilusslunečnice Dallia pectoralisDalie aljašská

18. Nearktická zoogeografická oblast • OBOJŽIVELNÍCI:3endemické čeledi: Dicamptodontidae- mlokanovití, (4 dr.), Amphiumidae- úhoříkovití, Rhyacotritonidae- mlokánkovití, a 3 subendemické č.: Ambystomatidae - axolotlovití (30 dr.), Proteidae- macarátovití, např. Necturus maculosusžábronoš skvrnitý a Plethodontidae - mločíkovití. Dicamptodon ensatus mlokan velký Amphiuma meansúhořík dvouprstý Necturus maculosusžábronoš skvrnitý

19. Nearktická zoogeografická oblast • Tato oblast měla pro vývoj fauny zcela zásadní význam: • SAVCI: Vačnatci se zde vyvíjeli od křídy až do miocénu, teprve později kolonizovali další oblasti. V terciéru zde probíhal vývoj více taxonů velkých savců: nosorožců, tapírů a koní (včetně r. Equus, který se rozšířil po všech kontinentech mimo izolovanou Austrálii), ti všichni zde později vyhynuli, podobně jako chobotnatci, kteří osídlili také jižní Ameriku a zpětně opět Euroasii. Z této doby se dochoval pouze 1 druh z č. vidlorohovití, totiž Antilocapra americana

20. Nearktická zoogeografická oblast • Teprve při posledním propojení Nearktidy s Asií v období wúrmského glaciálu v oblasti Beringovy úžiny na severoamerický kontinent proniká vlk, rosomák, los, sob a další druhy obratlovců, kteří se zde bobře aklimatizovali a následně se zřejmě ani nemohli při oteplení navrátit do Asie, neboť přechod se nejspíše zaplavil. Klimatické podmínky ale nadále zůstaly příznivé. Gulo gulo- rosomák Vlk arktický - Canis lupusarctos

21. Nearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • SAVCI: Podíl společných čeledí s jihoamerickou oblastí dosahuje 41 %, • také s palearktidou je obdobný (35 %). Holarktické rozšíření má zde č. Castoridae-bobrovití a Zapodidae- myšivkovití. Extrémnímu subarktickému a arktickému klimatu se přizpůsobilo 10 druhů myšivkovitých v Grónsku, 11 druhů na Tajmyru v palearktidě (přitom 8 druhů je společných oběma oblastem). • PTÁCI: Holarktické rozšíření má č. Alcidae-alkovití a Gaviidae- potáplicovití Casto fiber Alca torda - alka malá Zapus hudsoniusmyšivka labradorská Gavia immerpotáplice lední

22. Nearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Jihoamerická oblast • OBOJŽIVELNÍCI: Plethodontidae - mločíkovití (280 druhů!) jsou čeledí s největším areálem rozšíření ocasatých (+ Neotropis, jižní Evropa) Eurycea lucifugamločík zářivý Plethodon jordanimločík Jordanův Gyrinophilus palleucusmločík podzemní

23. Nearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OBLASTEM: Jihoamerická oblast • PTÁCI: nearktické dr. téměř nepřekračují svými areály hnízdního výskytu hranice holarktické oblasti, nicméně č. Cathartidae -kondorovití má takový areál, podobně čeleď s centrem rozšíření v jihoamerické oblasti:Trochilidae – kolibříkovití, kde z 321 druhů 15 druhů proniklo do Nearktidy –zejména do Kalifornie, Floridy, ale také až na Aljašku: Selasphorus rufus kolibřík zlatolesklý) Cathartes aura - kondor krocanovitý Selasphorus rufus kolibřík zlatolesklý Gymnogyps californianuskondor kalifornský

24. Palearktická zoogeografická oblast • Rozloha: 39 % území pevniny • Geografické vymezení: Island, Evropa, Asie bez orientální indomalajské oblasti, Japonsko, Sachalin, sever Afriky + Sahara a Kanárské ostrovy(provincie) • Klima a vegetace: A: mírné klima- západní regiony - listnaté lesy v Evropě, stepi, pouště v kontinentálním klimatickém regionu, subtropická poušť na severu Afriky, Arabský poloostrov, východní regiony Asie - druhově bohaté listnaté lesy. • B: Chladné klima: souvislý pás tajgy (převážně jehličnanů), severněji (nad severní hranicí lesa) biom tundra, nejseverněji arktida

25. Palearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • SAVCI: počet endemických čeledí je velmi nízký: Spalacidae- slepcovití, Dipodidae -tarbíkovití • OBOJŽIVELNÍCI: žáby: subendemická č. Discoglossidae-kuňkovití (20 dr.), Hynobiidae- pamlokovití (35 dr.) • PTÁCI: 74 % dr. ptáků střed. Evropy (naše území) nepřekračuje hranice palearktické oblasti, obdobně 88 % pavouků a téměř 97 % druhů střevlíkovitých je specifických pro palearktidu! Allactaga majorfrček větší Spalax leucodonslepec malý Euchoreutes nasotarbíček ušatý

26. Palearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • sAVCI: PŘÍKLADY AREÁLŮč. Tarbíkovití - Dipodidae se dělí do 10(11) rodů ve 4 podčeledích s 30 druhy.Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), přičemž se druhově rozrůznili a osídlili široké území od západní Sahary až po východní Čínu. Mají význačné adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny, velmi dlouhý, útlý ocas (pro rychlý pohyb). Jaculus jaculus tarbík egyptský Allactaga majorfrček větší

27. Lukáš Šimek: PALEARKTIDA Tadarida teniotis – tadarida evropská Disjunktivní areál rozšíření s výskytem v horských oblastech Evropy a JV Číny.

28. Palearktická zoogeografická oblast • VÝVOJ FAUNY: • Rozsáhlé území Euroasie bylo dějištěm intenzivního vývoje třetihorní fauny. • Ovšem vlivem opakovaných zalednění v pleistocénu mnoho taxonů vyhynulo, takže je zde nižší zastoupení druhů, než by odpovídalo rozloze kontinentu. Úbytek druhů zaznamenaný během pleistocénu: Carabidae- střevlíkovití – úbytek 26 %, Scarabaeidae - vrubounovití úbytek 15 %, Aves – u ptáků nastal úbytek jen o asi 10 % druhů. Agonum sexpunctatum Linnaeus Melinopterus prodromus

29. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Indomalajská oblast • SAVCI: 59 % čeledí veškeré fauny je shodný, dominují hlodavci, šelmy. • PTÁCI: 75 % dr. nepřekračuje hranici Palearktu, tj. jsou tažní v rámci této oblasti. Nicméně frekventovaně dochází ke změnám rozšíření a vzniku dalších druhů, nejčastěji mezi nearktickou a palearktickou oblastí.

30. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Etiopská oblast • 47 % čeledí veškeré fauny je shodných. • SAVCI: společné čeledi zejména u řádů : hlodavci, letouni, šelmy • PTÁCI: společné čeledi zejména u řádů: pěvci, dravci Orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster) Luňák červený (Milvus milvus)

31. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Etiopská oblast Lev pustinný Panthera leo Kočka pouštní Felis margarita

32. Palearktická zoogeografická oblast Vztah k Etiopská oblast gepard štíhlý Acinonyx jubatus Serval Leptailurus serval

33. Palearktická zoogeografická oblast Vztah k Etiopská oblast levhart Panthera pardus rys karakal Caracal caracal

34. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K Etiopské oblasti Osel somálský -Equus asinus somaliensis Osel asijskýEquus asinus hemionus

35. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: Kozorožec horský Capra ibex Kozorožec kavkazský Capra caucasica

36. Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: Zubr Bison bonasus Bizon Bison bison

37. Palearktická zoogeografická oblast • Limnické biotopy • 2 endemické čeledi, výlučně v Bajkalském jezeře • Holarktické rozšíření: Esocidae-štikovití. Percidae-okounovití, Umbridae-blatňákovití. • Vztah k indomalajské obl.: Siluridae - sumcovití, Cobitidae- sekavcovití, • K palearktidě náleží rovněž dolní tok Nilu v Egyptě! Umbra krameri - blatňák tmavý Sekavec písečný - Cobitis taenia

38. Zoogeografické členění palearktická oblasti • Vymezování podoblastí: • je vázánona a) přirozené překážky (mořské pobřeží, vysoká pohoří, hranice biomů, ekosystémů) ohraničující areály druhů, rodů i vyšších taxonů. • b) zonální uspořádání přírodních podmínek • c) refugia třetihorní nebo pleistocenní fauny • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST • Zaujímá severní polovinu oblasti, ovlivněna vícenásobným pleistocénním zaledněním, které původní faunu zdecimovalo (výskyt jen 87 rodů č. Carabidae -střevlíkovití, vzhledem k 281 rodům a 5 endemickým čeledí na jihu oblasti).

39. EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST • Vedle několika málo endemických taxonů,zde žije převaha invazivních druhů, tj. dr. jež mají své centrum rozšíření mimo toto území. Je rozlišeno 5 provincií: • Provincie tundry. Jižní hranice=severní linie lesa= souvisí s izotermou 10ºC nejteplejšího měsíce, rozloha 3 mil. km2 • PTÁCI: ze 180 dr. oblasti 46 dr. žije pouze v této provincii., Časté jsou vztahy s nearktickou faunou: sovice sněžní, rybák dlouhoocasý • Reliktní subareály v horách (arkto-alpinská disjunkce): • Např. bělokur horský Lagopus mutus, kulík hnědý Eudrimias morinellus. • kulík hnědý • Eudrimias morinellus. bělokur horský Lagopus mutus

40. EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST-Provincie tundry • Diferenciace specifické fauny: • PTÁCI: rody: planiny- kajka Somateria, bělokur Lagopus,mořské pobřeží - alky Uria, jespáci Calidris, mokřady: husy Anser, Branta, kachny - Anas penelope. A. crecca • SAVCI: vlk - Canis lupus, lasice - Mustela erminea, M.nivalis, liška polární Alopex lagopus Branta ruficolis berneška rudokrká Alopex lagopus liška polární Calidriscanutus– jespák obecný Branta bernicla berneška tmavá

41. EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST-Provincie tajga • PTÁCI: cca 200 druhů, 55 z nich striktně vázaných na tajgu. Boreo-montánní disjunkce: datlík tříprstý Picoides tridactila, puštík bělavý Strix uralensis, ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes, čečetka zimní Carduelis flammea, sýkora lužní Parus montanus • SAVCI: los – Alces alces, sobol Martes zibellina, rosomák Gulo gulo, myšivka horská Sicista betulina. myšivka horská Sicista betulina sobol Martes zibellina puštík bělavý Strix uralensis

42. Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST- Provincie listnatých lesů • Vymezení: zbývající část území podoblasti až k provincii stepí. • Evropská avifauna: slavík Luscinia, špaček Sturnus, žluva Oriolus, pěnkava Fringila, kos černý Turdus merula • Mandžuské lesní refugium: čáp bílý Ciconia ciconia čáp bílý Ciconia ciconia slavík tmavý Luscinia luscinia

43. Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBL- Provincie stepí • Vymezení: souvislá zóna od delty Dunaje až po východní Čínu. • SAVCI: Z 89 druhů této provincie jich 31 dr. obývá výhradně stepní ekosystémy: v izolovaném evropském panonském distriktu jsou jen 3 stepní druhy: tchoř stepní Putorius eversmanni, křeček polní Cricetus cricetus a slepec Spalax microphthalmus • sysel obecný Citellus citellus není označen za jednoznačně stepní druh, ale spíše se jedná o druh s větší ekologickou valencí. Spalax microphthalmus Tchoř stepní Putorius eversmanni

44. Zoogeografické členění palearktická oblasti • MEDITERÁNNÍ PODOBLAST • Vymezení: celá palearktická Afrika, jižní Evropa, Přední Asie po Kaspické jezero a Perský záliv. • Fauna a) stepi: např. štíři podčeledi Euscorpioninae (11 dr.), 1 rod strašilek- Bacillus, světlušek Pelaniaatd. • b) pouště Sahary (fenek berberský (Vulpes zerda) Arabského poloostrova až nejvýchodněji poušť Thar, východně od řeky Indus (lev pustinný). fenek berberský (Vulpes zerda)

45. Zoogeografické členění palearktická oblasti • STŘEDOASIJSKÁ PODOBLAST • Vymezení: eremiál a horské ekosystémy, Střední Asie, Afghánistán, Írán,, Mongolsko, Tibet, SZ okraj Číny. • Charakter: Saharo-gobijská pouštní „podoblast“ je jakýmsi průnikem dvou podoblastí. přímorožec šavlorohý Oryx dammah Sajga (Saiga tatarica) přímorožec arabský Oryx leucoryx

46. gazela dzejran - Gazella subgutturosa

47. Zoogeografické členění palearktická oblasti • VÝCHODOPALEARKTICKÁ PODOBLAST • Vymezení: Japonské ostrovy, Korea,Poamuří, tichomořské pobřeží, JV a Himaláje v Číně. • Charakter: relativně druhově nejbohatší část oblasti, zejména na lesní faunu a floru. Reliktní podřád pavouků Liphistiomarpha, endemický taxon - podčeleď Pandinae medvídkovití, jiní jsou již rozšířeni jen na území Ameriky: Cryptobranchydae - velemloci, Grylloblattodea – cvrčkovci. cvrčkovec - Grylloblatta. velemlok čínskýAndrias davidianus Panda velká (Ailuropoda melanoleuca

48. Nový Zéland Souostroví, které je již od období jury (druhohory, 160 - 230 mil. let) izolované od Gondvany. Nejužší souvislosti biogeografické má s australskou oblastí (domin. druhy dřevin – blahočetovití), nepřítomnost placentálních savců až do příchodu člověka (před cca 18 000 lety)

49. Nový Zéland damaróň australská - kauri ve Waipua Forest

50. Nový Zéland